Kristy.1991 Kristy.1991 komentáře u knih

☰ menu

Saturnin Saturnin Zdeněk Jirotka

Občas mám pocit, že do téhle knihy musí člověk, tak nějak čtenářsky, dospět. Poprvé jsem si ji půjčila v knihovně cca v 16 letech, ale vůbec mě nechytla. O něco málo později jsem to zkoušela znovu a zase nic. Ale teď, naprosto skvělá, humoristická kniha. Byly momenty, kdy jsem se smála opravdu nahlas. Postava Saturnina je dokonalá a dvojka teta Kateřina a Milouš... No, myslím, že si musí každý udělat obrázek svůj. Rozhodně se k ní ještě několikrát vrátím, i kdyby jen tak přeletět pár stran a pobavit se. Navíc je kniha zasazená do mého oblíbeného období, což je o to její větší plus. Je také fascinující, jak výborně se filmařům podařilo tuto humornou knihu předělat do filmového zpracování. Když v ní po shlédnutí filmu znovu listuji a pročítám, úplně si vybavuju ty výrazy oněch postav z filmu, což dává knize ještě lepší humoristický rozměr, jelikož to obsazení bylo na jedničku z hvězdičkou.

11.08.2016 5 z 5


Zítra začnu nový život! Zítra začnu nový život! Gilles Legardinier

Tato kniha mě naprosto dokázala zvednout náladu. Sáhla jsem po ní v době, kdy se mi zrovna moc nedařilo a měla jsem věčně špatnou náladu a tohle mi úplně pomohlo. I přesto, že se se jedná o fikci, ukázala mi, že nejsem zase takový potřeštěnec, matlák a trapasník, tudíž že může být hůř. :) Příběh Jůlie, která se rozhodne změnit svůj život tím, že vymění teplé místo v bance, za práci v malé pekárničce, je skvělé oddechové čtení, které navíc i pobaví, což byl dle mého záměr autora, takže myslím, že není třeba v tom hledat nějakou hlubší pointu. Velmi se mi také zamlouvá místo, kde se děj odehrává. Paříž, je prostě Paříž a ta vždycky ději trošku toho kouzla propůjčí.

04.08.2016 4 z 5


Poslední aristokratka Poslední aristokratka Evžen Boček

Knihu jsem "zhltla" během chvilky a velice se mi líbila. Ano, nutno říct, že nelze očekávat literární veledílo a to ani po slohové stránce, ale předpokládám, že kniha měla pobavit a svým způsobem dát čtenáři nahlédou do zákulisí toho, jak to chodí, na historických objektech, což se autorovi podařilo zakomponovat do příběhu mírně komické rodinky z USA. Velmi dobrý nápad byl podání knihy formou deníku, respektive výpovědi jedné ze členek rodiny. Myslím, že knihu ocení a nejlépe pochopí, člověk, který si přošel prací, životem, nebo se často jen pohyboval na památkách podobného typu a ví, jak to tam chodí, případně v mnoha scénách z knihy tak nějak pozná i realitu. Člověku, který toto prostředí nezná, může kniha přijít groteskní až trapná. V tom se mi líbí ten rozpor, tedy to, že lze tuto knihu vnímat rozličnými způsoby. A samozřejmě nesmím opomenout. Ano, výborně jsem se bavila, až jsem se místy opravdu musela od srdce zasmát nahlas. Možná to někomu příjde divné,ale věřím, že ne všechny situace jsou výplodem fantazie pana Bočka, ale opravdu čerpal i z vlastních zkušenosti, ve kterých jsem sem tam poznala i své zkušenosti. :)

03.08.2016 5 z 5


Pařížská zastavení Pařížská zastavení Jan Cimický

Hned ma začátek musím konstatovat, že mě mrzí, že je tato kniha tak neznámá. Já jsem na ni narazila úplnou náhodou, při čekání na nádraží na vlak v levných knihách v sekci antikvariát. Je mi jasné, že mnoho lidí nešte cestopisné knihy, nicméně, zde se nejedná o klasicky cestopis, jak by si asi každý představil. Během čtení této knihy na vás nedýchá jen Paříž z každé stránky, ale mohla bych říct rovnou duch, pohoda a kouzlou celé Francie. Člověk nepozná Paříž jen ze zeměpisného, či historického hlediska, ale především pozná i kulturu. Kniha nabízí "procházku" mnoha místy ať už proflákle známými, méně známými, či opomíjenými. Obsahuje řadu milých básní a povídek sepsaných autory na cestách po francii, rozhovory a náhledy do života slavných francouzů. Dle mého obsahuje vše, co stačí k tomu, aby člověk alespoň jednou zatoužil, ocitnout se ihned uprostřed Paříže. Troufám, si říct, že člověk který toto město nikdy nenavštívil, po tom minimálně na chvíli zatouží a ti, kteří již měli možnost se tam podívat, budou stejně jako já nostalgicky vzpomínat na místa popisované v knize. Různá pařížská zastavení jsou popisována jednoduše a poutavě, nelze čekat rozsáhle cestopisné veledílo, ale pro zamilování si tohoto města ( a to říkám já odpůrce velkým měst), to naprosto stačí. :) Jedinou malilinkatou výtku bych měla k páru vyskytujicím se hrubkám, možná překlepů, ale to už je spíše na vině korektura.

02.08.2016 5 z 5


Dívka ve vlaku Dívka ve vlaku Paula Hawkins

I když jsem na knihu slyšela hodně ohlasů a většinou dobrých, i tak musím říct, že jsem tedy četla lepší knihy z žánru detektivek a thrillerů. Možná jsem jen díky velkému vychvalování této knihy mým okolím čekala asi až moc, nebo jsem byla ke knize až moc kritická, jelikož jsem těsně před ní dočetla Keplerovu Svědkyni ohně, která mě uchvátila a které tato kniha konkurovat moc nemůže. Nicméně vyzdvihnout musím volbu vypravěčky, jakožto alkoholičky, což dodávalo knize určitou originalitu. A rovněž musím zmínit, že mě opět zaujal konec. To kdo je vrahem jsem věděla (ze začátku tušila) už v třetině knihy, ale že závěr bude takový, to mě překvapilo. Velice musím také ocenit momenty, kdy i přesto, že jsem vraha znala, tak jsem začala pochybovat o mém tipu. To byly ony světlé chvilky, kdy jsem si přece jen říkala, že v autorce přece jen něco je. :)

28.07.2016 3 z 5


Než jsem tě poznala Než jsem tě poznala Jojo Moyes

Z počátku mi pár desítek stran trvalo, než jsem se do knihy začetla, ale potom to stálo za to. Nejsem příznivcem přeslazené červené knihovny, i když občas samozřejmě jako správné děvče něco přelouskám, ale tahle kniha mě velmi zaujala. S červenou knihovnou toho nakonec moc společného nemá a zrovna veselé čtení to také není, takže citlivější povahy ji jistě budou hodně prožívat. A asi budu působit trošku drsně, ale mě se konec líbil, i když byl takový jaký je. Konec konců, nikdo nemůže říct, že byl dobrý ani špatný (to druhé slovo bych zvýraznila). Pro mne byl překvapující a právě díky němu si mě autorka dostala. Myslím, že kdyby se to takto nevyvrbilo a došlo ke klasickému "klišé" konci, neměla by kniha dle mého takový úspěch. Za mě tedy 5* :)

26.07.2016 5 z 5


Vesaliovo tajemství Vesaliovo tajemství Jordi Llobregat

Povedená kniha. Od první strany mě vtáhla do děje, který měl spád. Velice se mi libilo, jak autor postupně odkrývá charaktery postav a nečiní tak hned ze začátku předlouhými popisy. Během celé knihy se stále něco děje, což bylo fajn, jelikož mě to nenutilo knihu odkládat a pak se k ní po čase vracet, jako je tomu u jiných knih tohoto typu. Ba naopak spíš mě ve čtení neustále poháněla zvědavost, jakže to vlastně skončí. závěr byl nečekaný, nicméně trošičku na mě mírně překobinovaný. Nijak to ale nevyvrací fakt, že kniha se mi líbila.

25.07.2016 4 z 5