kjama
komentáře u knih
Bez frází 2
František Suchan
Kniha pokračuje ve stejném duchu jako díl první. Velmi oceňuji i kapitoly "co bylo potom", které zasahují až do konce roku 2019 (knihu jsem dostala k Vánocům 2019), takže jsem měla povědomí o aktuálním dění. Výborné na tomto formátu je, že ji nemusíte číst popořádku, ale jak se vám zlíbí a tedy ji mohu doporučit i nečtenářům. Člověk si tak nějak uvědomí, že i vrcholový sportovec je jenom člověk a často ztratí iluze. Oslovily mě především příběhy Moniky Míčkové, Tomáše Egerta jako inspiraci a Jana Svobody.
Myslím, že kluci udělali kus práce a sportovci se tak nebojí otevřít. Na stranu druhou mě trochu mrzí, že zatím projekt nemá trochu větší přesah. V knize se dočtete o tom jak to je, když sportovec končí aktivní kariéru. Pro nikoho již není perspektivní a tedy není nutné do něho nějak investovat. Většinou končí v okamžiku, kdy už nemá výkonnost a nikoho tedy nezajímá. Často si pak neví rady v dalším, "normálním" životě. Od projektu Bez frází bych tedy čekala aspoň trochu té mediální masáže a tlaku na odpovědné osoby, aby se toto řešilo nějak systematicky a odborně. Dost bylo Rajtoralů, Perglů, či Adamů Svobodů...
Proti všem
Julie Kagawa
Vážně všichi hodnotíte tak vysoko? Vždyť je to přehlídka naivity, či úplné hlouposti hlavních hrdinů. První díl byl lepší tím, jak se budoval vztah mezi Garretem a Ember. Její překvapení z lidského světa. Zrada organizace, které věřila...
SPOILERY: Vážně holka odešla jen kvůli pár slovům nějakého nedůvěryhodného floutka? Jak to, že obyčejné nedostudované slečny vědí o zařízeních? Jak to, že nedostudovaná zmije tuší, co jí čeká za práci? A proč spolu nikdo nemluví? Proč s Garretem nemluvili o rozdílu Talon/odboj. Proč Garret neposkytl více info o své domovské armádě? Jo a taky nesnáším Rileyho a tady jsem ho "bohužel" dostala plnými doušky. A ten konec? Kruci, těšila jsem se na krásný milostný příběh lidí, kteří spolu nemohou být a snaží se vykoumat jak na to. Zde dostávám chladného vojáka a nic k tomu :(.
Renegáti
Marissa Meyer
Kniha se četla skoro sama, vzala jsem si ji k moři, že mi dva dny vydrží a to jsem se bohužel přepočítala... Puppeteera jsem přesně viděla jako Heatha Ledgera z Batmana. Na stranu druhou, našla jsem tam i spoustu nedostatků, ke kterým se chci vyjádřit. Vy si sakryš pamatujete všechna ta jména? Já ne, ke každému člověku jich je nejméně tři a ještě schopnost. Kdo je Hugh? To je ten černoch a je to Kapitán? Nebo je kapitán běloch a jmenuje se křestním jinak? Pak je tady ještě ta předvídatelnost. A také naivita hlavní hrdinky. To ty renegáty nenávidí tak, že nevidí, že spolupracuje s vyšinutými jedinci? A když se k moci dostanou anarchisté, jak si asi představuje, že tu společnost povedou? Ach jo...
Čtvrtý rozměr lásky
Meg Cabot
Parádní. Ale fakt parádní oběť stalkingu a vydírání. Kristepane, ta by se měla léčit na hloupost. Taky vám vadilo, jak strašně ta holka mluvila? Učím na střední, ale takhle nemluví ani white trash. Vulgární a přesto předsedkyně třídy? A proč doprčic nešla číst články o inkarnátorech do knihovny? Kniha byla napsaná v době, kdy tam ještě děti chodily...
V pasti
Meg Cabot
Super, to je zase tak vtipná kniha. Škoda, že jsem ji přečetla do dvou hodin. Zase jsem se bavila neuvěřitelnou natvrdlostí Sjůzí. To, co bylo normálnímu člověku jasné už na začátku prostě odmítala připustit a pochopit.
Andělé smrti
Meg Cabot
Tak kolik měla vlastně těch bratrů? Šest? Člověk se v tom trochu ztrácí, protože si ani holka v těch jménech neumí udělat pořádek. Když si to nepamatuje ona, jak si to má pamatovat čtenář. Pořád je to nafoukaná káča, ale tentokrát se ukázala jako superhloupá. Nakopat čtyřem duchům zadek? Jako co to je? Tak nějak bude asi vadná, protože přitahuje masové vrahy a omlouvá je. A to jsem ještě nedočetla sérii.
Devátá stezka
Meg Cabot
Opět ta holka bez mozku, co si myslí, že nemůže umřít. Všimli jste si snad, že by měla nějaké super schopnosti? Naštěstí se v začátku opakovaly informace z prvního dílu a tak to šlo velmi rychle přeskočit.
Krajina plná stínů
Meg Cabot
Vtipné... Pojďme ho nakopat. Ne, musíme si s ním promluvit. Bum, bác. Že já si s ní(m) nejdřív nepromluvila...
Mmch, nezdá se vám, že ta holka nemá mozek?
Proroctví
Josephine Angelini
Stmívání, které se koncem knihy promění v druhý díl Mortal Instruments...
A co teda jíš?
Linda Müllerová
Paráda :). A na recepty z druhé poloviny knihy (sladké prasárničky) se těší už i můj manžel, který v gastronomii skončil u uzeného kolena. Knížka má jednoduchý, jemný design, lákavé fotky a řekla bych i proveditelné recepty :). Díky :)
Pod nekonečnou oblohou
Veronica Rossi
Musím přiznat, že se mi kniha líbila. Konečně svižný začátek odehrávající se v novém světě, žádné složité natahování jako sopel. Následuje střet kultur a odlišného pohledu na svět. Jakoby se mi zde spojily knihy Terra Nova a Hostitel. Bohužel, od poloviny už je kniha poznamenaná young adult. Nevím, já tedy nepovažuji za normální to, jak rychle se sblížili - psychicky i fyzicky. A to i v případě, že by nebyla Osadnice, kterou mají všichni venku nenávidět a svůj odpor mají zafixovaný několikagenerační výchovou. Ke konci se dospělo velmi brzo, hlavní padouch nelogicky a velmi rychle otočil. Prostě škoda promrhaného potenciálu. Jedna hvězda navíc za to, že se mi kniha četla vcelku pohodlně a rychle.
Dvůr trnů a růží
Sarah J. Maas
Kráska a zvíře... Co to ovšem je za prince, který se klaní největšímu nepříteli, dívku, která pro něj chce zemřít, nepoznává, myslí jen na ukojení svého ...pudu? Jsem to jen já, kdo v Tamlinovi vidí zbabělce, tolik nepodobnému otci Feyre. Takového, že ve strachu zaleze do kouta a svou neschopnost si posléze vylévá na slabších? Dle mého pro tu dívku nevykonal nic. NIC, co by mi potvrdilo, že ji miluje. NIC, aby dokázal, že jse hoden lásky až za hrob.
No a Feyre? Čím je tak zvláštní? Čím si to zasloužila? Ano, v minulost trpěla dost, ale její chování je často nelogické a leze mi na nervy těmi svými vulgaritami. Proč by jednou nemohla být hrdinkou skromná dívka, která v sobě postupně nachází sílu bojovat za svou lásku?
Ovšem Lucien vypadá, že má dobré srdce a Rhys? Ten si mě získal již na těch slavnostech. řekla jsem si, že to je takový záporák, že bych si ho mohla zamilovat. A jak to dopadne? Uvidíme, jdu na druhou knihu.
Ještě jeden dotaz. Proč, když je spisovatelka američanka, je na mapě Británie?
Řeka bohů: Román ze starého Egypta
Wilbur Smith
Přečteno vždy do dvou dnů maximálně... pětkrát.
Ztracená léta: Příběh hokejového zločinu
Vladimír Škutina
Hodně dobrá kniha, která by rozhodně neměla zapadnout...
Nespoutaní
Sophie Jordan
Pozor, SPOILERY... Kniha mi přišla divná, jakoby ji nenapsala stejná autorka, jakoby šlo o úplně jinou hlavní postavu. To, že opustila Seana chápu. Jejich vztah byl poskvrněn vraždou. Asi tak jak se rozejdou lidé, když jim umře dítě. Divím se, že autorka toto víc neosvětlila a nevysvětlila. Takto pak Davy vypadá jako dívka lehkých mravů neustále střídající kluky. Za druhé, v tomto díle působí jako otloukánek. Neustále ji někdo vraždí, ani neví proč. Holka je takovým prototypem profesionální oběti. No nic. Škoda toho promrhaného potenciálu z první knihy.
Prázdne miesto
J. K. Rowling (p)
Ono se těžko čte kniha, když vám jsou hlavní postavy naprosto ukradené. Vzpomněla jsem si na svůj pobyt v Anglii, na to maloměšťácké pokrytectví a jejich pocit, jak jsou na výši. Zpočátku jsem se nemohla zorientovat v postavách, poté se mi příběh alespoň trochu otevřel. Kniha působí depresivně a z jeho konce jsem byla znechucena. Prostě pomluvy a snobáctví v životě vyhrají. Já jdu zvracet.
Tarzan – ztracené dobrodružství
Edgar Rice Burroughs
Ne, prostě ne. Jedna hvězdička za slibný začátek. Ten zbytek, to je hrůza. A ten konec? Jak proboha došel autor k tomu, že už Jane nestojí za to. Copak John Carter svoji Dejah Thoris může milovat tisíc let, ale Tarzan to nevydrží ani těch padesát? Sory jako, některé díly mám načtené cca pětadvacetkrát. Tento díl jsem stěží dočetla jednou.
John Carter na Marsu
Edgar Rice Burroughs
V knize jsou dva samostatné příběhy. V prvním vystupuje dílo Ras Tavase, které stvořilo další obludy, v tom druhém jsou záporáky kostlivci z Jupitera. Zde dávám plusovou hvězdičku, protože se Carter konečně zapomene vychloubat a místo toho také činí. Moc se mi líbí, že čím blíže se posunuje rok vydání k našim dobám, tím více autor využívá moderních poznatků vědy a nových vynálezů ve svých příbězích. Však vzpomeňme si na první díl, který neznal televizní obrazovku. Také oceňuji autorovu představivost, protože ve svých dílech předbíhá a objevují se zde prvky, které často potkáváme v moderních scifi filmech.