Kory98 komentáře u knih

Tak jsem zase neodolala a přečetla si kmihu půjčenou tátovi. Opravdu poutavé příběhy, které se staly např. v meziválečné době či po druhé světové válce. Ve velké většině případů donutil lidi k pytlačení hlad, ale nabyli i takoví, kteří zabíjeli jen pro radost a nebylo mi líto, když je stihl spravedlivý trest.

30 22.03.2023

Vůbec jsem netušila, že pan Stanislav Rudolf napsal i příběh o studentech zemědělky. Slasti a strasti náctiletých umí popsat čtivým způsobem. Sice v mých očích kvalit Metráčka nedosahuje, ale i tak je velice zdařilý a ráda si ho zase někdy přečtu. Zvlášť proto, že studium zemědělské školy byl můj tajný, nesplněný sen.

43 19.03.2023

(SPOILER) Tak se Poppy konečně dočkala :-) přijela na svoje první závody s Nebem a nevedli si vůbec špatně. Ale nebyla by to ani ona, aby se kolem ní opět nezačaly dít divné věci - jedna z jejích soupeřek najednou zmizí. Poppy si užívá vánoční prázdniny s rodinou, zažije únos jejich oslíka Chestera a jeho záchranu, která obohatí jejich rodinu a dalšího zvířecího mazlíčka. A při té příležitosti přijde Poppy na kloub i záhadě s unesenou Georgií a vydává se jí na pomoc.
Pěkný dětský příběh, díky kterému se však opět vracím do sedla. Alespoň v duchu..

29 19.03.2023

Příběh byl celkem pěkný, ale Rosa mě trošku štvala. Chápu, že vyrostla v dětském domově, tak měla na takové chování trochu právo. Asi jsem čekala něco víc. Ale jako víkendová jednohubka ke čtení to ušlo.

30 18.03.2023

Nebyla to lehká doba, když po amnestii byly ulice najednou plné bývalých pachatelů trestných činů a většina již řemeslo nezapomněla. Pro policii to znamenalo nebývalé zvýšení práce a určitě se udála spousta podobných případů jako řešili Burger, Hanzel a Krauz. V tomto dílu jim to šlo jako po másle.

42 17.03.2023

Tak Vám teda povím, že ti Prevítovi, byli pěkní prevíti :-) Ale kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá - příběh jako by byl tomuto přísloví ušitý na míru. Knihu jsem si půjčila od kamarádky, teď v době, kdy se rozvířila diskuze o vhodnosti či nevhodnosti Dahlových knih. Vždyť je to proboha fikce. Navíc příběh s poučením a dobrým koncem - přesto se najdou zřejmě lidé, kterým to vadí. Mě nic nevadilo, naopak jsem se skvěle pobavila a pana Dahla mám moc ráda.

37 16.03.2023

Příběh nejen o knihách a knihovně, ale hlavně o přátelství, která se při čtení a společných aktivitách vytvářejí. Je vždy příjemné sdílet zálibu s podobně založenými lidmi a často vzniknou pevná pouta. Jako na Databázi :-) každý máme své milé a oblíbené spolučtenáře.
Dalším spojovacím článkem knihy je touha dělat lidem kolem sebe radost a to je velký životní dar člověka, ale jen málokdo z nás ho dokáže využít. Pokud se to však podaří, pak je to pocit k nezaplacení... Kniha asi není ničím úplně výjimečná a oslňující, ale je to milé vyprávění a příjemné oddechové počtení.

32 14.03.2023

Temný a drsný příběh poplatný tomu, kde se odehrává. Zpočátku se mi ani moc nechtělo pokračovat ve čtení, ale najednou se tam objevila jiskřička. Taková jiskřička naděje, které se čtenář zachytí a pomáhá mu překonat další útrapy, kterými musí hlavní hrdinka a její přátelé projít. Nakonec se tato fantasy krásně rozvinula. Těším se na další díly a doufám, že dosahují kvality prvního dílu.

34 13.03.2023

Velice pěkná publikace prezentovaná formou rozhovoru. Pana Mareše si nesmírně vážím nejen jako policisty, ale i jako člověka, protože si myslím, že má velice cenné charakterové vlastnosti. Ve své policejní kariéře hodně dokázal i když to byla samozřejmě týmová práce. Věřím, že byl a je inspirací i pro hodně policistů. I jako scénárista si vede velice dobře a kriminální příběhy inspirované jeho případy jsou právem oblíbené.

48 13.03.2023

Tentokrát mě příběh moc neuchvátil, hlavní hrdinku Patricii jsem si nějak nezamilovala, žádná z jejích vlastností či činností mě nijak neohromila, jedině snad psaní. Musím říct, že ten napsaný román mě zaujal daleko víc a něž Patyin život. Zuzaně jsem fandila mnohem víc. Jediné, co mě na čtení bavilo byli andaluští koně.

26 11.03.2023

První díl zaútočí na mysl čtenáře skoro děsivě, ve druhém už ví, co má očekávat. V tomto díle autorka ubrala na silných slovech a i bez toho příběh plyne poutavě dál. Ani jsem si neuvědomila jak, a druhý díl navázal na první a najednou všechno spolu souviselo. Závěr nás nechává v napětí, jaké bude pokračování. A hurá na třetí díl :-)

41 09.03.2023

Tentokrát mě Krauz tak nějak štval, ani nevím proč. Ke konci knihy už to bylo lepší, ale tentokrát poprvé Dánově knize hvězdičku uberu. Ale i tak pořád parádní čtení.

39 09.03.2023

Kniha mě mile překvapila, byla to moje prvotina od Petry Stehlíkové. Téma vážné a vím o čem mluvím, protože jsme měli alkoholika v rodině. Přes všechno jsem si doktora Hynka zamilovala a tajně jsem mu fandila, aby to nevzdal. A závěr mě potěšil, i když byl takový trochu otevřený do budoucna, ale já si chci domýšlet jen pozitivní věci.
Takže za mě zase jedna hodně dobrá česká spisovatelka.

49 05.03.2023

Tak v tomto díle šlo Krauzovi nejen o místo, ale i o život. Pěkný příběh, jediné, co mě trošku zaskočilo, že Richardovi až tak nevadilo, že mu zabili dvě přítelkyně. Nebo to na mě tak působilo. Vím, že je vyšetřovatel a tvrdý chlap, taky si nemyslím, že se měl úplně sesypat, ale trochu mě to zamrzelo. Jinak se opět ukázalo, jak měla STB dlouhé prsty.

42 05.03.2023

Půjčeno z knihovny hlavně pro mého tátu myslivce, ale nakonec jsem si ji ráda přečetla jako rychlovku i já. Milé příběhy prožité myslivci a hajnými, nejen z čekané. S knihou se dostaneme i do krásné beskydské přírody a oceňuji, že se zde hodně mluví i o ochraně zvěře , lesa i přírody jako takové. V době, kdy se příběhy odehrávaly, se myslivci věnovali i těmto činnostem a nejenom lovu, jako je tomu dnes. Dnes je hlavním měřítkem střelba a ochrana zvěře je věcí podružnou. Chvála těm myslivcům a lovcům, kteří tak nesmýšlejí a nečiní.
A ještě jsem v knize objevila nádherné slovo "povichr" :-) zřejmě z beskydského nářečí.

38 02.03.2023

Kniha o knížkách, o lidech a jejich životech. Musím říct, že mě kniha nadchla, asi proto, že jsem od ní tolik neočekávala. Četla ji i moje máma a té se líbila také, dokonce jsme se shodly, že si ji pořídíme i do naší knihovny v pevné podobě, tedy ne e-knihu.
Některé myšlenky, které mě zaujaly:
"To mám určitě po svém otci. Bez knížky si ho nepamatuji, měl jich vždycky rozečtených několik. Některé na ráno, některé na večer, některé do křesla na verandě a jiné do postele. Knihy nejsou žárlivé. Klidně ustoupí, aby přenechaly místo nové milence, a dovedou nehybně a trpělivě po staletí čekat, dokud je znovu nevrátí na výsluní ruce nějakého dítěte natažené ke knihovně."
"Když se na své cestě s určitou knihou potkáme, znamená to, že s ní máme schůzku. Že byl ten správný čas, aby se setkání uskutečnilo."
Kniha je hraniční přechod. První slova její první strany nabízejí klíče k novému světu, neznámému před jejím otevřením, který se odhaluje v imaginárním prostoru našich myslí."
Mnoho hezkých myšlenek z knihy mě zaujalo a taky tituly některých zmiňovaných knih, které bych si i já ráda přečetla. Zkrátka s touto knihou jsme se potkaly určitě ve vhodnou dobu :-)

40 02.03.2023

První polovina knihy byla spíš popisná. Zprvu mi připadalo, že bez Spartaka to není ono, ale pochopila jsem, že autorka musela nejdřív vylíčit situaci, ve které se Řím ocitl po potlačení Spartakova povstání. Nálada v senátu, mezi římskými občany a pak samozřejmě mezi otroky, kterým se podařilo bitvu přežít a čekali pouze na stmelovací článek, jenž by je vedl dál. Tím článkem se měl stát Titus Gavius, Spartakův přítel. Celý příběh se nese v duchu myšlenky: "Dum spiro spero". V polovině knihy se přece jen děj rozehraje a čtenáře to začíná víc bavit. Kromě území italského je tentokrát vzpourou zasažena i Sicílie, kde se odehrávají i bitvy námořní. Jak už je u spisovatelky zvykem, brilantním popisem vtáhne čtenáře do událostí tak, že si připadá odpočívající v krásných zahradách římského paláce nebo v senátu poslouchající plamennou řeč Ciceronovu či plující na pirátské lodi korzára Herakleona. Po přečtení mohu říci, že i druhý díl se vyrovná kvalitám prvního a celkově je celá série Spartakus dílem velice zdařilým. Jsem moc ráda, že jsem si ji díky Čtenářské výzvě přečetla, protože jinak bych po ní asi nesáhla a byla by to veliká škoda.

33 26.02.2023

Tak jsem zase jednou dostala chuť na nějaké verše. Před nedávnem jsem si přečetla Moderní básnické směry, tak jsem si vybrala jednoho z básníků, který mě zaujal a to Charlese Baudelaira. Některé z básní jsou ponurejší, jiné začínají skoro jásavě, ale najednou se promění a závěr je jiný. Jako by básník trochu žaloval na život i když v zápětí jej nádherně opěvuje. Ani se nedivím, že Baudelairovy verše popudily např. církev, jelikož často používá Ďábla, Boha spíš zatracuje. Mě se nejvíc líbila báseň o majácích a také o vínu. A hlavně nemohu nevzpomenout nádherný překlad Jaroslava Vrchlického.

32 24.02.2023

Tentokrát jsem četla ve slovenštině. V šestnácté knize série se vydáme na počátek Krauzovy kariéry na oddělení vražd. Vražda se odehraje až skoro ve druhé polovině knihy a kniha se rozbíhá několika příběhy samostatných dějových linií, aby se na konci pospojovaly, ale hlavně aby vytvořily obraz tehdejší doby, kdy vládla STB a nikdo nebyl víc, občas ani detektivové z mordparty. Jak čtenáře sám autor v úvodu nabádá, příběh je fiktivní, ale kolik takových bylo doopravdy, to se už dnes nikdo nedozví... Ani se nedivím, že tímto příběhem autor nezačal v rámci série, ale byl vydán až v roce 2012, přece jen těsně po revoluci, by někomu nemusela podobnost připadat čistě náhodná.

45 20.02.2023

I v jezdeckém sportu platívá, že jednou jsi dole jednou nahoře. Kniha líčí kousek životní etapy žokeje Toma, který se musí poprat i s nepřízní osudu. Pro mě to bylo takové oddechové vyprávění a částečný návrat do světa koní i když zápletka děje je taková nijaká. Ale kniha potvrzuje, že život u koní není lehký. Bonusem jsou nádherné ilustrace.

27 18.02.2023