LilKure komentáře u knih

Tu knížku prostě miluji! Něco na způsob Dej mi své jméno z Polska, ale v tom nejlepším smyslu. Něžné ale surové, romantické ale kruté, cynické ale roztomilé. Člověku se chce při čtení brečet a křičet, bojovat a vzdát se.

5 15.05.2023

Obsahově je to jednoduše všehochuť, která svou tematikou hezky pracuje. Některé povídky jsou silnější, některé slabší. Každý si tam najde své. Na české poměry nadprůměr. Ale teda ten vizuál... ten je božský!

29.07.2022

Tak tohle bylo opravdu něco! Láska od začátku až do konce.

22.07.2022

(Moje) neoblíbená postava z Will Grayson, Will Grayson dostala svoje spotlight. Vím, ono to k tomu vybízelo, ale i na mě je to už moc gay.

12.07.2022

Ne, ne, ne. Už nikdy více. Mám vydání se 176 stránkami, ale přišlo mi to jako věčnost.
Děj je strašně nepřehledný. Autor skáče od děje k hloubání o životě jako auto na D1. Všechny postavy jsou nesympatické, ukňourané a nevěřím jim ani nos mezi očima.

1 11.07.2022

Upřímně jsem čekal velké rozuzlení, kterého se mi nedostalo. Jako závěr série celkem zklamání.
Za hrátky s (anglickým) jazykem musím ale autora znovu pochválit.

15.10.2021

Četl jsem v originále a můžu vám říci, že se mi u žádné jiné knížky ještě tolik nepřehříval mozek. První pokus o zdolání knihy ztroskotal ve 4. kapitole. Násilí mě odrazovalo a asi jsem na to neměl nervy. Po asi půlroční pauze jsem se do čtení pustil znovu a nechal jsem na sebe text prostě působit. Nakonec to vyšlo. Nevím, co si mám pořádně myslet. Lingvisticky je to velice zajímavé a užíval jsem si to. Přijde mi, že se autor snažil do díla zakomponovat moc myšlenek, až se z toho nedokázal vymotat a zakončil to tím, že všichni jednou dospějeme. Téma mi tedy nesedlo a stále jsem měl tendenci knížku porovnávat s 1984.

4 06.07.2021

Já tu sérii miluju! To nenásilné slovíčkaření, ta nenásilně násilná atmosféra; násilím se musím držet abych se nerozplynul.

23.01.2021

Moc pěkně zpracovaná publikace. Používám ji jako zdroj k výuce písma. Základy jsou tam jasně a stručně vysvětleny. Hodí se i pro studenty, tematikou nepolíbené.

17.01.2021

Asi je pro mě ta časová propast nepřekonatelná, jazyk krkolomný a náboženské rozjímání únavné; sečteno podrženo, posledních 20 stran jsem jednoduše vzdal... už i tak jsem nad tím strávil až moc času.

7 30.09.2020

Takové pěkné počteníčko, skoro jak z pohádky, pak najednou *prásk* a romantická Praha je ta tam.

3 18.08.2020

Když vezmu v potaz, že knížka vznikla v roce 1940, nebudu kritizovat proválečnou a sovětskou propagandu.
Timur a spol., jako novodobí rytíři bdící nad idylickým venkovem válečného období, se snaží chránit hrdiny své doby tj. rodiny (a majetky) vojáků Rudé armády.
Je to už nějaký pátek od vzniku knížky, ale trochu mi chybí, že dnes už si jsou lidé (a hlavně děti) tak nějak vzdálení a nedokážou se nadchnout pro konání "něčeho dobrého".

6 31.07.2020

(SPOILER) Tak jsem z toho takový nějaký zklamaný. Po konci Dej mi své jméno jsem byl o všech událostech přesvědčený, že se staly. Tomu tak však nebylo v Najdi mě.
"Tempo": (asi nejobsáhlejší) část je vlastně happy-endová-hetero verze Elio + Oliver. Sami (otec Elia) i Miranda mi tedy k srdci bohužel nepřirostli. Děj byl tak nějak nepřesvědčivý a upřímně mě nebavil. Pokud knížku přečtu někdy v budoucnu znovu, určitě tuhle část přeskočím.
"Cadenza": vypráví příběh Elia a jeho nového nápadníka Michela. Jejich rande mě moc nebrala a narozdíl od přešlého dílu, dialogy nějak vázly a nebýt sexu, tak si nemají ani co nabídnout. Druhá část a honba za tajemným autorem skladby z dědictví otce Michela byla o mnoho zajímavější.
"Capriccio": Rozjímání Olivera nad svým životem. Zajímavý způsob vyprávění. Tato část je myslím nejvíce podobná předešlému dílu.
"Da Capo": No... co na to říct... každý si na to musí udělat názor sám. Za mě to funguje v duchu knížky, ale nelíbí se mi to v návaznosti na předešlý (ukončený) díl.

Je těžké navázat na tak úžasné dílo, jako je Dej mi své jméno a to se podle mého moc nepovedlo. To nadšení po pár stránkách opadne a pak až do cca 240. stránky čekáte na to, co jste (ne)chtěli slyšet.

Samostatné dílo: zajímavé
Z pohledu série: nečíst

4 29.07.2020

Nádherná autorská kniha, super zpracování, osvědčené téma a celkem přehledná.
Za co strhávám hvězdičku, jsou problémy tisku a korektury textu. Než pošlu něco do oběhu, tak si, proboha, zkontroluji, jestli tam nejsou třeba slovíčka (se se) navíc nebo naopak chybí nějaká interpunkce. Některé zmenšené grafiky byly špatně vytištěné (v Illustrátoru asi neumí nastavit pořadí vrstev).
Rád ale tuhle knížku zařadím na svůj seznam povedených autorských knih.

09.07.2020

Pěkné graficky, ale Dr Seuss se těžko překládá. Originál si hraje s jazykem a to v překladu prostě moc nefunguje. Na druhou stranu myšlenka tam zůstává a to je pro děti důležité.

2 03.07.2020

Při čtení jsem měl pocit, že umřu...

Melville si s tím musel dát obrovskou práci, popisy jsou opravdu detailní a všechny ty odkazy a provázanost s tehdejším i biblickým světem byly velice propracované. Problém je, že jsem čekal víc akce (praxe) než teorie.
Začátek se mi líbil; jak způsob vyprávění, tak postavy. Zlom nastal, když Pequod vyplula na moře. V tu chvíli s sebou vzala i mou motivaci knížku číst... skoro po roce zběžného čtení jsem ji ale nakonec udolal.

8 03.07.2020

Na rozdíl od předchozího na mě tenhle díl působí víc reálně. Kit se už nějak vymanil z pohádkového hávu a Daniel odhodil robotické jednání a ukázal emocionální stránku. Spiknutí jejich přátel bylo možná až moc ideální, ale nějak to zapadalo do té atmosféry "možné/nemožné". Oceňuji rozšíření o nové postavy Danielových rodičů a zároveň nezklamala ani malá dvojčátka od Kita z předešlého dílu. Co si knížka zachovala, je svižný děj, při kterém člověku ubíhají stránky a hodiny jak na běžícím páse.

PS: Možná jsem jen nevěřil copaté dívčině Lucce, která mi od začátku přišla jako duch minulých, přítomných a budoucích Vánoc v jednom.
PSS: Vážně se u Daniela začala projevovat schizofrenie nebo se mi to jen zdálo? Hlasy "racionálního já", výsledek traumata z dětství? Po sezeních u terapeutky se již neprojevovalo? Mám tolik otázek!!...

5 22.06.2020

Wow, normálně takovéhle smutné/kruté/drsné knihy nečtu, ale jsem rád, že jsem na Ulici zlodějů narazil.
Nečekejte žádné (rozto)milé počtení. Lachdara mi bylo hrozně líto od začátku až do úplného konce. Jeho život v revolučním období arabského světa je provázen štěstím a zároveň smůlou. Celkem pěkně je tu zobrazeno tvrzení, že vždy může být hůře, ale i lépe. Že by spíše karma než islám?
Líbí se mi, jak zůstal Lachdar věrný knihám a hledal v nich odpovědi na svoje problémy, i když ne vždy se mu to vyplatilo. Na druhou stranu si říkám, jak je možné, že tak bystrý kluk, který se naučí francouzsky a španělsky jen z detektivek, může klouzat z jednoho průšvihu do druhého.
Trochu mě mrzí, jak to dopadlo, ale hold to tak nějak dává smysl.

5 11.06.2020

Začíná se to pěkně rozjíždět a to se mi na této sérii neskutečně líbí.

22.05.2020

Od autorky jsem četl I'll give you the sun, což pro mě byl důvod, proč jsem zkusil i The sky is everywhere.
Příběh nebyl příliš dechberoucí, Lennie spíše neoslovila, ale co bych chtěl pochválit byly postavy Gram a strýčka Biga. Zároveň bych ocenil zasazení do příjemného prostředí, které skvělo lesy a tajnými zátokami řeky.
Vyzdvihnul bych ještě propojení s poezií, která příjemně dotváří atmosféru truchlící Lennie.
Dějovou linku s Matkou bych možná i zredukoval.

Konečný verdikt: Příjemné počtení, pěkné provedení, ale existují i lepší.

1 19.05.2020