klarenzi komentáře u knih

Ta, která vás chytí za srdce.

9 05.02.2023

Když mi @zanicenyknihkupec napsal, že tohle je skoro povinnost, neváhala jsem. A je to pravda! S Tobiášem jsem si oba díly neskutečně užila. Jedná se o dětský příběh, kdy lidé jsou velcí zhruba jeden milimetr a žijí ve světě, který je velký přesně tak jako jeden strom. A ten strom je neskutečně promyšlený svět, který se pere se stejnou nerovností a lidskou hloupostí jako ten náš. Ale kromě nerovnosti i tady najdete statečná a upřímná srdce. Tohle celé je další důkaz toho, jak moc je důležité, aby dospělí četli dětské knihy. Protože oni to často potřebují mnohem víc než ty prckové. Sáhněte po Tobiášovi, stojí za to. @knihodura

Když nemůže člověk do přírody, sáhne po knize o přírodě. No ne? Já už dlouho měla připravený Ptačí domek, o kterém tak často básní @zanicenyknihkupec A já chápu už proč! I když jsem měla na začátku malinko problém se začtením, zlomilo se to. A já si užila moc hezký lidský příběh o tom, jak moc nás může příroda naučit. Jak moc nás může očarovat a směrovat. A už teď vím, že jakmile k nám do krmítka přiletí návštěva, budu nad ní přemýšlet jinak a hlouběji. @knihodura

2 13.10.2022

Příběh o klučičích partách. Nemusí to znít ze začátku nějak extra zajímavě. Ale! Co když je jedna v roce 2018 a jde o kluky z dětského domova. A co když je druhá v roce 1944 a jde o partu kluků z terezínského ghetta. A co když kluci z roku 2018 najdou deník kluků z roku 1944. To už zní trochu lépe, že? A víte co? Ono to dobrý fakt je! @knihodura

1 13.10.2022

Další kniha, které jsem četla v rámci skupiny #klasikomilove . O ději velmi stručně - mladičká a naivní Joan se zamiluje do staršího muže Maxima de Wintera. Vezmou se a odjedou na jeho panství, kde dříve žil se svou předchozí manželkou Rebeccou. Ta ale za záhadných okolností zemřela při ztroskotání lodi. Joan si na nový život jen těžko zvyká, a to především proto, že ji všichni srovnávají s bývalou paní domu, jejíž smrt možná nebyla tak, jak se vypráví.
Musím říct, že mi chvilku trvalo se začíst. Nějak jsem si nemohla zvyknout na hlavní hrdinku, která mě štvala od samého začátku. Její neskutečná imaginace nejrůznějších scénářů mě místy až rozčilovala. Ale autorce jsem to odpustila. Protože ostatní postavy mi přišly skvělý. Některé zábavné, některé děsivé. Zvláště z paní Danversové mi běhal mráz po zádech. A jestli je něco, co chci vyzdvihnout úplně nejvíc, tak je to hra s jazykem. A to jak autorčina, tak překladatelova. @knihodura

3 13.10.2022

Moc fajn oddech! Krásný příběh, prostředí a atmosféra. Je to ten druh knihy, který se vám odvíjí před očima jako film.
“Uprostřed skotské Vysočiny, na farmě u vesničky Kirrinfi ef, žije Nina. Vlastní pojízdné knihkupectví, ale teď nutně potřebuje někoho, kdo by za ni práci na čas převzal.
Na kopci nad vesnicí, přímo na břehu jezera Loch Ness, stojí velké panské sídlo, v němž žije osamělý muž se třemi dětmi, od kterých právě v slzách utekla už šestá chůva. Daleko na jihu se svobodná matka Zoe zuby nehty snaží uživit sebe a svého čtyřletého němého syna. Pak ovšem přijde dopis oznamující zvýšení nájmu a Zoe nezbývá než sbalit sebe i syna a odjet do Skotska, kde přijme místo Nininy pomocnice a au pair ve strašidelném domě.
Je ale vůbec možné zapadnout do tak úzce semknuté komunity, nahradit milovanou knihkupkyni, a navíc zvládnout tři nezvladatelné děti, které o její péči ani v nejmenší nestojí?” @knihodura

4 13.10.2022

Moc zajímavě pojatá kniha o událostech na našem území, o kterých jsem doteď neměla ani tušení. A musím říct, že jsem se styděla, že jsem takovou nešťastnou historickou událost úplně minula. V roce 1944 bylo v srpnu zabito několik desítek mužů v obci Životice. Vše jako odplata za partyzánský útok na příslušníky Gestapa. Ti muži s útokem ale neměli nic společného. Mnoho z nich zemřelo jen proto, že je neměl rád ten, který měl celou akci na starost. Jiní obcí třeba jen projížděli na kole nebo vyrazili do lesa… Každá kapitola začíná jako beletrie. Dále je pak fakticky dovyprávěna a dovysvětlena. Tuhle formu jsem u knihy zažila poprvé, a právě tenhle prvek čtení pozvedl na úplně jinou úroveň. Takže moc doporučuji. Zvláště pak těm, kteří mají stejnou mezeru v historii, jako jsem na startu stránek téhle knihy měla já. @knihodura

15 13.10.2022

Máte někdy pocit, že jste vyčerpaní z mnoha vjemů kolem sebe? Zvláště pak třeba ze sociálních kontaktů? A že vás to vyčerpává víc než třeba lidi ve vašem okolí? Je možné, že patříte mezi tzv. vysoce citlivé osoby (HSP - highly sensitive person). Není to nic vymyšleného, je to úplně normální typologie osobnosti, která je vědecky podložena. Pokud vám tohle téma zatím nic neříká, ale máte třeba podezření, že sem patříte, tak je tohle skvělá kniha na úvod. A doporučuji ji nejen nám - vysoce citlivým, ale také těm, kteří s námi žijí. Protože nejsme naštvaní, když jsme ticho nebo ve vedlejší místnosti. My prostě jenom dobíjíme baterky na naše další fungování. Protože když pak vystoupíme ze své samoty, jsme mnohem laskavější a šťastnější a těšíme se, že opět strávíme čas s ostatními lidmi.
Kniha je plná tipů, jak zabránit vyčerpání, jak se zotavit a dobít energii. Jak myslet hlavně na sebe, laskavě se vymezovat a opečovávat. Kromě toho je tu mnoho dalších knižních tipů, ke kterým se můžete dál odrazit. Já už je mám vypsané a moc se na ně těším. @knihodura

1 13.10.2022

Zakřičíte občas na své dítě, protože vám prostě bouchnou saze?
Vyčítáte si to pak a říkáte si, jak blbej jste rodič?
Nemůžete si v těch silných situacích pomoct?

Jen tak namátkou, dva tipy z knihy, které si (mimo jiné) beru já:
1️⃣Když máte chuť zakřičet, sedněte si k dítěti na zem. Dostanete se na jeho úroveň a sestoupíte z pozice moci. Vybavíte si záporáka, kterej křičí na své okolí a sedí u toho? V sedě je to totiž mnohem těžší.
2️⃣Domluvte si doma SOS slovo. Jakmile ho jeden použije, druhý udělá to, co se domluvilo. Obejme vás, bere dítě a odvádí z místnosti, apod.

Tohle je přesně ta kniha, kterou jako rodič chcete mít ve své knihovně. Má nadhled, podpoří vás a poradí vám konkrétní kroky, jak pracovat se svou emocí, která se valí ven a odnese to ten nejmenší cíl.
Kniha vás, a to je to nejdůležitější, uklidní v tom, že nejste blbej rodič. A že to, co se ve vás děje, je normální. Jde pak hlavně o to, abyste správně ošetřili celou situaci. Myšlenky autorky se snažím praktikovat už dlouho, právě proto mi celá kniha byla tak moc blízká. Ale i když člověk už něco zná, určitě tu najde spoustu nových tipů. Za takovéhle knihy a pohledy na výchovu dětí nepřestanu děkovat. Jediné, co mě trochu štvalo, že autorka cílila jen na matky - používala oslovování jen matek, psala v ženském rodě, apod. Být otec a číst to, tak mě to docela dost štve. Ale budiž odpuštěno. @knihodura

1 13.10.2022

Teskno. Tak mi je. Ale vlastně děkuji autorce za to, že zpracovává téma nemoci a umírání z dětského pohledu. A hlavně, že trochu poukazuje na to, jak to nedělat. Byla jsem tak moc naštvaná, že Mojence nikdo pořádně nevysvětlí, co se s její maminkou děje. Nikdo ji pořádně neopečoval, přišla mi tak nějak přehlížená. Ty pocity mě hodně vracely k autorce Torey L. Hayden, kde bych všechny její knižní hrdinky nejraději vytáhla z knihy a pomazlila.
Posledních pár stránek jsem se bála dočíst, protože jsem jim oběma přála, aby mohly být ještě chvilku spolu. Silná kniha, která je propletena nejen silným životním příběhem, ale i silnou láskou a poutem k přírodě. @knihodura

1 13.10.2022

Byla to emoční jízda. Bulela jsem, smála se, byla naštvaná, dojatá,... Knihu jsem přelouskala za jeden den, tak dobře a laskavě je napsána. Díky za moc milý a silný zážitek. @knihodura

2 13.10.2022

Vypadalo to moc dobře.
Než přišlo tohle:
“Brum, brum, brum.
Vypil já jsem rum.
Teď se motám.
Pelech hledám. BUM.”

Jako vážně?!

20.09.2022

Lidé si tak trochu myslí, že mohou všechno. Třeba i oblafnout čas. A tak se začnou zavírat do speciálních truhel, které je zmrazí v čase. Nastaveny jsou tak, že se otevřou, až pomine světová krize. No jo, jenže co když ta krize nemá konce? A co když se v zastaveném světě otevře pár truhel, které pustí ven pár dětí?
Skvělá kniha, skvělá myšlenka a přesah. Knihy pro mládež začínám milovat čím dál tím víc. A mé tajné přání teď je, aby to někdo dobře natočil. Čtenářskou fantazii určitě netrumfnou, ale podívaná by to mohla být velmi příjemná. @knihodura

28.07.2022

Tři různé ženy. Sice z jedné rodiny, ale každá z jiné generace, a tedy i jiné historické éry naší země. Musím přiznat, že místy jsem se ztrácela ve jménech postav. Hlavní hrdinky začínaly všechny písmenem A. Do toho každé partner, milenec, rodiče… Ale nakonec jsem se začetla a příběh si mě získal. Moc silně na mě působily právě jednotlivé éry našich dějin. Dvě války, komunisti. A myšlenka na to, že to někdo zažil všechno? Wow… Takže spíše než samotný příběh na mě působily hlavně atmosféry jednotlivých dob. Pro mě to spíše mělo význam právě v té sondě do dob, které já sama nezažila.
@knihodura

11 20.01.2022

První světová válka, epidemie španělské chřipky. Tak vzdálené, ale přitom tak aktuální. Příběh popisuje setkání tří velkých žen - lékařky Kathleen, porodní asistentky Julie a dobrovolnice Bridie. Kathleen je perzekuována za své odbojové aktivity, ale je nabitá neskutečnou silou a elánem.
Asistentka Julie je na oddělení na všechno sama, protože nemocnice praská ve šveh a nikdo z lékařů nestíhá pečovat o nemocné, natož rodit děti. A potom Bridie, dobrovolnice, která vyrůstala v sirotčinci u “milostivých” sester. Skoro celý děj knihy se odehrává v nemocnici, konkrétně na improvizovaném porodním pokoji, kde leží rodičky, které trpí španělskou chřipkou. Je to silné, neskutečně moc. Kniha se odehrává před očima a čte se sama. Mimo děje je to i sonda do dějin porodnictví a já díky za století, kde žijeme dnes. Emma Donoghue mi opět potvrzuje, jak skvělou a jedinečnou spisovatelkou je.
Mimochodem- postava Kathleen je napsaná podle skutečné lékařky Kathleen Lynn a její příběh doporučuji vygooglit. @knihodura

6 01.12.2021

Je to kniha, která vám zabere asi tak 20 minut, ale hřát vás bude ještě hodně dlouho. Nečekejte příběh. Zkrátka - chlapec na své cestě potká krtka, lišku a koně. Ale to, co si všichni vzájemně předají, je mnohem víc než příběh. Celou dobu jsem se culila, bylo mi teplo a hezky. Je to zkrátka tak moc milé čtení. No a ty ilustrace? Z těch jsem vyřízená a neustále v ní listuji. Čirá nádhera a pokud můžete, zahřejte se s ní.
@knihodura

7 08.09.2021

Autobiografické komiksy mě baví, hodně. Ale tohle nebyl úplně můj šálek kávy. Témata jsou rozhodně zajímavá - mluvíme o hledání své identity, homosexualitě, problémovému vztahu s otcem, problémy v rodině. Když jsem četla anotaci, neváhala jsem. Ze začátku jsem myslela, že mě budou bavit literární odkazy - autorka i její otec oba studovali, učili a žili literaturou. Nicméně to na mě nakonec bylo až moc. Na nejrůznější autory či filosofy se odkazovalo skoro na každé stránce, a abych si dohledala vše, čtu to ještě teď. Takže upřímně přiznávám, že tohle na mě bylo až příliš náročné.
@knihodura

11.08.2021

První kniha z aktuálního kola #klasikomilove dočtena. A bylo to super! Na pláži se to četlo jedna radost. Moc mě bavilo prostředí staré Anglie. Moc chválím překlad, ta kniha se četla sama. Občas jsem tedy trochu tápala v postavách, to je jedno malé mínus. Protože se mi pletli všichni hrabátka, jeden byl Pesko, druhý pak Fosco, a tak @knihodura

2 22.07.2021

Od autorky jsem četla její dětskou prvotinu Justýnka a asistenční jednorožec. Ta kniha mě odrovnala a má čestné místo v naší knihovně. Je to dětský poklad. Tahle beletrie už je pro dospěláky a opět bomba! Kniha je o mladé malířce Olívii, která není v životě šťastná a spáchá sebevraždu. Promění se do rybky bety bojovnice, která se ocitá v nejrůznějších domácnostech a lidských osudech. Je tu holčička, která má mamku alkoholičku. Je tu stará paní, která už je sama a mnoho chvil už jí nezbývá. Je tu Jirka, homosexuál toužící po dětech. Je tu Olíviina mamka. Je tu Adam, terapeut Jirky a Olívie. A ač se to podle popisu zdá divoké, kruh se uzavře. Je to lehké čtení plné milého humoru i zajímavých poselství. Je to kniha ideální na léto a ještě jedno takové doporučení navíc - dejte si k ní sklenku bílého. Díky za české autory@knihodura

6 08.07.2021

Od února! A dnes dočteno. Uff! Teda řeknu vám, byl to trošku mor, ta sečtělá Animant. Na začátku mě lákalo prostředí knihovny a staré Anglie. A to taky byl jediný důvod, proč jsem to dočetla. A jako samo trochu i Thomas Reed, přeci jen jsem holka, že joAle hlavní hrdinka Animant? Bóže! Bez jejích povzdechů nad osudem, ódama na Reeda a nerozhodných řečí, by ta kniha byla tak o půlku kratší. A to by jí teda rozhodně prospěloProtože takovej boj s dočtením jsem dlouho nesváděla.
@knihodura

1 02.06.2021