ladaol komentáře u knih
Některé věci, které se dějí, člověk ví, některé tuší a o některých se mu ani nesní. Ani po přečtení této knihy mně to k návštěvě Afrického kontinentu neláká.
Kniha je napsaná výborně, čtivá, smutná a děkuji za ni.
Tak tohle mně opravdu bavilo. To prolínání časových období, postupné odkrývání různých tajemství a taky mám ráda dobré konce :) Příjemně strávený čas.
Že tenkrát bylo celkem běžné trestat služky / poddané se ví, a že šlo o majetek, obrovský majetek / politiku a intriky, to vám po přečtení této knihy musí dojít. Líbilo se mi, jak autor závěrem zmínil Kateřinu Medicejskou a další historické postavy, které měly podobné sklony, ale měly to štěstí, že nedopadly stejně jako hraběnka Nadaždyová. Doporučuji pokud chcete znát více faktů a ne jen hltat román.
To je tak strašně smutný . Ale hezký příběh, dobře se to četlo.
S dovolením bych použila citaci z poslední kapitoly od Jaroslava Flegra, která toto dílo, podle mně, dokonale vystihuje:
"Dawkins má vzácnou schopnost vyhledávat zajímavé problémy a k těmto problémům nacházet elegantní řešení. Má i dostatek odvahy, že dokáže velkoryse přehlédnout případné nedostatky daných řešení a nezatěžovat jejich složitým vysvětlováním čtenáře. Dawkins vždy zjednodušuje na správných místech a s citem.
Když představuje zjednodušenou verzi jednotlivých teorií, nevyhne se určitému zkreslování názorů jejich autorů. Sám přitom někdy upozorňuje na obvyklý zlozvyk kritiků evolučních, a nejen evolučních, teorií: představit názory druhé strany ve zploštěné, až zkarikované podobě a následně takto zkarikované názory s velkou slávou vyvrátit."
Celá série se mi moc líbila, palec nahoru. Fantasy, romantická linka a dobrý konec jako v pohádce, nebo ne?
Ale těch chyb v textu, to je něco příšerného, je to strašná škoda...
Já nevím, to bylo pořád o chlastu a střevních potížích, mně to tedy až tak nenadchlo. Možná jako vyprávění s tou správnou atmosférou by to vyznělo lépe.
Knihu jsem měla přečtenou v cukuletu. Některá místa znám, jiná ne a kniha mně tak navnadila, že je chci poznat všechny. V knize je spousta barevných fotografií a typů na výlety a úkoly k řešení, takže myslím, že ani děti by se u toho nenudily. Už se těším a knihu beru s sebou! Vřele doporučuji.
Celá sága se mi moc líbila. Žít jako chudý v tomto období muselo být opravdu velmi těžké, i když v které době to bylo lehké. Jako nejsympatičtější postavu hodnotím Pauline, nejvíce v posledním dílu, Franz jak kdy a Irena, no tedy dost to přeháněla, spoustu situací mohla řešit víc s citem a ušetřit sebe a rodinu zbytečných problémů.
I ve skutečném životě je to převážně o komunikaci, kde chybí, jsou obvykle problémy...
(SPOILER) Miluju happyendy a tenhle obzvlášť, neb je to skutečný a ne vymyšlený příběh. Moc hezky napsané, i když mi bylo při čtení hodně do pláče.
Nemůžu si nevzpomenout na knihu Boží blud, co jsem četla nedávno a i tato kniha mně utvrzuje v tom, že víra a náboženství jsou dvě různé věci. Joseph se tu často obrací právě k Bohu se svou vírou v něco lepšího a pan Mulli se svou ženou mají víru v Josepha a v to, že se dokáže změnit, v čemž mu velice pomáhají. A přesně tohle on potom předává dál. Opravdu silný příběh. Celou dobu jsem také byla napnutá, jak to dopadlo s jeho sourozenci, ale to si už přečtěte sami :)
(SPOILER) A tak jsem si při čtení této knihy vzpomněla na jeden z dílů seriálu Ochránce, kde se řeší, jestli muslimka do školy může nosit šátek nebo ne, protože školní řád zakazuje nošení pokrývky hlavy. Na protest se někteří žáci bez vyznání "ozbrojili" kšiltovkami. Je to podle skutečnosti. Naprosto chápu postoj žáků s kšiltovkami a rozhodně bych za nimi stála...
V mém povolání se často setkávám s tím, že jednomu se povolí výjimka, ale tamtomu ne. PROČ? Já se chci chovat ke všem stejně mile a dobře a je mi jedno čí je to známý nebo v co věří. Koneckonců mi Zákoník práce mj. ukládá "zákaz diskriminace a povinnost rovného zacházení"! Či ne? Ale to jsem trochu odbočila k jinému dilema.
Apropo uznávám víru (např. víru v dobro), ale ne náboženství, za mně jsou to dvě různé věci, tak jsem ateista či agnostik? A není to vlastně fuk?
Nakonec si dovolím malou citaci z knihy:
Může Bůh, co všechno ví,
a zná i to, co přijde,
změnit to, co ví, že chce,
a myslet si, že mu to vyjde?
Skvělá kniha, která stojí za přečtení a rozhodně k zamyšlení např. kapitola o eutanazii, o interrupci či o vymývání mozků dětí (což se skutečně děje) a mnoho dalších. Někdy jsem se smála, někdy kroutila hlavou, spoustu myšlenek jsem si podtrhala a chystám se ji přečíst, s odstupem, ještě jednou.
O mnichovské dohodě z roku 1938 se často hovoří jako o zradě, která by se dala vystihnout úslovím „o nás bez nás“. Představitelé Velké Británie a Francie podepsali spolu s Itálií a Německem dohodu, v níž přenechali část Československa Hitlerovi. Mnozí historici ale dnes tvrdí, že prezident Edvard Beneš s postoupením našeho území bez boje sám souhlasil.
To a jiné se dočtete v této knize, jež popisuje události, které předcházely Mnichovské dohodě (zabrání Etiopie, Španělska, Porýní, Rakouska...).
Jedna alkoholička, druhá notorická lhářka a třetí, no, nevím. Nakonec to byla vcelku dobrá detektivka, spíš tedy opravdu ten konec, ale znovu to číst určitě nebudu.
(SPOILER) „Politika? To je svinstvo. Já to říkám furt. Svinstvo, svinstvo, prostě svinstvo. To bylo za Franze Josefa, za Švejka… A teď je to zase. Prostě svinstvo. Zkrátka a dobře.“
„Sami dobře víte, že se všechno točí kolem peněz a že za peníze se dá koupit ledasco,“ říkal Mrázek z pódia českobrodské sokolovny.
BEZ KOMENTÁŘE, myslím, že tyto citáty z knihy mluví za vše...
(SPOILER) Celkem čtivý a vzrušující příběh.
Jenom takový renonc mně překvapil - a to Bill Haning. Prostě si najednou zmizí ze scény a nic? Přitom byl u počátku pokusů na palubě atd.
Doporučuji jako povinnou četbu dnešní mladé generaci, která tu dobu nezažila.
Já chci pokračování! Jdu si alespoň cvaknout ořechovku, co jsem si v létě naložila...
Docela jsem si u tohoto dílu poplakala. V této době vyrůstala moje babička, i když v jiném kraji. Vůbec se nedivím, že některé vzpomínky raději ani nevytahovala a mluvila jen o tom hezkém. No a co čert nechtěl, česko-polské spory pokračují, aktuálně o těžbu v Turówě, skončí to někdy?! Lidi neblázněte, jak je v tomto díle několikrát napsáno "zlo plodí jen další zlo"...
Za mně naprostá jednička, o téhle době u nás, jsem ještě nečetla a některé historické podrobnosti jsem vůbec netušila, o tom se ve škole neučí...
Jako na zavolanou zrovna dávají seriál Marie Terezie, který se dobou k tomuto prvnímu dílu hodí :) Navíc když jsem si poprvé přečetla jméno Larish, hned jsem měla na jazyku písničku Těšínsko od Jarka Nohavici. Že by souhra náhod?
Doporučuji přečíst.