Krami
komentáře u knih
Můj čas
Bradley Wiggins
Bradley se rád sám poslouchá (obecně), ale je to proklatě inspirativní borec. Sire, díky za mnoho a mnoho motivace.
Třicátá Marinina láska
Vladimir Georgijevič Sorokin
Závěr už jsem si odpustil. Ale vlastně mám trochu tendenci říci zajímavé, rozhodně netradiční. Někdy se nalačno vrátím a zkusím pobrat lépe.
Kuře melancholik
Josef Karel Šlejhar
Kolik obrazů, scén a hudby takový filmař potřebuje k vyjádření komplikované emoce? A teď si vezměte, že k tomu máte jen inkoust a papír. A jak silně to lze svést? Silně! Pane spisovateli, nebylo to lehké čtení.
Hrad smrti
Jakub Deml
Zkoušel jsem to dvakrát, poprvé jsem neměl šanci, podruhé jsem se mechanicky prokousal. Ani vlastně nevím proč. Vím ale, že problém je na mé straně. Nicméně, Jakube Demle, proč přesně si nerozumíme a nerozumíme? To jste tak chytrý? Škoda, že mi to nepovíte... Jednoho dne to zkusím potřetí.
Běhej, dokud můžeš
René Kujan
A cenu pro nejhorší přebal v historii literatury získává... Obsah fajn, inspirativní.
Egypťan Sinuhet – Patnáct knih ze života lékaře
Mika Waltari
Čítával jsem v maturitním ročníku za školou v kavárně. Hezké časy se Sinuhetem, rád vzpomínám.
Lady Fuckingham
neznámý - neuveden
Péčko z doby před Pornhubem. No... neřikám, sex k životu patří, kdo se tady nad tím pohoršuje, měl by se pohoršovat i nad kuchařkami Ale že bych si tuto literární podobu chtěl na větší než malé množství času dát někdy znovu...? Kdyby to byla povídka, byla by super, dal bych čtyři hvězdy, 30 stran by bylo akorátně dynamických a čtenář by je pak nemusel recyklovat zas a znovu. Jazyk tvůrčí je pestrý (tohle přeložit byl taky asi dobrej job), perverzní, což se pro popis jazyků lačnících asi hodí, a občas fakt vtipný. Mrdající církevní hodnostáři (jen volně cituju, sorry jako) ledaskdy pohnou bránicí a když to navíc autor popisuje nadšeně jak Horst Fuchs odšťavňovač na ovoce, čtenář rozhodně dostane možnost se pobavit a vypustit z úst tiše "no ty vole.." (nebijte mě). Tenký led je v pohodě, ale je to strašně cyklické. Celkově to působí lacině.
Milan Baroš: Opravdová legenda
Jiří Vojkovský
Potenciál takovéhoto kariérního materiálu se mi pro systematicky zpracované dílo zdá trochu nenaplněný. Nejzajímavěji je popsána/vyprávěna část o životě v Turecku, to mě opravdu na krátko pohltilo. Škoda, že takto hlouběji, rozumějte osobněji, nebylo zavrtáno pod povrch i ve zbytku knihy. Značná část tolik zásadní Anglie byly jen do vět přepsané věci, co si můžeme poskládat sami ze sestřihů po pár hodinách s čajem na YouTube. Dost často se v knize jen klouzalo po povrchu floskulemi typu "Bary je super kluk", "Byl to fantastický úspěch"... Celkově to ale je poměrně zajímavá knížka, bylo milé projít si Barošovou kariérou takhle najednou, nahuštěně v ucelené podobě. Pro věrné fanoušky FCB jistě krásná kniha, kterou je povinností mít doma.
Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce
Robert Fulghum
Tolik moudra v jedné knížce. Pan Fulghum má velkou pravdu, základní principy spokojeného dospěláckého života máme možnost vnímat a učit se už tak brzy po našem příchodu na tenhle svět - není to totiž vůbec nic složitého. Moc hezké filosofické fejetony, vlastně bych si chtěl každý večer před usnutím přečíst vždycky jeden - od teď až do chvíle, kdy se jednou budu zase chovat jako dítě. Ovšem to nedám, neboť život je naštěstí tak pestrý jako autorovy myšlenky v této sbírce, tudíž to nemůžu stíhat.
Můj svět
Peter Sagan
Musím se přiznat, že jsem od téhle knížky čekal víc, chtěl jsem ještě větší pohled do zákulisí profi pelotonu... Což je tedy spíš můj problém než autora, ale i tak hodnotím dílko "jen" lehce nadprůměrně. Zdá se mi trochu zmatečné členění textu, Peter někdy přeskakuje z tématu do tématu poněkud neohrabaně, což čtenáře může rušit. Častokrát jsem měl pocit, že "tady" by si to zasloužilo nějaký podnadpis, nebo aspoň viditelnou mezeru v textu, ne jen nenápadný začátek nového odstavce. Nemůžu si pomoct, ale vyprávění o cestě za třemi triumfy mistra světa nemělo takovou jiskru jako Peťovy spurty na pásku samotné. Ovšem chválím povedený konec, ten se mi líbil ze všeho nejvíc - i když se už hlavního tématu bezprostředně netýká -, a dojem z knížky tak pozvedl výš. Epilog je nádherná sportovní povídka podle skutečné události. Povídka, která se dá z knihy vytrhnout a přečíst samostatně. Což ale nedělejte, dočtěte se k ní hezky jako do cíle závodu. Škoda, že takhle poutavě nebyla popsána i předchozí klání...
Výminkáři
Karel Václav Rais
Téměř srdceryvná sonda do vesnického života v 19. století. Když si vezmu, jak si žijeme o těch sto a více let později... to je pořádný kvapík ten časový (po)chod dějin.
Stanice na obzoru
Erich Maria Remarque (p)
Když čtu Remarqua, mám pocit, že jsem se vrátil v čase do 20. století, jsem s jeho postavami přímo v knize a s odstupem, tak abych je nerušil, jen mlčky přihlížím tomu, co se mezi nimi odehrává.
Jiná Gabriela Koukalová
Martin Moravec
Gabriela Koukalová, nepochopený umělec.
EDIT:
Gabriela Soukalová, nepo...děkujeme, blahopřejeme...chopený umělec.
Můj syn Vladimír Čech - Příběh nejslavnějšího českého milionáře
Heda Čechová
Poutavé čtení o velikém člověku. Jaká škoda, že se pan Čech v životě dostal jen ke druhému záchytnému bodu, dostat se až na otázku za deset miliónů mu nebylo přáno.
To
Stephen King
Jeden z nejznámějších hororů všech časů, který téměř splnil moje očekávání. První půlka knihy mě pohltila - jak autor nejspíš chtěl, abych se namlsal pro finále. Spousta divnoty, otázek a žádné odpovědi. I když má knížka přes tisíc stran, její délka nebyla na obtíž - ba naopak -, protože jsem tak aspoň mohl pořádně proniknout do party hlavních hrdinů, sžít se s ní a Tomu vlastně čelit společně s ní. Chválím dvojí časovou linku, hlavně díky "finální scéně" - nechci ale napovídat, tak stačí (a stejně tohle pochopíte až po přečtení). Skvěle jsou napsané i záporné postavy - hned bych jim zakroutil krkem, ale bohužel jsem mohl tak akorát jen zatínat pěsti nad papírem. Práce s nadpřirozenem je zajímavá, pro někoho možná hůř stravitelná - ale o to víc to pak člověka u čtení nutí přemýšlet. Stephen King mě rozhodně nenudil, píše parádně poutavě a doufám, že až si To přečtu v budoucnu znova, některé věci si srovnám a třeba slavně pochopím dosud nepochopené, tak dám plný počet.
Zelená míle
Stephen King
Chtěl jsem pomoct, ale nešlo to. Každou přečtenou stránku jsem chtěl vzít zpátky, ale už bylo pozdě. Nemohl jsem si pomoct.
Ve spárech Aljašky
Jan Kopka
Klobouk dolů před tímhle vytrvalcem!
Dost těžko se musí popisovat něco, co se svým způsobem vlastně popsat a převyprávět moc nedá, nýbrž se to musí jednoduše prožít. Janu Kopkovi se to ale pěkně poutavě povedlo a za to mu moc děkuju. Hodně poučné je přiblížení životní filozofie a vyrovnaného bytí lidí "tam nahoře". Na dobrosrdečně seveřany si teď vzpomenu při prvním pohledu do kyselého obličeje za pultem v supermarketu nebo při nechápavém troubení některých zamindrákovaných řidičů. Tahle knížka mě zase přinutila se sebou něco dělat - tedy dělat něco navíc - a navíc mi prohloubila respekt k přírodě.