Paní Milotová ten český překlad opravdu nezvládla. Samá kundička a věčně opakující se slova. Jelikož je to dark romance tak na příběhu nevidím nic hrozného. Jen to mohlo být ještě kratší nebo vložit více děje. Ty sexuální scény jsem později už jen přeskakovala. Co mě ovšem vyloženě naštvalo, tak bylo chování její matky. Ti , kdo četli, tak vědí.
Jednička byla skvělá a moc jsem se těšila na druhý díl. Bohužel taky moje nadšení vyhořelo natolik, že se do dalšího dílu pouštět nebudu. Elara mi byla malým trnem v oku uz v Honu, ale tady tomu opravdu nasadila korunu. To nejlepší na příběhu je Stařena, která je opravdové psycho a perfektně vykreslený záporák.
Po zklamání Lesu v domě (a teď nemyslím ten mediální průtah bahnem, který se knihy týkal) jsem nad Alenkou nezanevřela a radostně se vrhla na další knihu. Pro mě měla až zoufale pomalý rozjezd (nějakých cca 120) stran, ale později už to bylo něco úplně jiného a stránky mi ubíhaly. Příběh se mi líbil už jenom z toho důvodu, že mě zezačátku napadlo něco úplně jiného, co má Bára s ptáčníkem společného. Ukázalo se, že to bylo jinak. V dnešních knihách už na 90% dokážu předem odhadnout o čem to bude už jen z anotace a prvních tří kapitol. V takovém případě přelistuju o cca 200-250 stran, kdy zjistím, že jsem opravdu o nic nepřišla a dopadlo přesně, jak jsem si myslela. Tady mě čekalo překvapení. Za mě si rozhodně paní Mornštajnová, opět vylepšila skóre.
Přečetla jsem ji celou, ačkoliv nejsem autorova fanynka. Z knihy mám radost. Líbí se mi. Jsem ráda, že to jsou krátké povídky, které vás potěší. Tohle se povedlo.
moc mě to nenadchlo. samotný důvod k zabíjení psů nebyl vůbec..já ani nevím, jak to napsat...opodstatněný? Spíš bych řekla, že tomu člověku ruplo v bedně. Kdyby mi bylo 50+ tak asi jo, ale jinak ne. Raději se vrátím k předešlým knihám, které byly dost dobré.
Mě překvapuje, jak někdo jako Jodi Picoultová mohla klesnout tak na dno s touhle knihou. Téma jako takové není nijak zajímavé a výjimečné. Anotace mě navnadila zvědavostí, co si pro nás přichystaly. Bohužel se žádné překvapení nekoná. Kapitoly jsou rozdělené a random poházené ve stylu 5 měsíců po, 2 týdny před, 6 měsíců po, 3 dny před a je v tom totální zmatek. Máme tu rodinu od bývalého tyrana a obyčejnou vraždu, kterou chtějí přišít na triko Asherovi, kdy i samotná matka díky manipulaci právníků přestávala svému synovi věřit. Nečekejte žádnou akci, žádné napětí, jen nudný stokrát opsaný příběh s ještě nudnějším vrahem. Jediné co dává příběhu novotinu je dnes populární téma trans. Bohužel upozornění na toto téma na obálce knihy chybí. Zjistila jsem to až při čtení. Já jsem tolerantní, ale někdo kdo tohle téma nemusí by mohl být slušně řečeno znepokojen. Celkově příběh hodnotím jako přešlap.
Už jsem těch slaďáren, "dark" romancí, draků, fae a podobných moderních témat měla plné zuby. Hledala jsem něco wow. Ke Gormemu jsem se dostala náhodou. V každé kapitole se něco děje a příběh se zbytečně netáhne. Příběh je velmi kontroverzní, až bych řekla dost dekadentní. Povahy některých postav jsou velmi zákeřné. Miluju, jak ten zvrácený bůh smrti našeptával a ovládal Belanise. Z toho jak mu říkal jehňátko mi běhal mráz po zádech. Dost scén bylo velmi surově popsaných, ale podle mně to do děje sedlo. Moje nejoblíbenější postava byl Hetul. Podle komentářů a hodnocení vidím, že jsou zřejmě dvě skupiny čtenářů. Jedním se líbila a druhým zase ne.
(SPOILER) Absolutní zklamání. podle anotace a přislíbeného děje tam není nic. Podle první kapitoly už se s jejich příchodem nedokázala zprovoznit elektřina, ale jako zazrakem skoro ve všech domech funguje. Frajerka začne spát s nesmrtelným Morem a spolu se po dobu pěti let bezcílně potloukají na nesmrtelném koni, kdy se je vždy snaží někdo zabít. Pak přijde čas, aby se Mor vystřídal s Válkou. Do druhého dílu se už pouštět nebudu. Ta hlavní hrdinka mi pila neskutečně krev už od prvních stránek.
Nedočetla jsem. Je škoda, že v knize je moderní "překlad". Já si to přeložím, ale co ti, kteří anglicky nemumí. Za mě tam ta Česko-anglická mluva být prostě nemá.
Elara mi už od začátku do konce knihy neskutečně leze na nervy, že se do dalšího dílu pouštět nebudu (Bože další série). Příběh se do 150 strany táhne. Děj má neotřelý směr mezi tzv. bílými čarodějkami a demonama. Bohužel i tak je vice než dosti předvídatelný. Přečteno za 4 hodiny. To že se má jednat o reteling karkulky, je znát. Červená kápě, košík, zlý les, vlk a zjevně nebezpečná a zlá babička.
Pokud hledáte vtipnou knihu s fejetonky nebo příběhy na potěšení mysli, ale Pawlowská vás už nudí, pak jsou zmije v garáži perfektní volbou. Zasmějete se a ještě si dobře poctete.
Klišé klišé klišé. Žádná originalita. Díky anotaci, která řekne vše, co musíte vědět jsem si přečetla začátek a pak rovnou přelistovala až ke konci knihy na stranu 265. Četla jsem až do strany 282 a to už byl pro mě vrchol. Takže jsem to zase zavřela. Bože ta ženská by měla dostat lopatou po hlavě. Ani mě už nezajímá, jestli spolu jsou a či dítě je Noah.
Gamebook mého dětství. Rukama mi jich prošlo už hodně, ale žádný se zpracováním tématu a množství situací, kde se musíte rozhodnout se nedá srovnat. Jsem ráda, ze jsem ho po letech znovu sehnala. Je to můj poklad.
Bohužel úplně nejslabší kniha. Už i Jiné místo mělo prapodivný konec. Otázka zní, jestli si přečtu její další práci. Dokonalému městečku by rozhodně bodl nějaký čas navíc a nechat příběh zrát a dotáhnout ho do konce.
