Kverulant

Příspěvky

Soumrak dneSoumrak dneKazuo Ishiguro

Soumrak dne je vyprávěním vysoce disciplinovaného majordoma o jeho kariéře a lidech, se kterými se během ní setkal. Síla velmi dobře napsané knihy spočívá v tom, že hlavní hrdina ve svém vyjadřování upřednostňuje profesionální přístup nad připuštěním si nějakých emocí - to, co se skutečně dělo, se dozvídáme z reakcí osob, o kterých vypráví. Zajímavá je i historická éra a připomenutí, jak to tenkrát na panstvích chodilo. Přečetl jsem téměř jedním dechem.

11.08.2019


Elementární částiceElementární částiceMichel Houellebecq

Velmi zdařilý román, kde se autorovi podařilo shrnout životní styl (nejen) francouzské společnosti druhé půlky 20. století a konfrontovat ho skrz život dvou inteligentních čtyřicátníků, bezradných v otázce, co si počít se životem v natolik liberální společnosti. Autor střídá důmyslné filozofické pasáže se silným příběhem a řada úvah je tak důmyslně provokativní, že musí rozrušit čtenáře aspoň jednou. Legendární je rozbor významu Huxleyho Konce Civilizace, kdy autor klasického díla o dystopii lidí s emocemi utlumenými léky nakonec sám podlehl hédonismu ve víru hippie hnutí a osud jedné z postav Elementárních částic vlastně poselství Huxleyho knihy sám naplňuje. Samozřejmě není možné nezmínit četné otevřené sexuální sekvence, které místo vzrušení slouží ale spíš k přenášení deprese života postav na čtenáře. Zkombinovat tolik rovin zábavy od cynického humoru, smutku, provokace a seriózních zamyšlení o světě Evropy najednou a nepokazit to? Smekám.

16.11.2015


AnihilaceAnihilaceJeff VanderMeer

Příjemná psychologická expedice do zajímavé oblasti. Intelektuální verze Pikniku u cesty pro 21. století. Určitě zajímavější než film. Velmi mi sedl styl a oblíbil jsem si hlavní postavu.

07.04.2018


Když Duben přicházíKdyž Duben přicházíJaroslav Foglar

Foglar popisuje svět pochmurného dospívání v místě, kde se formují dospívajícím klukům charaktery - ve školní třídě. Tentokrát v ději dlouho chybí prvek typu klub nebo silné přátelství, na který by se mohly postavy upnout k povznesení se nad těžký úděl v období mezi dětstvím a dospíváním, kde klukovskou nevinnost kazí nebezpečné věci jako cigarety nebo nemravné obrázky :-). Hlavní hrdina Lubor je na foglarovku odvážně nesympatický, veškeré špatné dění kolem sebe pozoruje neutrálně a když zjistí, že největší lůzr třídy má velmi zajímavé záliby a nápady, stejně si dává velký pozor, aby si nikdo jejich kamarádství nevšiml a nezkazil si tak společenský profil, zároveň se touží stát blízkým přítelem nejatraktivnějšího, fyzicky nejzdatnějšího a povahou nezkaženého Fanka. Navíc je vývoj ve třídě solidně pesimistický a sem tam jsem pochyboval, zda vůbec můžou osudy některých postav dopadnout dobře. Opět slušná knížka i pro dospělé. Foglar vždycky uměl perfektně vystihnout dětský svět a jeho nebezpečí, kde jsou nechápající dospělí omezující element a nejpozitivnější věc v životě kluka (před pubertou) je kamarádský vztah s jinými kluky. :-)

21.06.2018


3x Kája Saudek3x Kája SaudekMiloš Macourek

Co dodat, tři vynikající komiksy. Macourek zpracoval téma incké říše, Neff předvedl, že i v izolovaném komunistickém Československu si lidi uměli představit řádně béčkovou sci-fi s princeznami a nabušenými hrdiny, ale úplnou špičkou je pro mě téměř lovecraftovský hororový Nesvadbův příběh o pátrání po ztraceném sněžném muži. Všechny scénáře samozřejmě výborně zpracoval král českého komiksu Saudek, bez kterého by jistě první dva příběhy nebyly takový nářez a je vidět, že nemá problém žánrově přeskakovat mezi kreslením raket a pochmurných jeskyní a hor. Saudek si zároveň všude umí nacpat svůj styl dráždivé tělesné estetiky obou pohlaví a okořenit vše humorem (už jen titulní obálka k tomuhle svazku je skvělá). Jeden z mých největších pokladů dětství, který si užívám i ve stáří.

21.06.2018


Obsluhoval jsem anglického králeObsluhoval jsem anglického králeBohumil Hrabal

Prcek Jan Dítě vypráví příběh svého života o kariéře číšníka, kterého ambice, osud a historie vede skrze velmi zajímavé zastávky. Spisovatel nám klasicky maluje pochmurný neradostný svět a smutné konání lidí, ve kterém hlavní postava vnímá svůj život poeticky a opojně navzdory okolnostem, které často vnímá po svém, zatímco čtenáře mrazí (vyjímečně silné v rámci románu je období s Lízou). Hrabal tu opět mistrně maluje obrazy chrlením svých naléhavých nekonečných souvětí a jak je to u jeho děl psaných během zákazu činnosti do šuplíku typické, necenzuruje se, podává svědectví o povaze českého člověka a historii Československa. Je to krásně smutná kniha, jedna z nejlepších děl Hrabala a vyplatilo se k ní po letech vrátit. Mrzí mě, že režisér Menzel pojal nepovedenou filmovou adaptaci jako pitomou obveselovací grotesku a úplně zmařil pro lidi neznalé předlohy odkaz románu.

05.01.2020


Příliš hlučná samotaPříliš hlučná samotaBohumil Hrabal

Depresivní příběh hlavního hrdiny, popíjejícího outsidera pracujícího ve sběrně, který v komunistické éře obsluhuje likvidaci sběru. Haňta sleduje, jak jedna doba končí a začíná nová, do které už nepatří ani knihy nežádoucích autorů procházejících jeho lisem, ani on a lidé z jeho vzpomínek. Vedle anglického krále asi nejtemnější a nejsmutnější Hrabalova kniha, což znamená, že je skvělá. :-)

08.09.2020


Papež ukrutnýPapež ukrutnýAlejandro Jodorowsky

Jodorowsky je jeden z mých komiksových oblíbenců od momentu, kdy mě pobavil Šílenou ze Sacré-Coeur neboli nekorektním vtipkováním na účet filozofie a náboženství v rytmu orgií. A dostává mě dál - Papež ukrutný je odvázaná jízda renesancí poháněná chtíčem a bojem o moc.

Renesance je jedno z mých oblíbených období historie (nejen protože se v té době Evropa začala trochu osvobozovat intelektem a kulturou od církevního teroru) a proto mě o to víc bavil způsob a nadsázka, s jakou Jodorowsky splétá drby a osobnosti té doby do pavučiny spojené s požitkářským papežem. Vidí křesťanskou Evropu jako bojiště o moc, prachy a potěšení, a kdo chce vyhrát, musí být nejlstivější.

Kresba je samozřejmě vynikající a souzní s obdobím, ve kterém se příběh odehrává. V renesančním umění došlo k jistému návratu k antice, tedy zdůrazňování svalnatosti mužského těla a komiks to nezapomíná naplnit. Urostlý prošedivělý papež má navíc rád pánskou společnost a útlocitnější čtenáři budou mít možná problém unést bombardování nahotou a sexem. Chilský démon klasicky kašle na hranice (respektive co na to řekne církev a její fanoušci, a dost možná i ostatní čtenáři) a utahuje si ze všech tehdejších velmocí, mocenských figur i dobových celebrit. Jsem rád, že (ještě pořád) žijeme v zemi, kdy je možné vydat takhle kacířský komiks a žádná instituce ho nezakáže a nespálí na hranici. Jeden z nejzábavnějších kacířsky drzých momentů je vznik proslulého doteku Boha a člověka ze stropu Sixtinské kaple.

Julius II je neskutečný intrikán a dovolí si toho během jeho vlády fakt hodně. V historických šarvátkách padá pomalu víc vulgárních mačo hlášek než ve filmu Komando. Se svým parťákem Machiavellim a příležitostnými partnery mě velmi bavil a komiks mi utekl až moc rychle. Je to skvěle přeložené a smeče typu "Ti nadržení psi mají tu drzost obvinit mě ze sodomie, ačkoliv v jejich vlastních prdelích je větší provoz než na náměstí svatého Petra?" jen tak nezapomenu. Těším se na další dílo.

04.09.2021


BouncerBouncerAlejandro Jodorowsky

Bylo by asi jednodušší napsat, že Jodorowsky má na kontě další historický nářez. Složitěji: Bouncer nás od prvních stran zatahuje do víru temných vod období dějin, kdy platilo právo silnějšího a prachatějšího. Americké westerny o šlechetných pistolnících a neporazitelných spravedlivých šerifech mě nebavily ani v mládí a mám vlídný vztah jen k italské pochmurnější vizi Leoneho filmů zvané spaghetti western - kdyby měl být Bouncer vyjádřen v této gastronomické terminologii, byly by to špagety topící se v sépiové omáčce. Možná jsem nikdy nenarazil na depresivnější western. Autor nám představuje Divoký západ skrz životy outsiderů - prostitutek, desperátů, bastardů, mrzáků v době, kde si nikdo nemůže být jistý, co sebou přináší další banda cválající do města a čeká nás koktejl násilí, bezpráví a absurdního humoru, kde majetek v rukou losera znamená jen příval neštěstí a starostí a kde je vlastně výhra přežít nebo probrat se nezmrzačený. V dnešní době, kdy se USA se zbytkem světa ohlíží na vlastní dějiny kritičtěji, je přes 10 let starý Bouncer cynika Jodorowského svěží historická vize i s bezuzdnou exploitací. Spousta dobře napsaných postav a mikropříběhů, výtečná atmosférická kresba a opět kvalitní překlad, jak už je u Arga zvykem - co dodat?

30.09.2021


Dívka, která kopla do vosího hnízdaDívka, která kopla do vosího hnízdaStieg Larsson

Třetí díl už po slabším zážitku z erotické leč detektivně nudné dvojky nepřekvapí fušováním do žánru bondovek, neboť těžko říct, do kterého jiného románu by se tento souboj dvou titánů dal zařadit. V komiksovém zpracování bez zbytečných nudných pasáží především v prostřední části by to bylo jistě snesitelnější. Je to lepší než dvojka, ale jednička je kvalitou míle daleko.

13.11.2015


Skleněný důmSkleněný důmPaul Tobin

Sympaticky hororová povídka ze zaklínačova života, s vyústěním příběhu podobným předloze. Autoři převedli Geraltův svět do komiksu sympaticky. Chyběl mi sice Sapkowskiho styl psaní a dialogů, který samozřejmě při převodu do obrazu musel padnout, ale bavilo mě to.

27.02.2019


Jakub a jeho pánJakub a jeho pánMilan Kundera

Velmi vtipná divadelní hra založená na hraní s vypravováním, s divácky vděčnými postavami, které si navzájem vyprávění hodnotí a mění. Hodně podařené dílko bavícího se Kundery, potěší i předmluva autora.

05.01.2020


Kdo se bojí Virginie Woolfové?Kdo se bojí Virginie Woolfové?Edward Albee

Špičková sonda do skrytých životů manželských párů - ve své době to musela být pecka (i filmová adaptace zůstává neobvykle svěží). Současník dnes možná úplně nepochopí soudobé souvislosti typu proč Marta jako žena v domácnosti prožívá kariérní neúspěch svého manžela jako svůj vlastní nebo že dítě bývalo symbolem úspěchu manželství.

05.01.2020


Batman: EvropaBatman: EvropaBrian Azzarello

Kresba je kvalitní a její psychedeličnost umožňuje představit si stavy dvou ústředních postav. Skoro je mi kvůli ní líto říct, že příběh je navzdory skvělé zápletce a nečekanému parťáckému duu průměrný. Cestování po Evropě je dobré zpestření, a vlastenci zaplesají nad Prahou, ale cestopis obsahuje pár chybek/úletů typu "planetárium" na berlínském Teufelsbergu. Jako jednohubka OK.

08.09.2020


Po stopách sněžného mužePo stopách sněžného mužeKája Saudek

Asi můj nejoblíbenější český komiks (jak jinak než od Saudka) vůbec. Výborný příběh (se skoro lovecraftovským stylem hrůzy) od už asi skoro zapomenutého českého sci-fi spisovatele Nesvadby, kterému dodává atmosféru skvělá kresba do šera ponořených jeskyní a propastí, ze kterých jsem jako kluk pociťoval hrůzu a klaustrofobii, cesta učitele zpět na povrch je pro mě jeden z nejintenzivnějších čtenářských zážitků v dětství. Dodnes také nezapomenu na stylový "přesvědčovací večer manželky". ;)

21.06.2018


Bouřková sezónaBouřková sezónaAndrzej Sapkowski

Mám rád Zaklínače v hrách i knihách a tenhle přídavek mě velmi potěšil. Sapkowski umí prostě dobře psát a celá jeho série je pro mě něco jako pro holky červená knihovna, mohl bych pořád číst další díly a nestěžoval bych si. Bouřková sezóna je vlastně příběh z několika povídek v hororovém nebo detektivním stylu spletených zručně dohromady a je to fajn.

21.02.2019


Liščí dětiLiščí dětiPaul Tobin

Liščí děti jsou narozdíl od Skleněného domu málo hororové, předloha v podobě kapitoly z Bouřkové sezóny je přitom v knize velmi atmosférická. Přijde mi to nudněji nakreslené a napsané, uchechtl jsem se jen u komentářů klasického trpaslíka.

16.03.2019


SerotoninSerotoninMichel Houellebecq

Hlavní hrdina analyzuje svůj život ve světě, ve kterém už nedokáže být šťastný a asi to od určitého věku čeká každého. MH servíruje klasický mix hluboké deprese, smutku, romantické naděje vyprávěný s patřičným sarkasmem a černohumurnými postřehy a nechybí samozřejmě zábavné prasárny. Autor drží svojí tradiční úroveň.

22.06.2019


Ekhö: Zrcadlový svět 1 a 2Ekhö: Zrcadlový svět 1 a 2Christophe Arleston

Hezká kresba a dráždivá imaginace, občas dobrý absurdní humor. Hlavní hrdinka je příšerně nesympatická, když z ní zrovna nemluví někdo jiný. Chudák nedobrovolný parťák Jurij je zase často za blbce.

25.06.2019


Mapa a územíMapa a územíMichel Houellebecq

Mapa a území nepostrádá klasické kvality děl od MH - je tu mocná nekýčovitá romantika, láska a smrt, moderní svět, který autor umí velmi dobře zanalyzovat a ukázat nám postřehy, které jsme si možná neuvědomovali; pohled na smysl života svého hrdiny. Celé je to zabaleno do nenápadného baziliščího humoru a sarkasmu, se kterým nás po pravidelném bombardování smutkem a depkou z uvědomění situace hrdiny a jeho světa dočasně utišuje. Obvyklé analýzy uměleckých děl tu tentokrát prezentuje postavou samotářského spisovatele, kterou pozvedl úroveň meta humoru svých knih na vyšší stupeň. Píše se často, že je tohle jiný MH, ale mě to přišlo na úplně stejné úrovni, jen tam vzhledem k příběhu ubylo orgií.

Trochu mě udivily nějaké úlety v překladu typu špatný český název Houellebecqova debutu nebo překládat název novin Le Parisien doslova do češtiny - proboha snad není český čtenář takový debil.

22.08.2019


Utrpení mladého WertheraUtrpení mladého WertheraJohann Wolfgang Goethe

Rozmazlený Werther deprimuje čtenáře svým příběhem líčeným přes hysterické bědování o zamilování se v dopisech příteli. Věřím, že chudák adresát všech těch dopisů nafoukaného fracka uvažoval o sebevraždě mnohem dřív než postava. Ve své době možná kniha učila mladé čtenáře prožívat svou lásku jako nejdůležitější záležitost v životě, jejíž nenaplnění znamená zahodit všechno ostatní, ale dnešní čtenář už to vidí jen jako vztek rozmazleného fracka, který tu ženskou nedostal do postele a trpí víc než sám Werther až do radostného závěru.

05.01.2020


Kdo ví, kde budu zítraKdo ví, kde budu zítraJindřich Šídlo

Mám rád příběhy Čechů, kteří odešli do cizí země a dokázali se tam prosadit (pokud možno ne kriminální činností nebo půjčováním peněz) a tento knižní rozhovor moje očekávání naplnil dvojnásobně. Etzler mě zaujal už dřív svými názory a postřehy v různých článcích a jeho životní příběh je neméně zajímavý (a po tom všem českém fňukání a servilnosti Číně nebo Rusku nesmírně osvěžující). Čtenář se dozví hodně informací ze zákulisí zpravodajství, o zaměstnání novináře v profi prostředí, postřehů o mentalitě národů a obtížném skloubení soukromí s náročným posláním. Velmi inspirující počtení.

24.08.2020


Ostré předmětyOstré předmětyGillian Flynn

Depresivní kniha z nepříjemného prostředí amerického venkova, plného zmařených životů a nešťastných dětství. Detektivní zápletka je tady spíš lákadlo, příběh je spíš cesta ústřední postavy peklem a díky kvalitní psychologii postav to snadno prožijete i jako čtenář. Slabším povahám a milovníkům dětí nedoporučuji.

21.10.2015


NikdykdeNikdykdeNeil Gaiman

Nikdykde je stylem takový lehký, pro citlivé povahy asexuálnější a méně brutální Clive Barker krotící svou představivost. Což je pro jistou skupinu čtenářů možná dobré doporučení. :-)

21.10.2015


Muži, kteří nenávidí ženyMuži, kteří nenávidí ženyStieg Larsson

Solidně napsaná investigativní detektivka, kde se první polovinu v pozvolném tempu seznamujete s postavami a jejich životy a pak se události rozjedou. Samozřejmě váš požitek závisí na toleranci nadpřirozeně schopných postav jako je hackerka Liz, ale dobře vykreslená atmosféra by měla případnou skepsi z občasných úletů vykompenzovat a příběh je opravdu dobrej..

13.11.2015


Dívka, která si hrála s ohněmDívka, která si hrála s ohněmStieg Larsson

Zábava z prvního dílu se bohužel neopakuje. Příliš mnoho postav, často jsem se nudil a mám spíš pocit, že by autor spíš měl narovinu napsat erotický román o bisexuální bohyni kyberprostoru než se snažit vymyslet nějakou nefunkční vatu mezi lechtivé pasáže. Věnujte svůj čas raději lepším detektivkám.

13.11.2015


JokerJokerBrian Azzarello

Velmi dobrá povídka líčená z pohledu obyčejného zločince, kde Azzarello opět předvádí svou znalost psychologie řadového kriminálníka. Výborná kresba a styl.

11.06.2016


Okultace a jiné povídkyOkultace a jiné povídkyLaird Barron

Většina povídek by potřebovala střízlivě zkrátit text, protože autor plýtvá popisem a událostmi, které nakonec nemají se samotnou hororovou zápletkou moc společného. Do Lovecrafta má tedy hodně daleko. Jediná ucházející a přehnaně velké očekávání aspoň trochu naplňující (ale opět přehnaně roztahaná) povídka je první Les, jinak jsem se opravdu nudil.

02.02.2018


Captain America: Omnibus: Kniha prvníCaptain America: Omnibus: Kniha prvníEd Brubaker

K příběhu mě nalákalo jméno Eda Brubakera, jehož pecky Criminal a Gotham Central mě dostaly. Captain America je pro moderního dospělého čtenáře suchar a byl jsem zvědavý, jak moc to Brubaker dokáže změnit svým příběhem. Kladem je zajímavý záporák a ucházející zápletka, ale spád příběhu brzdí postupně víc a víc otravnější Kapitánovy vzpomínky a Captain je pořád suchar. Nejlepší moment této části (po knihařské stránce nádherně provedeného) omnibusu je pro mě kapitola Osamělá smrt Jacka Monroe, což je typický Brubaker.

18.02.2018


Zápisník smrti 12Zápisník smrti 12Tsugumi Ohba

Bylo osvěžující číst si tak originální sérii s tolika zápornými hlavními postavami, které v podstatě soupeří především o vítězství v genialitě a předvídání tahu protivníka. Závěr samozřejmě je patřičně překombinovaný a překvapující.

08.07.2018


1