Kateshiki
komentáře u knih
Tři mušketýři
Alexandre Dumas, st.
Kniha se mi velmi líbila a v polovině 1. dílu mě rychle vtáhla tak, že jsem se nemohla odlepit od dalších kapitol. Byla velmi čtivá, akorát mi občas dělali problémy francouzské názvy. Po přečtení usuzuji, že mi Dumas tvorbou velmi vyhovuje. Miluji zdejší zápletku. Vždy mě překvapí, jak lze dál zápletku formulovat.
Stmívání
Stephenie Meyer
Velmi napínavý příběh, který nenechá čtenáře vydechnout. Čte se jednou básní a je mnohem dojemnější než film.
Nebe pod Berlínem
Jaroslav Rudiš
Velmi dobře zpracované, ale kniha mi přijde extrémně krátká. Některé věci jsem ještě teď nepochopila, takže kniha je spíš pro starší čtenáře. Pozoruhodné ilustrace.
Půlnoční koruna
Sarah J. Maas
Ještě mnohem více záhad a hádanek. To je náplní této knihy. Pouze mne moc nebavilo, že každých třicet stran je akce. Pak je to takové '' ofučené''.
Skleněný trůn
Sarah J. Maas
Kniha je velmi poutavá a příběh Celaeny neobyčejný. Kniha je zároveň i detektivkou, protože se Celaena snaží zjistit, kdo zabíjí její protivníky v klání.
Volání netvora
Patrick Ness
Kniha končí zároveň šťastně a zároveň smutně. Je to velmi fascinující. Lehce se četla a čtení zpříjemňovaly krásné ilustrace od Jima Kaye.
Divotvůrce
Sebastien de Castell
Skvělé zpracování - zajímavý dej, pozoruhodné postavy. Ke konci mnoho akce a napínavý děj. Kniha se četla snadně a kočkoveverčák byl vážně úžasná postava. Děj knihy hodně dává a je na zamyšlenou.
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Ransom Riggs
Kniha byla ze začátku zajímavá, ale v polovině knihy bylo až do konce moc akce a nic velkého mě nepřekvapilo. Musím ale uznat, že v knize jsou velmi zajímavé obrázky.
Bílý tesák
Jack London
Fascinující příběh vlka na půl psa od začátku, kdy byl ještě v matčině lůnu, po zrození jeho potomků.
My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow
Kniha vyprávějící o životě Christiane Felscherinow je krásně zpracovaná. Příběh se mi velmi líbí, protože mě pořád nutil číst dál a dál. Lépe zpracovanou knihu ze života jsem snad ještě nikdy nečetla.
Úplná prázdnota
Iveta Vochalová
Hned bych knihu šla číst po druhé. Moc se mi líbil příběh začínajícího narkomana. Jediná věc, která mě zklamala byla ta, že kniha mohla být delší a tím pádem víc rozepsaná. Je toho škoda.
Labradorský retrívr
Bernard Duke
V knize bylo mnoho zajímavých informací, ale mohlo jich být o něco více. Podrobněji rozepsaný výcvik a tak.
Probuzení Simona Spiera
Becky Albertalli
Kniha mi vzala dech. Jedná se o jednu z nejlepších knih, kterou jsem za svůj život četla. Nemám co vytknout až na to, že mi některé postavy přišli ze začátku málo popsané.
Proč mě nikdo nemá rád?
Galina Nikolajevna Děmykina
Začátek knihy dobře začal. Autorka všechno pěkně rozepsala a děj vyváženě pokračoval dál. Mrzí mě konec knihy. Děj byl moc uspěchaný a zápletka až u konce knihy. Autorka se mohla klidně víc rozepsat.
Discopříběh č. 1+2
Eduard Pergner
Sice se říká, že u knih platí, že pokud je podle filmu, tak nestojí za to ji číst, ale tady je to pravý opak. Mnohem lépe jsem si vychutnala knihu než film. Více jsem rozuměla pocitům postav a celkově se do děje více vžila, než kdyby jsem se dívala na film, který mě tak neosloví, jako tato kniha.
Kůň jménem Zázrak
Zuzana Holasová
Knihu jsem četla dvakrát. Když jsem byla malá a teď. Musím říct, že mne kniha vždy překvapí, bez ohledu na můj věk. Začátek mě sice moc neoslovil, ale konec to skvěle vynahradil.
Útok titánů 2
Hadžime Isajama
Druhý díl byl skvělý. Už jsem si zvykla na horší kresbu, ale pořád mně štve nespisovné vyjadřování postav (slova +v, př: vomáčka)
Katčiny tajnosti
Irma Krauss
Nádherná kniha. Velmi se mi líbilo, jak autorka napsala knihu. Všechny emoce jsem prožívala s Kateřinou a tím myslím i ty smutné. Ze začátku mě sice překvapilo, že autorka po celou dobu dívku oslovovala křestním jménem Kateřina, ale to vůbec nemá vliv na mé hodnocení.
Útok titánů 1
Hadžime Isajama
Manga se mi příběhově velmi zalíbila a na ni mě nalakákalo anime. Kresba sice nic moc, ale to tolik nevadilo. Ocenila bych, kdyby manga měla více detailů jako mělo anime. Zase jako u mangy '' Tokijský Ghúl '' jsem se naštvala. Postavy mluví nářečím s předložkou v (př: vomáčka, vostružiny).
Dárek
Pia Hagmar
Knihu jsem četla po druhé a pořád na ni mám dobrý názor. Sice už mě tolik nenatchla, ale i tak si myslím, že stojí za to si ji přečíst. Hodně jsem se viděla v Millině životě, protože i já jsem na tom podobně jako ona. Kniha má i velmi kvalitní dizajn (vázaná vazba a tvrdé stránky), takže jak říkám. Určitě se vyplatí číst.