Kasperle komentáře u knih

Spíš takový "fanzin" než kniha (je to produkt své doby ). Ale tahle memoárová literatura je důležitá a má své místo mezi jinými žánry. Je to čtivé, upřímné, čtenář narazí na známá jména (Šiška, Bufka, Bryks, Tondr...). Dojem kazí jen časté gramatické chyby nebo překlepy (nedostatečná redakční práce). A škoda, že není obrazový doprovod (aspoň pár fotografií by knihu obohatilo).

25.08.2023

Typický Poláček. V obecném povědomí je zapsán jako humorista, ovšem byl to Pan Spisovatel. Nádherná práce s jazykem, živé dialogy odposlechnuté mezi lidmi, úžasné popisy krajiny, ruchu města apod. V několika stručných větách dokáže navodit atmosféru, úplně to čtenář vidí. Tohle umění plně předvedl v tetralogii o okresním městě.
Skvělý pozorovatel běžného českého (malo)měšťáka za první republiky.

1 26.07.2023

Je pravda, že jsem čekal faktografickou práci o "mezerách" v naší historii, čili přímo nějakou naučnou hisotrickou knihu. Jenže se jedná se o úvahy, která témata by měla historiografie zpracovat, co vše bylo za minulého režimu zamlčováno a proč, či jak se k daným "bílým místům" stavěla tehdejší vládnoucí strana a její historiografové. I tak mě to bavilo, i když jsem občas musel některé věty, resp. souvětí, číst opakovaně. Autor má košatý jazyk a užívá často složité větné konstrukce. Občas se vyskytne i náznak vtipu či ironie.
Pozoruhodné dílo na to, že to vznikalo těsně v období před listopadem ´89, v některých věcech dobře předpovídal vývoj.

09.06.2023

Je to takový stručný, ale vcelku dobře sepsaný souhrn vzpomínek, dobových ohlasů, fotografií a dvou povídek (skečů) Vl. Buriana a vlastních rešerší Ondřeje Suchého. V podstatě obhajoba našeho výborného komika - jeho díla, jeho umění i jeho fungování za okupace. V tom tkví největší zásluha této brožury, resp. O. Suchého: snaha o rehabilitaci jména Vlasty Buriana. V závěru knihy soupis všech gramofonových nahrávek a filmových rolí Vl. Buriana.

02.06.2023

Odkojen Hubáčkovými knihami o válce v Pacifiku mě tohle příjemně překvapilo. Jde o novinářské postřehy z přímých akcí i z týlu daleko od fronty (připomíná to spíše novinové reportáže, ale vůbec to nevadí). Pyle se zaměřuje na běžný každodenní život prostých vojáků, na vnímání času a vzdáleností, na pocity vojáků během akce atp. Chtěl být raději s nimi, snášet s nimi všechny útrapy než to zpovzdálí pozorovat ve štábu. Zajímavé jsou popisy činností v zázemí na dobytých územích (ten stavební ruch, neustálý přísun materiálu, úpravy terénu, nepřetržitý hluk...) nebo vybavení základny na malém atolu nebo na letadlové lodi.
Předpokládám, že vydání z r.1998 používá původní překlad z r. 1948, a že jde o pouhý přepis (aniž by se však vydavatel snažil aspoň cokoli z toho zmínit). Tomu totiž nasvědčují archaismy (jak je psáno v komentáři níže) a navíc i četné gramatické chyby (ve stylu "křižníky prováděli dělostřeleckou přípravu", "bitvy se odehráli" apod. - patrně únava přepisovatele).

12.04.2023

Přečteno v čekárně u lékaře. Během doby čekání na pořadí jsem se "virtuálně" propadl do těch časů 60.let, které jsou mi vnitřně blízké. Články Vojty Lindaura jsem v R&P četl vždycky rád (spolu s Diestlerem a Bezrem), takže i tato knížečka splnila mé očekávání. Je to asi málo prostoru na popsání celého toho fenoménu, ale na druhou stranu je tam vše podstatný. Souhlasím s autorem, že vše nakonec "požere" byznys, pokud v tom cítí nějaký kupní potenciál. Myslím, že VL dobře vystihl i ten rádoby Woodstock z r. 1994.

12.04.2023

V podstatě souhlasím se všemi dosavadními komentáři. Scénáristicky už z toho asi nelze nic vytřískat, opakuje se to, a trochu jsem se v tom občas ztrácel (možná už jsem nedokázal udržet pozornost). Chybí více erotiky - myslím, že to byl v prvních albech podstatný prvek tohoto komisku. Občas nějaký vtípek (např. masky ve Wu-chanu, odkaz na náměstí Nebeského klidu). Zachraňuje to kresba a výběr exotických lokací (některé scenérie jsou nádherné).

05.04.2023

Asi bych se ke knize nikdy nedostal, nebýt toho, že jsem na ni náhodou narazil v Levných knihách za 59 Kč. Její osud jako by kopíroval osud gen. Kudláčka, o němž jsem do té doby nic nevěděl (a to se považuji za sečtělého). Jedná se o takové zapomenuté kapitoly z dějin.
Jde o velmi poutavě popsaný život a osobnost gen. Kudláčka od jeho působení v čs. legiích až do jeho skonu v USA. V souvislosti s jeho životopisem se čtenář docela dost doví např. o transportech čs. legionářů z Ruska do Francie, velmi výborné jsou kapitoly věnované válce mezi Bolívií a Paraguayí, resp. působení čs. vojenské mise v Bolívii (další zapomenuté dějinné události) i o náboru krajanů z Kanady, USA a Latinské Ameriky do čs. vojska za 2.světové války.
V knize jsou četné citace z Kudláčkových dopisů, resp. celé pasáže z deníků (jsou to v podstatě samostatná literární díla). Text je hutný na jména, dohledané archivní informace. Musela to být "piplačka" pročíst všechny ty archivní fascikly, korespondenci, rozhovory, agenturní zprávy apod., k tomu ještě načíst množství legionářské a vzpomínkové literatury. Téměř každá stránka má poznámky pod čarou a v závěru knihy je i seznam použité literatury (což je dobrým vodítkem pro toho, kdo by se daným údobím/tématem chtěl zabývat dál).
Hodnotím velice kladně pečlivou práci autora i redakční práci. Fotografického doprovodu mohlo být možná malinko více, např. i s přihlédnutím na citované osoby (Ingr, Vojcechovský, Ambruš, Plaček atp.).

04.04.2023

Pro mě první seznámení s McBainem a 87. revírem. Detektiv Carella tu není úplně hlavní postava, jak avizuje název. Bavilo mě to, mělo to drajv. Vadilo mi ale, že každý příběh dlouze buduje zápletku a napětí, a pak to vždycky "spadne" během pár stránek. K tomu všechny zločiny jsou vždycky ukončeny jakýmsi dílem náhody, zásahem shůry (podobně jako když obří noha ve znělce Monty Python´s flying circus rozdupne dění na obrazovce); policie v tom v podstatě figuruje jako pozadí. Měl jsem pocit, že ať by postupovala jakkoli, stejně to dopadne tak, jak si autor přeje (a potřebuje - aby to mohl v další knize zase natáhnout). Hodnotím svižné dialogy, plastické popisy velkoměsta a Zábranův překlad a doslov. Ten má literární i informační hodnotu sám o sobě - a to Zábrana sepsal v době dávno před internetem.

1 14.03.2023

Je fascinující, jak hrdinové jako p. Fajtl dokáží lyricky, jakýmsi básnivým způsobem, a přitom náramně čtivě, napsat na základě svých vzpomínek a dojmů krásnou Literaturu, ačkoli to lze brát i jako memoáry (řadím na pomyslný piedestal vedle Lišky - Smrt létá rychleji a Bufky - Bombardér... se odmlčel). Četl jsem to poprvé už v mládí, a dodnes jsem si pamatoval scénu se dvěma piloty ve Spitfiru a poslední let Gusty Krejneckého. Příběhy jsou dojemné i humorné, akční i poklidné... Pan Fajtl píše krásnou a bohatou češtinou, a nebojí se popsat i erotické scény.
Úchvatné dílo.

2 07.03.2023

Nesdílím nadšení ostatních čtenářů. Z mého pohledu má série sestupnou tendenci. Pátý sešit byl vyložená nuda. Ukňouraná, ufňukaná, ukecaná, utahaná nuda. Kalishovy "meditace" o vlastním panictví, Máriovy sebezpytné a uraženecké nářky nad svým osudem... tyhle monology mě úplně drásaly. Vytrácí se akce a ta závěrečná pointa mi tedy vůbec nepřišla tak úžasná. Přišlo mi to strašlivánsky sešroubovaný, jen aby to čtenáře šokovalo.
A motiv vzpoury, kdy se náhle začnou objevovat desítky či stovky odpůrců režimu, v totalitním systému, který vše zadusí v zárodku? Jestliže to vizuálně odkazuje na nacistické Německo, ani tam si nikdo (do samotného konce války) netroufal pozdvihnout ruku proti režimu (neberu zoufalý pokus několika důstojníků odstranit vůdce).
Je to sci-fi, je to smyšlený příběh - uznávám. Ale tak, jak je série vystavěna, je tenhle celý díl nudný a nepravděpodobný. (I ty partnerské vztahy jsou jaksi nepravděpodobné...)
Řečeno jednoduše: zklamání.

06.03.2023

Kniha se zavádějícím titulem i podtitulem. Bibli a Ježíši se věnuje jen pár úvodních kapitol, zbytek je ponejvíc věnován hlavně templářům, jejich pokladům, šifrám, zázraku ve Fatimě, Lurdám, znovu templářům apod. Je to psáno hodně povrchně, nemá to ani jednotný styl. Částečně je to psáno jako rádoby naučná literatura, někdy jde o osobní deník, některé pasáže jsou psány téměř jako beletrie. Zkrátka mišmaš.
Z pohledu obsahu jde o snůšku spekulací a názorů či vývodů autora, kniha je navíc plná nezodpovězených otázek. Autor skáče zleva doprava, sem a tam, mezi různými tématy, a to i uvnitř samotných kapitol. Občas jsem se ztrácel. Chybí jednotící linka. Text obsahuje plno: "je prokázáno, vědci odhalili, je známo že", pak také plno "údajně, je téměř jisté, pravděpodobně", nikde žádný konkrétní odkaz nebo citace. Na závěr je sice seznam použité literatury a internetových portálů, ale to je nicneříkající.
Působí to jako soubor článků pro časopis Enigma nebo druhdy Žralok.
A také jsou v textu faktické i gramatické chyby (nevím, ale když akademik píše slovo "bizardní"...).
Dočteno jen s velkým sebezapřením.

Příběhy z Hellboyova světa mám rád, vlastním i mnoho knih, ale tohle mě moc neoslovilo.
Na mě to působí jako splácanina spousty ingrediencí, která však ve výsledku je bezvýrazná. Např. jsem nepochopil, proč by ta trojka bláznů čekala na světovládu 150 let. A jak po celou dobu udržovali ty skafandry? Kdo je vůbec vyráběl? Proč stařenka navazovala kontakt s nějakou malou holčičkou stovky kilometrů vzdálenou a zrovna v tu dobu (a ne třeba dřív)...
Vím, je to fantastika, ale připadá mi, že autoři to tam frkali tak, jak se jim to hodilo do příběhu. A těch otazníků nebo přešlapů je víc. Už vůbec jsem nepochopil Lovecraftovské vize, ty jsou přidány jenom na efekt.
Dojem trochu zachraňuje sympatická kresba.

14.09.2022

Četl jsem vydání z roku 1944. Příběh je hezky napsaný krásnou češtinou, ale zestručněný (jde o knihu pro mládež). Jde v podstatě o výčet Cidových dobrodružství (jako v kronice), bez nějaké hlubší psychologie, někdy jsem měl potíž se časově orientovat. Úžasné jsou Kubaštovy ilustrace a iluminované kapitálky na začátku kapitol.

29.03.2022

Nenápadná, ale velmi cenná a důležitá kniha. Jde o sbírku článků publikovaných v krajanském tisku a vysílaných v rozhlase v USA v období 1939-41.
Dá se vnímat několika způsoby: jednak jako historickou kroniku zašlých časů, jednak jako připomínku dnes již zapomenutých jmen, a též jako politickou příručku opravdového demokrata. Vojta Beneš přibližuje krajanskou komunitu, běžný denní život Čechoslováků v USA, vypráví prosté, ale přitom tak bohaté příběhy. Zároveň neustále burcuje k poctivé drobné práci, k pokoře, k dodržování Sokolských a skautských ideálů. Brojí proti konzumní společnosti, zabývající se jen spotřebou a zábavou. Demokracie je dle něj spolupráce všech subjektů, nikoli „spolu prát se“. Vojta Beneš viděl v některých politických úsudcích hodně dopředu, v některých se trochu mýlil. Byl však upřímný sociální demokrat v pravém smyslu slova. Ctil demokratické ideály, zároveň jej zajímal osud obyčejných poctivých lidí. A kolik myšlenek dokázal do svých úvah vměstnat! Svým způsobem byl též filosof, politolog, historik, sociolog, měl široké znalosti a přehled.
Pro mne první a bližší seznámení s osobou V.B. Když si člověk uvědomí to úsilí a optimismus, s nímž objížděl celé Spojené státy a téměř každý den přednášel či psal, povzbuzoval, organizoval... Úctyhodné dílo! A to mu v té době bylo již přes 60 let a nepovažoval to za marný boj (za 1. světové války podnikal tutéž činnost).

11.02.2022

Dodnes si pamatuji, jak jsem byl fascinován v r. 1993 povídkou Zlo potkané v Lankhmaru v magazínu F&SF. Mělo to pro mne tehdy velký nádech Howardových povídek (jsem odkojen Conanem od Zlatého koně). Od té doby jsem si jméno Leiber pamatoval, aniž bych o něm věděl něco víc. Zhruba před 5 lety jsem přečetl tutéž povídku v jiném překladu v antologii Hugo Story. To už na mne takový dojem neudělala. Přesto jsem si před časem koupil všechny 3 Leiberovy sbírky, které u nás vyšly.
Nyní jsem přečetl první špalek, ale nějak mi to nesedlo. Za nejlepší z této knihy považuji stále Ill met in Lankhmar (už ve třetím překladu), zbytek je dost slabý. Špatné (nebo přinejmenším divné) dialogy, zvláštní motivace postav, až příliš velká popisnost prostředí, vybavení, postav, soubojů, akcí apod. To mě už dnes otravuje a vyvolává spíše ironický úsměv (nevím, zda si někdo představí něco konkrétního ve větách jako "zaútočil z kvarty a přes ruku se z otočky vykryl na tercii" atp.). Také mne zarazil osobnostní veletoč Ivrian, která je v prostřední povídce ustrašená, uťáplá a submisivní, načež v následující povídce jde o suverénní, panovačnou a povýšenou šlechtičnu (a to je v textu zmíněno, že mezi oběma povídkami uběhly pouhé 4 měsíce).
Chválím výtvarné zpracování všech knih, obálky jsou zdařilé (i když ke ztvárnění obou hrdinů lze mít drobnou výhradu - v povídkách se říká, že Myšilov vedle Fafhrda vypadal jak trpaslík vedle obra), a chvályhodný je i obsáhlý medailon autora.
Budu zvědavý na druhý díl - tam jsou povídky staršího data (včetně úplně té první z roku 1939); třeba to bude lepší.

15.01.2022

Výborný soubor, který jsem měl číst asi jako kluk, ale čtu ho až jako otec od rodiny. Jsem potěšený, že mě to stále baví (podobné příběhy jsem úplně hltal). Ke každému příběhu navíc pěkné ilustrace různých autorů. Dobrá redakční práce (žádné chyby či překlepy, medailonky na konci, vysvětlivky pod čarou).
Několik vět k povídkám: Maye jsem měl vždy radši v Orientu než na Divokém západě, Kutb má atmosféru. Conrad úžasně a plasticky popisuje zmítající se loď během bouře, včetně chování posádky. U Tolstého zase úplně vnímáte tu zimu a noční bloudění zasněženým krajem. Kipling jaksi vystihl takový to indický styl psaní a myšlení. Líbil se mi i Harte, Verne a Italiaander. London nezklamal. Příjemně mne překvapil krajan Postl (Sealfield) s popisem jihoamerického osvobozeneckého boje. Mírné zklamání přinesl Gerstäcker - nějak jsem neuvěřil té vesnici s Indiány okopávajícími políčka a žijícími „po evropsku”.

2 21.12.2021

Čtivě a vcelku široce zpracované téma. Ten rozptyl je obdivuhodný, ale odráží se to v hloubce jednotlivých kapitol. Jsou to spíše takové medailonky, v nichž jsou některé věci jen tak naťuknuté a nedořečené. Ale v tom rozpětí to asi jinak nešlo.
Jde o zajímavou knihu. Jsou to vlastně dějiny lidské chamtivosti. Na zamyšlení je, kolik toho drancování, falše a zotročování bylo konáno křesťanskými národy (a to v dobách, kdy náboženství hrálo důležitou roli). Je zajímavé, že domorodé obyvatele vnímali Evropané jako podlidi (nebo ne-lidi) bez respektu k jejich kultuře, historii a tradicím (kde byla křesťanská láska k druhým?). Jakoby neexistovali, jakoby jen „překáželi“ v dobývání dalších končin.

21.12.2021

Na to, že jde o knihu napsanou před 70 lety, je to dobrá sonda téměř naší současnosti. Stojí za přečtení a za zamyšlení.
Vonnegut umí napsat dialogy, resp. monology - ten holičův je naprosto výtečný a plastický (jako by čtenář seděl přímo v oficíně).

Je to klasická béčková fantasy, plná klišé, ale proč ne? Celé to připomíná dobrodružství ve hrách na hrdiny (včetně složení družiny), ale příběh dobře "odsejpá", snad jen ten závěr je nějak rychle hotový.
Solidní kresba, sem tam nějaké drobné chybky v překladu nebo nejasnosti v příběhu. Bavilo mne to - rozhodně víc než třeba Jodorowského Královská krev (která mne vůbec nenadchla).

06.09.2021