Květ komentáře u knih

Knížka Sítě je tvořena třemi příběhy žen, které se ve svém životě potkají s manipulací. Každý z nich mě hodně zasáhl. Dvořáková píše čtivě, reálně, dokáže věrohodně popsat lidské pohnutky, ať už dobré nebo špatné, má skvělý vypravěčský talent a cit pro gradaci děje, její knížky mám moc ráda, i když jsou spíše smutné až depresivní.

52 31.01.2024

Platforma je celkem depresivní, těžko hodnotitelný román. Hlavní postava, úředník Michel žije průměrný, ničím zajímavý život, zdá se emočně naprosto plochý. Po smrti svého otce využívá peněz získaných z dědictví a odjíždí do Thajska, kde potkává ženu, která se vymyká jeho obvyklým zkušenostem. Kniha je kritikou západní kultury, leitmotivem je sexuální turistika, dotýká se témat náboženství a terorismu, je protkaná spoustou explicitně popsaných sexuálních scén. (3,5*)

42 29.01.2024

Hlas kukačky je čtivý, smutný román, odehrávající se za 1. a 2. světové války. Od autorky už jsem četla pár knih a jejím hlavním tématem bývá příběh silných žen, které nemají lehký osud. Nejinak je tomu v Hlasu kukačky, ve kterém se rozplétá tajemství rodiny Pospíšilových. Knížka se čte snadno, je poutavá, i když dějově v podstatě depresivní.

59 27.01.2024

Rychlopalba určitě není klasickou detektivkou ani tradiční kriminálkou. Nenajdete tu geniálního detektiva ani detailně rozebrané vyšetřování. Rychlopalba je svá a strašně mě bavila, věděla jsem to už od prvních stránek, že se mi bude líbit. Tento typ humoru, někdy drsnějšího, mám ráda. Román je svižný, má vtip, ironii, nadsázku a nepostrádá akci. Komu nevadí "béčkový" vulgárnější styl, tomu můžu doporučit. Já se těším na další díl.

51 24.01.2024

V tomto historickém románu se dostaneme na pomezí Texasu a Mexika v letech 1849-1850. Román je příběhem fiktivního bezejmenného kluka, ale autor vychází z dobových událostí. Určité ideály, které možná máte o divokém západu vezmou za své. Děj je v podstatě přehlídkou násilí Gantonova gangu, krev teče proudem, skalpy se vrší jeden na druhý, prach a špína cest se vám dostanou pod kůži. Netradiční, temný western, není to rozhodně lehké čtení. Dalo mi to zabrat a nečetlo dobře, jak stylově tak obsahově.

45 21.01.2024

Tak tohle byla pecka! Na začátku dá trošku práci zorientovat se v žargonu hasičů, ale vzadu pomůžou vysvětlivky a potom už se rozjede akce.
Svižný, napínavý děj, naprosto uvěřitelný. Příběh mě úplně pohltil, autor mě přesvědčivě přenesl do podzemí pražského metra po katastrofě a vystavěl strhující drama, které se čte jedním dechem.
Děkuji moc za doporučení obzvláště milému čtenáři, bez něhož by se mi kniha nedostala do ruky, autora vůbec neznám.

53 17.01.2024

Knížka Nalezení je pátým pokračováním série s detektivem Tomášem Volfem. Předchozí díly jsem nečetla, autora jsem vůbec neznala a nevěděla jsem tedy, co čekat. Už po pár stránkách mě děj chytil. Perfektní detektivka z českého prostředí, bez natahování, bez hluchých míst, uvěřitelná, čtivá, odsýpající. Kapitoly oddělené tak, aby čtenář chtěl hned číst další, na závěr kulminace napětí. Bavilo mě to, určitě po Březinovi ještě sáhnu.

52 15.01.2024

Tentokrát nás detektivka od Klevisové zanese z českých luhů a hájů až do Holandska. Ale i tady dokáže autorka skvěle popsat reálie, krajinu i postavy. Trvalo mi trochu déle, než jsem se začetla, ale jakmile nastoupil na scénu inspektor Bergman, stránky začaly ubíhat rychleji :) Pěkné čtení, za mě spokojenost.

59 14.01.2024

Mojí první letošní přečtenou knihou je sedmisetstránková Kingova Pohádka. A řeknu vám, uteklo to jakoby nic :) Kingův vypravěčský talent mě vcucl od prvních stránek a příběh se mi před očima odvíjel jako film. Dobrý film. Hodně dobrý film. Takový, od kterého nechcete odcházet. Kniha začíná "obyčejně," ale brzo čtenáře zavede do paralelního světa. Do světa, které ovládá Zlo, ale kde dobro ještě úplně neumřelo a kde je taky trochu z pohádek... Svět fantasy umí King rozprostřít stejně tak dobře, jako ten horroru. Užila jsem si to.

52 07.01.2024

Poslední přečtenou knížkou loňského roku byla Zahrada. Knihy Petry Dvořákové mám moc ráda, ať je hlavní postavou žena, muž nebo dítě, vždycky se jí povede zachytit je autenticky, uvěřitelně. Děj se zarývá do hloubky, není povrchní, vzbuzuje otázky, její knížky mi zůstávají pod kůží. Nejinak je tomu v Zahradě, kde autorka zpracovává kontroverzní téma. Myslím, že to zvládla skvěle.

58 01.01.2024

Román Princezna Alžběta od mojí oblíbené historičky mapuje život Alžběty, dcery Jindřicha VIII. od jejího narození až po nástup na trůn. Kniha je čtivá a i když historii znám, s Alžbětou jsem naplno prožívala strach o její život, intrikaření kolem nástupnictví, spisovatelka dokáže krásně vtáhnout do děje. Knihy Alison Weir mám moc ráda, jsou velice podrobné a v doslovu autorka ještě dovysvětlí, co je třeba.

49 29.12.2023

Klevisová se stala mojí oblíbenou spisovatelkou, její detektivky mě baví a jsou pro mě sázkou na jistotu :) Ani Drak spí nebyla výjimkou. Do malé české vesničky Hůrka přijíždí hledat odpovědi osmadvacetiletá Eliška. Něco se tu stalo před čtrnácti lety a poznamenalo to její život a vztah s matkou. V době jejího pátrání je zavražděna mladá žena a jiná zmizí, objevují se souvislosti s dávným případem a tak přijíždí detektiv Bergman s kolegyní Sylvií a vyšetřování začíná... Super čtení.

65 01.11.2023

Mysteriózní horror, který mě rychle vtáhl do děje, ponurá atmosféra si mě podmanila a brzy mě začala děsit "ta v černém." Stařena, která se objevuje u krajnice... a když fouká vítr z polského Podhalí, stoupá počet nehod, sebevražd a vražd, může se přihodit leccos... První polovina skvělá, konec mi bohužel pokazilo pro mě nadbytečné filosofování.

53 28.10.2023

Moc pěkná kniha o osudech jedné rodiny, odvíjející se od dob první republiky až po revoluci. Autorka vychází z vyprávění vlastní babičky, kterým se inspirovala. Stylem, především používáním moravského nářečí mi připomněla Šikmý kostel od Karin Lednické. Vyprávění je čtivé, někdy radostné a hodně i smutné, protože se odehrává v nelehké době, působí velice autenticky. Příběh Emilčina dětství se mi líbil nejvíc, její pozdější věk už mi nepřišel od autorky tolik propracovaný, což mi přišlo trošku škoda. (3,5*)

57 23.10.2023

Román podle skutečných událostí, částečně psaný podle biografie. Román o vyznamenané válečné hrdince, o statečné ženě, ženě bojující, o ženě milované a milující. Děj je rozdělen na dvě části, kdy jedna začíná vysazením agentky s krycím názvem Hélène roku 1944 ve Francii, druhá část začíná roku 1936, kdy se započíná love-story novinářky Nancy Wake a Henriho Fiocci. Hélène a Nancy jsou samozřejmě tatáž osoba a oba příběhy se výborně čtou. Konec jsem probrečela.... nevím, co víc říct, silná kniha. Čest její památce.

53 15.10.2023

Stránkově úsporný román odehrávající se v postapokalyptickém světě. Krátké, jednoduché věty, ale o to větší dosah. Otec a syn ve zplundrované krajině kde není nic, jen zkáza. V krajině kde jsou jen dvě možnosti, jít nebo umřít. Knížka si vás lehce vtáhne a nepustí, strhne vás s sebou do strachu a zoufalství, sugestivně vylíčí úzkosti a hrůzy, aby vám naznačila, že možná přes všechno, tam někde je klíčící naděje, že hlavní je se nevzdat. Skvělé, i když depresivní čtení, doporučuji.

66 08.10.2023

Román Herečka je příběh dvou žen, které se střídají v jednotlivých kapitolách. Hlavní hrdinkou je prvorepubliková herečka Jarmila Horáková, druhou vypravěčkou je spisovatelka píšící pod pseudonymem Olga Barényi a její část děje se odehrává za války. Autorka umí dobře popsat atmosféru a prostředí, ale jinak mě knížka moc nenadchla. Spíše než dějová, je kniha o pocitech a emocích, které se v podstatě opakují, až závěr knihu pozdvihne svojí svíravou dojemností.

48 08.10.2023

Viktoriánský román prvně vydaný roku 1847. Příběh je pěkný, romantický i dramatický, ale četl se mi teda dost těžko. Složitá slovní spojení a obraty, šroubované věty, těžkopádnost. Představovala jsem si něco ve stylu Austenové, ale ne... ona by, myslím, ze zápletky vytěžila mnohem víc. Je to pěkná kniha, ale za srdce mě nechytla.

49 22.09.2023

Celá kniha je napsána jako monolog a je strhující. Dolores mě svým vyprávěním zaujala od první strany a zaujetí mi vydrželo až do samého konce. Příběh stárnoucí ženy, která je podezřelá z vraždy své panovačné zaměstnavatelky Very se odehrává na policejní stanici při výslechu. Prostřednictvím osobitého a rázného vyjadřování nás hlavní hrdinka provází svým životem, které je všechno, jen ne lehký.... stačí se začíst.... K této knize mě dovedl jeden úžasný čtenář a já ji doporučuji dál!

62 18.09.2023

Román na motivy příběhů "příští rok ve stejnou dobu." Mallory a Jack, seznámí se kolem dvacítky, zamilují se, ale okolnosti nepřejí tomu, aby byli spolu, bez sebe to ale taky nedokážou... Takže se setkávají vždy každý rok na jeden prodloužený víkend a mezitím jejich životy plynou, mění se... Je to hezky napsáno, ale něco mi tam chybělo, nebo respektive, důvody, proč nezůstali spolu jsou dost nepochopitelné... I když konec byl jasně daný, nic to neubralo jeho emotivnosti, i slza mi ukápla. (3,75*)

51 15.09.2023