lenkaabooks komentáře u knih
Láskyplný příběh o přerodu zapomenutého poručíka v indiánského válečníka, v Komanče. Je to příběh o souladu člověka a zvířete, o porozumění si s přírodou, o přátelství a o lásce. Moc pěkně se mi tahle zapomenutá kniha z mé vlastní knihovny četla.
Detektivní příběh z českého prostředí, skvěle vypsané charaktery postav, rozené vypravěčství. Dokonce a to se mi často nestává, mě zamrzel osud jedné z postav, dokonce jsem si nahlas povzdechla - Ale ne, ty ne...
Už chápu, proč bylo zapotřebí druhého dílu. Vše nám dovysvětlil, náznaky rozvinul a ukončil. Líbil se mi rodokmen na začátku knihy, lépe se v tom množství osob orientovalo. Opět se proplétáme časem, poznáváme více Samuelovu rodinu, tu bližší i tu ledově chladnou. Oba díly se mi líbily, možná trochu víc bych ubrala v jistém filozofování, ale přečíst si je za to prostě stojí.
Dočetla jsem asi do poloviny a stačí. Většina příběhů je ve stylu - Cítil jsem dotek chladné ruky na rameni a když jsem vyděšen rozsvítil, nikdo tam nebyl. Oceňuji, že příběhy sestavili studenti, grafická úprava se povedla, nicméně já knihu vracím potřebnějším.
V poděkování mě pobavila věta, kdy děkuje autor jazykové redaktorce za urputný boj s představami internetové generace o českém jazyce.
Dá se v lásce navázat tam, kde skončili před třiceti roky? Patricie a Samuel mají, zdá se, jasno. Kniha nás provází časem. Každou kapitolu vypráví někdo jiný a v jiné době. Nějak si nedovedu představit o čem bude pokračování, tak jak začaly Hodinky, tak i skončily a mně to přišlo správné. Příběh Sama mi přišel poněkud nereálný. No, nechám se Minutkami překvapit.
Skoro na den přesně, před pěti lety jsem četla první díl. Pamatovala jsem si ho už jen okrajově, ale nevadilo. Řekla bych, že se obě knihy dají číst samostatně. Uplynulo 15 let a my díky třem ženám poznáváme život v Gileádu i mimo něj. Zemi, v níž vládne totalitní režim, kdy žena je předurčena k vybrané roli. Ať už je to služebnice - sloužící jako babyvak, poslušná manželka či teta - znalá pravidel. A všudypřítomné Oči, které sledují. Z knih tohoto typu, kdy se moci zhostí kdosi úplně vyšinutý - mám obavy a pevně věřím že jde čistě o fantazii.
Dozvěděla jsem se hodně z naší ne tak dávné historie. A tím že to bylo okem a písmem člověka z venku - Poláka, dalo to knize nezaujatý rozměr. Autor to vzal široce :
od Stalinova pomníku přes Martu Kubišovou až k upálenému Zdeňku Adamcovi a mezi tím mnohem víc. Nebylo by na škodu přidat k učebnicím na školách.
Příběh pro děti, z dalekého Mexika, přímo ze hřbitova. Malá Miroslava usne při pohřbu tetičky na cizím hrobě a propadne se do světa mrtvých. Morbidní téma pro děti. Na druhou stranu nám ukazuje, že přátelství a pomoc můžeme najít vlastně kdekoliv.
Komiks. Velmi otevřené povídání íránských žen o intimním životě. Líbilo by se mi to více rozvětvené. Pobavilo a ponaučilo - viz šitíčko.
Tuhle knihu je nejlépe číst v peřinách a s horkým čajem k tomu. Autorka nám tak věrně popisuje zimu a mráz, až z toho mám husí kůži. Neméně mrazivý je sám příběh. A haleluja, povedlo se mi uhodnout pachatele. Sice až ke konci knihy, ale i to se počítá :-) Jen mi bylo líto Crie, její dokola omílaná obezita, bylo to smutné.
Touha po dítěti, natolik silná, že boří konvence. Příběh z Nigérie, země ebenově tmavých lidí se svými předsudky, kouzly, vášní i bolestí, touhou a tradicemi. Děkuji za Výzvu, to ona mi knihu pomohla objevit.
Motivační knihy, nic pro mně. Na tuhle mě kdosi nalákal, byla za trochu peněz v Levných knihách, tak mi hezkých pár let ležela v knihovně. Na druhou stranu, úplně ji nezatracuji. Je to psáno jako příběh matky a manželky, nespokojené se svým životem. Pak se díky nehodě seznámí se šarmantním mužem, který se nabídne být jejím průvodcem. Konec se mi opravdu líbil.
Velmi povedené. Vtipný průvodce těhotenstvím a mateřstvím. Jen s jednou větou bych pod vlivem zkušeností nesouhlasila - Nejhorších je jenom prvních osmnáct let - i dítka staršího věku dovedou rodičům pěkně zatopit :-)
Komiks, 15.díl. A pěkně zamotaný díky cestování v čase. Brala bych o pár stran více, takhle jsem se motala i já. Ale i tak, super.
Komiks, 2.díl.Thorgalův původ jsem již znala, přesto každý z dílů má to něco svého. Kresba lahodí oku a mě mrzí, že mám před sebou poslední díl, který naše knihovna nabízí.
Komiks. První díl Thorgalův, složený ze dvou samostatných příběhů. Sami autoři nečekali, že se budou přidávat další a další. Mně se líbil, jasně že v pozdějších dílech je znát větší propracovanost.
Jsem posluchačkou podcastu Opravdových zločinů, proto jsem zvědavě sáhla i po knižním zpracování. A nic moc, teda. Případů je zde zdokumentováno opravdu hodně, ale jen povrchově. Šup, šup a jde se na další. Snad jediným přínosem byly rozhovory na konci knihy.
Ač by lidé kolem mně protestovali, prudérní nejsem. Tedy ve smyslu ať si každý chodí s kým chce. Jsem vycvičená z rodiny :-) Takže kniha o lásce dvou kluků mě nemůže rozhodit. Jenže mně to přišlo sladké a nevěrohodné až moc. Bylo to čtivé, dobře psané, nicméně druhý díl číst zřejmě nebudu.
Maggie má, zdá se, všechno co moderní texaská dívka má mít. Vypadá k světu, práce snů je na dosah, skvělý přítel jí právě věnoval zásnubní prsten. Svět nemůže být lepší. A pak stačí chybka a vše je rázem jinak. Tohle není jen smutný příběh, kdy se z bezstarostné dívky stane dívka na vozíku. Není to o zatrpklosti, je to příběh o naději, svérázném smyslu pro humor a skotském přízvuku :-)
Úsměvné vzpomínky z treků po Islandu, Peru, Nepálu a Korsice. Každé zemi patří jen pár stran a fotek. Bavila jsem se, tato parta lidí vypadá fajn, rádi si ze sebe utahují. Například hra na Dement dne, který je pak povinen přečíst jednu kapitolu z jisté známé knihy. Nebo mě pobavila úvaha, proč Marie Terezie zavedla povinnou školní docházku.