Kristy.Seb komentáře u knih

Strach tě neoslabuje, ale zlidšťuje.

Každý člověk je schopný být občas pro někoho jedem.

Ne všechno musí být dokonalý a realistický. Někdy smí člověk naopak nakrátko z reality utéct a číst příběhy, které nejsou ani realistický, ani náročný. Každej si občas zaslouží napudrovat na dušičku trochu cukru.

Člověk zjistí až s odstupem času, jestli to bylo dobrý a správný, az když to vyzkouší.

Úspěch není vždycky zaručenej, když člověk následuje svoje sny a usiluje o to, co opravdu chce. Ale nebylo by mnohem horší ani to nezkusit?

Existuje jenom jeden druh člověka. Ani dobrej, ani špatnej, ani bílej, ani černej. Všichni jsme pestří a šediví. Každej z nas v sobě nese trochu ze všeho.

Není důležité si bolest uvědomovat, ale vědět, že zase přejde.

Velmi hezký zapracované téma depresí a problematika rodičovského přístupu.

Všichni máme strach. Podstatný ale je, co s ním uděláme.

Další díl, co měl potenciál. Skoro je škoda, že se do minulosti víc nezabíhá v příbězích.

Každý ti může vpadnout do zad. Nikdo nedělá dobré skutky jenom tak, vždycky doufá,že dostane nějakou protislužbu.

Naděje lidi pohání, aby dělali nelogické nebo dokonce pošetelilé věci.

Příběh zajímavější než první díl.

Oddechové nenáročné čtení. Takové klasické klišé, ale příjemná partička přátel.

Všichni přemýšlíme stejně a rozdíl je jen v tom, co říkáme nahlas a jak se prezentujeme okolí. Každý je za určitých okolností schopný čehokoliv.

Naše vlastní hlava nás často klame a to, co vidíme, nám vykládá jinak, než jaké to doopravdy je.

Tak tohle bylo úplně něco jiného od této autorky. Dlouho jsem se nemohla začíst. Ale druhá část mě celkem chytla. Jen opravdu škoda, že hodně věcí nebylo vysvětleno.

Všechno se děje z nějakého důvodu.

Život ti bude neustále házet klacky pod nohy. To, jak se s nimi vypořádáš, utváří to, kým jsi.

Oddechové čtení, zápletka celkem předvídavá, ale vykreslení menšího města s krásnou přírodou bylo nádherné.

Každý chce to, co nemůže mít.

Předvídatelné, ale oddychové.

Sliby jsou jen slova, která se vydaří v okamžiku, kdy jsou vyřčena.

Dost předvídatelné, ale celkem čtivé.

Člověk je člověku největším nepřítelem.

Když jsou nějaké věci dlouho spolu, srostou a ty nerozeznáš spojující linii.

Dokud dýchám, žiju.

Velmi silný příběh o minulém režimu. Já, která to nezažila, je to pro mě naprosto nepředstavitelné. V dnešní době si lidé naprosto ničeho neváží.

A nepřijde-li trest hned vzápětí, musíš si vinu odžít životem.

Člověk může udělat chybu, ale musí ji aspoň umět přiznat, když není v jeho moci ji napravit.

V životě nikdy nic nekončí. Všechno má pokračování, ani smrt neznamená naprostý konec, život jde prostě dál bez nás.

Brekem se nic nevyřeší. Člověk za sebe občas musí zabojovat. Otřepat se a jít dál.

Nemůžeš čekat, že život půjde podle tvých představ, tak to nefunguje. Každý ma své plány a ty prostě občas nevyjdou. Někdy je dobré se snažit, jindy počkat, jak se věci vyvinou. Ale důležité je nevzdávat se.

Silný příběh dvou lidí. Smutný, ale svým způsobem je to posílilo do života.

Stačí jen jít dál. Žádný pocit neni bezedný. Ani ty nejhorší časy netrvají věčně. I když to tak člověku připadá.

Jenom lidi, kteří jsou sami zranění, mají potřebu ubližovat druhým.

Když člověk propadá úplné beznaději, měl by se hýbat.

V životě jsou období, kdy neni potřeba nic jiného než vydržet a řešit úkoly tak, jak přijdou.

No, Moyesová umí podstatně lepší knihy. Tady mi něco chybělo.

Kamarádi jsou rodina, kterou si člověk vybere.

Tak rodinná záležitost byla dost drsná. Ale obdivuji oba dva, jak si dokázali jít za svými sny a kam to dotáhli.

Cítit zármutek je svým způsobem privilegium, žes někoho miloval tak silně, že si nemůžeš představit život bez něj.

Isiah byl zlatíčko. Celý tým jsou skvělí hoši. Ale některý rodiče si nezaslouží byt rodiči.

Usilujeme o něco lepšího, místo abychom byli spokojeni a vděční za to, co máme.

Změnit směr v životě můžeš klidně stokrát a nikdy neuvízneš tak silně, aby to nešlo. V životě bys měla najít to, co ti dělá radost, žít tak, abys byla šťastná ty i ostatní.

Někdy nevadí, když se důležité věci ve tvém životě změní.

Konec knihy jsem prořvala jak želva. Citlivé, dojemné, čtivé.

Nikdy by ses neměla nikoho doprošovat, aby byl připravený na budoucnost.

Zivot nabízí různé zábavné způsoby, jak člověka naplnit, přestože to není zrovna tak, jak jste si původně přáli.

Není zoufale usilovat o to, co v životě nejvíc chceš.

Někdy je ta nejtišší láska tou nejhlasitější.

Líbilo se mi, jak Ryan dokázal opravdu makat pro svůj sport. Indy byla sakra silná holka, stále s úsměvem a odhodláním.

Být zranitelný a upřímný je děsivé.

Člověka bolí mnohem míň, když ho ostatní nenávidí za to, jakej ve skutečnosti není, než když ho nemiluji takového, jakej je.

Čtivý a vtipný příběh, který měl v sobě hloubku.

Láska je důvěra, opora, objetí. Slitování, výdrž, síla. Slib a jeho dodržení. Láska je odpověď i východisko.

Často býval život záludnější a zlomyslnější než v představách. Podrazil nohy, zničil sny, změnil plány. Ukazoval svou sílu a divokost, ale i něhu a radost.

No, začátek knihy mě naprosto nenadchnul. Děj to pak mělo, ale přišlo mi to zbytečně komplikované a bylo tam toho moc. A taky mi i vadily velké časové skoky.

Najdi si někoho, kdo tě vytlačí z tvé komfortní zóny a bude tě neustále posouvat vpřed.

Ať uděláš jakkoliv tenkou palačinku, vždy bude mít dvě strany.

Někdy prostě musíš jít s proudem, sbys zjistila, kam tě řeka zavede.

Život je plný věcí, které nečekáme, tak to je. Je to rozcestí, které nemůžeme kontrolovat, a tohle, se musíš naučit.

Nemůžeš mít vše pod kontrolou.

Klasika od Watson, vtipné a děj hezky plyne. Ideální na odreagování. Jako bonus v této knize krásné prostředí Zanzibaru a jeho častečná historie.

Na to, že je to kniha od mé oblíbené autorky, jsem byla trochu zklamaná. Olívie mi přišla se svojí hodnou povahou až naivní.

Ve skutečném životě se věci neděly, když jste to čekali nebo potřebovali. Špatné chvíle, špatné načasování, řešení obtížných situací, to všechno bylo přirozenou součástí života.

No, tohle teda bylo opravdu hodně slabé. Začatek vypadal slibně, pak to bylo takové zdlouhavé a o ničem a pak rychlý skok. Ale děj nic moc. Od této autorky je to pro mě zklamání.