Lexand komentáře u knih

Hakl umírněnější, pokornější, přitom mi připadá jazykově lepší než v povídkách a románech.

1 28.11.2020

Taktéž jsem viděl dřív film a dost na mne působil. Při četbě jsem byl sice ochuzen o překvapivá rozuzlení, ale nejsem zklamán. Je to dobrý příběh.

5 28.11.2020

Čekal jsem víc. Ale nejsem výhradní fanoušek Iana McEwana. Kromě Pokání, samozřejmě...

1 28.11.2020

Vynikají, zvučná až skočná poezie. Objev.

1 28.11.2020

Působivé. Smutné.

28.11.2020

K některým údajně dětským knihám si člověk najde cestu až v dospělosti a vůbec to není špatně.

Je to vlastně zklamání. Takovouhle krutosatiru bych čekal od lecjakého současného (průměrného) autora. Ale tohle je autor románu Matky! Mám v knihovně Legendu o jazyku, tak se těším, že to bude iné kafe...

28.11.2020

Rozhodně to není moralitka ve smyslu Indiáni hodní, bílí zlí. Občas jsem si představoval místo indiánské rodiny rodinu romskou...

Není to nepříjemné čtení, ale také ne strhující. Věřím, že se autorovi povede i něco většího.

1 28.11.2020

Roald Dahl je podivuhodný autor. Takový ten profík, co všechno dělá levou zadní. Co?

Máme i tady v jednadvacátém svého Básníka!

28.11.2020

Těžké, úmorné, náročné čtení. Silné a impozantní, ale přepsychologizované.

28.11.2020

Ukecaného Fabera nemám rád.

2 28.11.2020

Zase trochu jiný Coetzee. Kdybych měl tohoto autora doporučit, doporučím ho. Ale vůbec nevím, jakou knihu by si dotyčný měl přečíst jako první...

1 28.11.2020

stará veteš

Začínám číst. Bavím se, jsem generačně cílovou skupinou. Hodně to připomíná Patrika Ouředníka. Opravdu hodně. Což mi nevadí. Ale hned v první kapitole je ošlivá faktická chyba. Na konci osmdesátých let neumíraly lesy v Lužických, ale v Jizerských horách, částečně i v Krkonoších a samozřejmě v Krušných horách, jak je uvedeno. Z ekologického hlediska to ani nedává smysl, Lužičky jsou nižší a mají větší výskyt listnáčů... Když se autor takhle drsně splete a redaktor to opomene a nezachytí, jak potom věřit zbytku knihy založené na faktech? Co když uvěřím nějakému dalšímu blábolu? Doufám, že to dočtu a bude to dobré, ale začátek mám zkažený...

Autorská terapie. Nemyslím to zle, i takový bývá smysl literatury. Čtěte rychle, jen tak na pohodu, na záchod či do tramvaje...

27.07.2020

Chlapi tady dostavájí na prdel. Jako autoři jsou zastoupeni pouze dva a jejich texty jsou slabé, pod jejich úroveň. Chlapi jako postavy v povídkách ženských autorek jsou zbabělci, sráči a slaboši, případně tam vůbec nejsou. Jedinou výjimkou je otec a manžel Michal v Morčeti od Ireny Hejdové. Normální chlap. Jinak dobré, Dvořáková, Soukupová, Myšková a Mornštajnová jsou opravdu současné prvotřídní autorky a Hejdová a Geislerová s nimi drží krok. Jen vyznění je často až příliš podobné a bolestínské.

Skvělé.

15.01.2020

Nechce se mi věřit, že tohle je výkvět současné dánské povídky. To tam opravdu nemají nic lepšího? Zřejmě to je čistě trénink překladatelů. Nemělo cenu to číst.

3 15.01.2020