lalela

Příspěvky

Panenka, která řekla ne!Panenka, která řekla ne!Galina Valkova

Mohla mít obyčený život v obyčejné zemi, vdát se, porodit děti. A jen proto, že byla hezká, si ji vyhlédli. Nedovedu si představit tu bezmoc dělat to co ti přikážou, nechat si líbit všechny ty věci, které byly v knížce napsané. Stokrát opakovaná lež se nakonec stane pravdou a dostane se ti pod kůži tak, že už toho života nemůžeš nechat i když jsi svobodná. Jen ta ohromná vůle a síla tě přiměje začít žít jinak. Neuvěřitelně čtivě napsaná knížka o tématu, které je profláklé a přeci pokaždé jinak napsané.

02. srpna


PolednicePoledniceJiří Březina

Moje první knížka od tohoto autora a rozhodně jsem nadšená. Pasáže o vyšetřování sériových vražd byly skvělé, nicméně vykreslení a zpověď Marty bylo úžasné. Autor nám dal nahlédnout do života mentálně zaostalé ženy, která porodí dítě. Žije osamoceně v malém bytě a její jediný svět je televize a dítě. Z televize se dozvídá, co se děje na jejich sídlišti, a čtenáři spolu s ní sledují vyšetřování vražd dívek s dlouhými vlasy. Jedním slovem super.

29. července


Podíl vinyPodíl vinyVeronika Martinková

Skvělá česká detektivka, kdy celou dobu víte co se stalo, kdo je vrah, ale absolutně netušíte, proč vrah střílel a zabil. Od první stránky jsem spekulovala o tom, co se mohlo stát, proč se rodina oběti odstěhovala z Prahy, a co stálo za vraždou. V knížce se odvíjí více příběhů, ale jsou tam spíše na doplnění vyšetřování, takže tam perfektně pasují. Až na konci se dozvíte, proč se všechno stalo a já jsem vůbec netušila, jak strašný motiv to byl. Rozhodně stojí za přečtení.

29. července


Bez tvářeBez tvářeLucie Salová

(+ SPOILER) Achich ouvej, tak zajímavé téma, jako je poporodní deprese, duševní porucha a pro mě tak nešťastně zpracované. Knížka začíná docela dost zajímavě. Hlavní hrdinka je těhotná a jde se se svou malou dcerkou projít, potkají psa, který jde proti nim sám. A pak to dostává spád, čekala jsem, že se to kolem tohoto bude nějak motat, nebo později se k tomu autorka vrátí.... tak nic, čteme dál. Jak už někdo přede mnou napsal, v knížce je spousta zbytečných dialogů a postav, které nejsou absolutně důležité k ději. Autorka nám sice vykreslila, jak vypadá matka, tchyně i tchán hlavní hrdinky, ale víc, než jak vypadá nevíme, pak měla ještě spoustu příbuzných, z nichž zmiňuje sestřenice, absolutně nedůležité postavy, kamarádka Denis, pro mě další absolutně nedůležitá postava v knize. Helenina nemoc je chaoticky popisovaná, Erik jí má být oporou, vlastně celá rodina, tchán na ni jen nadává, Erik se nám v knížce taky pěkně ve všem plácá. Nechápu, proč dal výpověď v práci, a Helena, ač nemocná, šla do práce, najednou vše zvládá na jedničku. Pak chce skočit z patra budovy, kde uklízí, nikde se to neřeší, všichni ji zahrnují otázkami, proč? proč? Nakonec se koná zázračné uzdravení. Jména dětí Naomi a Noemi, to už jsem se musela smát, jak tragický jména autorka do příběhu zasadila, možná by udělala lépe, Když už se všichni ostatní jmenovali normálně, Helena, Patricie, Erik... dát dětem jiná jména. I na prvotinu se mi knížka zdá napsaná jako sloh dítěte ze základní školy. Za mě snad jednu hvězdu za téma.

21. červenceodpad!


Slunce zapadá na východěSlunce zapadá na východěVěra Nosálová

Co napsat ke krásné a magické knížce, kterou opravdu nebudete moci odložit a budete ji muset číst až dokonce ještě ten den, kdy jste ji otevřeli. Snad jen, až na ni narazíte, neváhejte a čtěte, třeba vám opravdu změní život

18. července


Nebudeme si lhátNebudeme si lhátLucie Horáková Auzká

Krátký příběh, ve kterém je napsáno vše, co tam má být. Jak těžké je někoho milovat a někoho mít rád. Když se začtete do příběhu, zjistíte, že Adélin život je plný rozporů. Vdát se - zůstat svobodná. Mít snoubence - nebo milence. Nachází se ve fázi života, ve které musí udělat spoustu rozhodnutí, něco získá, něco ztratí, ale jak se rozhodnout, aby to bylo správné. Na konci knížky stojí paradoxně na začátku nové cesty, ale o tom je život. Skvělá knížka.

15. července


Růže pro IvetuRůže pro IvetuLucie Horáková Auzká

Skvěle svěže napsaná knížka, i když je děj průhledný a trochu mi připomíná lanzovou, bylo to super oddychové čtení na léto. Nejvíc mě bavila babička a přiznám se, že jsem Ivetu v některých chvílích docela dost litovala :)

14. července


KukolkaKukolkaLana Lux

Tak přímočaře napsaný osud Samiry vás nenechá ani chviličku v klidu. Seznámíme se s ní, když jí je cca 5-6 roků a na svůj věk se chová o moc vyspěleji. Je to tím, že se musí starat sama o sebe. V domově, u Rokyho, u Dimi. Stejně jako v té době spoustu dětí, kteří žijí na ulici. Sledujeme ji v knížce docela dlouho a čteme si o jejím mládí. Bohužel nezažívá co jiná děvčata. Samira je od začátku využívaná, všemi, které potkala, ale i přesto přijímá život tak, jak je a jak jde. Dělá věci, které by ve svém věku neměla ani znát, ani umět. Touží žít jinde a podaří se jí to. Ale za jakou cenu. Knížka nekončí tím sluníčkovým koncem. Ale docela bych jí to v tom knižním zpracování přála.

12. července


Krycí jméno StudentkaKrycí jméno StudentkaMilena Štráfeldová

Lilian Landová, zapomenutý příběh disentu. Kolik takových zapomenutých příběhů už je dávno v propadlišti dějin. Všechny bychom si měly připomínat a je dobře, že se čas od času některé objeví. Lída neměla lehký život. Nejšťastnější byla na vesnici u svých prarodičů a pak se musela přestěhovat do Prahy za svou matkou, kterou prakticky vůbec neznala. Matka k ní neměla žádný vztah a po čase putovala Lída k druhé babičce, kterou také vůbec neznala. Ta se jí snažila dát vše, co Lídě nedávala maminka. Ale Lída, nadaná studentka, veselé a hloubavé děvče podepsala chartu. Odmaturovala, a co chvíli s ní potřebovali mluvit soudruzi z stb. V knížce se odvíjí mimo hlavního příběhu Lídy ještě příběhy její matky, tety a známé rodiny. Paradoxně Lída chartistka bydlela u babičky, která učila soudruhy z stb anglicky, Těch paradoxu je v knížce víc. Čtenář si může udělat obrázek, jak se za komunistů žilo těm, na něž byl založen na stb spis, nebo podepsali spolupráci s stb a chodili podávat hlášení na určité osoby. Jak těžké bylo někde něco říct, protože jste nevěděli, jestli na vás není někdo nasazený, jestli nemáte odposlouchávací zařízení v bytě, jestli nejste sledován... Po přečtení jsem přemýšlela, kým, nebo čím by asi Lída v dnešní době byla. Jsem si naprosto jistá, že by rozhodně neseděla doma se založenýma rukama a určitě bychom o ní jistojistě ještě hodně slyšely. Škoda mladého života.

11. července


Ratajský lesRatajský lesAleš Palán

Nevyhledávám moc knížky, kde jsou různé dějové linie, ale do této jsem se začetla, neboť jsem kdysi četla jakýsi článek o vraždě komunistické funkcionářky Anny Kvášové, a pak mi to vše do sebe začalo zapadat. I když je kořen příběhu v knize skutečný a další děj smyšlený, člověk až žasne, co vše se dělo po válce. Nebyly sice koncentrační tábory, ale udávalo se, lidem se zabíraly majetky, v popředí stál vždy ten, kdo měl dříve nejméně. O tom všem je kniha Aleše Palána. Je tak poutavě napsaná, že nešlo nečíst dál a dál. Nakonec se dozvíte, že vše, co se dělo v roce 1952 sahá až do roku 2014 a nic z toho není uzavřené. Nakonec se kolo osudu uzavře, pomalu, ale po skoro 60 letech uzavře.

08. července


Nejmenuji se MiriamNejmenuji se MiriamMajgull Axelsson

Krásná a citlivě napsaná knížka. Kam by se ubíral život Maliky, kdyby se nestala Miriam..... Stala se Miriam, nikdy nezapomněla, kým byla a dokázala život prožít až do krásného stáří osmdesátipěti let. Pak před smrtí vypoví všechnu pravdu Camille, své vnučce. Nemusela si vzít své tajemství sebou tam, kde ji čekal Didi. Pro mě to byla výborná oddechovka, i když se děj převážně odehrával v koncentračních táborech, autorka nádherně vykresluje duši a povahu Miriam a to se mi na knížce moc líbilo.

08. července


ŘíšeŘíšeIzabela Straková

Špatně se mi píšou recenze na knížku, která se mi vůbec nelíbila. Nebyla snad zle napsaná, a téma války není jednoduché a navíc, napsat příběh o tom, jak zvítězí fašisté a od té doby tady vládnou.... Děsím se toho, že si to přečte nějaký pamětník s vytetovaným číslem na ruce. Ne, ne NE opravdu ne. Cokoliv jiného, ale toto ne. Příběh o odboji, to je tak fantasmagorické až je to zvrácené. Navíc jsem se musela do knihy nutit, protože jsem jí chtěla dát šanci, ale od poloviny knížky jsem jen tak listovala. Za mě rozhodně knihu neřadím ani k průměru, ale věřím, že příště si autorka vybere třeba lepší téma.

01. červenceodpad!


Pamatuj na smrtPamatuj na smrtAleš Novotný

Od knížky jsem se doslova nemohla odtrhnout. Děj byl opět promyšlený do detailů, žádné zbytečné okecávačky, aby natahovaly knížku. Strašně se mi líbí autorův rukopis, jeho úžasné popisování napínavých kapitol mě nenechalo myslet při čtení na nic jiného, jen se soustředit na knížku. Doslova jsem popoháněla stránky, abych věděla co, kdo, proč. V knize se prolínají dva příběhy, osud kluků a vraždy spolužáků, všechno spolu tak nějak souvisí a autor to krásně zvládl dát dohromady.

30. června


To přichází děsyTo přichází děsyAleš Novotný

Z knížky jsem byla ze začátku strašně zmatená, míchaly se mi postavy, nevěděla jsem, kdo je kdo, kdo je čí, kdo s kým chodí, stále nový a nový příběh, v jednu chvíli jsem chtěla číst knížku znovu a přitom to má spisovatel úplně do ko na le vymyšlené a do ko na le napsané. čím víc jsem se blížila ke konci, tím víc vše dávalo smysl, tak krásně propracovaný děj, příběh, nic nakonec nebylo navíc, rozhodně jdu číst další autorovi knížky, jsem nadšená a všem doporučuji.

25. června


… stačilo jen říct Jáchymov… stačilo jen říct JáchymovAnna Strnadová

Recenze k těmto knížkám se těžko píše. Sice jsem přímo tu dobu nezažila, ale i jen číst je to těžké. Bylo po válce, a lidi se měli radovat a dobře začít žít. Přitom se tady děly věci, o kterých mnoho lidí nevědělo nebo je přehlíželo. Mnoho lidí se raději do ničeho nemíchalo, a přeci stačilo tak málo. Stejně tak, jako by neměly být zapomenuty okamžiky války, ani toto období by nemělo být zapomenuto. I v této knížce platí - dej někomu moc a hned poznáš, co je to za člověka. Knížku doporučuji všem, jako připomenutí českých dějin.

22. června


Ukradené dětství KamilyUkradené dětství KamilyDanka Šárková

Když jsem četla recenze, moc jsem se na knížku těšila. Vidím velký potenciál v příběhu, bohužel by musel být napsaný jinak, nebo někým jiným. Celé odstavce knihy mi přijdou napsaná jednou adolescentem, jednou dospělou osobou, nic nemá řád. Některé pasáže jsem si musela přečíst dvakrát, abych pochopila, kdo co říká, nebo si myslí. A pak, když jsem si přečetla, že autorka cestuje, bylo by možná lepší napsat cestopis, bez příběhu Kamily. Klidně do cestopisu zařadit i vlastní pocity - viz chrám s Buddhou. Pasáže z cest mě moc bavily, bylo to krásné nahlédnutí do cizích kultur a toho, jak se dá za málo peněz cestovat do dalekých zemí. Rozhodně by se mi četl líp výborný cestopis než podprůměrná knížka.

19. června


Chlorid sodnýChlorid sodnýJussi Adler-Olsen

Skvělá napínavá detektivka, sice je od půl knížky jasné, kdo je vrah, ale nic neubírá tomu, že musíte prostě číst dál, protože chcete vědět proč a jak. Jednu hvězdičku ubírám za covid, ten mi tam neseděl, možná to bude zajímavé, až to někdo bude číst za deset let. Jinak doporučuji, nemohla jsem se odtrhnout.

18. června


Bílá VodaBílá VodaKateřina Tučková

Po Žitkovských bohyních jsem Bílé vodě moc šancí nedávala. Ale kniha mě příjemně překvapila. Tentokrát se mi líbilo i prokládání příběhu historickými dokumenty, neboť dokreslovaly celou linii příběhu. Kniha je zajímavou sondou do života jeptišek, kam nemá moc lidí šanci nakouknout. Ke konci knihy se vše spojuje a kniha je opravdu výborně napsaná.

09. června


Mrcha jemně uzenáMrcha jemně uzenáHana Švejnohová

Celou knihou nás provází život Heleny, která je samej chlap, a od začátku ví, co chce. Docela jsem jí fandila, aby si našla v životě to svoje, ale přišlo mi, že se spíš celý svůj život trápí, ač měla dítě, manžela, milence, majetek, zajímavou práci, všude bylo něco, co jí ten vysněný život kazilo. Celou dobu jsem čekala, že Hubert zemře, a ona se osvobodí a začne žít ten svůj život naplno. Kniha jako taková byla dobrá, četla se dobře, ale některé postavy tam byly vyloženě navíc, nebo do děje zasáhly jen okrajově, a pak bylo mnoho nevyřčeno.

20. května


Třetí světloTřetí světloClaire Keegan

Krátká povídka, vyprávěná očima dítěte, ale bylo v ní obsaženo vše, co bylo potřeba. A pak na ten příběh myslíte, a říkáte si, co bylo asi dál. A pak si říkáte, kolik takových dětí v okolí máte....

15. května


Vražedné pohádkyVražedné pohádkyAndreas Gruber

Kniha se četla sama a nešlo se od ní odtrhnout. Stále vás to popohání dál a dál. Prolínaly se tam dva příběhy, které se následně spojily a všechno do sebe zapadlo. Rozhodně přečtu další autorovi knížky.

15. května


Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédieŽivotice: Obraz (po)zapomenuté tragédieKarin Lednická

Tolik očekávaná kniha a tolik zklamání. Příběh sám o sobě je úžasný a věřím, že kdyby ho paní Lednická napsala jako román, tak to bude bomba. Ale toto, co je v knize.....Románové pasáže úžasné, ale pak ten psaný dokument, trochu mi to připomíná knihu Žitkovské bohyně, ze které jsem též nebyla nadšená ohledně toho, jak byla napsána. To co bylo dovysvětlováno pod každou románovou pasáží bych si možná mohla dohledat na internetu. Rozhodně lepší zpracování o Životicích bylo v knize od Danuty Chlupové Jizva. Škoda.

15. května


JizvaJizvaDanuta Chlupová

Nečetla jsem Životice, proto mě překvapilo, že knížka Jizva je o osudech lidí z Životic. Krásně a citlivě napsaná knížka. Moc se mi líbilo vylíčení prolínání Čechů a Poláků v pohraničí za války. Nikdo si nedělal hlavu s tím, že je cizinec v cizí zemi, dříve lidé žili jednoduše a těžce. Hlavní hrdinka pátrá po minulosti své tchyně-maminky a dobere se rozluštění celoživotního tajemství. Jednou bych se chtěla na ta místa z knihy podívat.

11. května


Čas primadonČas primadonNaďa Horáková

Skvělá knížka. Paradoxně mě uchvátil více popis tolika krásných míst v Brně, než samotná zápletka detektivky. Při čtení jsem nabyla pocitu, že do Brna musím jet a projít si nějaký ten historický okruh ve městě. Ale k příběhu. Opět měl přidanou hodnotu, dozvědět se z detektivky o historii hodinek, které se vyráběly v Čechách je překvapující a vcelku dost poučné. O Emě jsem si nazapamatovala takřka nic, jen, že skvěle prováděla, o hodinkách mi v paměti zůstalo téměř vše. Buďme na naše předky hrdí. Jsem ráda, že jsem se ke knížce dostala.

09. května


Milé dítěMilé dítěRomy Hausmann

A opět moje oblíbená nálepka bestseller. Na knížku jsem se těšila, a říkala si, třeba se dočkám toho, že nálepka bude zasloužená. Z příběhu jsem byla zmatená, nejdříve to vypadalo slibně, ale postupně jsem knihu dočítala jen abych ji měla dočtenou. Nadšená jsem nebyla, mnoho věcí v knize bylo opět nevyřčených a čtenář si je musel domýšlet. Postava Jonathana se vůbec nevyvíjela. Celý příběh byl takový povrchní. Takže můj šuplíček neurazí nenadchne je obohacený o další knihu. Velké zklamání

07. května


Život s nepřítelem - Byla jsem ženou tyranaŽivot s nepřítelem - Byla jsem ženou tyranaLenka Stránská

Knížka s pár stránkami psaná formou deníku, ale dozvíte se v ní všechny pocity, které tyran i týraná žena měli. Jedno pořekadlo praví, že druhý si k tobě dovolí jen tolik, kolik mu dovolíš ty. A tak žena ustupovala a dovolovala, a trpěla, trpěly i její dva synové, pak celá rodina. Jednou si dovolila odporovat a on sklapnul patky. A pak už bylo zase vše ve stejných kolejích. Tohle opravdu dokáže vydržet málokdo a věřte, že i když vám chlap bude říkat, že bez něj nejste nic a bez něj nic nedokážete, tak dokážete a život bude lepší a hezčí. Vždycky je řešení a vždycky je čas i cesta odejít. Jen musíte přemluvit to silnější Já ve vás, že jste dost silná, a silná zůstat.

02. května


Náhradnice z UkrajinyNáhradnice z UkrajinyEva Kadlecová

Na tuhle knížku jsem se moc těšila. Náhradní mateřství a všechno okolo je tak citlivé a zajímavé téma, bohužel myslím, že příběh měl obrovský potenciál, který nebyl využitý. Spoustu věcí se v knížce dozvíte jen v náznacích, nebo velmi okrajově. Když už se začne něco okolo některé postavy trochu rozvíjet, vzápětí je to utnuto a vy si musíte zbytek vydedukovat, domyslet. Opět jedna z knih do poličky neurazí nenadchne.

02. května


SamoživitelkaSamoživitelkaKarla Kubíková

Pro mě opět úžasná knížka z dob komunismu. Skvěle popsané intriky, praktiky té doby. Celé čtení ve mě příběh ožíval, protože jsem dítě komunismu. Budovatelské nástěnky, sousedé, kterým nic neujde, Sylva a její věrná Zloba. Kolikrát vyslyšela svou Zlobu a tím ztratila důvěru své Anežky. Sylva měla pevnou vůli a jistotu v sebe samu, bohužel život nám mnohdy zařídí jiné konce.

01. května


SoběstačnýSoběstačnýZuzana Dostálová

Knížka z pohledu dospívajícího chlapce. Vyspívá morálně i fyzicky, má úplně jiné starosti než jeho vrstevníci. Musí se vyrovnávat s řadou věcí v životě. Hodně krutých věcí. Jak já toho jeho tátu nenáviděla, protože to byl bačkora. Ale ze Štěpána vyrostl samostatný zodpovědný kluk, a tak by to mělo být. Je to skvěle napsaná knížka.

28. dubna


Esterčini otcovéEsterčini otcovéHana Radulić

Říkám si, pořád čteš knihy z války, jenže ač jsou svým způsobem o stále stejné době, která se nemění, tak je kniha pokaždé jiná. A tahle byla sakra jiná. Ester,Šárka,Lotte měla obrovské štěstí v neštěstí. Prožila vlastně v té nešťastné době krásný život. Stále měla milující rodiče i když pokaždé jiné. Ten konec mě dostal, stále jsem doufala, opravdu mě hodně dostal.

28. dubna


1