lena.o.knihach komentáře u knih

Na pokračování Makové války jsem se hodně těšila. Nevěděla jsem totiž, co mě čeká. Já prvnímu dílu série nemůžu nic vytknout a stále si stojím za tím, že je to naprostá pecka. Ale Dračí republika? To byl obrat o 180 stupňů.

Už je to vážně hodně dlouho, kdy jsem jednu knihu četla přes měsíc. Dračí republika mi dala zabrat a prokousávala jsem se jí velmi pomalu. Děj se neskutečně vlekl a vlastně se toho ani moc nedělo. Plány na svržení císařovny, politikaření, plány na založení nové republiky, politikaření a další plánování.

Pokračování této válečné série určitě má i světlá místa, pro mě to byla celou dobu postava Ne-či, protože Rin jsem nepoznávala. Ano, zažila příšerné věci a takhle vypadají následky, jen jsem si po skončení Makové války představovala vývoj hlavní hrdinky trochu jinak.

Něco jsem si o asijských dějinách zjišťovala a autorka vám je v této knize dokonale převypráví, když k tomu přidáte pár fantasy prvků (ale opravdu jen pár, protože víc jich tu nebylo), dostanete Dračí republiku.

#spoluprace @hostbrno

27.11.2023

Nejvyšší slovodějec byl popraven a jeho moc přešla na dceru. Amálie nevěří, že by byl její otec schopen činu, který se trestá smrtí, proto se pouští do hledání odpovědí, a k tomu se jí do života připlete okouzlující klavírista Artur.

Amálie pracuje v knihovně, která si dělá, co chce. Není radno ji pokoušet, protože když si něco usmyslí, už byste se nikdy nemuseli dostat ven. Jako knihomola mě tohle místo naprosto učarovalo.

Postav tu není úplně málo, takže je velká pravděpodobnost, že si čtenář minimálně jednu oblíbí. Nejlepší z nich je rozhodně chrlič Hugo. Scény s ním jsou naprosto skvělé. Nesmím zapomenout ani na Bedřicha nebo svéráznou babičku hlavní hrdinky.

Na konci této ya fantasy jsem v hlavě stále měla více otázek než odpovědí, což je strašná škoda. Spoustu věcí (a nejen o světě za hradbami) si čtenář musí domyslet, protože se je v příběhu nedozví.

Autorčinu předchozí knihu jsem nečetla, takže nemám srovnání, ale mně se Slovodějky četly strašně dobře. Nikam se nespěchalo, vše tak krásně a pozvolna plynulo, a přesně tak mi to i vyhovovalo. Ráda jsem si od příběhu nabitých akcemi odpočinula.

#spoluprace @a.adrianet.h

25.11.2023

Harry žije dvojí život. Ve dne pracuje v rodinném nakladatelství, ale když se setmí, na povrch se dostává jeho temná, drsná a sexy stránka a nikdo mu neřekne jinak než Habibi. Do chvíle, než mu do života vstoupí krásná studentka žurnalistiky.
Cassie nemohla mít štěstí na lepšího redaktora. Aby ale její kniha byla ještě lepší, potřebuje poznat svět bez cenzury

Přiznám se, že těch dark romancí nemám až tolik načtených, ale Habibi se mi moc líbil. Už jen vzhled knihy na mě velmi zapůsobil, i když by mi vůbec nevadilo, kdyby ta obálka byla krapet světlejší, ale třeba ta ořízka? Nemá chybu. To samé předsádka.

Kniha je vyprávěná ze dvou pohledů, ale těch kapitol, které patřily Harrymu, mohlo být klidně dvakrát tolik. Neskutečně mi to uteklo a playlist ke knize je skvělý (právě ho poslouchám).

Habibi v sobě ukrývá mnohem víc než jen žhavé scény a moc se mi líbilo, co všechno se v knize řešilo a jakých témat se autorka dotkla. Nečekala jsem, že od tohoto žánru můžu dostat něco navíc a velmi mile mě tento první díl stejnojmenné série překvapil.

#spoluprace @bajadolceautor

2 25.11.2023

Čekala jsem romantický příběh z univerzitního prostředí, on je hokejista, ona tanečnice a i podle anotace a nadšených ohlasů to vše vypadalo na skvělou oddechovku. No, spletla jsem se.

Nevadí mi, že Jen sekunda začíná přesně tam, kde většina romanťáren končí. Ale vůbec nechápu, že spolu ti dva vůbec byli, když se víc času hádali. Wafley měla každou chvíli slzy v očích a víc brečela, než se usmívala.

Začátek vztahu by snad mělo být jedno z nejkrásnějších období, ne? Ta zamilovanost, roztomilá poblázněnost, ale v tomto případě se nic takového nekonalo, jen nesmyslné hádky.

Když si s hlavními hrdiny nesednu hned na začátku, nevadí mi to. Naopak se těším na ten vývoj postav, kdy se z arogantního namyšlence stane aspoň ucházející přítel, nicméně u Siriuse jsem se ničeho takového nedočkala a to samé platí i u Waf. Hysterická naivka byla od začátku až do konce.
Mezi postavami nebyla žádná chemie. Měli pár světlých míst, ale převažovalo úplně absurdní dohadování.

Aby toho nebylo málo, v knize se objevila i mafie. Plno věcí ale v příběhu není vůbec vysvětlených a stejně tomu je tak i u mafiánů, kteří se sem tam objevili, vyhrožovali a nějak jsem vůbec nepochopila, co tam dělali.

Hokej jsem si užila aspoň v prologu, ale o nějakém tancování vůbec nemůže být řeč.
Jen Sekunda od slovenské autorky mi bohužel nesedlo a nemůže za to jen neskutečné množství chyb v textu, kéž by to byl jediný problém

#spoluprace @j.levinski

22.11.2023

Musím se k vám něčemu přiznat. Každou chvíli jsem se sama sebe ptala, jestli se mi ta knížka vůbec líbí. Položila jsem si tuhle otázku a otočila další stranu. Po pár minutách zas a zas, až jsem se dostala na konec.

Nějak mě tahle otázka provázela celou neexistencí, protože co by se mi na tom příběhu mělo líbit? Jak brali drogy? Lhali? Podváděli? Měli to, kde jen mohli (veřejnost, neveřejnost)?
Bohužel, Elias a Kenneth si mě nezískali tak jako ostatní čtenáře a doufám, že příběh o takhle toxickém vztahu jsem četla naposledy.

Kniha rozhodně není pro slabé povahy, protože je tu vše velmi dopodrobna naservírované. Díky varování, které je vzadu uvedené, jsem s tím ale počítala.

Že láska umí být velmi složitá? To víme, ale v neexistenci se ta komplikovanost dostává na úplně jiný level, který zkrátka ne každému může sedět. A pro mě to bylo až příliš.

#spoluprace @szabi.writers

4 21.11.2023

Od Colleen Hoover si přečtu úplně cokoli. I to, co nikdy nemělo spatřit světlo světa a přeci jenom tu vedle sebe mám pokračování jedné z mých nejoblíbenějších knih.

Květinářka Lily se jako matka samoživitelka nikdy nezastaví. S bývalým manželem Rylem to nemá snadné ani po rozvodu. Naštěstí má kolem sebe milující přátele, kteří ji podporují na každém kroku. A hlavně svou lásku z dětství, Atlase.

Jak mě Námi to končí emočně zničilo, Námi to začíná mě dalo zas dohromady. Nejen Atlas s Lily potřebovali šťastný konec a já jsem moc ráda, že jsme se ho přes všechny překážky dočkali.

Tahle kniha od zbylých autorčiných knih vyniká. Nejen tím, že je to poprvé, co ode mě nedostala plný počet hvězdiček, ale tím, že o příběhu po dočtení nemám potřebu přemýšlet. Prostě mě tak nedostal. Byl až moc sladký, šťastný a od Colleen Hoover očekávám něco jiného.

#spoluprace @knizniklub @knihkupectvi_luxor

1 18.11.2023

Detektivní série s Josie Quinnovou je aktuálně má jediná, kdy každý další případ, který vyjde, musím přečíst ihned, co se objeví na pultech knihkupectví.

Ráda se vracím za mými oblíbenými postavami a vím, že knihu budu mít přečtenou za chvíli, protože mě jinak nenechá spát.

Vyšetřování ve Vražedné temnotě nepatří k těm nejnapínavějším, protože jsem byla na správné stopě už od začátku, ale i přesto se mi nestalo, že bych se v nějaké části nudila.

U série s Josie Quinnovou u každého dílu vypnu, skvěle si odpočinu a uklidňuje mě to, že v zahraničí je ještě spoustu pokračování, které čeká na přeložení.

#spoluprace @grada_cz

3 17.11.2023

Pokud se vám líbily Kouzla rodu Thornů, věřím, že o této fantasy novele vůbec nepochybujete a už ji máte přečtenou, nebo vyčkává doma na poličce, popřípadě ji máte zapsanou na vánočním wishlistu, nebo ji postupně posouváte výš a výš na tbr listu, protože se přeci jenom jedná o kraťoulinký příběh, který vám příliš času nezabere.

Já jsem moc ráda, že jsem se aspoň na chvíli mohla vrátit ke svým oblíbeným postavám - Elisabeth s Běsobijcem, démonu Silasi a kouzelníku Nathanielu Thornovi.

I když má Tajemství rodu Thornů pouhých 200 stran, zápletka dává smysl. Skvěle se u toho pobavíte, vždyť Nathaniel se Silasem jsou skvělá dvojka a pokud jste Kouzla četli, tak víte, o čem mluvím a rozhodně se máte na co těšit.

#spoluprace @albatrosmedia

14.11.2023

Někdy se stane, že ačkoli příběh obsahuje přesně to, co máte na knihách rádi, nesedne vám. A přesně to je můj případ s Unbreakable.

Na knihu jsem viděla spoustu nadšených ohlasů, navíc je tu slowburn romantika se špetkou fantasy, inspirováno Stmívání.. takové knihy čtu a líbí se mi, takže jsem neměla jediný důvod, proč se do této bichličky nepouštět.

Unbreakable je jedna z mých nejtlustších přečtených knih za letošní rok. Kdyby měla o polovinu méně stran (klidně i 500), určitě by se předešlo často opakovaným slovním spojením a rozhovorům, které děj nikam neposouvaly. Příběh by pak měl lepší spád a minimum zbytečně rozvleklých scén.

Občas jsem měla pocit, jako by mi někdo vyprávěl Stmívání. Unbreakable má s touto upírskou ságou společné až příliš mnoho na můj vkus.

Ráda bych to ale zakončila něčím dobrým. Playlist knize rozhodně přidává plusové body, zmínky klasické literatury byly fajn a stejně jako hlavní hrdinka bych si přála draka.

#spoluprace @aminokyselinka

1 13.11.2023

Ach, vy dívky mládím zmítané je má první přečtená manga po dlouhé době a nemohla jsem si vybrat lepší, protože tohle byla pecka. Skvěle jsem se u toho bavila a věřím, že každý čtenář nejen erotických romancí by to měl stejně.

V literárním klubu čtou dívky knihy, ve kterých jsou pikantnější scény dost detailně popsané. A právě na to téma začnou narážet úplně všude - u jídla, ve škole, při běžné konverzaci.. prostě všude. Jak se s tím vším dokáží poprat, to si sami přečtěte.

Tahle manga mi skvěle sedla do nálady. Hlavní hrdinky se dostávaly do trapných situací, takže to bylo velmi vtipné. Neměla jsem problém je od sebe rozeznat, protože každá byla jiná. Jedna je zakoukaná do svého souseda a kamaráda z dětství, po kterém teď prahnou všechny studentky ve škole, druhá se chce stát spisovatelkou, další nemá o zájem kluků nouzi.. zkrátka zde sledujeme několik linek a já se moc těším, jak se budou vyvíjet dál.

#spoluprace @crew_komiks

1 13.11.2023

Série Návod na vraždu pro hodné holky je konečně kompletní. Já se na velké finále těšila neskutečně, protože tato trilogie patří k mým hodně oblíbeným.

Do mrtvé holky, dobré holky jsem šla, aniž bych si nějak připomínala děj předchozího dílu. A chytla jsem se celkem rychle. Autorka čtenáři skvěle napovídá, pokud se v knize objeví nějaká postava, o které bychom měli něco vědět.

Pipa v rámci vyšetřování fotila důkazy, přepisovala rozhovory, vytvářela tabulky s grafy a to vše a mnohem víc najdete i v knize. Tyto prvky text nádherně obohatí a přijde mi, že je takhle čtenář zapojený do případu ještě víc.

První část třetího dílu skončila velmi napínavě, proto nedoporučuji číst, pokud u sebe nemáte i část druhou.

#spoluprace @grada_cz

2 12.11.2023

Vsadím se, že se tu nenajde jediný člověk, který by tuhle krásnou modrou obálkou s kopretinami neznal. Tato romantická komedie proletěla Tiktokem a spolu s ní i volně navazující pokračování.

Naomi uprchla ze své vlastní svatby do maloměsta, kde ji všichni mají za její (zrovna ne moc oblíbené) dvojče a podle toho se k ní všichni obyvatelé Knockemoutu chovají. Její vlastní sestra ji okrade a zanechá velmi nečekaný dáreček - jedenáctileté dítě, o které se teď Naomi bez jakýchkoli prostředků musí postarat.

Nestačila jsem zírat, co všechno se v prvních kapitolách stalo. Tomu říkám vhození do děje a já se u toho moc bavila! Naomi byla super, ale Knox se postupem času choval jako puberťák a ne chlap v těch nejlepších letech a mnohem víc jsem si oblíbila jiné mužské postavy, které mají hlavní roli ve druhém a třetím díle, takže na pokračování se šíleně těším.

Co už nikdy nepřebolí určitě doporučuji fanouškům romantických komedií, i když za mě kniha nepřekonala Hypotézu lásky nebo Lásku po španělsku. Skvěle se četla a necelých 500 stran uteklo jako nic, ale pár míst se zbytečně vleklo a nic bych nenamítala, kdyby to bylo krapet vtipnější.

#spoluprace @knizniklub @knihkupectvi_luxor

2 10.11.2023

Po sto letech se opět sejdou vládci šesti říší, aby se pokusili zlomit kletbu, která sužuje jejich kraj. V každé říši je prokletí jiné, ale vždy strašlivé a k jeho prolomení musí jeden z vládců zemřít. Isla se Storočí účastní poprvé, je mladá, nezkušená a zdá se tak velmi snadným cílem.

Chvíli mi trvalo, než jsem se zorientovala, ale po pár kapitolách jsem si čtení vážně užívala. Hlavní hrdinka mi byla sympatická, akorát jsem si občas říkala, že by vůbec nebylo na škodu vyprávění z více pohledů. Je tu hned několik hlavních postav a takovému Grimovi nebo Orovi bych moc ráda nahlédla do hlavy.

Jak v tomto světě vše funguje, prokletí jednotlivých říší a magii vládců vysvětluje autorka postupně a občas to může působit zmateně, takže doporučuji dávat při čtení dobrý pozor.
Kniha je navíc plná zvratů a intrik, které se mi moc líbily a bavilo mě, když nevíte, komu vlastně můžete věřit. Nechyběla tu ani romantická linka, která se na první pohled zdála jasná, ale nenechte se zmást.

Do Storočí jsem šla bez očekávání a příjemně překvapilo. Nečekejte další Hunger Games, ale fanouškům této série by se kniha mohla líbit.

#spoluprace @knizniklub @knihkupectvi_luxor @yoli.cz

3 09.11.2023

Na další knihu Pavla Bareše jsem se moc těšila, protože Meta je takový český poklad (pokud jste ji náhodou nečetli, na nic nečekejte a jděte do ní). Od Lenochoda Jimmyho jsem proto čekala hodně a dostala jsem něco naprosto neskutečného

Lenochod Jimmy & jeho backup band je hudební kapela, která se dřív rozpadne, než vůbec stihne prorazit. Po patnácti letech, kdy každý člen žije svůj život (ať už je jakýkoliv), dostane Ollie geniální nápad - dát kapelu znovu dohromady a zahrát si na fesťáku. Aby se mu to podařilo, půjde i přes mrtvoly

Začetla jsem se téměř ihned a dlouho jsem se u žádné jiné knihy tak nenasmála (závody na zahradních sekačkách jsou nejvíc). Ale věděla jsem, že celá kniha nebude jen na takové pohodové vlně. V poslední třetině jsem měla úplně opačné emoce než na začátku. A přišlo něco, co jsem vůbec nečekala.

Lenochod Jimmy & jeho backup band čtenáře vrátí do náctiletého období, kdy měl ještě minimum starostí a pokud je k tomu ještě muzikant, věřím, že si tento příběh naplno užije.

#spoluprace @hostbrno

1 05.11.2023

Ocitáme se v roce 1895 v Olomouci. Žofie pracuje jako služebná v překrásné vile u německé rodiny. Už teď má práce nad hlavu, a když se rozkřikne, že slyší hlasy zesnulých, stane se oblíbenou ve společnosti a teprve se nezastaví. Do toho všeho ještě narazila na svou dětskou lásku

Z Věku přízraků na vás od začátku dýchne tajemná atmosféra, která je jako dělaná na podzim. Je to krátký příběh, možná až příliš, protože bych s postavami ráda strávila mnohem víc času.

Hodně se mi líbila sourozenecká linka, kdy jsem si užívala vzájemné pošťuchování mezi Žofií a jejím bratrem. Ale i romantické duše si rozhodně přijdou na své.

Kniha není nádherná jen na první pohled, ale je překrásně graficky zpracovaná i uvnitř. Příběh doprovází různé ilustrace, listy z novin a na konci najdete i slovníček.

#spoluprace @ya.ctu

1 30.10.2023

Mladá dívka Loulie, známá jako Půlnoční obchodnice, hledá vzácné magické předměty, které pak na trzích prodává. Společnost ji dělá džin Kádir. Někdy s ní drží krok v lidské podobě, jindy jí odpočívá na rameni jako ještěrka.
Hlavní hrdinka je sultánem donucena, aby mu našla kouzelnou lampu, s mocí ukrytou uvnitř by se stal nepřemožitelným.

Na nebezpečnou výpravu se vydává Loulie se svým osobním strážcem, sultánovým synem a jednou loupežnicí. Kapitoly se střídají hned ze tří pohledů a u žádného z nich se nebudete nudit.

Zloděj hvězdného prachu je inspirovaný příběhy Tisíce a jedné noci. Vůbec nevadí, pokud vám Ali Baba a čtyřicet loupežníků nic neříká. Vsadím se, že Aladina znáte všichni a pokud se vám aspoň trochu líbí hraná nebo animovaná verze, jděte do toho.

Začetla jsem se téměř okamžitě a rychle se do příběhu ponořila. Romantická linka mi vůbec nechyběla, měla jsem plnou hlavu džinů, magie, arabské kultury a nádherně vykresleného světa se skvělými hrdiny.
Nepatrné náznaky romantiky se tu objevují, takže věřím, že se jí více dočkáme ve druhém díle.

Já si knihu neskutečně moc užila. Je krásně graficky zpracovaná a mapa samozřejmě nesmí chybět. Ve druhé polovině jsem se vůbec nezastavila, je tu hodně akce a zvratů a já byla napnutá až do konce.

Jestli už máte dost upírů, víl, vlkodlaků a nevím, čeho všeho ještě, pusťte se do této dobrodružné fantasy série. Nebudete litovat.

#spoluprace @knizniklub @knihkupectvi_luxor @laser_nakladatelstvi

1 28.10.2023

Konečně jsme se dočkali pokračování Devátého spolku.

Alex chce osvobodit Darlingtona a je ochotná jít až do samotného pekla. Riskuje svou budoucnost v Léthé i studium na Yale. Do toho se objevují mrtví členové fakulty a Alex musí využít všechny prostředky (i ty nadpřirozené), aby tomu všemu přišla na kloub.

Na druhý díl jsem se moc těšila, protože Alex Sternová je jednou z nejlepších hlavních hrdinek a já si ji hodně oblíbila.

Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla a trochu se zorientovala, ale po sto stranách už to začalo hezky odsýpat, zapadat do sebe a já se ani na chvilku nenudila.
Opět tu Leigh Bardugo nedává postavám nic zadarmo a musí toho spoustu přetrpět. Je to drsný příběh, který mě šíleně bavil.

Není lepší období, kdy se pustit do této dark academia knihy než sychravý podzim.

#spoluprace @albatrosmedia

1 22.10.2023

Dillon je dhampír (napůl upír, napůl člověk) a nastupuje na elitní akademii VAMPS mezi upíry. Vše o upírech (jejich rozdělení ve společenském žebříčku, pití krve nebo nadpřirozené schopnosti) je pro něj úplně nové a ostatní studenti mu dávají moc dobře najevo, že mezi ně zkrátka nepatří a není zde vítán.

Líbilo se mi, že jak to v upírském světě všechno chodí, zjišťoval čtenář stejně s hlavním hrdinou. Co se ale postav týče, měl Dillon navrch, protože čtenář znal v tomto případě jen jména (a že jich bylo), něco málo o vzhledu a to bylo tak vše. Není divu, že se mi postavy šíleně pletly, musela jsem se několikrát vracet, abych si ujasnila, kdo je kdo a stejně mi to moc nepomohlo.

Ze začátku se mi zdálo, že si kniha hraje na Vampýrskou akademii, i když se k ní ani zdaleka nepřiblížila a svými bizarními situacemi mi někdy připomínala Touhu. Ve VAMPS se spí v rakvi, kterou si můžete i ozdobit nebo používáte Vampedii (on-line encyklopedii).

Výuka na škole mě bavila, ale zápletka byla vážně o ničem. Ačkoli na konci je to chvíli i napínavé, rozhodně má kniha nevyužitý potenciál.
Četlo se to dobře, odsýpalo to, ale není to upířina, ke které bych se ještě někdy chtěla vrátit.

#spoluprace @knizniklub @knihkupectvi_luxor @laser_nakladatelstvi

1 21.10.2023

Věřím, že jste tuhle nádhernou encyklopedii zaznamenali a doufám, že pokud ji ještě nemáte doma, najdete ji pod stromečkem.

Je to pastva pro oči. V knize najdete nádherné ilustrace od sedmi umělců. Jsou propracované do nejmenších detailů a díky tomu je čtení Kouzelnického almanachu neskutečný zážitek.

Po časové ose se čtenář blíže seznámí s hlavními postavami, přejde na obyčejný život v magickém světě (sport, pověry, dopravní prostředky a slavnosti), navštíví kouzelná místa (Prasinky, Příčnou ulici nebo Doupě), samozřejmě zavítá do Bradavic a do všech jejích koutů, co by to bylo za svět čar a kouzel bez zaklínadel a kleteb, dále se čtenář podívá ke Gringottovým do kouzelnické banky, na Ministerstvo kouzel nebo třeba do Azkabanu a na konci čekají nadpřirozené bytosti.

V tomto oficiálním průvodci zkrátka najdete vše, na co si jen vzpomenete. Je to kniha, ke které se budete vracet a vsadím se, že i při dalších listování tam najdete věci, kterých jste si předtím nevšimli.

Co mě šíleně baví, tak jsou rozkládací strany, díky kterým dostanete úplná panoramata Bradavic a okolí nebo třeba Zapovězeného lesa.

Ze světa Harryho Pottera jsem si hodně oblíbila fantastická zvířata. A Hagrid tu má nádhernou dvoustranu věnovanou jeho mazlíčkům. Kterého z nich máte nejradši a proč?

#spoluprace @albatrosmedia

1 20.10.2023

Nezkrotná magie je standalone fantasy, na kterou jsem se těšila, protože jsem v tomto žánru celkem dlouho nečetla žádný samostatně stojící příběh. Ale zbytečně velké nadšení knize bohužel uškodilo.

Margaret Weltyová žije v ústraní a stará se o panství, než se její matka Evelyn (známá alchymistka) vrátí ze svých cest. Společnost ji dělá pes Svízel, než se jednoho dne objeví na prahu Weston Winters, který se touží učit alchymii od jedné z nejlepších v oboru.
Margaret Westonovi dovolí zůstat pod jednou podmínkou: musí se s ním zúčastnit Půlnočního honu na mýtického tvora.

Autorka nádherně vykreslila atmosféru, která na mě po celou dobu z knihy dýchala. Děj není nabitý akcí, spíše vše tak příjemně pozvolna plyne, proto jsem také s knihou trávila poněkud více dní. Neutíkala tak, jak bych si přála.

Kdybych si oblíbila i postavy, bylo by to ještě mnohem lepší, ale v tomto případě jsem měla s ostrostřelkyní a učněm alchymie docela problém. Vůbec jsem se do nich nedokázala vžít a ani té romantické lince jsem nevěřila. Chyběla tam chemie a mnohem víc bych si každého z nich dokázala představit s někým jiným.

#spoluprace @albatrosmedia

1 18.10.2023