Leome komentáře u knih

Ke knize jsem se dostala po delší době a zrovna před pár týdny jsem četla Bábovky od Radky Třeštíkové a mohu říct, že stylem psaní jsou si tyhle dvě knihy hodně podobné. Samozřejmě to má spojitost jen s tím, že jsou to příběhy více žen pro ženy, ale i přesto je to zajímavé, ten styl psaní a styl popisu obecně je velmi podobný a podle mě i zdařilý.

Zpočátku jsem měla problém se do knihy začíst, nepřipadalo mi to ani příliš zajímavé, obzvláště příběh Rachel byl nudný a takový jednotvárný. Ceciliin příběh nebyl o nic lepší, ale alespoň zpočátku tam bylo nějaké napětí a zájem. Co mě ale překvapilo rozhodně byla skutečnost, že ze všedních problémů (no dobře, že se váš manžel zamiluje do vaší sestřenice není sice všední problém, ale říkejme tomu prostě "trable s láskou") se dostáváme k vraždě, která se odehrála 28 let před dějem příběhu. Už zpočátku je jasné, že ženy mezi sebou mají nějakou spojitost a že to není náhoda.

Kdybych to tedy měla zhodnotit obecně, tak kniha se zpočátku čte trochu těžko, ale pak se rychle rozjede a čte se jedna radost. Hlavní hrdinky a další postavy jsou promyšlené, žádné ploché nány, a navíc i docela sympatické, s reálnými problémy. Český překlad povedený, bez chyb nebo překlepů (ačkoliv by mělo jít o samozřejmost, poslední dobou se přesvědčuji o opaku). Naprosto úchvatný epilog ve stylu úvahy. Čtyři hvězdičky za pomalejší rozjezd, jinak ale doporučuji jako zajímavou oddechovku na večer :).

1 23.02.2017

Na tuto knihu jsem se těšila především jako na sbírku povídek ze světa Skleněného trůnu, ale byla jsem trochu zklamaná. Očekávala jsem sbírku vícero povídek z různých dob, například když se Aelin poprvé objevila ve Tvrzi vrahů, ale vlastně se jednalo o úplně obyčejnou knihu, která sice má být sbírkou povídek, ale jde jen o chronologicky seřazené příběhy, které jdou přesně za sebou a popisují dobu předtím, než se Calaena dostala do Endovieru.

Dalším zklamáním pro mě byl překlad. Opravdu hrůzný, když opomenu občasné překlepy apod. vůbec to prostě nesedělo. Překlad Ivany Svobodové mě prostě zklamal ve všech ohledech a myslím si, že je to škoda, protože jinak bych určitě dala minimálně čtyři hvězdičky a uvažovala nad pátou.

Za co tedy ty tři hvězdy? No, za tu obálku určitě ne... takže za poutavost příběhu, vývoj nejen vztahu mezi Calaenou a Samem ale i vývoj Calaeniny osoby. A za gradaci, která vám nedovolí od knihy odejít až do konce. Moc se mi líbilo prokreslení Sama trochu mě mrzelo, že Calaena se k němu po dlouhou dobu chovala jako k někomu méněcennému, sama autorka to v knize popisuje tak, že "před měsícem by byla schopná ho zabít". Všichni jsme sice do příběhu šli s tím, že víme, že ho nakonec ukončí Samova smrt a vstup Calaeny do Endovieru, ale i tak člověka zasáhne to, jak to skončí.

2 15.02.2017

Zpočátku jsem měla strašný problém se stylem psaní paní Třeštíkové. Nejenže jsem absolutně nechápala ty dějové linky a jak to vše probíhá, ale i samotný styl vyjadřování a popisu se mi příčil. No, stejně jsem si nakonec zvykla a začetla se :).

Každopádně je to pro mě po velice dlouhé době první román od Češky a vlastně si nestěžuji. Příběh je rozhodně zajímavý a hlavně reálný. Reálné problémy obyčejných lidí. Zároveň mi ale většina těch hlavních hrdinek lezla na mozek, hlavně Johana, ta je daleko horší než Alena a Renata dohromady... No, a tady se dostávám k tomu nepřebernému množství jmen a postav. Renata, kterou mají Magda a Robert, má dítě se svým milencem Martinem, který je ale ženatý s Karolínou a myslí si, že s ní má dceru, ve skutečnosti je ale malá Rebeka Zdeňkovo, který byl ženatý s Miluš a měl s ní dceru Sašu a ta má zase Kryštofa s týpkem, kterého ani nezná jménem... Je klidně možné, že jsem teď napsala nějakou faktickou chybu nebo prostě zaměnila jména - protože je jich strašně moc a všechny na sebe navazují. Všechno souvisí se vším.

A když už se člověk ve všem začne orientovat a chápat, přijde konec, který to vše naprosto zabije. V YA fantasy sérii by mě ten konec uchvátil a dostal na kolena - ale na v románu pro ženy. Možná si Třeštíková chtěla nechat otevřená vrátka na další díl...? Tři z pěti hvězdiček.

2 11.02.2017

Knihu jsem přelouskala za necelé dva dny a přestože se jedná o něco kratšího, užila jsem si to.

Hlavní zápletka je zajímavá, ale po celou dobu dost průhledná. Neříkám, že mi bylo od začátku jasné, že je za tím vším Zame, ale bylo prostě jasné, že na něm něco není úplně v pořádku. Konec knihy je vlastně takový trochu nedořešený, protože si nejsem jistá, zda byl Zane Sylviiným bratrem nebo ne. A zda zabil Sophii on nebo jeho matka. A kdo byl otcem Sophiina dítěte.

Kniha je napsána dobře, přesně se trefila do mého vkusu, jediné, co mě štve je, že překladatelka Michaela Škultéty za přímou uvozovací řeči pokračuje větu velkým písmem, což je samozřejmě do očí bijící a nic moc. Nicméně, už jsem viděla i horší počiny (nemluvě o překladu Petra Červeného Kořeny růže Tudorovců, fakt síla). Tři z pěti hvězdiček.

01.02.2017

Popravdě, scifárny z daleké budoucnosti a ještě s vlastním světem nikdy nebyly mým šálkem čaje a k Cinder jsem se uchýlila ve chvíli, kdy mi knihy došly. Nejvíce jsem se obávala nového a jiného světa, protože ne každý spisovatel či spisovatelka si dokáží poradit s tvořením něčeho nového. Byla jsem ale příjemně překvapena. Počáteční rozpaky z toho, že vůbec netušíte, která bije, vystřídalo nadšení a zápal. Autorka si se světem moc hezky vyhrála a to se mi líbí. Zezačátku sice čtenář trochu tápe v tom, co je kyborg a jestli je Cinder celá kovová, nebo jen z části a jaký je rozdíl mezi ní a Iko - ale jakmile se v tom začněte orientovat, kniha se čte jedna báseň.

I přesto dávám čtyři a ne pět hvězd. Cinder je sympatická a skvělá hlavní hrdinka, na rozdíl od mnohých jiných knižních postav se zdá i inteligentní. To ale nic nemění na tom, že příběh je docela snadno předvídatelný. Už v době, kdy Kai poprvé Cinder na ples pozval, bylo jasné, že se ukáže. Stejně tak bylo od začátku jasné, že Cinder je Selene. To bylo prostě jasné už od první zmínky o Lavinině neteři.

Knihu odporučuji všem milovníkům fantasy, kteří chtějí najít něco nového. Autorka si se svým světem vyhrála a skvěle se jí povedl.

27.01.2017

Tedy, marně jsem vymýšlela, proč knize nedat pět hvězdiček: a to jsem normálně přísná :). Ale nějak jsem nic nemohla vymyslet, protože kniha je poutavá, dynamicky psaná a zajímavá. Děj je rozhodně zajímavý a překlad se navíc taky povedl. Nevím, proč tam prostě těch pět hvězdiček nehodit; skvělé zakončení úžasné série.

1 23.01.2017

Poslední díl série ve mě, podobně jako první díl, vzbudil dosti rozporuplné pocity. Zatímco prvních tak sto až sto čtyřicet stránek jsem si chtěla trhat vlasy a už jsem viděla, jak dám knize tak ty dvě hvězdičky, zbytek až do konce bych ohodnotila klidně pěti.

Kdybych si tedy knihu rozdělila na takové dvě pomyslné části, tak o první mohu říct, že Kelly snad ještě více zhloupla. A to nemluvím o těch klišé scénách: třeba když se Rick se svým budoucím zetěm Leem baví o nejlepším bordelu ve městě - to je snad až smutné... Člověka navíc už štvaly ty neustálé sexuální scénky mezi Leem a hlavní hrdinkou. Myslím si, že by určitě nevadilo je nějak vkusně přeskočit, ale tohle každé dvě stránky už je vlastně nuda a stereotyp.

Druhá pomyslná část knihy, jedná se hlavně o dobu krátce před rozchodem hlavních hrdinů a pak až do konce, je naopak skvělá. Už jsem se viděla, jak tam dávám těch pět hvězdiček... :). Bylo to napínavé, dynamické, obecně skvěle napsané - snad až na občasné chybky. Tentokrát jsem si nevšimla žádných hrůz jako "keci" nebo "interwiev", šlo spíše o zapomenuté ukončení přímé řeči, chybějící mezera nebo tak podobně. Hlavně Leeův příběh v Athénách mě bavil a pro čtenáře je to navíc atraktivní v tom, že tak nějak tuší, co se chystá, ale prostě musí číst o tom, jak si Lee bezstarostně povídá se zlosynem Lotharem... No druhá část byla prostě dokonalá. A navíc to nebyl ani tak úplně ten slaďoučký konec, hepáč každým coulem. Právě hrozba ze strany Leeových nepřátel je zajímavá a nechává děj takový otevřený: že by si autorka nechávala otevřená vrátka pro další knihu...?

Tedy, bylo hodně náročné rozhodnout se, jaké hodnocení dát, nejraději bych dala tři a půl hvězdičky. Jelikož ale sto prvních stránek tvoří pouze asi třetinu celé knihy, dám čtyři (přístě už tak hodná nebudu). Hawk!

22.01.2017

Druhý díl mě oproti prvnímu překvapil - především proto, že jsem moc neočekávala. Celkově se ale děj a jeho "logika" změnila k lepšímu, ani hlavní hrdinka už není tak hloupá a sebestředná jako v prvním díle. Kaidan samozřejmě za mě vede, ale přijde mi jako takový ten typický "badass boy", který je ve všech možných knihách s fantasy tématikou - Lee v Temné duši, Will z Mechanického anděla, Caleb v Kronice kambionů, Archer v Hax Hall a tak bych mohla pokračovat hodně dlouho... Opravdu další ukázkový příklad.

Příběh má spád, je poutavý a obecně dobře napsaný. Ani hlavní zápletka není zase tak tuctová, snad až na ten vztah hlavní hrdinky a Kaie, to se dalo předpokládat už podle obalu prvního dílu... :). Jako chvilkové čtení s trochou napětí a záchrany světa výborné.

1 21.01.2017

Musím říct, že poslední díl celé série je ten, který mě nejvíce překvapil a nadchnul. I když už jsem knihu dočetla před dlouhou dobou, nemůžu uvěřit, že je konec - tak ráda bych se někdy podívala na zfilmované dílo... Na tomto díle je nejvíce vidět náboženský podtext, hlavně tedy konec, kdy všechny osobnosti podstoupí něco na způsob Božího soudu, aby se dostali do skutečně Narnie. Ale je to právě konec, čemu jsem nemohla uvěřit. To, že všichni zemřou při železničním neštěstí bylo něco, co jsem nemohla pochopit a hodně dlouho jsem na text stránky zírala, než mi to všechno došlo. Brilantní zakončení skvělé série, která si získá srdce každého.

Snad ani nemusím říkat, že styl psaní mi naprosto vyhovuje - je čtivý, dynamický a, ač bych nevěřila, že to někdy řeknu, k zamyšlení (to se týká hlavně toho náboženského podtextu, je vidět, že Lewise ovlivnil návrat k církvi).

Dlouhé hodiny jsem strávila přemýšlením o všech mých oblíbených sériích, od Eragona, přes Hraničářova učně až po Harryho Pottera, ale kdybych si měla skutečně zvolit sérii, která mě nejvíce donutila zamyslet se, byla by to jednoznačně Narnie. Možná proto, že je to kniha mého dětství, možná proto, že jsem fantasmagor, ale tuhle sérii jsem prostě schopná číst dokola pořád, bez konce :).

3 21.01.2017

Předchozí díl Temná duše jsem ohodnotila třemi hvězdičkami, především kvůli naivitě ženské hlavní postavy a dalším chybkám okolo. V dalším díle jsem se ale rozhodla jednu hvězdičku přidat. Už proto, že je vidět jistý pokrok v psaní: styl Lamplotové mi skvěle vyhovuje, je dynamický a čtivý. Hlavní hrdinka Kelly sice nezmoudřela, ale přijde mi, že se z ní stává nějaká nymfomanka... :). Lee je rozhodně větší sympaťák než v prvním díle, tam to ale, hlavně na začátku, plnilo účel.

V minulém díle mi navíc připadalo, že je to skutečně podobné jako x dalších upírských knih: tedy že dívka se nakonec také promění ve vampýra (jsem holt přizpůsobivé :D), ale začíná to vypadat, že konec bude trochu jinačí, než jsem očekávala...

Musím říct, že sem tam se objevili nějaké drobné chyby. Hrubé chyby jsem objevila dvě (což sice není tolik, ale zároveň bychom pro vydanou knihu měli předpokládat bezchybnou gramatiku). První je už na začátku knihy: keci. Asi jsou dosti měkké. Druhá pak byla téměř ke konci, nejsem si už ale jistá, jaký byl kontext. Pak asi jeden překlep, to se ale dá prominout. Stále tam ale páchá neplechu to řádkování. Na konci stránky většinou chyběla jedna až dvě řádky, což ale dělá Word běžně. Nicméně, nevypadá to zrovna nejlépe, když na jedné stránce je text až do konce a na druhé končí dvě řádky nad číslováním...

16.01.2017

Kniha je skvělá, má spád a rozhodně se nedá říct, že by byla předvídatelná. Hodně mě překvapil konec, kdy se čtenář dozví, jak to ve skutečnosti je s králem. V předchozím díle mě, podobně jako mnoho dalších, nudily kapitoly Manon, to se ale v Královně stínů rozhodně říct nedá... skvěle mi vyhovuje i to, jak autorka mění osoby: jednou situaci vidíme v pohledu Aelin, pak z Dorianova... dává to dohromady hezký ucelený příběh.

Kniha je hezky zpracovaná i po typografické stránce, krom jediného překlepu (který ale byl dost hrozný: Chaos místo Chaol) jsem nenašla asi nic :).

K samotnému ději snad nemám co říct, snad jen, že si myslím, že knihu mohla autorka utnout lépe. Kdyby to ukončila ve chvíli, kdy Aelin spadla z hradu, následující kniha by šla samozřejmě totálně na dračku. Takhle to ale končí s příslibem toho, že vše bude dokonalé a čtenář vlastně ani nemá potřebu si kupovat následující díl (mimochodem, bude jich šest), protože to všechno vypadá tak růžově a jednoduše... jen bych ještě chtěla doplnit, že se mj zdá, že Jeřáb se čím dál tím více podobá Geraltovi z Rivie, ale asi je to jen můj pocit :). Čtyři z pěti.

2 10.01.2017

Původně jsem knihu kupovala s tím, že se jedná o jednodílný román - jaké bylo mé překvapení, když mi goodreads sdělilo, že se chystají celkem čtyři díly... :) No nevadí, další rozečtená série, ve které hodlám pokračovat a dočíst ji až do konce.

Příběh má spád, autorka rozhodně na nic nečekala a akci rozjela hned. Tahirová navíc umí psát moc dobře a napínavě. Její styl psaní mi rozhodně vyhovuje. Příběh není ani předvídatelný - snad až na ten podivný trojúhelník mezi Keenenem, Laiou a Eliasem. Co mě ale štve je inteligence hlavní hrdinky. Ne, že bych čekala něco převratného, v poslední době je to s přemýšlením hlavních hrdinek čím dál tím horší, ale opravdu mi přijde hloupá a naivní. Její emoční pohnutky docela chápu: pocit, že se nevyrovná matce a také otazníky nad tím, proč dala Lvice přednost odboji před vlastními dětmi... Nicméně, jak může nevidět očividné nesrovnalosti, nepochopím. Některé se dají přehlédnout, ale to, že jí nedojde, že jí odboj nehodlá pomoct se záchranou bratra je skutečně na úrovní demence. Nezbývá mi snad nic jiného, než doufat, že v dalších dílech to bude lepší - protože i přes všechny ty nedostatky, tahle kniha je úžasnou četbou pro všechny milovníky fantasy a nejen pro ně. Čtyři z pěti hvězdiček.

04.01.2017

Musím říct, že z knihy mám dosti rozporuplné pocity. Zároveň se mi moc líbila a skvěle se četla a na druhou stranu tu je strašně naivní a ještě ke všemu hloupá hlavní hrdinka. O originálnosti ani nemluvě, to si musíme přiznat.

Hlavní hrdina mi zpočátku sice lezl na nervy a sympaťák to rozhodně nebyl, ale po dlouhé době to vypadalo na někoho inteligentního. Tak trochu jsem doufala, že bude natolik inteligentní, že místo prostého útěku si Bernadette vezme a pak řekne, že "nepočestnou" ženu si nevezme a vše se bude muset zrušit. Ale hloupost vítězí, alespoň prozatím...

Sem tam se objevily nějaké typografické chyby, občas chyběla uvozovka a tak, ale když jsem viděla napsáno "interwiev" upřímně se mi zatočila hlava. A taky Word občas dělal na konci stránky jednu nebo dvě volné řádky, pokud měl začínat nový odstavec, což stylisticky nevypadá nejlépe.

Abych jen nekritizovala, tak musím uznat, že autorka píše výborně. Umí vykouzlit napětí a hlavně čtenáře zaujmout, což je snad nejdůležitější. Kniha se čte skoro sama a když se člověk začte, vůbec nevnímá čas okolo sebe :). České fantasy romány mi nic moc neříkají, ale co na tom, následující dva díly už mám v knihovně :). Tři z pěti.

31.12.2016

Japonská kultura mi nikdy nic moc neříkala, ale díky této knize jsem měla možnost do ní nahlédnout a přitom se skvěle bavit. Ne, že by snad kniha hýřila humorem, ale poutavý a zcela originální příběh potěší každého. O to více je to zajímavé tím, že se jedná o životní příběh skutečné ženy, která svůj příběh pak jen převyprávěla. Krásný příběh o tématu, které není mezi lidmi příliš známé.

Obecně jsou gejši mezi lidmi považované spíše za ekvivalent prostitutek, ale kniha Gejša tohle naprosto vyvrací. Po shlédnutí filmu mohu doporučit obě díla, zvláště film mě velice příjemně překvapil. Pět z pěti hvězdiček.

4 29.12.2016

První díl u mě skončil na čtyřech hvězdičkách za naprostou předvídatelnost příběhu, dvojka ale Hladové hry předběhla. Snad k tomu ani nemám co říct, hodnocení mluví za vše: kniha je čtivá, zajímavá, poutavá a ve své době byla i originální (dokud nezačaly vznikat díla podobného rámce; Divergence, Jiskra v popelu, vlastně i Selekce...). Hlavní hrdinka je sympatická, její parťák sice trochu zaostává ale úplný tupec to také není. Nemohu jinak - pět z pěti.

4 29.12.2016

Snad ani není co říct - skvělá, čtivá kniha s příběhem, na jehož základech pak byly napsány další podobného rámce (Divergence, Jiskra v Popelu a spol.). Musím říct, abych jen nechválila, že první díl je skutečně velice předvídatelný. Není tomu tak ale u všech dílů a je poznat, že s druhým a třetím dílem se autorka zlepšuje. Hlavní hrdinka je docela sympaťačka se kterou se dokáže ztotožnit leckterý čtenář, ale mrzí mě, že se během série více nerozvíjí ona sama a její charakter, jako je tomu v jiných, lepších, fantasy knihách, ale i filmech. Po shlédnutí filmu mohu s čistým svědomím říct, že obě díla jsou velmi povedená. Čtyři z pěti hvězdiček.

4 29.12.2016

Knihy Sapkowského jsou snad základem knihovny každého milovníka fantasy knížek. Právě druhý a třetí díl Zaklínačské série jsou mé nejoblíbenější a nenechám na ně dopustit :-). Obecně mám raději kratší série, spíše o třech až čtyřech knihách, ale takhle série mi nedá spát. Svět Zaklínače je promyšlený do detailů. originální a krásný. Líbí se mi i vývoj hlavních postav, hlavně Geralta, a vztahu mezi nimi. Vřele doporučuji všem.

3 29.12.2016

V celém kontextu se mi kniha docela líbila, i když celkově působila dosti naivně. Samotný nápad nebyl nic extra: ohraný příběh s přídáním nového zvířátka, tedy drakií. Byla ale napsána poutavě a napínavě, za což u mě má ty tři hvězdičky.

1 28.12.2016

Kniha mi velice připomíná oblíbené YA knihy, kde má každý svoji karmu: dobrý, špatný, dobrý, dobrý, špatný... Přesně takhle tomu v knize Zapomenutá legie je. Postavy mají přesně danou karmu a většinou se to jednoduše řadí: otroci jsou dobří a jejich páni, Římané, špatní. Ti se samozřejmě celou knihu chlípně usmívají a nezapomínají podřízeným uštědřovat pohlavky. Na druhou stranu se mi ale líbí námět, protože knih ze starého Říma není nikdy dost a vyprávění Gala, Etruska a římských dvojčat je rozhodně poutavou záležitostí. Musím také říct, že některé pasáže mi přišly velice nudné. Především ty, které se točily okolo politiky. Pokud by to mělo mít na příběh nějaký vliv tak proti tomu nic nemám, ale jelikož se to příběhu vůbec netýká, je snad lepší je přeskakovat.

Kdyby to šlo, dala bych knize tři a půl hvězdy, především za poutavost a zjevnou informovanost autora, ale jelikož to nejde, dávám tři z pěti.

2 28.12.2016

Musím říct, že zpočátku mě velice odradil styl psaní, který určitě "neskousne" každý čtenář. Když se ale člověk začte, vše se najednou čte s lehkostí. Samotné příběhy mě velice zaujaly, především ty první dva, třetí už byl, co se děje týče, poněkud slabší. Ověřovala jsem i některé informace v knize a vše co jsem našla přesně souhlasilo. Nepodařilo se mi najít ale takové věci, jako poměr Voka a Zdeny z Gutštejna apod., což mě mrzí. Knihu bych určitě doporučila těm, kdo nehledají jen prázdný román na volné večery, ale skutečné čtení, kde to chce mít zapnuté myšlení a mozek běžící na plné otáčky :).

1 28.11.2016