leenai
komentáře u knih
Dálkový výslech
Václav Havel
nejjednodušší a nejpříjemnější způsob, jak se o době (a panu ex-prezidentu) něco dozvědět (nikoli ke zkouškám, ale pro všeobecný přehled =) )
Kronika česká
Václav Hájek z Libočan
Hájek z Libočan je velká postava našeho humanismu, bohužel jeho práce je od pozitivistických odsudků na sklonku osmnáctého a v devatenáctém století považována pouze za snůšku lží a polopravd - a to je předáváno napříč českými literárně-historickými kompendii přes to, že ji téměř nikdo nepřečetl.
Hájek se v devatenáctém století stal "studnicí romantického historismu" (Kolár, Jaroslav), Mácha o něm pravil (jak víme od Sabiny), že je "nejpěknějším románem českým aneb - chceme-li - nejladnější sbírkou povídek a pověstí". Bez jeho vkladu by Jiráskovy Staré pověsti české nemohly čítat nějakých 400 stran a zdaleka nebyl prvním, kdo je rozšiřoval (vzpomeňme alespoň Dalimila a jeho vyprávění o Dívčí válce). Pro přízeň českých stavů mu k ruce byli tři písaři, kteří pro další práci excerpovali zemské desky, čerpal také ze soukromých knihoven českých šlechticů - materiálový základ jeho práce výrazně přesahuje zdroje, které měli jeho následovníci (zčásti jistě proto, že jich mnoho bylo stráveno nejneúprosnějšími cenzory historie - požáry).
Hájkova Kronika česká vypráví o Českých zemích od potopy světa až k roku 1526. Její text vykazuje záměrnou prezentaci historie jako "dějin" - epických, kauzativních, morálně podmíněných, pointovaných. A ačkoli v českém prostředí jeho dílo nemá obdoby, ve světě se jich několik najde: uveďme Němce Johana Trithemia, Johana Thurmaira-Aventina nebo angličany Edwarda Halla a Raphaela Holinsheda.
K rozšíření obzorů o autoru, jenž od 16. století prostupuje celými českými dějinami a navzdory naší nevědomosti se dodnes podepisuje na našem sebepoznání a sebepoznávání, doporučuji si přečíst nedlouhou předmluvu k Hájkově kronice - Výboru historického čtení, ve které jsou jeho život a dílo zpracovány Jaroslavem Kolárem, a to dosud nejlépe.
Schönfeldovo vydání kroniky (téměř faksimile) z roku 1819 je naskenováno a k dispozici na stránkách Ústřední knihovny Masarykovy Univerzity - v digitalizovaných tiscích.
