knihomolkajanca knihomolkajanca komentáře u knih

☰ menu

Já, Smrt Já, Smrt Aleš Novotný

Hned ze startu je jasné, že Aleš Novotný je na poli thrillerů ostříleným hráčem. Během pár stran vás jednoduše dokáže navnadit tak, že musíte pokračovat ve čtení. Kromě toho vás seznámí se všemi hlavními aktéry, z nichž každý má svůj příběh, svou minulost a hlavně své tajemství. Z počátku se možná některým čtenářům mohou trochu plést, ale věřte, že v ten pravý čas se vše začne spojovat a skládat dohromady jako puzzle.

Ač se mohou jednotlivé postavy mohou na první podle zdát jako úplně obyčejní teegageři, záhy zjistíte, že se všem v životě stalo něco znepokojivého. Ať už je to ztráta blízkého člověka nebo třeba špatné rodinné zázemí. Tyto události formovaly jejich charaktery tak, že si zkrátka nebudete jistí, kdo z nich bude nakonec pokřivený o něco více než ten zbytek. A přesto všechno je pevné přátelství stále drží pohromadě. Nebo je v tom snad něco víc?

V hlavě se vám vyrojí spousta otázek, až jsem se skoro začala bát, zda na všechny dostanu odpověď. Mohu vás však ujistit, že ano, a za to má kniha velké plus. Atmosféra pro mě byla nečekaně temná a v samotném závěru solidně graduje. Neustále jsem si rekapitulovala jednotlivé události a fakta, tipovala, co a jak se mohlo stát. A stejně se mi nepodařilo pravdu odhalit. Jedna linie mi dokonce připadala jako navíc, ale i ta nakonec pěkně zapadla přesně tam kam měla.

Napětí trvá až do samotného konce, který pro mě rozhodně byl překvapivý. Překvapivý, ale i zbytečně moc zašmodrchaný a příběh v tu ránu působil o dost méně uvěřitelně. Přesto jsem však po dočtení byla více než spokojená a s jistotou mohu říct, že dalšímu počinu z pera Aleše Novotného se rozhodně bránit nebudu. A vy byste také neměli. I když si totiž možná říkáte, že young adult pro vás není, tak já říkám, že je. Má totiž všechno, co potěší i odrostlého dospělce. Dobrý příběh, hustou atmosféru, pořádnou dávku napětí i nečekané rozuzlení. Takže směle do toho!

Hodnocení: 80%

Za knihu k recenzi moc děkuji nakladatelství Cosmopolis a Gradě.

31.01.2023 4 z 5


Dítě noci Dítě noci Karen McQuestion

Co byste dělali, kdybyste u sousedů v domě zahlédli uprostřed noci uklízet malé dítě, které jste nikdy dříve neviděli? Tak přesně tuto otázku si budete klást při čtení Dítěte noci. Stejná situace se totiž přihodí hlavní hrdince Sharon, která si je jistá, že u sousedů žádné dítě takového věku nežije. Když navíc něco podivného spatří i její nová spolubydlící Niki, rozhodnou se, že musí celé věci přijít na kloub.

Ačkoliv Dítě noci začíná poměrně nenápadně, autorka si dokáže velmi rychle získat vaši pozornost. Velmi zajímavé jsou navíc i hlavní postavy celého příběhu, a to starší žena okolo šedesátky Sharon, a naopak mladá teenagerka Niki. Zatímco Sharon si poklidně užívá svůj podzim života, s Niky se zase život příliš nemazlil. Právě Sharonina dcera jí v pravou chvíli nakonec podává pomocnou ruku, a tak svádí osud tyto dvě naprosto odlišné osoby dohromady.

Tohle pomalu vznikající netradiční přátelství je velkým tahounem celé knihy, jelikož jsou charaktery Sharon i Niki velmi dobře zpracované. Postupně se dozvídáte střípky z životů obou aktérek, a do toho spolu s nimi odhalujete ono prapodivné sousedské tajemství. Touha po rozluštění celé záhady vás rozhodně navnadí na další čtení, obzvlášť když vás autorka nechá nahlédnout i do života sousedů. Zároveň se McQuestion dotýká vážnějších témat jako je domácí násilí nebo třeba psychopatická touha ovládat druhé.

Ač se to možná na první pohled nemusí zdát, příběh má poměrně poklidné tempo. Nejspíš vás ničím úplně nepřekvapí a kapičky dramatu se dočkáte až v samotném závěru. Pokud však zrovna toužíte po něčem oddechovějším, tohle vůbec není špatná volba. Po dočtení možná dokonce budete mít pocit, že se jedná o pohádku pro dospělé. V tomto ohledu autorka klidně mohla přitlačit na pilu. Přesto se však jedná o velmi povedenou záležitost a ráda si od ní přečtu něco dalšího.

Hodnocení: 80%

Za knihu k recenzi moc děkuji nakladatelství Cosmopolis a Gradě.

31.01.2023 4 z 5


S kouzelnickou hůlkou: Magické dospívání filmového čaroděje S kouzelnickou hůlkou: Magické dospívání filmového čaroděje Tom Felton

Tom Felton ztvárnil roli největšího rivala Harryho Pottera - vdechl život legendárnímu Dracu Malfoyovi. Nyní se po letech rozhodl poodhalit závoj tohoto kouzelného světa z trochu jiného pohledu, než jste ho měli možnost poznat doposud. Jaké to bylo odmalička vyrůstat jako čaroděj? Jaké to bylo podílet se na vzniku fenoménu dnešní doby a natáčet po boku hereckých velikánů? To všechno a ještě mnohem více se dočtete na stránkách jeho čarovné biografie.

Pokud čekáte, že Tom byl stejný darebák jako filmový Draco, možná v určitých momentech budete mít pravdu. Více než to ale prostě byl obyčejný kluk s neobyčejným dětstvím, který se se vším snažil vypořádat, a myslím, že to do jisté míry zvládl. I když mu jeho kariéra i sláva připravila nejeden těžký moment.

Více než cokoliv jiného však na mě z Tomova vyprávění sálala vděčnost a pokora. Jistěže si připravil zajímavé historky a poodhalí některé z manýrů svých, či hereckých kolegů. Ale z každé kapitoly dýchalo obrovské uvědomění Toma jako dospělého muže, který je vděčný za vše, co se mu přihodilo. U žádného ze svým spolupracovníků nezapomene zmínit, co mu setkání s nimi dalo, ať už setkání byla krátká nebo ne.

Film, sláva i peníze však mohou člověka změnit, a to aniž by si sám uvědomil, že se něco děje. A to se stalo i Tomovi. Život po Harrym byl jako na houpačce a on si svým způsobem sáhl možná ne na samotné dno, ale rozhodně dost hluboko. Otevřeně hovoří o svých démonech a boji s nimi, což asi byla ta nejsilnější část celé knihy, která vás jistě přinutí přemýšlet, a možná se na Toma právě díky ní budete dívat zase trochu jinýma očima.

Sečteno a podtrženo, čeká na vás kvalitní čtenářský zážitek. Do úplné biografické pětihvěždy tomu možná chybí ještě pár let zážitků, ale zaručuji vám, že pokud jste Toma nemilovali do teď, tak po přečtení této knihy rozhodně budete.

Hodnocení: 85%
Za knihu moc děkuji nakladatelství Práh a Rosier.

31.01.2023 4 z 5


Když padaly hvězdy Když padaly hvězdy Jan Kucin

Pokaždé, když se mi do ruky dostane high fantasy, tak jásám. A v momentě, kdy jsem přečetla první stránky Hvězd, dýchl na mě blažený pocit, že tohle nejspíš bude fungovat.

Ve Hvězdách sledujeme hned několik dějových linek a postav. Erika – mladého syna bohatého šlechtice a učence, který celý život vyrůstal v bezpečí u svých knih a aniž by sám chtěl, je zatažen do víru událostí. Doriana – bratra Erika, který potýká s městským podsvětím. Solomona – legendárního piráta, který ač toho zažil mnoho, to největší dobrodružství má nejspíš ještě před sebou. Devy a Kerina – sourozenců, lovců, kteří v sobě mají mnohem více, než se na první pohled může zdát. A k tomu si přičtěte mnoho dalších postav, z nichž bych rozhodně vyzdvihla Lili, pirátku, vychytralou schovanku Solomona s pořádně prořízlou pusou.

Hvězdy jsou příběhem pro trpělivé čtenáře, a to minimálně na začátku. Děj se totiž rozjíždí pozvolna. Autor nás uvádí do poměrně složitého světa a seznamuje s velkým množstvím postav. Tato část je velmi popisná, a ačkoliv já už jsem díky Tolkienově škole vycvičená, mám dojem, že některé čtenáře by to mohlo odradit. Já ale říkám – vydržte a budete odměněni. Od té chvíle se mi totiž od knihy jen velmi těžce odcházelo. Dějové linky se vzájemně proplétají, rozplétají a já se dočkala napětí i klidnějších, emocemi nabitých momentů.

Hvězdy na vás dýchnou atmosféru starších fantasy, kdy autor staví na léty prověřených prvcích. A za mě to dobře funguje i tady. Ocenila bych ale, kdybych se informace dozvídala od samotných postav, než-li z úst vypravěče. Některé scény k tomu vyloženě vybízely a postavy by tím získaly větší hloubku. Na prvotinu se přesto jedná o velmi solidní záležitost. Osobně bych první díl zasekla trochu dříve, aby ke konci neztratil ten pečlivě vybudovaný drive, ale i tak jsem po dočtení byla spokojená a natěšená na pokračování. High fantasy totiž není nikdy dost, obzvláště těch českých!

Hodnocení: 75%
Za knihu k recenzi moc děkuji autorovi.

31.01.2023 4 z 5


Richard Ramirez: Night Stalker Richard Ramirez: Night Stalker Philip Carlo

Richard Ramirez - bestiální vrah, satanista a fanoušek tvrdé hudby, který má na svědomí třináct vražd, pět pokusů o vraždu, jedenáct znásilnění, nespočet vloupání a v době svého řádění děsil celé Los Angeles i jeho široké okolí. Útočil za tmy, náhodně. Případ Night Stalkera nepřestává šokovat i přesto, že od jeho vražedného řádění uplynulo už více než pětatřicet let.

Po naprosto skvěle zpracovaném případu Teda Bundyho jsem měla nastavenou laťku vysoko. Tentokrát se setkáváme s odosobněným, věcným a čistě profesionálním podáním Philipa Carla. I on dokázal zpracovat neuvěřitelné množství informací a s Ramirezem se potkal osobně. Strávil totiž rozhovory s ním sto hodin. Opět tedy můžete očekávat velice pečlivě zpracovaný případ.
Při čtení o Ramirezových brutálních činech se člověku nechce věřit, že všechno mohl mít na svědomí jeden muž. A právě i díky tomu se mu dlouhý čas dařilo zahrávat si s policií. V mnoha ohledech byl případ Night Stalkera zlomový, a dokázal tak v určitých ohledech zkostnatěle uvažujícím vyšetřovatelům zamotat hlavu. Připravte se tedy na hned několik momentů, které vás budou zvedat ze židle. Nejen množství zmařených životů je totiž na případu opravdu silně znepokojujících. Kapitola sama pro sebe je i Ramirezovo dětství. Jak vypadala rodina, která pomáhala utvářet sadistického vraha? Jak moc musí ona i společnost selhat, aby dala prostor takovým psychopatům jednat? Odpověď zní hodně.

Ze samotného soudního procesu na mě dýchala atmosféra toho, jak náročné a zdlouhavé to bylo. Autor místy mohl o něco méně zabíhat do detailů, nicméně i tady se dozvíte spoustu zajímavostí. Například to, že stejně jako Bundy měl Ramirez zástupy nadšených fanynek. Na konci nechybí ani ukázka z rozhovorů, které s Ramirezem vedl a obrazová příloha.

Nemohu jinak, ale opět tleskám. Zaručuji vám, že stejně jako u Teda Bundyho ve vás i tento kousek probudí chorobnou touhu vědět o problematice true crime víc. Mnohem mnohem víc.

Hodnocení: 85%

Za knihu k recenzi moc děkuji nakladatelství Jota a Rosier.

07.12.2022 5 z 5


Fakt šílená jako já Fakt šílená jako já Jo Watson

Ačkoliv mi většina knih Jo Watson odpočívá doma pěkně na poličce, Fakt šílená jako já je první z nich, do níž jsem se opravdu ponořila. „Jen do ní nakouknu,“ říkala jsem si. Nakoukla jsem. A najednou s údivem zjišťuji, že je polovina knihy pryč. Chvílemi jsem měla pocit, jako kdyby se mi k ruce zázračně přilepila a ne a ne se pustit. Musela jsem prostě číst, nešlo to jinak…

Frankie dělá názvu knihy opravdu čest. Je šílená, ztřeštěná a taky hodně povrchní. Zpracování pozlátka sociálních sítí mě ale bavilo a nutilo k zamyšlení. To, jak se člověk pod jejich vlivem může změnit, jak pokrouceně vnímat realitu a jak jiné může mít priority. Hon za lajky a zaprodání části svého života póze, která bude uchvacovat ostatní. Jaké to asi je v kůži člověka, kterého denně hodnotí obrovská kvanta lidí? Jaké to je neustále předstírat?

Jistě, některé momenty byly hodně přitažené za vlasy a vyhnané do extrémů, ale zároveň mě často právě ony nutily se smát. K tomu tady máme malé odlehlé městečko na konci světa, které dokázalo navodit dost specifickou atmosféru a nabídlo širokou škálu různorodých charakterů postav, kdy každá má svůj osobitý a často pohnutý příběh. Nebudu lhát, hlavního krasavce jsem si z postav oblíbila nejvíce, ale zajímavým elementem byla i čtyřnohá příšerka, která si Frankie adoptovala. Na můj vkus měla sice až příliš polidštěné a nereálné chování, při čtení mi ale bylo okamžitě jasné, že autorka zvířata zkrátka musí milovat.

Co tady ovšem nenajdete, jsou velké a nečekané zvraty. Jistě, nějaký ten zádrhel, který Frankie cestu za štěstím zkomplikuje, se tu najde. Žádné šoky se ale nekonaly. Zato budete svědky proměny hlavní hrdinky a hezkého milého příběhu. Příběhu, který vám zvedne náladu a zahřeje u srdce.

Protože to je to, oč tu běží. Tohle je to pravé „feel good“ čtení na léčbu přepjatých nervů, čtení, které vám prozáří i ten nejpochmurnější podzimní den.

Hodnocení: 75%

Za knihu k recenzi moc děkuji Knihy Dobrovský

07.12.2022 4 z 5


Straky Straky Zoe Sugg

Straky dokážou ke čtení nalákat nejen hláškou „Ty budeš další!“ na přední straně obálky, ale také anotací, která slibuje temné prostředí prestižní internátní školy ve spojení s podezřelou smrtí jedné ze studentek.

Hlavní hrdinka Audrey hned první den na nové škole zjišťuje, že smrt oblíbené studentky se nad školou stále vznáší jako temný mrak. Když se objevuje i podcast, který naznačuje, že její smrt nebyla náhoda, vše se stává ještě podivnější. Zdá se, že každý má nějaké tajemství, nikomu se nedá věřit a k tomu všemu musí Audrey snášet ještě protivnou spolubydlící Ivy…

Straky vás do spárů polapí velice jednoduše. Střídání pohledu Audrey a Ivy, krátké kapitoly a nenáročný styl nutí člověka obracet stránku za stránkou. Za velmi povedené považuji zapracování podcastu do knihy, kdy si čtenář přečte jeho přesné znění. Skvěle totiž dávkuje informace a vy budete jednoduše chtít vědět víc.

Oceňuji, jakou ve mně autorky dokázaly vzbudit zvědavost, ale zároveň i podezřívavost. Měla jsem pocit, že proradní jsou snad úplně všichni a jen jsem čekala, kdo nakonec vystrčí rohy o něco více než ten zbytek. Vývoj vztahu Audrey a Ivy navíc lince dodával na dynamice. Ne vždy totiž musí být postavy BFF.

Lehkým zklamáním pro mě však byl samotný závěr knihy. Tam, kde jsem čekala, že přijde pořádný wtf moment, se začaly věci zdánlivě jednoduše vysvětlovat a ukázalo se, že řada z těch divných lidí nakonec až tak divná není. Následné opětovné zašmodrchání děje na mě působilo poněkud uměle a na sílu. Za mě zbytečné škobrtnutí, při kterém opadlo napětí i moje zvědavost. Překvapením pro mě bylo i to, že se jedná o první díl série.

I přes trochu nepovedený závěr se ale Straky mohu doporučit. Čeká vás kapku napínavé, oddechové čtení na dva večery, při němž se skvěle odreagujete. Ideální čtivo zejména pro ty, kteří se žánrem teprve začínají.

Hodnocení: 70%

Za knihu k recenzi moc děkuji nakladatelství Cosmopolis.

07.12.2022 4 z 5


Jenom nestvůra Jenom nestvůra Vanessa Len

Cestování v čase, Londýn, magie, intriky i postavy, které vás dostanou. Tohle všechno najdete v nové YA fantasy Jenom nestvůra.

Cestování časem občas dokáže být pěkně ošemetnou záležitostí. Nabízí sice zajímavé momenty, zároveň však dokáže v příběhu nadělat pořádnou neplechu, pokud si autor nedá dobrý pozor. Po dočtení ale mohu říct, že Vanessa Len se s tím poprala se ctí a povedlo se jí vytvořit příběh, který mě nejen okamžitě vtáhl do děje, ale nakonec mi dal mnohem více, než jsem čekala.

Připravte se, že to není typická hra na dobro a zlo. V Nestvůře totiž najdete velké množství morálně šedých postav, u nichž si nebudete jistí, na které straně vůbec stojí a možná přistihnete i sami sebe, že nevíte, komu sakra zrovna fandíte. Protože svět není černobílý, činy mají důsledky a k cíli nemusí vést jen jednoznačně dobrá cesta. Autorka tak čtenáře nejednou postaví před morální dilema.

Hlavní hrdinka Joan dlouhou dobu o světě nestvůr – bytostí, které dokážou skákat v čase, nic netušila. Je chtě nechtě zatažena do víru událostí a musí se vyrovnat s nejednou těžkou situací i ztrátou. V tomto ohledu bych tedy chtěla mít její nervy, protože já bych asi dávno brečela někde v koutě. Stejně tak měla nepřirozenou schopnost odolávat bolesti, ale až na tyto "drobnosti" byla vykreslena zajímavě, a v rámci YA jednala překvapivě rozumně.

Pak tady máme dva zajímavé týpky – Aarona a Nicka. Nebudu chodit okolo horké kaše, rodí se nám tady jakýsi trojúhelník, což je zrovna věc, které nejsem dvakrát velký fanda. Navíc vždycky držím palce tomu, který nevyhraje, ale jednu věc Vanesse Len musím nechat. Dokázala si mě získat u obou.

Co jsem si ale vyloženě užívala, byla spousta promyšlených detailů, magie i soupeřící rodinné klany. K tomu všemu si přičtěte výborně zpracované vedlejší postavy, nepředvídatelnost děje, tempo vražednější než u Kobry 11 a výsledek je jasný. Tohle prostě chcete číst!

Hodnocení: 80%

Za recenzní výtisk moc děkuji Humbooku.

07.12.2022 4 z 5


Divoká říše Divoká říše Stacey Marie Brown

V Budapešti to vře. Bariéra padla, říše víl a lidí se spojila v jedno a nenávist mezi nimi sílí. A právě do tohoto světa vás zavede hlavní hrdinka Brexley. Čekají vás rvačky, násilí a věznice, kde vládne muž jménem Warwick Farkas. Živoucí legenda, která dokáže protivníka zastrašit i pouhým pohledem.

Pokud máte chuť na něco drsnějšího, tady jste rozhodně na té správné adrese. I přes poněkud pomalejší začátek si autorka dokáže udržet pozornost čtenáře a v momentě, kdy se Brexley dostane do vězení, od akce si jen tak neoddechnete. S popisy vězení místy připomínající koncentrák a soubojů v gladiátorském stylu se autorka totiž rozhodně nemaže.

Brexley je silná hrdinka, která si srdce mnohých získá svou odolností i pevnou vůlí. Je drsnější než šmirgl papír a připravená se o svůj život rvát. A pak tady máme Warwicka, který budí respekt jen svou přítomností. Radovat se mohou všichni fanoušci Jasona Momoy, protože Warwick je doslova jeho kopií. Bohužel pro mě byl tohle přesně ten kámen úrazu. Na Jasona se samozřejmě moc hezky kouká, problém ale je, že často hraje dost jednoduché charaktery. Nevím, zda to byl záměr, ale Warwick mi připadal přesně takový. Arogantní alfa samec ze kterého se všem rozklepou kolena. A který má zjevně nepřetržitou erekci. Až jsem ho litovala, že mu ten všudypřítomný stan v kalhotech musí překážet…

Velkými tahouny příběhu se tak pro mě trochu překvapivě staly vedlejší postavy. Ať už to byl vtipný skřítek, prohnaný druid, nečekaně přátelská víla nebo nesmírně sympatická nevěstka, scény s nimi byly vždy příjemným zpestřením. Dokonce takovým, že jsem se na ně těšila ze všeho nejvíce. Byly totiž daleko zajímavější než předvídatelné charaktery hlavních hrdinů, a zároveň mě rozptylovaly od nedotaženého světa. Ten sice skýtá mnoho možností, ale zároveň silně pokulhává v detailech. Pokud však nepatříte mezi hnidopichy jako já, tuhle jízdu si jistojistě užijete.

Hodnocení: 65%

Za knihu k recenzi moc děkuji Albatros Media.

21.11.2022 3 z 5


Na hraně temnoty Na hraně temnoty Theodora Stonewall

Na hraně temnoty je netradiční fantasy příběh o mladém čaroději, prosáklý krví a temnotou skrz na skrz. Už během několika málo stran je jasné, že Zakhar není typickým hrdinou. Má značně pohnutý osud – je míšenec, na něhož ostatní koukají skrz prsty, matka jej odložila do sirotčince, kde zažíval velmi krušné chvíle, a zároveň se mu dostávalo pozornosti, o kterou rozhodně nestál. Nese si tak s sebou těžké břímě a nenávist. Nenávist tak velkou, že prorůstá celým příběhem skrz naskrz. Prožijete s ním vztek, frustraci i deprese a nahlédnete do hlubin jeho pokroucené mysli.

Pohled do Zakharovy vědomí jsem z celé knihy vnímala nejsilněji. Vždy je osvěžující číst něco, co se vymyká zajetým kolejím. Imponovala mi jeho touha změnit svůj osud a jeho zlobu bych chápala, kdyby však nebyla až chorobná. Nenávist téměř ke všemu, co se jeho směrem jen podívá, z něj postupně udělala velmi předvídatelného hrdinu. Na konci se sice objevila postava, která do tohoto jednoduchého vzorce vnesla vítr, ale než se čtenář naděje, je konec. V tomto případě přišel až příliš brzy.

Autoři píší netypickým stylem, takže pro někoho možná nebude jednoduché se začíst. Osobně mi archaičtější jazyk nevadil, jako spíš to, že z něj autoři místy lehce vypadávali. Rozhodně však oceňuji barvité popisy i velkou slovní zásobu. Děj také doplňují krátké úryvky z knih učenců, které svět dokreslovaly. Bohužel jsem ale nedostala možnost tento svět sama poznat a mezikapitolky tak poněkud ztratily na svém kouzle.

Celkově tedy Na hraně temnoty vnímám hlavně jako psychologickou sondu do jedné zničené mysli, jelikož kompozičně nám to místy až příliš vázne. Dvakrát se zopakuje téměř totožná scéna a dvakrát během krátké chvíle dobrodružství v podstatě samo nakráčí za Zakharem až domů. Jako kdyby autorům došel dech, a přitom jsme toho se Zakharem prožili tak málo. Možná kdyby se trochu více rozmáchli, byla bych nakonec spokojenější…

Hodnocení: 55%

Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji autorům.

20.10.2022 3 z 5


Říše Říše Izabela Michlian Straková

Jak by to vypadalo, kdyby za druhé světové války vyhráli nacisti? Kdybychom stále byli v područí Říše? Představa to vzhledem historii není vůbec příjemná. Přesto se jí mladá česká spisovatelka Izabela Straková chopila a pokusila se tuto alternativní realitu nastínit.

V Říši se stanete svědky osudu osmnáctileté studentky Elišky Procházkové, která celý příběh vypráví. Chodí do školy, má přátele a ráda čte. To by asi nebylo nic neobvyklého, kdyby se ovšem díky své zálibě nepřimotala k událostem, které jí obrátí svět vzhůru nohama. V tu chvíli se Elišce tříští veškeré představy a ona i její blízcí jsou ze dne na den v ohrožení života.

Sledujeme vnitřní souboj hrdinky, kdy se v ní pere se její vlastní rozum a názory, které jsou jí celý život vtloukány do hlavy kvůli ideologii říše. I když se vůbec nejedná o jednoduché téma, vše je díky naivitě a mládí Elišky podáno s překvapivou lehkostí. K tomu autorka píše jednoduchým hovorovým jazykem a události rychle nabírají na obrátkách, takže čtení pěkně odsýpá. Spousta zapracovaných detailů i využití němčiny pak dodává příběhu na věrohodnosti, a zároveň nutí čtenáře přemýšlet.

Od jistého zlomového okamžiku jsem však čekala, že autorka více přitlačí na pilu a vše bude trochu drsnější a syrovější. To se však nestalo, děj se pro mě stal předvídatelným, a u některých pasáží jsem měla pocit, že jsou trochu navíc. V tu chvíli pro mě Říše lehce ztratila ten drive, který si od počátku držela. Přesto ale nemohu říct, že by mě čtení nebavilo. Izabela Straková si totiž pozornost čtenáře udržet umí.

Největší drama mě čekalo až v samotném závěru, který knihu v mých očích hodně pozvedl. Nedopadne tak, jak by většina lidí nejspíš očekávala a na mě vzhledem k celému tématu působil uvěřitelně.

Říše sice má určité nedostatky, i tak si ale myslím, že by si zasloužila větší pozornost. Doporučila bych ji hlavně mladším čtenářům, kterým bude Eliška bližší a lépe se s ní dokážou ztotožnit.

Hodnocení: 70%

Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji autorce.

03.10.2022 4 z 5


Nikdy Nikdy Ken Follett

Nikdy je působivou knihou už na první pohled. Uvnitř ale rozehrává zajímavou politickou hru, která sice zpočátku působí nenápadně, nakonec však přeroste do velmi dramatických situací. Nebudu vám ale lhát, čeká na vás opravdu pořádná nálož politiky. A právě v tuto chvíli je silně znát um ostříleného mistra vypravěče Kena Folletta, který vám dokáže naservírovat několik chodů politických diskuzí i s dezertem, a přesto se u nich nebudete nudit.

Z počátku na mě jednotlivé dějové linie působily poněkud nesourodě a říkala jsem si, jak se tohle všechno může protnout. Chce to ale dát autorovi čas. Vše začíná pozvolně a nenápadně, a přestože se vlastně téměř všichni aktéři snaží udržet mír, postupně budete sledovat jednu vypjatou událost za druhou. Kniha je rozdělena do pěti části, které nesou název podle toho, jak daleko se zrovna svět nachází od hrozby jaderné války. Už jen tohle rozvržení ve mně vzbuzovalo napětí a nutilo mě pokračovat.

Zdaleka nejvíce zajímavou severoafrická linka, a to nejen díky hrdinům, ale i zápletce s teroristy. Dotkne se také témat jako je obchod s lidmi a drogami. Poněkud méně záživné pro mě bylo sledovat kroky americké prezidentky nebo politiků v Koreji a Číně, kde se hodně debatovalo a chyběly živější momenty. Pro příběh ale bylo důležité vše, a i tady jsem se ke konci knihy jen těžce odtrhávala od čtení.

Co musím vyzdvihnout, je velká realističnost, kterou si příběh po celou dobu drží. Ken Follett měl všechno opravdu dobře promyšlené. Občas mi v hlavě zablikal alarm, kdy jsem si říkala, že tohle by se klidně mohlo stát. Naopak mi nesedlo poněkud sentimentální zakončení osudů některých hrdinů.

Nikdy je neobvyklý a kvalitně zpracovaný román, který potěší fanoušky žánru, ale zároveň se ho díky čtivému stylu autora nemusí bát ani nováčci. A pokud by vám přeci jen nesedl, můžete ho nosit v kabelce na sebeobranu. Rána touto cihlou zaručeně odradí každého útočníka.

Hodnocení: 75%

Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji Knihy Dobrovský.

02.10.2022 4 z 5


Dívka ze země Venku 2 Dívka ze země Venku 2 Nagabe

Hodnocení 1+2 dílu dohromady:
V tomto příběhu existují dvě oddělené země. Země Uvnitř, která je domovem vše lidí a Země Venku, plná prokletých bytostí. Ale právě v Zemi Venku žije i jedna malá holčička. Jmenuje se Šiva a má po boku jen svého ochrance, pana učitele, jak mu sama přezdívá. Ale i pan učitel je jeden z prokletých, a proto se ti dva nikdy nesmějí dotknout. Manga Dívka ze země Venku vypráví o střetu dvou světů, o přátelství, a o tom, jak může strach z neznámého dohnat člověka z děsivým činům…

Jedná se o mé první setkání s mangou a rozhodně nejsem zklamaná. Na první dobrou mě okamžitě zaujaly ilustrace, které se mi hodně trefily do vkusu. Příběhem jsem byla už jen velice příjemně překvapena. Je temný, chvílemi možná trochu melancholický, ale taky drsný. Přiznám se, že druhý díl mě v tomto ohledu lehce šokoval. Nevím proč, ale i přes temnější atmosféru jsem čekala spíše pohádkovější nádech.

Jelikož se jedná o mangu, četla se samozřejmě celá naopak. Na tento způsob čtení jsem si však zvykla během pár stran a pak už jsem už jsem si jen užívala čtení i ilustrace. Jediné, co mě mrzelo, je, že každý díl je záležitostí tak na půl hodinky maximálně. Textu je tady opravdu docela málo, takže vám stránky pod rukama budou svištět jedna za druhou. Za mě je to trochu škoda, protože bych v tomto světě ráda zůstala o něco déle. Upřímně bych si nejraději přečetla všechny díly naráz, protože příběh se zatím jen rozjíždí a já mám v hlavě spoustu otazníků.

Dívka ze země Venku je příběh o neobvyklém přátelství, příběh o předsudcích i strachu, příběh, který se vás dotkne zajímavými momenty, ale překvapí svou drsností. Jsem velmi zvědavá, jakým směrem se bude odvíjet, protože popravdě řečeno, vůbec to nedokážu odhadnout.

Na další díly se velice těším a doporučuji.

Hodnocení: 75%

Za poskytnutí prvního i druhého dílu moc děkuji Knihy Dobrovský.

02.10.2022 4 z 5


Dívka ze země Venku 1 Dívka ze země Venku 1 Nagabe

Hodnocení 1+2 dílu dohromady:
V tomto příběhu existují dvě oddělené země. Země Uvnitř, která je domovem vše lidí a Země Venku, plná prokletých bytostí. Ale právě v Zemi Venku žije i jedna malá holčička. Jmenuje se Šiva a má po boku jen svého ochrance, pana učitele, jak mu sama přezdívá. Ale i pan učitel je jeden z prokletých, a proto se ti dva nikdy nesmějí dotknout. Manga Dívka ze země Venku vypráví o střetu dvou světů, o přátelství, a o tom, jak může strach z neznámého dohnat člověka z děsivým činům…

Jedná se o mé první setkání s mangou a rozhodně nejsem zklamaná. Na první dobrou mě okamžitě zaujaly ilustrace, které se mi hodně trefily do vkusu. Příběhem jsem byla už jen velice příjemně překvapena. Je temný, chvílemi možná trochu melancholický, ale taky drsný. Přiznám se, že druhý díl mě v tomto ohledu lehce šokoval. Nevím proč, ale i přes temnější atmosféru jsem čekala spíše pohádkovější nádech.

Jelikož se jedná o mangu, četla se samozřejmě celá naopak. Na tento způsob čtení jsem si však zvykla během pár stran a pak už jsem už jsem si jen užívala čtení i ilustrace. Jediné, co mě mrzelo, je, že každý díl je záležitostí tak na půl hodinky maximálně. Textu je tady opravdu docela málo, takže vám stránky pod rukama budou svištět jedna za druhou. Za mě je to trochu škoda, protože bych v tomto světě ráda zůstala o něco déle. Upřímně bych si nejraději přečetla všechny díly naráz, protože příběh se zatím jen rozjíždí a já mám v hlavě spoustu otazníků.

Dívka ze země Venku je příběh o neobvyklém přátelství, příběh o předsudcích i strachu, příběh, který se vás dotkne zajímavými momenty, ale překvapí svou drsností. Jsem velmi zvědavá, jakým směrem se bude odvíjet, protože popravdě řečeno, vůbec to nedokážu odhadnout.

Na další díly se velice těším a doporučuji.

Hodnocení: 75%

Za poskytnutí prvního i druhého dílu moc děkuji Knihy Dobrovský.

02.10.2022 4 z 5


Jak zkrotit svůdníka Jak zkrotit svůdníka Evie Dunmore

Vše se v tomto případě točí okolo nám už dobře známého prostředí. Oxford, dámský spolek bojující za práva žen a anglická šlechta. Hlavní hrdinkou je tentokrát Lucie, s níž už jsme se v prvním díle také setkali. Ta se jako zapálená sufražetka snaží vymýšlet nejrůznější způsoby, jak pro jejich věc získat více lidí, více žen. Rozhodne se proto o odkoupení podílu nakladatelství, aby ke vzpouře proti zákonům a parlamentu získala více zapálených lidí skrze tiskoviny. Ovšem to ještě netuší, že druhá polovina nakladatelství také změnila majitele a není jím nikdo jiný než nenáviděný lord Ballentine.

Nebudu vám lhát, po fantastickém prvním díle byla moje očekávání vysoká, a zároveň jsem měla obavy z celkového rozsahu knihy. Ta má totiž pěkných 460 stran, což je na romantiku opravdu hodně. Nicméně mé obavy se ukázaly jako naprosto plané, protože autorka si s příběhem dokázala opět perfektně poradit a já se nenudila ani chvíli.

Trvalo mi o pár stran déle, než jsem se začetla, ale jakmile se příběh rozjel, nemohla jsem přestat. Tohle prostě návykové čtení! Lucii i Tristana jsem si zamilovala, a co víc… jejich společná minulost dodávala příběhu šťávu. Já jednoduše zbožňuji, když mají postavy hloubku, když jejich činy mají důvod. A tady jsem všechno dostala. Navíc to napětí mezi nimi bylo neskutečné. Vztah měl dynamiku a nechyběly ani zvraty.

Historické romance mě nikdy dříve nelákaly, ale tady to miluju. Neskutečně mě baví tématika boje za ženská práva. Vždy mě to donutí přemýšlet nad tím, jak to dříve musely ženy mít těžké. Jak málo mohly dělat proti tomu, když jim muž ubližoval. A to je pro mě to něco navíc, co knihu pozdvihne v mých očích výše.
Když k tomu připočtete hate/love romantickou linku a prostředí nakladatelství… nemohu jinak než být opět nadšená.

V tomto díle očekávejte více erotických scén. Osobně by mi nevadilo, kdyby jich možná bylo méně, protože se řadím mezi čtenáře, kterým jde hlavně o ten příběh. Ale jako celek opět výborné.

Hodnocení: 90%

02.10.2022 5 z 5


Hon na knížete Draculu Hon na knížete Draculu Kerri Maniscalco

Hon na knížete Draculu je jedna z knih, kterou jsem tento rok netrpělivě vyhlížela. Obzvlášť proto, že jsem si velice oblíbila ústřední dvojici Audrey Rose a Thomase.

Tentokrát se společně vydávají na cestu do Rumunska, kde mají studovat na Akademii soudního lékařství. A ta se nenachází nikde jinde než na hradě Bran, který je neodmyslitelně spojen s Vladem Napichovačem. Přiznám se, že zasazení na tohle mi místo mi bylo hodně sympatické, protože jsem Bran navštívila, a o to více mi jela představivost na plné obrátky.

Netrvá to dlouho a v okolí naší dvojice se opět začnou dít podivné vraždy. Podivné o to víc, že se zdá, jako kdyby všechny oběti vysál upír. Pokud máte tématiku upírů rádi, tady se dočkáte trochu jiného, zajímavého zpracování. Děj je opět zasazen do 19. století, což skvěle podtrhuje temnou atmosféru celého příběhu.

Audrey Rose se snaží vypořádat s traumaty z minulého dílu, za což má autorka u mě velké plus. Mám ráda, když hrdinové nejsou jako z kamene, vyvíjí se a události je opravdu ovlivňují. Ale i přesto pro mě byl hlavním tahounem příběhu Thomas. Je vtipný, chytrý a nenechá si příležitost Audrey popíchnout nějakou dobře mířenou sarkastickou poznámkou. Ti dva mají skvělou chemii, dialogy mezi nimi jsou svižné.

Tempo příběhu je však o něco pomalejší než v předchozím díle. Osobně jsem si to ale docela užívala, protože dohromady s povedeným vizuálním provedením knihy to pro mě byl příjemný čtenářský zážitek. Detektivní zápletka mě nutila přemýšlet a přiznám se, že tentokrát jsem se svým tipem, kdo je vrah, byla vedle jak ta jedle. Nemohla jsem se ale ubránit mírného zklamání, co se týče scény odhalení, kdy na můj vkus až příliš převzaly otěže vedlejší postavy. I přes tohle menší zaškobrtnutí jsem ale hodně spokojená a doufám, že dalšího dílu se dočkáme už brzy. Kerri Maniscalco mě totiž vážně baví.

Hodnocení: 80%

Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji Knihy Dobrovský

02.10.2022 4 z 5


Ted Bundy, vrah po mém boku Ted Bundy, vrah po mém boku Ann Rule

Zřejmě neexistuje příliš mnoho lidí, kteří by alespoň jednou za život nezaslechli jméno Ted Bundy. Ted Bundy, proslulý sériový vrah, který dokázal na dlouhou dobu zamotat policii i veřejnosti hlavu, ohromoval svou chytrostí a uchvacoval ženy. Tedy Bundy, který mnoho lidí fascinuje až do dnešní doby a nutí společnost se k jeho případu vracet. Dokázal vůbec milovat? Dokázal být přítelem? Nebo byl jen bezcitným predátorem a strojem na zabíjení? Odpovědi na všechny tyto otázky vám možná dá kniha, kterou napsala Tedova dlouholetá přítelkyně – Ann Rule.

„Pokud Ted Bundy bral životy, jak se mnozí dnes domnívají, pak je také zachraňoval. Vím to, protože jsem u toho byla.“

Autorka zpracovává neuvěřitelné množství informací, precizně chronologicky seřazených utříděných, daných do souvislostí a k tomu všemu nabízí vzhled člověka, který se daným tématem zabýval profesně a čirou náhodou pachatele osobně znal. Díky této chmurné náhodě vzniklo naprosto jedinečné dílo.

I když je text hutný a není to čtení na jeden večer, dokáže vás strhnout, ohromit. Budete chtít více, přestože budete znechuceni a místy vás to možná zvedne ze židle. Jak před některými skutečnostmi mohli jeho blízcí zavírat oči? Jak ho mohli hájit a jak ho mohli milovat i po tom, co všechno udělal? Jak mu vše mohlo tak dlouho procházet? Ne na každou z mých otázek jsem dostala odpověď, protože do jisté míry byl, je a navždy bude případ Teda Bundyho obestřen tajemstvím. Dokázal manipulovat, lhát, vraždit, a přesto charismatickým vystupováním nutil lidi mu podléhat. Po dočtení doporučuji shlédnout i rozhovory s ním. Protože až tehdy, kdy člověk jeho vystupování uvidí na vlastní oči, dokáže možná alespoň částečně pochopit, jak dokázal se všemi tak mistrně manipulovat.

Vrah po mém boku je rozhodně kniha, kterou jsem nečetla naposled. Probudila ve mně emoce, nutila mě přemýšlet a zcela mě při čtení vtáhla do dění. Téměř mýtická osobnost Teda Bundyho totiž umí na člověka zapůsobit i dlouho po jeho smrti.

Hodnocení: 95%

02.10.2022 5 z 5


Nové sny Nové sny Lilly Lucas

Skalisté hory, malebné městečko, příroda – to je jednoduchý recept německé autorky Lilly Lucas na kouzelné prostředí, které vás učaruje a bude táhnout ke každému dalšímu dílu série Green Valley. Tentokrát se můžete těšit na zbrusu nové postavy. Noaha, který se v Green Valley narodil a ukrývá mnohem více, než se na první pohled může zdát. A dítě pouště Elaru, co se v městečku octne jen díky hádce se svou matkou. Nečekaná náhoda ty dva svede dohromady a Elara velmi záhy zjišťuje, že odejít z tohoto zapadlého městečka možná nebude tak snadné.

Co se Lucas rozhodně nedá upřít, je její schopnost vtáhnout čtenáře velmi rychle do děje. Stačí pár stran a jste v tom až po uši. Autorka si totiž nepotrpí na žádné dlouhé úvody, jde rovnou k věci. Zápletka je jednoduchá, dobře vymyšlená, takže oťukávačka může začít a fanoušci slow burn romantiky se můžou radovat. Vztah není uspěchaný a až na místy poněkud strojené dialogy to zpočátku funguje dobře.

Elara je sympatická, odhodlaná, ale poměrně mladá, což se občas projeví v jejím chování.
U Noaha je to poněkud složitější. Je daleko záhadnější a autorka čtenáři postupně dávkuje jeho tajemství i myšlenky. Bohužel mi ale díky některým skutečnostem bylo velmi záhy jasné, kudy se příběh bude ubírat a celý děj tak pro mě začal být velmi předvídatelný.

Lucas jede podle klasické šablony romantických příběhů, což by mi nevadilo, kdyby mě dokázala překvapit a ukázala, že Noah a Elara se za sebe umí postavit. Chyběla mi touha hrdinů překonávat překážky a přála jsem si, aby je neustále nemuselo pošťuchovat okolí. Bohužel i samotné rozuzlení v závěru jsem dokázala odhadnout, což mi trochu vzalo vítr z plachet.

I přesto však nemohu říct, že by mě čtení nebavilo. Prostředí je skvěle vykreslené a hrdinům i přes jmenované nedostatky budete fandit. Pro mě ale kniha stejně jako druhý díl nedosáhla kvalit prvního dílu.

Hodnocení: 65%

Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji Knihy Dobrovský.

02.10.2022 3 z 5


Království hříšných Království hříšných Kerri Maniscalco

Magie, tajemno, napětí, temná atmosféra, ale i špetka romantiky. To vše je typické pro Království hříšných z pera Kerri Maniscalco, americké autorky, jejíž jméno je u nás poslední dobou dost často skloňováno. Na kontě má dvě série a já nedokážu říct, kterou z nich mám raději. Kerri totiž v obou nastavila laťku proklatě vysoko, vytasila se s příběhem, který vás pohltí a hrdiny, jež budete milovat.

Začátek Království hříšných má trochu pozvolnější tempo, nicméně od momentu, kdy Emilia nachází svou sestru mrtvou (není spoiler), vám garantuji, že si už nebudete moct vydechnout. Ich-forma, krátké kapitoly a děj se neustále posouvající vpřed, vám zkrátka nedovolí knihu odložit. Když k tomu přidáte lehce hororovou atmosféru, hate/love romatickou linku a zajímavou detektivní zápletku napříč celou knihou, máte recept na velice návykové čtení.

Emilia je jako ústřední postava výborná, i když u ní nelze ignorovat jistou podobnost s Audry z Jacka Rozparovače. To však pro mě rozhodně nebylo mínusem, protože hrdinky, které jen tak něco nezlomí, já jednoduše můžu. Opomenout ale nemohu ani Iru, který pro mě byl velkým tahounem příběhu. Záhadný, mocný, nebezpečný, a navíc i neskutečně přitažlivý… věřím, že nejedné čtenářce se na něj budou sbíhat sliny stejně jako mně. Dohromady se s Emilií skvěle doplňují. Připravte se na spoustu slovních přestřelek, z nichž tryská ironie i vtip plným proudem.

Přestože místy vývoj příběhu dokázala odhadnout, na úplný závěr mě nedokázalo připravit nic! Zůstala jsem sedět s pusou dokořán a nevěřícně obracela poslední stránky. Lépe už snad autorka navnadit na další díl ani nemohla.

Za mě tedy velké doporučení všem, kteří hledají temnější mysteriózní fantasy s romantickou linkou. S Královstvím hříšných rozhodně vedle nešlápnete a troufnu si říct, že většina z vás propadně kouzlu pekelných princů úplně stejně jako já.

Hodnocení: 90%

Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji Knihy Dobrovský.

02.10.2022 5 z 5


Harry Potter a Ohnivý pohár Harry Potter a Ohnivý pohár J. K. Rowling (p)

Díl Harryho Pottera, který vždycky byl a nejspíš vždycky bude mým nejoblíbenějším. Pro mě je totiž zlomový. Asi každému, kdo jej četl, dojde, že tady už jde opravdu do tuhého. Nicméně si pro mě Ohnivý pohár stále zachovává to kouzlo a jistou pohádkovost, která byla tak patrná v předchozích příbězích z Bradavic.

Další věc je, že se tady neustále něco děje! Nejenže jsme svědky fantastického famfrpálového mistrovství světa, ale také turnaje tří kouzelníků, který nám zajistí neskutečnou zábavu po celou dobu knihy.

Pokaždé, když po knize sáhnu, zasáhne mě neskutečná nostalgie. Tohle je pravděpodobně kniha, kterou jsem v životě přečetla nejvícekrát... Bývaly doby, kdy jsem ráno začala, na jeden zátah ji přečetla a další den jsem začala zase znovu. Obsese? Tehdy možná, ale ten svět mě zkrátka bavil a čtvrtý díl ze všeho nejvíc.
A víte co? Jen když o něm píšu, mám chuť si ho přečíst zase znovu... :)

18.08.2022