lenkaabooks komentáře u knih

Milé pohlazení krásnou češtinou. Jak jinak, pan Svěrák. Povídky s vtipem, dojímavé i jen tak ze života.

21 05.06.2021

Moje první kniha od autora a určitě ne poslední. Bylo to mrazivé, sice až moc filosofie - tu jsem úplně nedávala, přesto je to možnost jak hledat vysvětlení děsivých nehod a přízraků. Halný vítr při kterém stoupá zločinnost, zajímavý fenomén v Polsku, zaduje i na Slovensko.

16 03.06.2021

Pro děti od sedmi let.
Výborně napsané, s humorem. Poučné nejen pro děti, ale i pro rodiče. Osmiletá Pepina zjistí že těhotná maminka svým kouřením miminku ubližuje. No a když se sejde pár odhodlaných dětí, to by bylo aby se kouřit nepřestalo :-)

13 01.06.2021

Pokud tohle měl být horor, tak tedy nevím. Mně to spíš přišlo jako pohádka. Na starém sídle duch? Fajn, budeme se kamarádit. Četlo se to dobře, Daniel byl takový milý a dobrosrdečný a poctivý kluk, no jak z pohádky. Zkusím ještě jednu knihu od autorky a pokud bude laděna stejně, víc jich číst nepotřebuji.

21 01.06.2021

Příjemné čtení při chvilce volna. Stejně jako zákazníci v obchodě, tak i hoteloví hosté jsou prostě jenom lidi - s nesmyslnými požadavky, blbou náladou, hvězdnými manýry. Sice jsem se nebavila tak jako u novější autorčiny knihy "Sejdeme se v pět",
zato jsem se poučila jak se vede hotel a že ne všichni instalatéři jsou Pat a Mat.

13 30.05.2021

Jo, to mě bavilo. Pár kamarádek ve středním věku ještě nevzdalo hledání pana Božského a to pomocí různých seznamek. A že pánové mají o sobě vysoká mínění, typu - mám méně vlasů /plešatý /, problémy se zuby /v ústech poslední tři /. Paní spisovatelka si knihu sama doprovodila jednoduchými ale milými ilustracemi. A já jdu pátrat co dalšího napsala, jestli se budu bavit stejně :-)

13 26.05.2021

Nedočetla. Skončila jsem po 14 dnech na straně 178, tedy asi ve třetině. První dva díly mě zaujaly, tento jsem četla tak nějak bez chuti. Vracím pro věkově cílené čtenáře zpět do knihovny.

Kýbl na sračky, neboli nádoba na usmrcování právě narozených dětí.
A právě tomu se dokázala postavit jedna porodní asistentka, která prostě řekla - Ne, děti se nesmí zabíjet. Tato útlá kniha je zprávou a svědectvím o obětavé ženě, která v neskutečných podmínkách přiváděla na svět děti v Osvětimi - Březince. Ve vzpomínkách je pro všechny- Máma.

15 06.05.2021

Takové hraní si se slovy jsem už dlouho nečetla. Kniha byla poetická, s mírně hororovým nádechem, překvapení po předchozích "dílech". Nehledám rozuzlení, či jakousi logičnost, nechávám se slovy a řekou nést.

16 30.04.2021

Moc milý komiks, dva zaláskovaní při běžných činnostech a taky jen tak spolu s hrnkem čaje. A nemusíte být ani introvert aby jste se v malých příbězích našli.

20 20.04.2021

No, jako spousta jiných jsem čekala zážitky Angličana v Česku a ejhle, on je to slovníček českých pojmů pro cizince. Ale jo, občas jsem se pobavila a něco i přinaučila. A borůvky v rohlíku, já prosím bez rohlíku:-))

12 19.04.2021

Knihu si přinesla dcera - nečtenář, vtipně poznamenala zda si ji při tomto historickém okamžiku - s knihou v ruce - nechci vyfotit. Ha ha. No, nedalo mi to a nakoukla jsem a přečetla. Jsou to básně, myšlenky, výkřiky. Líbily se mi, některé více, jiné méně . Pravda je že jsem je přelétla, tato kniha by se měla číst pomalu,vychutnávat. Nikdy jsem poezii nerozuměla, záměrně se jí vyhýbala, ale být znovu ve věku dcery (18),oslovila by mě právě tato kniha více.

16 14.04.2021

Třetí díl grafického románu o přátelství a zatím nevyslovené lásce dvou kluků.
Je to milé, laskavé a bude pokračování.

11 14.04.2021

Chci přestat, ale vlastně nechci. Taková mantra narkomanky Katky. Dokument jsem kdysi viděla, teď si to zopakovala ve formě psané. Poněkud v šoku jsem byla, když Katka zmínila knihu My děti ze stanice Zoo. Příběh třináctileté narkomanky má odrazovat mladé lidi v pokušení, tato kniha byla také v doporučené četbě na školách a na Katku zapůsobila úplně opačně, ona ji přitahovala, inspirovala. Katka je prostě ztracená existence, kterou nepřiměje skončit s drogama vůbec nic. Na jednu stranu je mi jí líto, není hloupá, ale život si zpackala sama.

12 09.04.2021

Pátý díl a já se začala bavit až v druhé půlce a to v podstatě jen díky kurátorce Tiché. Konec, jako předzvěst šestého dílu mě nijak nenadchl, tak nevím...

15 05.04.2021

Tohle není čtení na jeden zátah, tyhle povídky jsem si musela dávkovat. Velmi depresivní čtení, tak jako všechny autorčiny knihy. Přesto až vyjde další, sáhnu po ní, protože psát prostě umí.

19 28.03.2021

Pro čtenáře od 8 let. Kombinace textu a komiksu. Kniha je většího formátu, ilustrace tedy krásně vyniknou. Moc milý příběh desetileté Jasmíny která si zahraje na detektiva a tím pomůže znovu oživit jedno úžasné dávno zapomenuté místo za vysokou zdí.

15 17.03.2021

Rok 1867, Anglie, mlhy a déšť, staré odlehlé sídlo kde straší. Další z knih mého oblíbeného autora mě nezklamala. Je to duchařský příběh, nic při čem by mi drkotaly zuby, ale v pozici Elizy, která je guvernantkou dvěma podivným dětem, bych být nechtěla :-)

16 15.03.2021

Podle obálky a anotace jsem čekala příběh, který bude o soužití se psem. Mladá Julie pracuje jako pečovatelka v penzionu pro seniory a tamní obyvatelé jí vypráví své životní příběhy. Samotný život Julie je v knize pouze okrajový. Knihu jsem dočetla pouze proto že jsem chtěla vědět, kdy že se objeví ten pes.

11 11.03.2021

Rok 1885, Paříž. Muži - otcové, manželé, bratři - jen na jejich slovu záleží a dcera či manželka nebo sestra skončí v ústavu pro choromyslné. Ženy společnosti nepohodlné, s vlastním názorem, ženy traumatizované. Eugenie, hlavní hrdinka se trochu vymyká, komunikuje totiž s duchy. Je to na pár stránkách velmi silný příběh o léčebných metodách vědy zvané neurologie v té době.

18 07.03.2021