katy238 komentáře u knih
Co se odehrává v hlavě samotáři? Proč se straní všech? Jak tráví čas zavřený ve svém malém světě čtyř stěn a starých knih? Dnes nám takto postiženým pomáhají sociální sítě, ale dříve byli lidé buď uzavření podivíni nebo ti, co v proudu slušnosti a přijatelných mravů vycházeli ven a dávali své společenské přednosti na odiv. A mezi nimi podivíni, astronauti samoty, kteří se dokázali sem tam probít ven a jako stepní vlci kroužit okolo. A právě o jednom stepním vlkovi, který se na chvíli zatoužil stát uhlazeným přátelským psíkem, je tato neuvěřitelná kniha, kterou však nemůže pochopit každý. To však nic nemění na faktu, že se jedná o zajímavé a nadčasové čtení.
Tato kniha není na jedno přečtení, stejně jako příběh v ní není příběh jednoho života. Prolínání času a dějových linií, opakovaný návrat k zásadním momentům z několika úhlů, příběh pěti bratrů a zároveň vyprávění jen o jednom z nich. Kolik toho Clay unese na svých bedrech, kolik toho zvládne jeho srdce? Kolik vůbec může unést člověk sám? Nádherné čtení, smutné, strhující, nezapomenutelné. Autor dokázal, že není "mistrem jedné knihy a jednoho tématu", ale že se dokáže ponořit i do jiných vod.
Vyprávění z duše obyčejných žen, žen, které byly vždy tak trochu za svými manžely, horníky. Byť míra emancipace léty vzrostla, vždy měly toho svého horníka, který byl v kraji tak trochu "jiný", důležitý. A všechny pojí stejná bolest, bolest náhlé ztráty a nespravedlnosti. Proč zrovna ten můj? Osud hornických vdov, kterým černý osud vyrval muže a nechal je samotné s dětmi, jejich každodenní boj s údělem, jaký si nevybraly, je podán lidsky, jakoby čtenář seděl v kolonii v malé kuchyňce, před sebou turka v hořčičáku na gumovém ubruse a poslouchal příval vět, které se dotýkají a vtahují. Výjimečné dílo a doufám, že není poslední. Podobných osudů je bohužel opravdu mnoho, každý jiný, všechny těžké. Zaslouží si být vyslyšeny.
Jednoduché povídání o Niki Laudovi a s Nikim Laudou. Kniha se nedostává nikomu z aktérů příliš pod kůži, neukazuje různé vrstvy osobnosti jezdců ani neodhaluje závratná tajemství. Je to čtení o silných vozech a o mužích, kteří jim vládnou. Jako jednoduchá četba ideální, je však dobré o osobnosti Nikiho Laudy něco vědět už před přečtením knihy, jinak mohou některé pasáže působit zmateně.
Rychlopalba dělá čest svému názvu. Děj je rychlý, události se střídají v rychlém sledu a než se čtenář vzpamatuje, stojí na konci příběhu se stejně prázdným a zmateným pocitem, jako po výstřelu poslední kulky, kdy nastane jen ticho a podivný klid. Nejedná se o jednoduchou konzumní detektivku, ale o syrovou ukázku z prostředí, které vedle našich životů denně pulzuje a do kterého většina lidí nikdy nechce patřit...
Jednoduše popsané události, na které by letecký průmysl nejraději zapomněl, ale přesto byl nucen je zaznamenat, prošetřit a vzít si z nich poučení, draze vykoupená. Každá událost obsahuje upřesnění, popis katastrofy a vyvozené důsledky, vše jednoduše popsáno pro naprostého laika i začátečníka v tématu. Výborná volba pro nováčka v zájmové oblasti nebo jako doplnění literatury zkušenějšího čtenáře.
Silné téma, těžké čtení o protrpěném dějství, síle vzepřít se a šrámech na duši, které už nikdo nezhojí. Vyprávění Céline o ztraceném dětství a despotickém otci se jen nesnadno stravuje, při čtení je těžké odosobnit se od řádků, ve kterých je shrnuta bolest a nepochopení pohnutek toho, jež má chránit, místo toho způsobuje rány bez vysvětlení. Kniha není pro slabší povahy, i tak patří do kategorie těch, které by si měl přečíst každý.
Temná sonda do duše dítěte pozůstalém po vraždě mladšího bratra a sebevraždy matky. Kniha sleduje osud devítileté Elišky, která se vyrovnává s nálezem dvou mrtvých těl svých nejbližších a pátrá po nezodpovězené otázce proč. V dospělosti se rozhodne otevřít třináctou komnatu rodinné historie aniž by tušila, že její matka má i po smrti moc pomalu jí ničit život. Pátrání se stane její obsesí a náhle si již sama není jistá, jak daleko je ochotná zajít a zda si vůbec přeje své kroky zastavit... Další příjemné překvapení české literatury s velmi mrazivým závěrem.
Jedna z nejbizarnějších knih vůbec a i když jsem si ji vzala na fyzicky náročnější dovolenou, večer jsem u ní neměla problém vydržet, stále dále číst a neusínat. I když popisy zranění i tajemných záchvatů jsou otřesné a rozuzlení podivné, je kniha zajímavostí v české literatuře a podívám se i po další autorově tvorbě. Není to však konzumní čtení a autor se svým stylem ocejchoval, protože mezi jinotajné řádky se nedokáže ponořit každý. Pokud se to však čtenáři podaří, čeká jej výjimečný zážitek a lehké mrazení z otázky: "Co kdyby....?"
Jednoduché vyprávění o složitých časech. Autor zachycuje své vzpomínky na Krakov a utrpení židovského obyvatelstva v něm žijícím. V knize se autor netají svým obrovským obdivem a vděkem k Oskaru Schindlerovi a vypráví o svém životě i po konci války, kdy hledal mnoho let sílu otevřít zavřenou bránu do části své duše, kde měl shromážděny vzpomínky na nesmírné utrpení, hrůzu a nikdy nekončící strach. Kniha šetří drastickými popisy a je vhodná pro zájemce o danou tématiku se slabšími nervy a je to také zajímavé čtení pro návštěvníky Krakova, kteří mnoho míst v knize ze svých procházek poznají.
Jednoduchá detektivka z ostravských ulic, která neurazí a ostravské obyvatele potěší popisy notoricky známých míst. Přespolní ovšem nemá příliš možnost oslovit, děj staví na velmi dobré znalosti místopisu Ostravy i mentality jejích obyvatel, i tak se jednalo o milou detektivní jednohubku ze známých míst (pro Ostravany).
Něžné vzpomínání Američana, který z naší země již nedokázal nikdy odejít i přes odstrašující dobu, do které přišel. V období tvrdé totality, nedostatku základních životních potřeb a absurdity každého dne dokázal Gene vytěžit ze života v Praze to nejlepší a v devadesáti letech na to i rád vzpomínat. Příběh jedné nemožné lásky, která se stala osudovou, okořeněný jedinečnými vzpomínkami. Nádherné čtení, které neomrzí.
Obsáhlý příběh, který splétá dohromady rozdílné osudy, které začaly na jednom místě - v sirotčinci u moře. Příběh místy může působit rozvláčně a nelogicky, ale vše má svůj smysl a každý dostane, co si zaslouží. Kniha však není psána pro masy a je nutné příběh číst beze spěchu a přemýšlet nad ním. Sprint ve čtení od této knihy není možné očekávat, ale pokud jste ochotní ve čtení zpomalit, bude pro vás Sedmé dítě zajímavým a temným zážitkem.
Přečteno, abych měla šanci pochopit film. Kniha psaná pro svou dobu, bestseller, který už dnešku nestačí. Příběh jednoho státního ouřady, který musí přeskočit svůj stín a stát se někým, kým nikdy nebyl.... Jednoduchý, až pohádkový příběh pro dospělé z dob, kdy se obyčejní lidé toužili stát tajnými agenty. S dneškem již nedokáže držet krok, ale jako nostalgie a sonda do časů minulých velmi pěkné.
Šokující a těžké čtení o genocidě probíhající v závěru 20. století. Svědectví lhostejnosti, byrokracie, arogance a lhaní beze studu. Kniha nešetří drastickými popisy, není pro slabší povahy.
Jednoduché a neagresivní čtení o utrpení z rukou Sovětů. Popisy v knize jsou strohé na drastické výjevy a zároveň historické reálie nedehonestují snahou o romantizaci. Smutné čtení o strašné době, které si může každý přečíst bez hrozby jakékoliv traumatu a může pomoci nastartovat hlubší zájem o dané téma.
Rozhovor, který nechcete skončit, vyprávění, jaké se vám zaryje pod kůži a slova, která popisují časy krásné i těžké. To a mnohem více naleznete v úžasné knize vzpomínek jedné z nejdůležitějších dokumentaristek naší doby i té doby minulé. Nádherné čtení plné moudrosti, ke kterému se budu ráda vracet a napjatě poslouchat neuvěřitelné příběhy, které se skutečně staly. Naštěstí i bohužel.
Po delší době kniha přesahuje kvalitou použitý marketing. Výborné čtení, nepředvídatelný děj, ponurá atmosféra a překvapivé rozuzlení. Skvělé čtení a milé překvapení.
Knihu jsem si vzala jako naději na skutečného průvodce na cestu po Rumunsku a inspirovaly mě k tomu krásné černobílé fotografie v knize. Knihu jsem opravdu začala (vpravdě, na-přeskáčku), číst až na cestě a hodně jsem se nasmála. Autor dostal očividně jednu přesnou cestu nalajnovanou režimem s tajnými v patách a z toho musel vytěžit více než 300 stran vyprávění o zemi, kterou ani nesměl skutečně poznat. S ohledem na nelehkou dobu a upřímnou snahu autora nepadat jen do chvály režimu nelze hodnotit skutečně nízko, ale spíše než sonda do zvyků a geografických zajímavostí Rumunska se jedná se naivní vzpomínku na cynické časy, kdy se nesmělo nikam jezdit, ale musely se vydávat cestopisy.
K výtisku jsem se dostala náhodou a právě tento způsob mi nepřijde u tohoto typu literatury šťastný. Svědectví o svévoli režimu (zvláště toho minulého) by totiž měla být volně dostupná všem a výpovědi v knize uvedené se stále opakovat. Drobné mínus je odborné pojetí, které bohužel není určeno masám, ale i tak se jednalo o zajímavé čtení, které mě nasměrovalo dále k literatuře disentu.