Kateřina1011 komentáře u knih

Velice ráda poslední dobou otvírám podobné knížky. Naprosto souhlasím s tím, že klíč k uzdravení si nosíme v hlavě. Jen je někdy těžké ho vylovit. Ale jsem moc ráda, že jsem si knížku koupila, určitě se k ní vrátím. Moc se mi líbilo, jak autorka radí zamyslet se nad tím, jak vyvážený máme týden z pohledu stresu a relaxace. Moudrá knížka, která mi dala hodně podnětů k přemýšlení...

2 23.05.2015

Knížka mi byla doporučena jako skvělá, komentáře, které jsem tu četla byly nadšené...Asi jsem měla vysoké očekávání, protože se k tomu nadšení nemůžu přidat. Knížka mě nezklamala, ale na můj vkus byla místy až moc rozvláčná, příběh sice celkem zajímavý, ale četla jsem knížky, které mě naprosto strhly dějem, tady se mi nic podobného nestalo ani omylem. Naopak s pocitem, že už dneska nechci číst, jsem tu knížku pokládala dost často. Škoda.

4 26.12.2014

Knížka přesně splnila má očekávání. Nechtěla jsem číst životopis, ale spíš něčí vzpomínky na tohoto nenápadného a ve všech směrech výjimečného člověka. A pan Špaček má o čem vyprávět. Pan prezident byl osobnost, kterou nám právem záviděl svět. Není divu. V tomto jediném člověku se potkala hluboká moudrost, smysl pro pravdu, srdečnost a přitom nepřehlédnutelná skromnost, pokora a nádherná lidskost. Kéž by naše země měla víc osobností, kteří si zaslouží úctu a lásku, tak jako tento Pan Prezident.
Hodně mě mrzí, že už není mezi námi. A když dnes slyším, jak se někteří politici snaží jeho jméno pošpinit, říkám si, kde berou tu drzost... vždyť mu morálně ani lidsky nesahají po kotníky.

2 01.12.2014

Musím říct, že jsem chvílemi měla pocit, že sedím s manželem u televize, on drží ovladač a přepíná:-) Ale oba dva příběhy byly skvělé a moc hezky napsané. Našla jsem spoustu myšlenek, nad kterými stálo za to se zastavit a přemýšlet. To mám u knížek ráda. Nádherné mi přišlo třeba setkání Moritze se starým Olegem, tam co myšlenka, to moudrost.
V příběhu Lea je zase tak intenzivně vylíčená bolest ze ztráty, že ji cítíte. Ono to chvílemi vypadá, že se plácáte pořád v kruhu, ale kdo bolest zažil ví, že vymotat se z ní opravdu není snadné.
Moc se mi líbily zápisy z deníku a obrázky, které k nim byly - u prvního mě zarazilo to obkreslování tužkou a chvíli jsem žasla, že už si čtenáři knihovny do knížek snad i kreslí:-) Krásné. Moc.

3 21.11.2014

Příjemné čtení. Sice jsem díky neustálému naznačování získala brzy podezření, kdo stojí za vraždami, takže překvapení se nekonalo, přesto se knížka četla velmi dobře a vychutnala jsem si ji.

15.11.2014

Napínavé a velmi dobře napsané. Ocenila jsem, že autor moc nerozpitvával nepodstatné věci a děj měl díky tomu úžasný spád.

1 11.11.2014

Nevím, jestli se vůbec pouštět do nějakého komentáře. Určitě se někomu tento styl psaní líbí, ale já přece jen od knížky něco čekám. A od spisovatele-muže nečekám červenou knihovnu. V knížkách, které mě "dostanou" nemusí téct krev (jsem raději, když neteče). Nemusí být takový dějový spád, že se bojíte knížku položit, aby vám něco neuteklo, ale ...něco tam být má.
Tohle vyprávění začalo vcelku slibně a vyvíjelo se tak, s lehkým zamhouření očí, téměř po konec 1. sv. války. Ale potom se autor nějak zasekl a opakuje se stále tatáž zápletka jen s lehkou obměnou zúčastněných osob. Chci dobro, ale ten zlý mi to kazí. Každá taková situace je tak na 10 stránek - nic hlubšího, a pak se rozmotá. Nemáte nad čím přemýšlet. A znovu...
Rose, Franklin, Monk, Michelle a nakonec Cassandra - tatínkova broskvička. U všech je to stejné.
Postavy nejsou nijak propracované, spíš povrchní a kýčovité. Černá a bílá. Tvrdě pracující ženy, které se podívají do hlubokých očí svého narozeného dítěte a vědí, že musí pracovat navzdory celému světu. Muži čestní a spravedliví, s kobaltově modrýma očima a širokou, vypracovanou hrudí. A samozřejmě lumpové, s ostrými rysy ve tváři, kteří jim chtějí vše překazit.
Omlouvám se, nechci se nikoho dotknout, ale tohle byla jedna z nejhorších knížek. I od odpočinkové literatury si slibuji o hodně víc.

1 01.11.2014

Právě jsem dočetla a jsem úplně nadšená. Krásný příběh. Pro mě jedna z nejsympatičtějších hlavních hrdinek, se kterými jsem se v knížkách potkala.
Za místy zdlouhavé vyprávění jsem chtěla dát čtyři hvězdy, ale za to, že jsem se dočkala jiného konce než toho přeslazeného ve filmu, dávám pět:-)

28.10.2014

Určitě zajímavý příběh. Ale musím říct, že přesto, že jsem nejprve ocenila pohled i do "druhé" hlavy, až moc často mi přišlo vyprávění zbytečně utahané. Ačkoli pohled druhé strany zase naopak objasnil, proč se jisté věci v příběhu staly tak, jak se staly... Nevím. Zajímavý příběh, to určitě. Ale svižněji podaný by mě asi pohltil víc a určitě bych hodnotila lépe.

1 26.10.2014

Tohle byla moje sedmá knížka od této autorky. Vím, že někoho nudí číst příběhy, které jsou takhle "obyčejné", ale pro mne je Maeve Binchy spisovatelka, která má obrovský dar vyprávět o tom všedním. Mám pocit, že její postavy můžu kdykoli potkat na ulici.
Líbí se mi, jak se v jednotlivých románech vyskytuje stejný podnik, tytéž postavy, které už jsem potkala v jiné její knížce... Je to jako nechat se pozvat do kuchyně jiných sousedů nebo poznat dalšího sourozence, známého. U některých jsem vtažena do příběhu víc, u jiných míň. Ale líbí se mi, jak umí jednotlivá vyprávění nenásilně provázat a opravdu vytvořit pocit, že jsem jen seděla s kamarádkou a povídaly jsme si o známých...

3 20.10.2014

Druhou světovou válku mám, troufám si říct, pročtenou poctivě od Hitlera, jeho žen, tajných služeb, až po koncentrační tábory. Že byl Stalin stejný šílenec vím, ale přesto přemýšlím, že tohle byla asi první knížka na tohle téma, kterou jsem vlastně četla. Určitě nebyla poslední. Děsí mě, kolik lidí se dokáže přidat a slepě následovat takové zrůdy. Jaké nelidskosti a krutosti je člověk schopen, když má příležitost. A taky to, jak je nakládáno s lidmi, kteří se takové zrůdnosti nechtějí účastnit. Velice silný příběh o lidskosti, síle a vůli přežít a nenechat se zlomit. Krásná kniha k hlubokému přemýšlení...

4 19.10.2014

Příjemné počteníčko.

17.10.2014

Knížky Maeve Binchy mám moc ráda. Pravda je, že neobsahují žádné akce, které vám trhají žíly z těla a napětím si při nich nekoušete nehty, ale pokaždé jsou hrdinové reální, z masa a kostí. Autorka byla velký znalec obyčejného každodenního života a dokázala o něm psát skromně a přesto poutavě. Pro mě osobně jsou její knížky jako sváteční koláč, ve kterém sice vím, kde najdu rozinku, ale přesto se do něj s velkou chutí vždycky znova zakousnu.

1 13.10.2014

Nenudila jsem se, děj mě bavil. Nechybělo mi tam nic, co patří k detektivce. Fajn oddechovka.

04.10.2014

Těšila jsem se na napínavé vyprávění, tajemství. Došla jsem do poloviny a knížku zavřela, protože bych snad umřela nudou. Obrovské zklamání. Nekonečné vyprávění o ničem. Skákání z jednoho předka na druhého, popisování deseti kolen příbuzných a pořád nic podstatného. Hlavní hrdinka se vždycky objevila, tak jsem si řekla, teď už se bude něco dít, čti dál... a zase nic...a jsme zpátky u pradědečka... Co bylo myšleno tím "vyhraněným a velmi specifickým" humorem, jak píšou na obálce, to netuším. Snad strýc, který si čistí uši a zevrubně zkoumá nalezený obsah nebo to, jak prdí po vydatné stravě hlavní hrdinky? Nevím.

30.09.2014

Nenápadná, ale silná, velmi příjemná kniha. Nutí vás hodně přemýšlet o životě a vztazích. O tom, co pokládáme za všední a samozřejmé,... a najednou, když to ztratíme, zjistíme, jak vzácné to bylo. O tom, že velká láska nejsou jen podlamující se kolena.

2 26.09.2014

Moje druhá knížka od tohoto autora, také nezklamala.

1 17.09.2014

Velice příjemná detektivka, která se dobře četla a jako jedna z mála knížek za celou dobu ani chvilku nenudila.

06.09.2014

Pan Svěrák je pro mě nádherná osobnost. Člověk, jehož filmy, pohádky a písničky doslova hltám. Okouzluje mě svou češtinou a schopností hrát si se slovy... Strašně ráda ho poslouchám, ale je pro mě strašně těžké ho číst s chutí. Myslím ale, že kdybych ty povídky slyšela v jeho podání, že by se mi líbily...

1 29.08.2014

Volila jsem knížku jako odpočinkové čtení, což asi vcelku splnila. Nicméně od začátku do konce jsem střídavě čekala, u koho z postav se objeví nádor na mozku. A ...ono nic... To pro mě bylo asi největší překvapení celého románu.

2 29.08.2014