KellyH - Komentáře


Růže pro AlgernonRůže pro AlgernonD. Keyes

První (ale už ne jediná) kniha, která mě dokázala rozplakat. Poprvé jsem se s Růží pro Algernon setkala ve školní čítance. Úryvek mě uchvátil, nicméně na několik let upadl v zapomenutí. Pak jsem na knihu náhodou narazila v knihovně a rozhodla si ji vypůjčit. Rozečetla jsem ji ve vlaku, ve čtení pokračovala cestou domů, doma si sedla na postel, opřela se o zeď a četla a četla. A na konci jsem jen řvala.
Nedá se to popsat slovy, člověk to musí přečíst, aby pochopil, proč tato kniha dovede vzít za srdce.

18.06.2012


Knihovna v nociKnihovna v nociA. Manguel

Naprosto báječná kniha, která se čte jedna radost. Výborné vyprávění nejen o knihovnách, ale knihách celkově a jejich vlivu na člověka. Zajímavé náhledy do minulost, přítomnosti a uvažování nad budoucností. Nejednou jsem byla okouzlena Manguelovými myšlenkami, které dokázal zformulovat asi za všechny čtenáře.

„Ať pro své knihy zvolím jakékoliv uspořádání, prostor, kam je hodlám umístit, pokaždé nevyhnutelně mou představu přetvoří, ba co víc, zakrátko se bohužel ukáže jako příliš těsný a nutí mě uspořádání změnit. Žádný volný regál v knihovně nezůstane prázdný příliš dlouho. Knihovny se stejně jako příroda děsí prázdnoty, a tak je problém s prostorem obsažen v samé podstatě jakékoliv sbírky knih. To je paradox, který se vyskytne v každé běžné knihovně: má-li totiž - v menším či větším rozsahu - tendenci hromadit a uchovávat co nejúplnější záznam světa, pak tento úkol musí být nesplnitelný, neboť uspokojivě může být splněn jedině tehdy, když se hranice knihovny budou shodovat s hranicemi světa.“

07.03.2014


Císařský oheňCísařský oheňR. Lyndon

Opět výborný příběh, leč první díl byl přece jen o chlup lepší, snad i proto, že v této knize byli hrdinové podobně dlouhou cestou zocelení a v té první tkvělo kouzlo takové naivity či neznalosti. Nevím, ale o hvězdičku nižším hodnocením rozhodně nemíním říct, že by se mi to nelíbilo, naopak.

Jen jsem dost ráda, že jsem si odvykla před četbou číst komentáře k dané knize, neboť informaci od čtenářky Ivany bych rozhodně nechtěla vědět předem. Ten konec tak byl sice šok a rozlítostnil mě, ale to je na tom čtení právě to fajn. :)

18.09.2015


ElantrisElantrisB. Sanderson

Když jsem na Elantris narazila, nejprve mě snad ani nějak nezaujala, nicméně pak mi to nedalo a začala jsem pátrat, kde bych ji mohla sehnat. Nastal poněkud problém, v knihovně ji neměli a v žádném jiném obchodu snad také ne. Pomalu jsem se vzdávala naděje, když jsem na Elantris nakonec narazila v jednom antikvariátu. Než mi však přišla, rozečetla jsem si něco jiného a na Elantris na chvíli zapomněla. Tento týden se však dočkala.
Nedalo by se říct, že by mě Elantris pohltila již od prvních stránek, ale cosi mě nutilo pokračovat a zajímat se o to, co se vlastně s tím proklatým městem stalo. Příběh se točí hlavně okolo tří postav - Raodena, Sarene a Hrathena. Byly chvíle, kdy jsem si při čtení Raodenovy linie říkala, že ta jediná stojí za to, ale jakmile skočilo vyprávění zase na někoho jiného, i jeho příběh jsem s chutí četla. Hrathen je poměrně zajímavá postava - často jsem měnila svůj názor na to, jestli ho nesnášet nebo ne. Bylo zajímavé sledovat jeho osud, jeho myšlenkové pochody, jeho pochyby o sobě samém. Když se na začátku bude zdát, jako že je nic moc, nenechte se tím odradit. Stejně tak Raoden se Sarene. Oba musí člověk obdivovat za to, že se nevzdali a ačkoliv se všechno zprvu zdálo beznadějné, dokázali se svým osudem bojovat.
Co se týče Elantris, události vedoucí k jejímu pádu nebyly vůbec složité a nadpřirozené, naopak. Je to tak... nečekané a přesto logické a ve výsledku jednoduché, až z toho na konci budete paf.
Elantris není jen obyčejná fantasy. Je to napínavý příběh plný zvratů, o lásce, nezlomné víře, pochybnostech a především o vytrvalosti. Za mě šest hvězdiček z pěti a rozhodně veliké doporučení.

10.03.2013


Slova paprskůSlova paprskůB. Sanderson

Já. Chci. Další. Díl. Teď hned.

Archiv Bouřné záře je prozatím něco, co - alespoň pro mě - nemá dosud žádného přijatelného soupeře. Žrala jsem Píseň ledu a ohně, ráda jsem se prokousávala těmi spletenci ve vztazích a spojenectvích, ale to, co na svých stránkách rozehrál tenhle Pan Spisovatel, je něco neskutečného a něco nádherného. Jsem nadšena a Brandona Sandersona rozhodně neuctívám o nic méně než po přečtení jiných jeho knih, spíše naopak. Jestli něco, ten obdiv ještě více vzrostl.

25.11.2015


Prokletí ohněProkletí ohněM. Wolfová

Jedna z knih, do které jsem se pustila jen proto, že mi její název lezl snad i ušima, jak jí bylo všude plno a jak si ji všichni pochvalovali. Bohužel mě to tak úplně nezaujalo, ač podobnou tématiku ,,ozvěna minulosti" mám já ráda. Cora mi byla v některých chvílích vyloženě nesympatická, ale to je samozřejmě jen můj subjektivní pocit. Místy mi přišlo, že bylo něco nedotažené a takové nijaké.

19.10.2012


Cesta sněžných ptákůCesta sněžných ptákůR. Lyndon

Mám ráda historii, středověk speciálně, mám ráda sokoly jako takové. A když se to obojí spojí do skvěle popsaného románu, tak wow! Ačkoliv toho sokolničení tam zase tolik nebylo, v podstatě to ničemu nevadilo, protože to vynahradil mistrně napsaný popis náročné cesty, geniálně vymyšlená zápletka a skvěle propracované postavy. Chvílemi jsem měla problémy se od toho odtrhnout a vlastně jsem to dělala jen když jsem fakt musela, jinak bych byla schopná to přečíst i bez přestávky. Lyndon si nebere servítky, podává jedenácté století drsně, zkrátka takové, jaké bylo, a to se mi na tom líbí.
Jsem zvědavá na pokračování, které snad vyjde i u nás, protože Lyndon vážně umí psát a je to za poslední dobu nejlepší kniha, co jsem četla. Rozhodně mohu jen doporučit (nejen) každému, kdo si potrpí na dobré historické romány.

05.10.2013


Věk zázrakůVěk zázrakůK. Thompson Walker

Člověk si často říká „kéž by měl den čtyřicet osm hodin“. Jenže kolik lidí z těch, co si to pomysleli byť jen na pár vteřin, se dostalo k přemýšlení o tom, jak by svět skutečně vypadal, kdyby se dny opravdu zpomalily, kdyby slunce svítilo více jak dvacet hodin, kdyby noci byly mnohem delší než ty zimní? Věk zázraků možná není výjimečná kniha, kde by se snoubila epická fantasy se strhujícím příběhem o lásce, boji a merlinví čím ještě, není to kniha, která by se označovala jako bestseller a asi to není příběh, který by se dostal k srdcím stamilionů lidí. A možná právě v tom je výjimečná. Že nezasáhne každého, ale tu cestičku si najde pouze k několika vyvoleným, kteří si dovedou uvědomit sílu toho neskutečného příběhu, který nám předkládá Julie. Možná se tam nenachází supervědecká vysvětlení, možná se tam nezmiňuje situace na jiných kontinentech... ten příběh je o vlastním životě a pocitech. A těch se nám dostává tolik, že prostě nejde jinak, než aby člověka onen příběh nezasáhl.

„Někdy mi však závan větru nebo určitá vůně mohly připomenout, jaké to bývalo. Zničehonic bylo jasně vidět až na obzor - a mě na okamžik napadlo, kam že se poděly stromy. Někdy mi uši zalil náhlý pocit ticha a já jsem si vzpomněla, o co jsme přišli: o zpěv všech ptáků.“

28.10.2014


Harry Potter a kámen mudrcůHarry Potter a kámen mudrcůJ. K. Rowling

Ač je Kámen mudrců spíše ještě pohádkou a dechberoucí příběh se pořádně rozvine až s Vězněm z Azkabanu, je to první knížka série, která omráčila miliony dětí, dospívajících a dospělých. Je to knížka, kde začalo pouto, které vydrží až do konce a překoná všechny překážky.
Ani nedovedu spočítat, kolik jsem byla nucena platit za upomínky z knihovny, poněvadž jsem malého Harryho četla stále dokola a odmítala ho vrátit, stejně jako v případě dalších knih :)
Byla jsem okouzlena čarovným světem Bradavic, byla jsem nadšená z Hagrida, Moudrého klobouku, ze všech čtyř kolejí, ze Severuse a samozřejmě také ze Zlatého tria.
S napětím jsem čekala na den, kdy dostanu i já svůj dopis. Jako blázen jsem deštníkem poklepávala starou zídku, co jsme mívali na zahradě. Jako nadšenec jsem vařila rádoby lektvary (ze kterých mamka nebyla příliš šťastná :)).
A z celého srdce jsem prožívala příběh společně s Harrym, Hermionou i Ronem...

18.06.2012


Harry Potter a Relikvie smrtiHarry Potter a Relikvie smrtiJ. K. Rowling

A je to tu. Vyvrcholení sedmi let plných lásky, dobrodružství, strachu, ztrát...
SPOILER:
Při smrti D. a S. jsem se na pět minut zarazila a jen tupě koukala na tu stránku. Při filmu jsem se regulérně rozeřvala na celé kino (a nezajímala se, proč po mě lidé divně koukají).
Ten epilog je skvělý... bohužel jen v knize. Ve filmu vyznívá značně trapně.

18.06.2012


Harry Potter a Vězeň z AzkabanuHarry Potter a Vězeň z AzkabanuJ. K. Rowling

Re-reading, aktualizace komentáře:
Zas a znovu jsem se přesvědčila, že Vězeň z Azkabanu je jedním z mých nejoblíbenějších dílů. Je vidět, že ten příběh už je někde jinde. Všichni jsou starší, atmosféra přituhuje a je to znát nejen na ději, ale i na stylu psaní (aspoň tedy v tom českém překladu), už to není takové rádoby jednoduché a odlehčené, což tomu příběhu taky dost pomáhá. A... a... a já nevím, prostě tak. Sirius. Remus. Prasinky. Mozkomorové a vlkodlak. Hipogryf. A samozřejmě taky Severus, kterého jsem si ve třetím díle zamilovala a od té doby mě to už nepustilo.

18.06.2012


CestaCestaC. McCarthy

Přečteno jedním dechem za jeden den. Ač jsem se ze začátku obávala vět bez uvozovek, tak svůj názor jsem hned po začtení změnila. Chybějící uvozovky ještě více umocňovaly už tak silnou atmosféru. Dokonalé!

18.06.2012


Společenstvo prstenuSpolečenstvo prstenuJ. R. R. Tolkien

Když jsem kdysi dávno (dobře, zase tak dávno to taky není, zhruba v osmé třídě ZŠ) Pána prstenů četla poprvé, přiznám se, že mě to příliš neuchvátilo. Ne že by se mi to vysloveně nelíbilo, zase takový barbar nejsem, ale tenkrát jsem měla hlavu úplně popletenou Harry Potterem a ostatní knihy šly holt do pozadí. Tolkienův svět jsem nechávala dlouho u ledu a to jak ten knižní, tak i filmový. Až před pár týdny jsem si řekla, že TEĎ je ten správný čas, kdy si Pána prstenů dostatečně užiju a dovedu ho ocenit. A tak se i stalo...
Středozem, hobiti, elfové, trpaslíci, Roklinka, Lothlórien... To všechno a ještě víc mě neskutečně okouzlilo a já jsem moc ráda, že jsem tomu dala druhou šanci a nechala se unášet dobrodružstvím Froda a jeho přátel, které se sice v prvním díle teprve rozvíjí, ale to na kvalitě ničemu neubírá, naopak si myslím, že pořádný začátek je pro dobrou knihu nutností.
Asi k tomu člověk musí dospět svou cestou, aby to pořádně pochopil a užil si výjimečný fantasy příběh.

30.06.2013


Nekonečný příběhNekonečný příběhM. Ende

Je to už pár let, co jsem Nekonečný příběh četla poprvé. A ačkoliv jsem si z děje (hlavně v té druhé polovině knihy) příliš nepamatovala, pořád jsem si dokázala vybavit ten nadšený pocit po dočtení. Když jsem si teď nikdy nekončící příběh oživila, musím s potěšením konstatovat, že ten pocit se nezměnil. Naopak - snad ještě zesílil. Nekonečný příběh je kniha vpravdě kouzelná a Átrejova - a později i Bastiánova - cesta po Fantázii je nezapomenutelná. Jistě nejen mě se Nekonečný příběh zapsal hluboko do duše (ať už kniha či jen film) a nepochybuji o tom, že odtamtud jen tak nezmizí.

25.10.2013


15 minus15 minusT. Zářecký

Nejsem si tak úplně jistá, zda ve mně někdy nějaká jiná kniha vyvolala tolik emocí. Byla jsem napjatá, dojatá, při některých scénách značně znechucená, ke konci jsem se rozbulela. Dvakrát! A když já se u knížky rozbrečím, vím, že to fakt stálo za to. Ani v nejmenším jsem nečekala, že mě to tak vezme, že tak přilnu k těm postavám, že si na někoho vytvořím názor, abych ho vzápětí změnila, že to bude prostě tak zatraceně dobrý. Jo, prostě se mi to líbilo a doporučuju všemi dvaceti.

30.10.2013


BlazeBlazeR. Bachman (pseudonym)

Kdo čekal, že knížka snad může skončit jinak, tak nevím, co si myslel, protože jinak to opravdu dopadnout nemohlo. Ale víte co? Ačkoliv to bylo takhle předvídatelné, stejně se mi to líbilo. Děj byl propracovaný a kdekoliv vystupuje někdo pomalý/retardovaný, tak už jen to je - většinou - příslibem něčeho zajímavého. Příběh Blaze se mi líbil, jak ta současná linie, tak i vyprávění o jeho minulosti. Až potom bylo člověku líto, že ta knížka už končí a hlavně jak končí, i když pro Blaze to tak asi bylo nejlepší...

06.01.2014


Pramen povýšeníPramen povýšeníB. Sanderson

Ač nebývá výjimkou, že druhé a další části několikadílných sérií už nejsou tak dobré jako ten díl první, u Sandersona to zjevně neplatí a Pramen povýšení je napsaný stejně mistrně jako Finální říše. V naprosto úžasném příběhu se rozvíjí osudy nám již známých postav - někteří jsou nuceni přehodnotit svá stanoviska, někteří jsou nuceni rychle vyzrát, ale nikdo nezůstane tím naivním člověkem, kterým snad mohl kdysi předtím být. Vin dospěla a čeká ji několik rozhodnutí, které mohou významně ovlivnit směr, kterým dále povede její příběh.
Ke konci knihy jsem skoro už ani nedýchala, jak jsem nedočkavě obracela stránku za stránkou, napjatě jsem čekala, co se stane, co je to ten Pramen povýšení a jak dopadne boj o Luthadel a vlastně celou říši. Byla jsem překvapená, konsternovaná, dokonce i zmatená najednou, ale ze všeho nejvíc jsem byla nadšená a ohromená sílou celého příběhu.

12.01.2014


Hrdina věkůHrdina věkůB. Sanderson

Kdybych mohla ohodnotit Hrdinu věků více jak pěti hvězdičkami, udělám to hned a bez přemýšlení. Jen málokdy má třetí díl série stejnou sílu jako ten první, ne-li větší. Sandersonovi se to povedlo. Během čtení jsem zažila několik opravdu "COŽE?!" momentů, ale ani v nejmenším nic z toho nepůsobilo překombinovaně a kýčovitě. Sanderson umí opravdu geniálně tahat za nitky a ve třech knihách rozehrál takovou partii, že se mi z toho hlava motá ještě teď. Jak už napsal otula v komentáři přede mnou, Mistborn není jen o výpravné fantasy, ale v celém příběhu je skryto mnoho narážek a pobídek. Kniha mě zanechala bez dechu, omámenou a v hlavě mi momentálně neběhá nic jiného. Prostě mě to dostalo.

31.01.2014


Inkoustové srdceInkoustové srdceC. Funke

Cornelia je prostě kouzelnice. Už když jsem Inkoustové srdce (potažmo celou trilogii, protože celý Inkoustový svět je prostě úžasný) četla před pár lety poprvé, byla jsem udivena tím, jak si paní spisovatelka dokáže hrát se slovíčky, jak vždycky dokáže najít to, co přesně sedne. Tím myslím úplně přesně. Samozřejmě - je hodně knížek, které mě vtáhly do děje a ve kterých jako bych se zcela ocitla, ale nevím. U Inkoustové trilogie je to vtažení takové... intimnější, takové silnější. A i když žánrově Inkoustový svět spadá do kategorie pro děti a mládež, podle mě to děti nedokážou až tak úplně do hloubky ocenit, protože i když příběh samotný je dobrý, dobrodružný a napínavý, i když všechny postavy jsou uvěřitelné a některé si fakt nejde nezamilovat, i tak tam mezi řádky visí něco navíc, něco, co ne úplně každý dokáže (nebo chce) pochytit.

23.08.2014


Oceán na konci uličkyOceán na konci uličkyN. Gaiman

Gaimana mám hodně ráda a i když vím, že jsem toho od něj zase až tolik nepřečetla (teda, no, teď jsem to počítala a i s Oceánem to je sedm knížek) a pořád se třeba chystám na jeho legendárního Sandmana, považuji ho za génia. Někdo říká, že Oceán na konci uličky je typická gaimanovka, někdo zase tvrdí, že se jeho stylu úplně vymyká, že jako by to snad ani nebyl Gaiman. Podle mě to je typický Gaiman, který si s čtenářem pohrává, bilancuje na pomezí fantazie a reality, člověk sice ví, co je reálné a není, ale stejně ho Gaiman donutí o tom pochybovat, protože on píše prostě neuvěřitelně. Je docela škoda, že plno lidí píše, že jim to nic nedalo, že měli pocit, že to je o ničem a že to nemá žádnou pointu, protože ona ta knížka své kouzlo skutečně má, jen je potřeba ho najít, no. :)

08.09.2014


Probuzení Simona SpieraProbuzení Simona SpieraB. Albertalli

Jedna z těch knih, která je tak mile napsaná, že prostě potřebujete, aby nekončila a pokračovala dál.

31. října


Kouzelný svět Harryho PotteraKouzelný svět Harryho PotteraD. Colbert

Příjemný doplněk pro potterofily. Během četby jsem rozhodně narazila na několik zajímavých informací, které mě příjemně překvapily. Jediným mínusem je asi jen to, že (pokud jsem tedy dobře pátrala) neexistuje další díl, nebo alespoň aktualizace, poněvadž tato knížečka se zabývá jen prvními čtyřmi díly Harryho Pottera a jsem si jista, že i v těch ostatních se najde plno odkazů do historie či mytologie.

29.08.2012


Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčůSpolek přátel krásné literatury a bramborových koláčůM. A. Shaffer

Nádherná kniha, která pohladí po duši. O vytrvalosti, naději, přetrvávajícím přátelství. Okouzlilo mě i to, že je kniha psaná v dopisech. Zamilovala jsem si téměř všechny postavy a nejednou se mi při čtení objevil úsměv na rtech. Naprosto a rozhodně doporučuji.

18.06.2012


Karlík a továrna na čokoláduKarlík a továrna na čokoláduR. Dahl

Viděla jsem oba dva filmy, před nedávnem jsem se pustila i do jejich knižní předlohy. Srovnávat se to jistě nedá, každé zpracování je jedinečné. Na knížce se mi líbila její svižnost, četla se ohromně lehce.
Taková čokoládovna je snem každého dítětě. Karlík byl milý, stejně jako jeho dědečkové a babičky. Willy Wonka dokonalý - potrhlý cukrátkový vynálezce, nad jehož výtvory jsem téměř slintala, stačilo si je jen představit.

18.06.2012


Foucaultovo kyvadloFoucaultovo kyvadloU. Eco

Foucaultovo kyvadlo není knížka pro každého. Občas jsem i já měla problémy udržet pozornost (to když se ve větě vyskytovalo víc slov cizích než českých), ale faktem je, že nad některými věcmi se člověk zamyslí, některé jen prolétne. Líbily se mi pasáže o templářích, potom se však všechno začalo motat dohromady naprosto neuvěřitelným způsobem, člověk by ani neřekl, že to jde. A přece... V dnešní době se dají najít souvislosti ve všem, viz pasáž "od brambory k bramboře".

18.06.2012


Harry Potter a Tajemná komnataHarry Potter a Tajemná komnataJ. K. Rowling

Druhá kniha ze série, jejíž autorka dohnala mnoho lidí ke čtení. Ze začátku jsem Dobbyho neměla moc ráda, vždyť bránil Harrymu, aby se vrátil do jeho "domova". Jenže postupem času se to měnila a já ho naopak zbožňovala :) Úžasné, malé, protivné, oddané stvořeníčko :)
Šíleně jsem se bála těch tajemných hlasů, co slýchal Harry. A poté představa baziliška, hadího krále, byla vskutku živá. Bála jsem se i usnout :)
Neměla jsem a nemám ráda Ginny, taková malá vlezka, co se týče Harryho.

18.06.2012


Inkoustová smrtInkoustová smrtC. Funke

Inkoustová trilogie uzavřena a mě se stejně jako po přečtení předchozích dvou dílů nedostává slov. To, jak si Cornelia Funke pohrává se slovíčky, je neuvěřitelné. Leckterý odstavec jsem četla několikrát, poněvadž obsahoval věty, jejichž slova pohladila po duši a byla slast pro oči.

29.08.2012


Lživá zrcadlaLživá zrcadlaS. Lukjaněnko

Málokteré pokračování prvního dílu mě zaujme minimálně stejně tak, jako díl první. Nebo snad i předčí? I když to asi ne. Buď jak buď, Lživá zrcadla je další perfektní knížka od Lukjaněnka. Stejně jako u Bludiště odrazů mi chvílemi nezbývalo nic jiného než žasnout nad skladbou slov, která byla volena opravdu výtečně. Opravdu nemohu nic jiného než směle doporučit!

14.09.2012


DramatikDramatikK. Bruen

Blahopřeji, pane Bruene, Dramatik je v krátké době druhou knihou, u které mi ukápla slzička. Možná by se tak nestalo, kdybych nebyla rozcitlivělá ještě z Andělina popela, ale co už. Opět ovšem musím vychválit autorův parádní styl, úsečný, sarkastický a skvěle čtivý. Bylo tam pár momentů, u kterých jsem se opravdu křenila, celkově to na mě však vyznělo spíše melancholicky a depresivně. O konci nemluvě, to jsem měla chuť s tou knížkou praštit naproti o zeď, jak mě šokoval. Ale samozřejmě nemohu jinak než pět hvězdiček, bylo to opravdu perfektní.

26.10.2012


Hra o trůnyHra o trůnyG. R. R. Martin

Prvně jsem viděla seriál - musím přiznat, že mě při prvních pár dílech zrovna moc nezaujal, ale pak jsem mu propadla jako mnoho jiných, a proto jsem se rozhodla pustit i do knižní předlohy. Nemůžu si to vynachválit, poměrně mě překvapilo, že se seriál od knihy zase až tolik neliší, rozhodně ne v ničem významném (nebo jsem to alespoň nezaregistrovala). Jen jsem si nějakou chvíli nemohla zvyknout na překlady jmen a míst, seriál jsem totiž sledovala s anglickými titulky. Ale což, po chvíli jsem se zorientovala a rozhodně nelituji toho času stráveného nad knihou :) Už se těším, až se pustím do dalších dílů.

11.01.2013


Jméno růžeJméno růžeU. Eco

Jméno růže se mi v některých pasážích četlo opravdu obtížně - zvláště v těch chvílích, kdy následoval dvanáctiřádkový popis nějakého náboženského výjevu. Ano, bylo to popsáno květnatě a bohatě, ale na druhou stranu... zdlouhavě. Poté jsem měla problémy s teologickými úseky, kde jsem se prostě ztrácela a občas měla problémy chápat.
Avšak i přes to všechno jsem byla ze Jména růže unesená a povětšinou napjatě četla. Kniha mě rozhodně nezklamala.

24.06.2013


VýhraVýhraP. Wood

Od téhle knihy jsem toho popravdě moc nečekala a když jsem si jí všimla ve své knihovně, vůbec jsem si nebyla jistá, proč jsem si ji vlastně pořídila. Nicméně jsem byla velmi mile překvapena. Ačkoliv si v ich-formě příliš nelibuji, k tomuhle typu knih snad ani jiný nejde, a tak mi to vesměs ani nevadilo. Perry je úžasná postava, ano, sice je pomalý (rozhodně ne zaostalý!), ale to nemusí nutně znamenat, že je tím nějak špatný. Na pouhých tři sta stránkách se rozvine neuvěřitelně dojemný příběh plný lidských zvratů aneb co se stane, když dobrák od kosti vyhraje milionovou sumu.

02.10.2013


Legendy: Prokleté knihovnyLegendy: Prokleté knihovnyM. Bronec

Ačkoliv nemohu tomuto sborníku dát plných sto procent - to snad u povídkových sbírek ani nejde, prakticky vždy se najde alespoň jedna, která čtenáři nesedne a klidně by se bez ní obešel - i tak jsem celkově nadšená, dokázala jsem se začíst a žádné výrazné zklamání nenastalo. Jen se přiznám, že úvodní povídka Mr. Icy mě nijak neuchvátila, přišla mi hrozně zmatená a beze smyslu, a po ní jsem dost dlouho váhala s pokračováním, trochu jsem se obávala, že i ten zbytek bude takový. Naštěstí se tak nestalo a já si dokázala užít i další dílka. Nejvíce se mi zamlouvaly povídky Kudy kráčí sfinga, Popel, nebo prach, a Sestřičko naše, kde jsi?

23.01.2014


Traviči ze země Caux 1: Dutý drahokamTraviči ze země Caux 1: Dutý drahokamS. Appelbaum

Ačkoliv jsem se ze začátku nedokázala příliš začíst, dál už to šlo jako po másle a Dutý drahokam se ukázal býti velmi milým, kouzelným počtením, které si dozajista užijí i starší čtenáři. Příjemná pohádka se sympatickými i nesympatickými postavami. Jen je škoda, že už se zřejmě druhého dílu v češtině nedočkáme.

15.02.2014


Opráski sčeskí historjeOpráski sčeskí historje. Jaz

Smála jsem se. Hodně.

17.05.2014


Dračí jezdecDračí jezdecC. Funke

Dračí jezdec Cornelie Funke je naprosto typická pohádka se skřítky, drakem, člověkem a dobrodružným putováním. Stejně jako v Inkoustovém světě, i tady se Cornelia prokazuje jako brilantní vypravěčka a nebála bych se říct i kouzelnice, protože koneckonců jak napsala ona sama v Inkoustovém srdci, spisovatelé jistým způsobem kouzelníci skutečně jsou. :) Ač je to příběh určený pro děti, mně se Dračí jezdec líbil, možná proto, že jsem pohádkově založená, ale rozhodně proto, že to je krásné kouzelné vyprávění, které se zcela nutně musí zalíbit každému, kdo si na podobné věci potrpí.

08.09.2014


Bludiště odrazůBludiště odrazůS. Lukjaněnko

Naprosto parádní knížka. Četlo se to pěkně, svižně, líbila se mi použitá slova, se kterými to Lukjaněnko očividně umí. Vážně jsem z toho nadšená.

29.08.2012


Stařec a mořeStařec a mořeE. Hemingway

Na to, s jakými pochybami jsem se do čtení pouštěla, musím říci, že jsem byla příjemně překvapena.

29.08.2012


Rekviem za senRekviem za senH. Selby

Uvozovky - chybí. Odstavce - jen aby se neřeklo. Občas jsem se ztrácela, co kdo říká. Přesto (nebo možná právě proto) je to jedna z nejsilnějších knih, co jsem četla. Ještě nějakou chvíli po otočení poslední stránky jsem byla v šoku. A to vlastně i stále jsem. Styl, kterým to je napsané, je perfektní. Přesně se k tomu hodící. Přesně vystihující tu atmosféru. Vážně síla.

29.08.2012


Bílá velrybaBílá velrybaH. Melville

Tedy upřímně.. Bílou velrybu jsem četla hodně, hodně, hodně dlouho. Celý rok a čtyři měsíce a to je u mě co říct. Pasáže, kdy vypravěč popisuje chování velryb, které považuje za dokonalé tvory, kdy popisuje, co s vorvani dělají po výlovu, jsou jednoduše nudné. Uspávající a nepřekonatelné. Musela jsem se hodně držet, abych nečitelné odstavce nepřeskakovala a kolikrát jsem je četla pořád dokola, nedovedu ani spočítat.
Přesto přese všechno dávám knize 3,5 hvězdiček z 5, je to klasika a rozhodně by jí měl každý přečíst, ať je sebevíc nudná.

18.06.2012


1 2 3 >