KejmlP komentáře u knih

Velice pěkná kniha přibližující reálie bojů našich legionářů v Rusku roku 1918. Přímé popisy bojů a citace z pamětí realisticky přibližují každodenní dění, a nechávají vyniknout boje z oné lidské stránky. Osobně se mi velmi líbili i popisy ruských reálií a postojů místního obyvatelstva, stejně jako popisy chování jednotlivých válčících stran.
Před legionáři a jejich odvahou je třeba smeknout, a pro vyrovnaný výklad bych si teď rád přečetl i pohled ze strany českých bolševiků, kteří se bojů účastnili na opačné straně, a jistě též měli své zdůvodnění, dojmy, padlé kamarády, a pohledy na věc.
Knize bych vytkl pouze to, že se až příliš soustředí na konkrétní operace, a jaksi postrádá usazení do kontextu. Čtenář se tedy sice dozví jak a kde probíhaly boje, ale úplně se ztrácí jejich širší historické ukotvení, a strategické důvody většiny akcí. Knize by tedy prospělo i obecnější líčení o co legionářům v které fázi šlo, a zasazení operací do kontextu.

4 06.06.2018

Náš v zahraničí nejcitovanější historik podal ve svém díle vyčerpávající analýzu vývoje nacionalismu v často nevídaném kontextu i těch zemí, na něž se obvykle zapomíná (např. Skandinávie). Výsledkem je zásadní studie která systematicky rozvíjí Hrochovu teorii. Nejde sice zrovna o oddychové čtení, studie je zpracována systematickým, úsporným a věcným stylem, a vyžaduje plné soustředění se, aby si člověk poskládal v hlavě dohromady všechny prvky, které autor považuje za relevantní.
Knihu rozhodně doporučuji všem, kteří se chtějí nějak vyjadřovat k nacionalismu, zkoumat ho, nebo je prostě jenom zajímá tento fenomén posledních dvou století, který, jakkoliv by si to někteří liberální intelektuálové nepřáli, stále tvoří a s největší pravděpodobností ještě nějakou dobu bude tvořit jeden ze zásadních faktorů jak mezinárodních vztahů, tak i vztahů mezi lidmi a lidskými skupinami. Proto je potřeba ho dobře znát a chápat ho jako složitější fenomén, než jak by se to mohlo zdát díky zjednodušením od našich novinářů.

4 03.06.2018

Jeden z klasiků studia teorií nacionalismu, který se zároveň vyznačuje skvělou čtivostí. Autorova ideová orientace je samozřejmě v práci patrná, leč to nic nemění na tom, že jeho teorie je velmi dobře vyargumentovaná, a celkově poskytuje řadu námětů k zamyšlení. Na základních tezích se shodne s ostatními modernistickými autory (Hroch, Gellner), přičemž svoji tezi rozvíjí zejména v oblasti rozdílu mezi pohledem lidu a elit (státu), a dále pak tématizuje spojení nacionalistických idejí s levicí (díky čemuž docházela ve dvacátém století k úspěchům), a rozdíly v cílech nacionalismů v průběhu času, až do konce 20. století.
Všem zájemcům o teorie nacionalismu nejde než doporučit. Eric Hobsbawm byl skvělý vypravěč, a zároveň svébytný intelektuál, jakých není mnoho.

1 03.06.2018

Pro základní přehled o dějinách tohoto teprve nedávno dotvořeného národa jde o užitečnou publikaci. Jádro knihy se věnuje dění ve dvacátém století, předcházející dějiny jsou spíše souhrnem toho, k čemu se dnešní Makedonci hlásí. Zároveň jde o krásný příklad toho, jak je národotvorný proces i v moderní době stále v pohybu. Pokud hodláte cestovat do této krásné balkánské země, a chcete si rychle načíst základní přehled makedonských dějin, lze tuto publikaci rozhodně doporučit. Pro rozšíření a aktualizaci informací pak doporučuji příslušný svazek z edice Dějin států od NLN.

2 15.05.2018

Zajímavé čtení, jakkoliv musím říct, že historická fakta jsou zde interpretován maximálně volně, a ač autor na jednu stranu řadu historických mýtů zcela správně narušuje a boří, na druhé straně zas buduje či opakuje jiné. Ono to s Čechy není zdaleka tak hrozné jak se z knihy zdá, a jakkoliv jistě něco jako "národní povaha", vybudovaná historickými prožitky, existuje, v praxi se nevymykáme ze zkušeností a situací jež známe ze zbytku střední, východní a jižní Evropy, tedy zemí, se kterými se můžeme ve státní a historické zkušenosti srovnávat.
Velké plus knihy je čtivost a kruté, leč leckdy trefné vtipy a postřehy směrem k naší povaze a historii. S vývody často není nutné souhlasit, ale v rámci žánru velmi povedené čtivo.

2 05.03.2018

Tomáš Klvaňa se pravděpodobně chtěl svést na vlně literatury s tématem "varování před totalitou", se kterou se v poslední době roztrhl pytel. Žel, moc se mu to nepovedlo. Pokud jeho předchozí kniha "Fenomén Trump" měla alespoň jednotící myšlenku, a poskytovala jakýsi obraz Ameriky v postmoderní době, tak tady ta jednotící myšlenka chybí. Jakkoliv autor tvrdí, že má jít o stejný styl, ale zaměřený na střední Evropu, tak jde spíš o vršení příhod, postřehů a reportáží, u kterých si souvislosti člověk spíše domýšlí. Autor neustále šermuje slovy o nové normalizaci a postfaktické době, občas dojde i na podnětný postřeh. Jenže z knihy je stále patrná umanutost a názorová plochost autora. Klvaňa prostě postrádá Taberyho přemýšlivost, Šídlův nadhled, nebo Snyderovy znalosti historie (abych jmenoval další autory, co publikovali v poslední době ve stejném žánru).
Hřebíček do rakve si pak zatloukl Klvaňa sám na besedě o knize, kde bylo jeho hlavním tématem to, že ho nikam do médií nezvou, a proto musí knihu propagovat sám, a pak ve sto variantách opakující se arogantní tvrzení ve stylu "já mám pravdu, ale "oni" (tj. protistrana) se se mnou nechtějí bavit, protože mě nemají rádi". Žádný nadhled, pokora či hledání kompromisů a společných východisek.
Obávám se tedy, že ty nízké prodeje knihy asi nebudou jen důsledkem nepřízně médií.

3 27.02.2018

Druhý díl se mi nakonec líbil víc než první. První polovina se sice poněkud vzdálila od Íránu, ale zas pěkně nastínila problémy dospívajícího imigranta, který zažívá evropskou realitu. Skvělý pohled z druhé strany. Druhá polovina knihy, po návratu do Íránu, pak byla jednou z nejpoutavějších částí, a velmi povedeně nastiňuje osobní i politické problémy dnešní blízkovýchodní velmoci. Co se připomínek týče, platí to, co jsem psal u prvního dílu. Ocenil bych doplnění o výklad nějakého zasvěceného odborníka. Byť musím říct, že u druhého dílu jsem již neměl takové pochybnosti o subjektivitě výkladu, jako u prvního.
Na závěr dvě poznámky: Jakkoliv nechci snižovat často tvrdé zkušenosti, kterými si Marjane prošla, podotkl bych, že se přirozeně jedná o subjektivní výklad jedince, navíc z vyšší třídy a z liberálně orientovaného prostředí. Trpké zkušenosti se pak nemusí nutně vždy shodovat s tím, jak se na oba režimy a události dívají Íránci z jiných společenských skupin. Druhou připomínkou pak je konstatování, že i Islámská republika prošla od dob vydání knihy velkým vývojem, a pro obraz soudobého Íránu by si čtenář měl oživit informace některým z aktuálnějších děl či reportáží od nezaujatých odborníků. (doporučuji například knihu Břetislava Turečka "Labyrintem Íránu")

3 20.02.2018

Pěkné čtení (tedy alespoň z literárního hlediska), komiks je originálně ztvárněný, děj ubíhá a nepřehání. Rozhodně jde o pěkné doplnění obrazu Íránu, respektive jednoho možného výkladu. Jakkoliv děj není černobílý, a ukazuje vícero pohledů na střídání režimu, stejně bych ocenil, kdyby text obsahoval nějaký komentář odborníka, který by objektivně zhodnotil věci v širším kontextu a vyjádřil se k případným nedostatkům či zkreslením. Jakkoliv se mi příběh líbil, občas jsem si kladl otázku, nakolik jde o objektivní realitu, a nakolik o subjektivní výklad. Je ale třeba mít stále na paměti, že jde o příběh z prostředí velmi úzké vrstvy obyvatelstva, a zobrazování příznivců islámské revoluce jako zahořklého stáda vesničanů co jim číší nenávist z očí byla trochu přestřelená, a zdaleka neodpovídala tehdejší realitě.

2 18.02.2018

Kvalita knihy byla kolísající. Někdy autor velmi trefně pojmenovává tendence a autostereotypy českého národa, někdy jsem ale měl dojem, že trochu vaří z vody. Rovněž struktura práce by si zasloužila lepší členění, jelikož tématicky obsah leckdy až příliš splýval, a chybělo jasné oddělení témat. Jakkoliv jde o hodnotné dílo, a inspiruje k mnohým úvahám, zdá se mi, že zdaleka nepostihuje veškeré problémy československé, respektive české identity. Co se mi naopak líbilo, byly někdy až kruté postřehy k tomu, jak o sobě v navzájem protiřečících si stereotypech hovoří naši národní příslušníci (velký kulturní národ plný závistivců; národ s demokratickou tradicí, který přitom zatím o demokracii spíše jen trochu zavadil…). Často jde o postřehy, které mají co říct i k dnešní debatě, například o prezidentských volbách. Zvláště v posledních kapitolách je patrné, že kniha je dítě počátku 90. let, a doba již pokročila, ale celkově jde o přínosné dílo k debatě o naší identitě.

18.02.2018

Opět velmi povedená kniha od pana Turečka. Autorovi je třeba vyseknout poklonu, že dokáže hovořit o problémech nezaujatě a bez emocí a zkratek, které jsou vlastní velké části našich novinářů, opakujících (jak sám autor konstatuje) mantry z amerických médií. Poukazuje na problémy režimu a občasné porušování lidských práv, zasazuje ale vše do kontextu a brání se tomu, aby sklouzl do moralizujících evropocentrických pozic, uznávajících západní pojetí života jedince a společnosti jako jediné možné. Hovoří o problematice jaderného Íránu, ale střízlivě poukazuje na složitost problému, pochopitelnou motivaci Íránců, a uměle vyvolávanou hysterii. Další kapitoly se věnují i historii, důležitým osobnostem, obyčejnému životu, (problematice zahalování, módě, či stravování), a česko-íránským vztahům a jejich historickým peripetiím.
Shrnuto, další střípek do mozaiky složité situace blízkého a středního východu, která je nesmírně složitá, a ve které je pořád co objevovat. V dnešní tamní složité situaci povinná četba pro každého, kdo chce vidět věci nezaujatě, a udělat si vlastní názor.

4 08.02.2018

Skvělá kniha. Sáhl jsem po ní, abych si při letošní nudné kampani připomněl, jaké napětí jsme prožívali před pěti lety. A byl jsem velmi příjemně potěšen. Vyprávění je svižné, autoři se doplňují, a připomínají jak dění v zákulisí, tak klíčové momenty, které ovlivňovaly kampaň. Vše je navíc výborně podepřené sociologickými výzkumy.
Trochu mě zaráží zdejší nízké hodnocení, způsobené pravděpodobně špatným výkladem názvu, a předpokladem, že jde o součást nějaké kampaně Miloše Zemana, která si tím pádem zaslouží rovnou odpad. V rámci žánru jde o dílo, které splňuje očekávání, jako slabší stránky jde zmínit snad jen slabý důraz na všední průběh kampaně, a to, že kniha je (z principu) trochu taková reklama na agenturu ppm factum a pana Herzmanna. Ale to mu nevyčítám, pohled do fungování agentury byl dobrý.
Doporučuji všem, kteří si chtějí oživit průběh tohoto nezapomenutelného zápasu, těm, kteří nerozumějí fungování předvolebních průzkumů a pokládají je za podvod, nebo těm, kteří si myslí, že si při predikci preferencí vystačí se sčítáním a odčítáním dle prvního stupně ZŠ.

4 17.01.2018

Petr Pithart ukazuje, že je pořád významným intelektuálem, který dokáže podávat dějiny s nebývale kritickým a všestranným přístupem. Není nutné s ním ve všem souhlasit, ale rozhodně poskytuje řadu podnětů k přemýšlení, zejména o našich moderních dějinách.
Kniha tomu odpovídá. Mimo velmi dobře kontextualizovatelných úvah a vzpomínek autora oceňuji zejména konkrétní líčení jednání a zákulisních rozhovorů během sametového převratu. Co se negativ týče, mohu snad jen poznamenat, že občas mi kniha připadala až příliš upovídaná a tématicky "rozevlátá".
Doporučuji všem kriticky myslícím zájemcům o soudobé dějiny, jde o nezbytný text pro hlubší zkoumání aspektů událostí roku 1989 a 1990.

1 15.01.2018

Když jsem knihu náhodně otevřel v knihkupectví a pročítal namátkově některé kapitoly, byl jsem nadšen. Po zakoupení a souvislém přečtení jsem byl nadšen už o něco méně, ale hodnocení čtyř hvězd ještě zachovám.
Nejprve co se týče kladů, autor se tématu zhostil odvážně, s originálním přístupem a u novinářů nebývalým nadhledem. Využil osobních a zprostředkovaných zkušeností s Milošem Zemanem, aby se pokusil o sondu do jeho nitra. Výsledkem je kritický spis o Zemanově povaze a osobnosti, který ruku v ruce s kritikou zároveň konstatuje, že Zeman je na naší politické scéně monolitem, který vysoko ční mezi většinou ostatních, a zároveň je (všeho)schopným hráčem, který myslí na dvacet tahů dopředu, a nikdy nedělá nic jen tak, aniž by tím nesledoval nějaký, byť třeba zatím většině smrtelníků nezřetelný, cíl. A zpravidla se mu vytyčený cíl daří naplnit, ať jeho oponenti prskají a spílají jak chtějí.
Negativem knihy je velká neučesanost. Zpočátku autor skáče mezi různými obdobími a vrší historky. Když konečně začne kniha postupovat víceméně chronologicky, začne čtenář stále víc vnímat to, že autor se často opakuje, některé epizody líčí vícekrát, stejně jako některé pointy a obraty. Ke konci začíná ztrácet i korektura.
V zásadě tedy: Martin Komárek napsal velmi zajímavé dílo, které jistě zaujme příslušné místo v knihovnách zemanologů. Knize by však prospělo, aby si ji ještě někdo párkrát přečetl, a trochu ji autorovi opřipomínkoval a učesal. Výsledek by pak působil jistě mnohem lépe.

6 27.12.2017

Rudiš opět nezklamal. Moje třetí kniha od něj, a po pár stránkách jsem zas věděl, že jsem vybral správně. Na Rudišových knihách mě vždy baví ten perfektní styl "proudu myšlenek". Dlouhá souvětí, v oné deníkové části dokonale autentická. A co se samotného obsahu týče, mám přesně takové příběhy rád. Žádný úžasný a skvělý svět úspěšných a krásných, ale pěkně syrová realita všedních dnů obyčejných lidí bez naděje na změnu. Žádná budoucnost, neslavná minulost, zkrachovalá přítomnost, založená jen na pustém přežívání a zabíjení nudy soukromými vzpourami, úniky z reality a spokojení se s málem. A k tomu ta východní nostalgie, všudypřítomná melancholie... Tak se mi to líbí. Navíc i to punkové prostředí mi bylo intelektuálně blízké.
Kniha je myšlenkově obsáhlejší než předchozí Rudišova díla, která jsme četl. Díky tomu stylu "myšlenkového proudu" jsem se párkrát musel vracet, jelikož člověk při čtení napoprvé těžko rozezná, co bude podstatné pro další děj. Ale já vím: "všechno souvisí se vším". Závěrečné propojení to skvěle završuje. K zamyšlení je i ono téma vzpoury proti společnosti, které každá generace chápe jinak, a nerozumí způsobům svých předchůdců. "Za socialismu jsi aspoň mohl o něčem pořádným snít. S kapitalismem veškerý sny skončily. Vše bude dál takový jako je teď, pomalej zánik. Žádný vize. Myslím, že by to chtělo nějakou novou vizi a další revoluci."

5 04.12.2017

Útlá kniha s pár radami pro krušná rána. Není to nějaký vyčerpávající elaborát, spíš takové čtení pro zábavu, které se občas může hodit. Přečteno za pár minut, ale pobavilo, obsahuje pár povedených vtipů, a věřím, že i jako vtipný dárek se může hodit.

04.12.2017

Skvělý "román faktu". Mám tuhle knihu moc rád, byť vlastně s názory které představuje zas tak nesouhlasím. Dr. Beneše pokládám za možná největší postavu našich dějin ve 20. století, pravého tvůrce moderního státu, a nevidím rád, když je lacině haněn a dehonestován, jak mají dnes některé liberální městské kruhy ve zvyku. Nicméně to není případ této knihy. Jiří Gruša sice dochází k jiným závěrům, než které vnímám jako směrodatné já, ale musí se mu nechat, že pracuje s relevantními zdroji, má výborný přehled, a disponuje nebývalou schopností dávat věci do souvislostí. Výsledkem pak je nebývale originální, kritický pohled na našeho druhého prezidenta. Kapitolou samou o sobě je pak užitý jazyk. Autor si dokáže s českým jazykem hrát vskutku nevídaným způsobem, a hodnotu díla tím zvedá k nejvyšším příčkám.
Shrnuto: Úžasný literární požitek, mistrovství v originalitě, obdivuhodný přehled a sečtělost, nevídané souvislosti. Pane Gruša, odborně bych se s vámi sice přel, ale kdyby historické spory byly vedeny na této úrovni, byl bych nadšen. Když to porovnám s rádoby kritickými "díly" některých našich v historii (trestuhodně) se patlajících novinářů (navíc mocně medializovaných), připadá mi ten rozdíl jako pád z vyhlídkové terasy mrakodrapu přímo do kontejneru s odpadky. Víc takových spisů!

5 28.11.2017

Jestli to mám shrnout do jednoho slova, napadá mě "šeď". Tím by mohlo být řečeno vše. Pan Drahoš je jistě velkou kapacitou, ale jak je z knihy patrné, je ve svém světě tak pevně zakotven, že se dá těžko přenést a aplikovat někde jinde. V rozhovoru jsem nenašel téměř nic, co by nějak zaujalo, vyvolalo polemiku, či lákalo k debatě.
Evidentní je, že svět pana Drahoše je fyzikální chemie a sborový zpěv. Jakmile dojde na tato témata, je téměř viditelné, jako by se autor rozzářil a začal chrlit dojmy a poznatky. Jakmile ale dojde na jiná témata (snad mimo ryze praktická povídání o činnosti v AVČR), rozhovor usíná, a stává se kompilací frází, konstatování očividného, a (ne)názorů "neříkám ani tak, ani tak". A v tom vidím největší problém. Chybí tam jakákoliv moudrá myšlenka, originální pohled, hloubka, něco, co by stálo za zapamatování... Je patrné, že ve světě společenských věd či obecných problémů lidského světa se pan Drahoš vůbec necítí přirozeně a tápe. Což vnímám jako zásadní handicap. Kdyby zde chyběl kontext jeho stávající prezidentské kandidatury, nikdy by mě nenapadlo mu to vyčítat. Jelikož se ale dotyčný do tohoto úhlu pohledu postavil, a předpokládám, že i kniha byla také s touto myšlenkou sepsána, je třeba to zohlednit.
Abych jen nehanil, mohu říci, že mi autor poskytl zajímavý vhled do prostředí AVČR, svědectví o atmosféřě na vědeckých pracovištích přírodních věd před rokem 1989, a oceňuji jeho schopnost podat srozumitelně příklady využití jeho oboru.
Celkově bych ale knihu charakterizoval jako rozhovor s člověkem, který je (mimo oblast svého působení) velmi nezajímavý, a který je plně součástí své bubliny. Ve svém oboru jistě může mnoho dokázat, ale vzhledem k výše popsanému "věda-nuda-šeď" si nemyslím, že by byl vhodný na nějakou veřejnou funkci.
PS: Hodnocení knihy je skutečně hodnocením knihy, ne osoby p. Drahoše. On to skutečně není ani zajímavý, ani povedený rozhovor.

5 26.11.2017

Mohu spokojeně konstatovat, že z kvalit knihy jsem byl nadšen. Profesor Kopeček se úlohy nestranného odborníka zhostil naprosto skvěle, a poskytuje tak vyvážený obraz muže, který se už 30 let zásadním způsobem naši politickou realitu.
Kniha dobře balancuje, aby nesklouzla ani do oblasti hagiografie, ani soupisu hříchů. Výsledkem je poutavý portrét, který popisuje odvážné vystupování proti komunistickému režimu, první politické kroky a formování osobnosti současného prezidenta. Pokračuje potýkáním se s vrcholnou politikou, originální kroky, jedinou velkou porážku, a následující velkolepý návrat, završený prezidentským obdobím.
Toto období je pak podáno seriózně, autor připomíná chyby i úspěchy, a nabízí řadu možných pohledů na jednotlivé kroky, čímž dokazuje, že je rozhodně nelze vnímat jednostranně, a že médii mnohdy odsouzené aféry často nejsou jen excesy aktéra knihy, ale strategicky plánované kroky sloužící dlouhodobému cíli. Autor události podává v kontextu, a ukazuje, že jsou mnohem složitější, než je podávají naši novináři.
Vytknout mohu snad jen rozsah, který bych ocenil větší. Pevně doufám, že časem vyjde revidovaná verze, která naváže a doplní dílo o další události, které leží teprve před námi.
Pokud si myslíte, že Miloš Zeman je jen neschopným hulvátem, který se nahoru dostal jen díky volebnímu právu lůzy, a libujete si v novinářských zkratkách, knihu nečtěte, narušila by vám vaše pohodlí v černobílém vidění světa. To stejné platí pro nekritické obdivovatele. Všem ostatním, kteří nedělají závěry předem a disponují kritickým myšlením, mohu knihu doporučit všemi deseti. Získáte díky ní řadu námětů k zamyšlení.

7 19.11.2017

V zásadě nejsem proti historii v komiksech, ostatně, základy starověku mě kdysi naučil Asterix. No jo, jenže ten si nedělal ambice být obrázkovou učebnicí. Předložené dílo tyto ambice má, a já bohužel musím po přečtení konstatovat, že ho z několika důvodů pro původně zamýšlené použití ve výuce nedoporučím.
Osobně vítám každou poctivou snahu o popularizaci zanedbávaných soudobých dějin. Bohužel, pořád je patrné, že podstatná část společnosti se s novějšími dějinami dosud nedokázala vyrovnat, a stále je vnímá především skrz emoce. A to je zásadní problém i autorů komiksu.
Počínaje protichůdným stylem zobrazení postav, konče doprovodným textem, vytváří autoři dojem, že celá druhá polovina 20. století byla u nás soubojem úzké skupiny zlých mocichtivých dědků, podporovaných závistivou a bezpáteřní lůzou, a mladé, krásné, chytré a liberálně orientované většiny. Tato většina pak celou dobu neschopný socialistický režim a všudypřítomné represe jen tiše trpěla, a vnitřně netoužila po ničem jiném, než jeho porážce a cestě na západ. Zkrátka přebírají jednostrannou, disidentskou verzi příběhu. A to nás k poznání dějin příliš neposune. A až se pak nepoučení mladí čtenáři setkají s dějinami společnosti, či údaji od objektivních a seriózních historiků, které ukazují něco úplně jiného a vůbec ne černobílého, budou z toho mít v hlavě guláš.
K tomu navíc autoři přiživují různé mýty, příkladem za všechny budiž smrt Jana Masaryka, prezentovaná jako jasně komunisty zosnovaná vražda. A jako vrchol pak nejdelší část knihy, óda na gangsterskou bandu kolem Mašínů, jejíž činnost odsuzuje i velká část disidentů, a proto nechápu, co autory vedlo k tomu, aby jim věnovali takový prostor, když přitom tolik jiných, zásadnějších věcí pomíjí.
Celkově, díky za snahu, ale mládež máme učit především kritickému myšlení a chápání souvislostí, ne opakování pohádek, ať už pochází z jedné či druhé strany.

2 12.11.2017

Příliš dobrý dojem na mě kniha neudělala. Po zbytečně dlouhém politologickém a příliš teoretizujícím úvodu (který je navíc převzatý z autorovy knihy "Demokracie ve stínu"), autor předkládá spíše obecné dějiny NOF, přičemž sem tam zmíní některá moravská specifika, případně se věnuje moravským regionálním organizacím. Problém je, že ona moravská část tvoří maximálně čtvrtinu knihy, a zbytek jsou víceméně známé a jinde už hojně popsané osudy českých fašistických organizací, či analýzy jejich programu.
Celé to působí spíše dojmem diplomové práce. Rovněž mi tam chyběla nějaká jednotící linie. Téma by si jistě zasloužilo hlubší zpracování.

1 12.11.2017