kedlis komentáře u knih

(SPOILER) Myslím že jsem ještě nebyla u žádné knihy tak rozpolcená, jako jsem u téhle a to jsem si dala několik dní na promyšlenou. Nejdříve jsem byla trochu zmatená a nevěděla jsem jakým směrem se kniha bude ubírat, pořád jsem si nějak říkala aha, tohle je uvedení do děje a následně přijde klasické vyprávění, ale ono nikde. Pravou krásu téhle knihy mi pomohlo ocenit až uvědomění, že se na ni musím dívat jako na jakousi studii celého města. Jádrem jsou zde jednotlivé osoby a střípky jejich příběhů, které tvoří mozaiku komunity. Musíte tedy počítat s tím, že budete přeskakovat od jedné postavy ke druhé a ke třetí a zase k první.
Co se týče vykreslení hokejové kultury (mentalita všechno nebo nic, vyzdvihování zraněných hráčů co dohrají hru, hráči jako produkt apod.) a postoje maloměsta, kde je centrem dění právě hokej, tak to bylo naprosto skvělé. Dále zde hrají roli rasismus, homofobie, sexismus a třídní rozdíly, které značně ovlivňují osudy postav a jejich postoj k tomu, co se ve městě děje.
Příběh se posouvá opravdu po milimetrech a jak už jsem psala, hlavní jsou zde úvahy postav (a autora), což občas nepůsobilo zrovna organicky. Autor se především zaměřoval na to, co se zrovna v dané kapitole hodí za filozofování, jako když se Amat zamyslí nad tím, že jsou hokejoví hráči bráni ve městě jako bozi a pak se tak samozřejmě i chovají, těžko věřit že má v patnácti letech takovou schopnost reflexe něčeho, v čem aktuálně vyrůstá. Bojovala jsem s tím, zda mi je tohle filozofování sympatické, nebo mi přijde jen rádoby intelektuální. Opravdu mnohdy jednotlivé kapitoly působily jen jako prostor pro úvahy autora bez většího smyslu pro příběh.
Ale hlavně, o všem nám autor, ale málo toho ukazuje.
Na druhou stranu jsem několikrát brečela a co mi přišlo opravdu skvělé bylo přátelství mezi Mayou a Annou. Benji a Amat jsou další, kteří mi přirostli k srdci. Na některé jsem v průběhu přehodnotila názor, mezi ně patří Kira a Bobo.

"You may not be an angel, Benjamin, I know that much. But, dear God, you haven't lacked a role model. All your best qualities come from the fact that you've been raised in a house full of women."

5 29.03.2024

Četla jsem nejdříve "Proč se cítíme špatně, když se máme tak dobře?", takže určité věci pro mě nebyly novinkou, ale celkově jsem to brala jako doplnění a rozšíření informací o sociálních sítích.
Hansen to umí zkrátka podat i pro úplného laika a jeho přístup k věci se mi opravdu líbil. Především informace o tom, jak nás ovlivňuje i jen samotná přítomnost mobilu na stole mě opravdu překvapily. Sociální sítě jsou zkrátka past a to tahle kniha byla psaná před obrovským boomem tiktoku v roce 2021, o jehož následních se dočteme za pár let a odvažuji se tvrdit, že vůbec nebudou pěkné. Drobným mínusem je opakování jistých informací ve vícero kapitolách.

2 17.03.2024

(SPOILER) Autorka knihu postavila na zakázané lásce mezi dvěma hlavními postavami, ale ta láska je vytvořená z ničeho. Já vlastně do teď nevím, proč se Isobel s Havranem milují a upřímně ani moc nechápu celý ten svět. Isobel je bez rodičů a je nejlepší portrétistka a Havran je princ, který má v očích smutek, ale obávám se že tohle na velkolepou lásku nestačí.
Styl psaní mi také nesedl a občas na sebe jednotlivé pasáže nenavazují. Příkladem je, když Havranovi mají víly držet ruce za záda a Beladonna drží Isobel, ale zároveň se Isobel s Havranem drží za ruce a povídají si o svých plánech, jako kdyby byli sami. Celý svět je nedotažený, některé věci nedávají smysl, nebo si v mnoha ohledech protiřečí.
Vedlejší zápletka je bohužel opět závislá na té jejich lásce a tím pádem je nemastná neslaná, velkou část také tvoří cestování z jednoho místa na druhé a zase zpátky bez většího smyslu.
Velkým plusem jsou May a March, protože kdo by nechtěl párek kozích dětí.

"Jsi jako živá růže mezi voskovými květy. My možná trváme věčně, ale ty kveteš jasněji a voníš sladčeji a svými trny přitahuješ krev."

2 02.03.2024

Autor se k problematice staví otevřeně a nabízí pohled do možného vysvětlení našeho prožívání. Píše o tom, že náš mozek je nastaven na přežití a rozmnožování a zatímco my žijeme v roce 2024, kde se neustále kvůli technologiím a sociálním sítím vše mění závratným tempem, náš mozek je stále v době lovců a sběračů.
Líbilo se mi, že to opravdu nebylo ve stylu "začněte cvičit a bude vám líp" bez vysvětlení nebo kontextu, ale zároveň často upozorňuje že na všechny tohle samozřejmě neplatí a vyzdvihuje terapii, jelikož není deprese jako deprese. Dále mluví třeba o osamělosti nebo vlivu sociálních sítí. Také často upozorňuje na to, že každý mozek je trochu jiný a to, že někdo prožívá určité situace citlivěji nebo kritičtěji neznamená, že je vadný.
Možná se to lehce v určitých pasážích opakuje, ale je to psáno opravdu pro laiky, takže je vše srozumitelené a stravitelné.

"Nedostatek spánku, dlouhodobý stres, sedavý způsob života a prohlížení si cizích, k dokonalosti upravených fotek na sociálních sítích, to vše může vysílat signály, které si mozek chybně vyloží jako hrozící nebezpečí nebo důkaz naší osobní nedostatečnosti. V reakci vyšle mozek příkaz, abychom se stáhli, a my začneme mít špatnou náladu."

"A především - pokud se necítíte dobře, měli byste vyhledat pomoc. Je to stejné, jako když máte zápal plic nebo alergii. Pomoc je tu pro vás a vy v tom nejste sami."

1 29.02.2024

Je to přeci jen poněkud starší dílo, ale i tak je dost zajímavé nahlédnout do života rodin (spíše maminek) s dítětem s postižením.

11.02.2024

(SPOILER) Jako první bych chtěla vyzdvihnout opravdu nápadité převyprávění pohádek, s Winter se kruh uzavřel a poslední dílky do sebe zapadnuly. Obávala jsem se počtu stran a to i oprávněně, první dva díly byly opravdu svižné (Scarlet až moc), třetí díl se místy táhnul a tady u posledního už to bylo opravdu natahované. Není nikdo, kdo by se rád loučil s oblíbenými postavamy, ale i tak je důležité vědět, kdy už příběh ukončit.
Winter jako postava je asi moje nejoblíbenější, je dostatečně chytrá na to, aby v jistých okamžicích využila toho jak ji ostatní podceňují, zároveň má laskavé srdce a dynamika s Jacinem byla skvělá. Tady už jsme u toho, že je tu moc postav a zároveň revoluce, není možné se na všechny soustředit stejně, ale o nich bych chtěla číst víc.
K ostatním párům takto ke konci série jen pár slov.
Cinder a Kai - velmi dospělý přístup, jak k jejich vztahu, tak k vládnutí, u nich byl největší posun a růst, což se dá čekat.
Scarlett a Vlk - no, můžu říct že je Scarlett lepší člověk než jsem já, promiň Ze'Eve.
Cress a Thorne - ne, jemu je dvacet a jí šestnáct a dalších bambilion detailů proč to pro mě nefunguje.
Samozřejmě celý příběh a průběh hlavně tohoto poslední dílu doprovází různé neduhy ale pravdou je, že je to psané jednoduše a čtivě, postavy jsem si oblíbila a čtení si užila, takže jsem některé věci prostě vypustila.

2 06.02.2024

(SPOILER) 3,5 hvězdiček, jelikož to nebylo tak skvělé jako předchozí díly, ale stále jsem to žrala. Cress je oproti předchozím dílům o dost delší, už se nám tu začínají vysvětlovat jisté věci, osudy postav se prolínají a celý příběh je svým způsobem dramatičtější, ale zároveň i trochu přeplácaný. Cress jako hlavní postava mě až tolik nebavila, je svým způsobem roztomilá, ale strašlivě naivní (to ale samozřejmě dává smysl, vzhledem k tomu jak žila) což v kombinaci s párováním k Thornovi docela vyniká a nejsem moc fanoušek tohoto páru. Kdo mi strašlivě chyběl byla Scarlet, svým způsobem neměla dost prostoru pro pořádný růst ani ve své vlastní knize a tady v podstatě vůbec není a Vlk tu sice je, ale je z něj jenom figurka. Každopádně kapitola kde se ukázala Winter mě zaujala a Jacin je skvělý, je pro mě asi jako Thorne pro většinu čtenářů této série, jsem zvědavá co nabídne poslední díl.

1 03.02.2024

(SPOILER) Druhý díl je od začátku do konce napěchovaný akcí, takže není ani chvilinka nudy. Samotné přeskakování pohledů ale dle mého způsobilo, že se narozdíl od prvního dílu o něco zúžil pohled více na hlavní postavy, a nezbylo tolik času na budování vztahů s postavami vedlejšími. Také se to celé odehrává ve vlastně strašně malém časovém úseku, takže láska mezi Scarlet a Vlkem je taková trochu rychlokvaška, ale celkem to funguje, když je Vlk vlastně takový skoro pes.
Kdo mi moc nesedl tak to byl Thorne, měl momenty kdy mě bavil, ale opravdu mi šlo proti srsti, že jde vlastně o takového podivného slizouna (album "oblíbených" děvčat, nahá žena na lodi, flitrování s Emílií eeeh).

1 01.02.2024

(SPOILER) Po delší době kniha, která mě naprosto pohltila. Na začátku jsem o knize věděla jen to, že má jít o převyprávění Popelky, ale to je opravdu jen zrníčko celého příběhu. Autorka vůbec nešetřila a kolem jádra Popelky vystavěla zcela nový a velmi pestrý svět. Samozřejmě pokud bych se v tom chtěla rýpat, tak bych musela zmínit to, že tento pestrý svět je v mnoha věcích nedotažený. Konkrétně v tom, jak vlastně Cinder jako kyborg funguje, z jak velké části má zachovaný mozek a funkce člověka a kde je hranice mezi kyborgem a robotem. Proč jsou kyborgové tak utlačovaní, kde se vůbec vzali lidé na měsíci a proč se odehrává příběh v Pekingu, když to nemá na vykreslení atmosféry žádný dopad. Každopádně to na mě zkrátka zafungovalo a já se u čtení velmi bavila, autorčin styl psaní je velmi čtivý a samotný příběh je vcelku jednoduchý.

4 28.01.2024

Škoda že to není ucelený příběh, ale i jako střípky epizod to funguje a dokáže to pobavit.

31.12.2023

(SPOILER) Není to jen klišé jako blázen, ale v určitých momentech je to prostě vysloveně trapné. Hlavně chování Nathalie (která je jen v pozadí) je neskutečně na hlavu a erotické scény jsou taky mimo. Nemůžu tomu upřít čtivost a to, že jsem se zasmála. Seriózně se to brát nedá, ale občas takové absurdní odlehčení není úplně k zahození.

18.12.2023

(SPOILER) Na to, abyste mohli přijít na psychoterapii s jasnou objednávkou je tato kniha ideální. Pokud jste někdo kdo je úplně na začátku hrabání se ve vlastní mysli, tak z knihy jistě něco pochytíte, nebo se jako u mě dostaví jistý "aha" moment.
Negativa: Autor dost věcí zjednodušuje a často se opakuje, rady ohledně vynechání cukru jako bílého jedu pro někoho trpící PPP jsou fakt gól.

3 17.10.2023

(SPOILER) Nemůžete být na internetu bez toho, aniž byste nenarazili na zmínky o iCarly, takže jsem měla alespoň mlhavou představu, kdo Jennette vlastně je. Po přečtení této knihy mě ale napadá, proč se vůbec rozhodla psát o svém životě, protože podle všeho nenáviděla herectví a všechnu tu slávu co přináší, ale teď vše odhaluje a navíc dělá rozhovory. Kéž by to bylo v knize zmíněno.
Je to neuvěřitelně syrové a bez servítek, musím říct, že mi popisované děje byly často velmi nepříjemné, takže pokud jste někdo, komu nedělají dobře zejména poruchy příjmu potravy, nečtěte to. Myslím to vážně, v knize jsou podrobné popisy zvracení a hladovění. Dále také popisy zneužívání, sexuálního násilí, alkoholismu a emočního týrání.
Osobně mám raději, když jsou memoáry psány chronologicky a z aktuálního pohledu autorky/autora, tady větší část knihy tvoří dětství a to psané z pohledu autorčiny mladší verze, to je také jeden z důvodů, proč v knize chybí reflexe i nad jejími vlastními činy. Kapitoly mi občas přišly útržkovité, některé jsou i velmi krátké a neucelené a to hlavně v druhé polovině knihy.
Jennette si prošla něčím strašlivým a do budoucna ji přeji jen to nejlepší, ale bohužel mi podání jejího příběhu v podobě této knihy vůbec nesedělo.

1 05.10.2023

(SPOILER) Starbucks ve fantasy světě. Příběh je to milý to ano, ale to mi bohužel úplně nestačí. Celou dobu jsem měla pocit, že se vlastně nic moc neděje, veškeré překážky byly vyřešeny během pár vět a vše se odehrává v kavárně. I prvek fantasy tak nějak upadá do pozadí a škoda že nebyl využit potenciál v podobě magických drinků či pochutin. Líbil by se mi prvek "found family", ale postavy mimo Viv nejsou vůbec prozkoumané, moc o nich nevíme a ani vzájemně spolu moc neinteragují, u Viv alespoň došlo k jistému vývoji charakteru.
Někoho kdo má rád pohodové čtení bez větších zápletek se špetkou fantasy to určitě potěší.

*To že lidé z LGBTQ+ komunity existují kromě reálného světa i ve světě fiktivním opravdu není "propaganda"

4 28.09.2023

(SPOILER) Michelle zažila ztrátu blízkého člověka, se kterým měla komplikovaný vztah a teď se s tím potřebuje nějak vypořádat. Takhle podané to zní lákavě, ale forma podání mi tak úplně neseděla. Přišlo mi, že by se zápisky hodily do sezení s terapeutem/kou, jelikož autorčiny rodiče ji rozhodně během jejího života nešetřili, ale v knize mi chybělo jakési posunutí či větší nadhled.
Líbilo se mi propojení s korejskou kulturou a jídlem, která se svým způsobem prolíná celou knihou, každopádně na začátku opravdu v hutné formě, kterou je nutné se prokousat.

21.09.2023

(SPOILER) Knihu jsem nedočtenou odložila někdy před dvěma lety, ale potom jsem viděla trailer na film a musela jsem se k ní vrátit a víte co? Nevím zda mi neseděl český překlad, nebo jsem ji četla ve špatný čas, ale opravdu mě to bavilo. Alternativní svět ve kterém láska překoná všechno a USA má prezidentku, komu by se to nelíbilo, jasně od realistického zobrazení politiky to má daleko, ale já to opravdu nečetla pro získání informací o politice. Co se mi opravdu líbilo byly e-maily, které vykreslovaly hloubku vztahu a lásky mezi Henrym a Alexem.
Hodnocení je 3,5/5.

2 20.09.2023

(SPOILER) Upřímně jsem zklamaná hlavně kvůli vlastním představám, je to opravdu deník a proto mi připadalo, že to neplyne úplně dobře. Náboženské úryvky jsem upřímně po čase začala úplně přeskakovat, autorka mi trochu přišla jako poslední zlatá růže a překvapily mě i poněkud rasistické poznámky (haha snad nejím psa, haha netopýr k jídlu). Na druhou stranu jsem byla i překvapená tím, kolik toho jako farářka vykonává a že netráví čas jen v kostele, ale proletí se po celém světě.

7 20.09.2023

(SPOILER) V knize se toho děje opravdu hodně a upřímně historický prvek mě akorát mátl, přibývala jména a údalosti, ale dle mého nebyly popsány vůbec zajímavě a hlavně mi přišlo, že autorka už očekávala od čtenářů nějakou znalost o občanské válce v Irsku. Já jsem jim tu hlubokou lásku bohužel vůbec nevěřila, celou dobu jsem čekala na nějaké emoce, ale přišlo mi to celé takové mdlé. Líbil se mi moment, kdy vytvářeli knihu pro Eoina.
Pokud jste někdo kdo miluje historii s trochou romantiky, tak je tohle nejspíš kniha pro vás.

31.08.2023

(SPOILER) Bohužel je dost znát doba kdy byla kniha napsána, tenkrát možná v něčem překvapivá, dnes akorát plná stereotypů. Upřímně nevím zda mi všechny ty nepříjemné žvásty bránily vidět magii kolem Terabithie, nebo tam prostě žádná magie nebyla.
Sexismus je snad na každém řádku, páni Leslie nenosí šaty, má krátké vlasy, ta je tak neobyčejná, někdo nenosí rtěnku to je nečekané, Jessie rád kreslí to je holčičí, jeho sestry jsou namyšlené fifleny.
Potřebujete postavu, která bude jasný záporak? Tak to je nechutně tlustá a odporná, je to slon, hroch, potřebuje na odtučňovací tábor kde bude zesměšňována. Tohle se dozvídáme od našich hlavních protagonistů, kteří mají být děti plné fantazie a laskavosti.
Proč se Jessieho sestra ohradila, že na ni moc zírá když je bez oblečení a Jessie odpoví podivným vtipem zavánějícím pedofilii? Nemluvě o tom, že ji praští a nikdy se neomluví.
Dalším aspektem je domácí násilí, je bráno jako norma, jako něco co se zkrátka děje a děti které "nekryjí" svoje násilné rodiče jsou vykreslované jako ty špatné. Čekala bych nějaké zaražení alespoň od Leslie, která má být osvícená životem ve městě.
Nemyslím si, že knihy musí být naprosto bez stereotypů, ale především v knize pro děti bych očekávala, že tam padne nějaké vysvětlení či naznačení toho, že je to špatné a nevhodné.

16.07.2023

(SPOILER) Kniha o důležitém tématu, řekla bych, že trochu klouže po povrchu problematiky, ale zase nabízí několik stránek odkazů a zdrojů, na které se můžete v případě zájmu obrátit. Autorovo podání občas působí jako kázání a je zřejmé, že na to působí jeho hodnoty jako křesťana (často se točí okolo důležitosti manželství a vztahu muže a ženy).

1 08.07.2023