Karolína2425 komentáře u knih

Poslední smrtelné pouto bylo za mě nejslabší.
Na začátku mě kniha moc bavila a to díky zvratu z Prozřetelnosti ohně. Pak ale začal děj stagnovat, kniha mě moc nebavila a i styl psaní, který jsem si tak oblíbila mě začal nudit. Byl víc popisný a vleklý než v dvou předchozích dílech, kde mi ho naopak doplňovala akce, což se tady až do půlky knihy říct moc nedá, informace o světě a mé oblíbené kettralské mantry a kecy.
Knihu jsem četla dost dlouho a to byl možná kámen úrazu, nebavila mě protože jsem ji četla rozkoskouskovaně a dlouho a četla jsem ji dlouho a rozkoskouskovaně, protože mě nebavila. Za půlkou se ale děj a tempo knihy zas rozjel a já s chutí četla dál. Pak už to byla samá akce, kettralské kecy a zvraty. Co mě trochu zklamalo byl konec. Byl takový na jedno brdo, zkrátka jsem čekala něco epičtějšího.
Co na tomhle závěrečném dílu ale moc oceňuji jsou přerody hlavních postav v ty osoby, kterými jsou na konci a jejich myšlenkové pochody. To vlastně oceňuji na celé sérii. Jsem ráda, že jsem tři sourozence a jejich příběhy poznala.

1 05.07.2020

Skvělá kniha.
Dala mi přesně to, co jsem od ní očekávala. Byla plná úžasných citátů, lehce napsaná a četla se úplně sama.
Líbila se mi Isabelina cesta k sobě. Jak si postupně uvědomovala své hodnoty a vymanila se z osudu ošklivé Nevlastní sestry.
Moc mě potěšilo, že v tomto volném pokračování klasické pohádky nebylo nic jen černé a bílé, ale čtenář si na spoustu postav a věcí udělal názor sám. Feminismus byl do téhle knihy úžasně a přirozené zakomponován v citátech a myšlenkách hlavní postavy.
Na začátku knihy bylo zmíněno, že je to temná kniha. To temno jsem nenašla v příběhu nebo ději, ale v chování samotných postav. V předsudcích.
Našla jsem tam sice pár malých nelogičností, ale ty úplně zastínil celkový pozitivní dojem z knihy.
Kniha se mi moc líbila a mohu ji jen doporučit. Zamyslíte se, odpočinete si u lehkého stylu psaní a ponoříte se do skvělého volného pokračování klasické Popelky.

3 05.06.2020

Knihy od Pauly Hawkins mám ráda. Rychle se čtou, mají zajímavou a sympatickou hlavní hrdinku a hlavně odsýpají. Pamatuji si jak jsem stejně napjatě očekávala rozuzlení příběhu u jedné velmi podobné knihy - Ženy v okně od A. J. Finn. Obě knihy jsou velice podobné, ale i když byly obě na jedno brdo, bavily mě.

2 25.05.2020

Nevítaný host mě nijak neohromil. Sice jsem ho přečetla za jedno odpoledne, ale nebyla jsem ani trochu napjatá. Postavy si mě nijak nezískaly a ani tu hororovu atmosféru jsem nepocítila. Rozuzlení bylo takové nijaké. Spíš než zjištění kdo je vrah, mě zajímaly životy postav a jejich osudy. Neměla jsem u této knihy pocit, jako by byl vrah jen pár kroků za mnou. To od thilleru požaduji, abych byla napjatá jako struna.

4 24.05.2020

Vydařená kniha doplňující Harryho Pottera. Bylo to zábavné čtení, rychle odsýpalo. Bylo zajímavé se o famfrpálu dozvědět něco víc. Nejvíce jsem si z sekce Bradavická knihovna oblíbila Bajky Barda Beedleho, ale ani Famfrpál v průběhu věků za nimi a Fantastickými zvířaty a kde je najít nijak nezaostává.

2 24.05.2020

Skvělé pokračování!
Zas tu byl krásný styl psaní, mantry a přísloví, které jsem si opravdu užívala. Je tu ale mnohem víc politikaření než v Císařových čelelích, celá zápletka na tom vpodstatě stojí. Taky se tu sekají hlavy, dost hlav, ale je to spíš o intrikování a politice. Ale i přes to je tu zajímavá a akční zápletka. Posledních padesát stran jsem se nestačila divit. Mohu jen doporučit.

2 24.05.2020

Kniha mě příjemně překvapila. Příběh jedné rozervané rodiny na pozadí vůně lesa a sběru hub. Líbilo se mi, jak hlavní hrdinka příběh vypráví. Vydá se do lesa či leží v posteli ve své chajdě a tam na ni zaútočí vzpomínky z dětství, které nám líčí. A utorka příběh skvěle buduje a má krásný styl psaní. Ponurost a napětí, to objímá čtenáře po celou dobu čtení. Atmosféra mě úplně pohltila. Ráda jsem si na knihu udělala čas a zjišťovala, co za hrůzy se Sáře děly a stále dějí, jak se s tím vypořádává.

7 10.05.2020

Volání netvora je krásný, smutný příběh s mnoha úžasnými citáty. Jestli se o Greeovi říká, že píše skvostné citáty, které by se měly nechat zarámovat, tak to ještě nečetli Nesse. Knihu Volání netvora bych si díky citátům zarámovala celou. Je to skvělý, dojemný příběh, který vás jistě dožene na konci k slzám. Nevím, co bych si z knihy vzala jako malá, ale přirovnala bych ji k Malému princi. Ten se čte dětem a děti s ním rostou. Přečtou si ho několikrát a až pak ho pochopí. Ale mohu knihu jen doporučit, dětem i dospělým.

5 05.05.2020

Emma mě opravdu příjemně překvapila. Krom Emmy jsem četla od Austenové jen Pýchu a předsudek, ten posun o osmnáct let od napsání Pýchy a předsudku je dle mého na Emmě hodně znát. Asi vždy bude Austenová první polovinu knihy budovat postavy, perlit svým jemným humorem a pak tu druhou nás zasype zvraty. Emma se může pyšnit výbornými postavami, realistickými a sympatickými. Emma samotná mě prvních pár stránek štvala, ale pak pronesla jednu větu a byla mi hned sympatičtější a oblíbila jsem si ji. Libilo se mi, jak chybuje a není jen chodící dokonalostí, za jakou ji všichni považují a jakou se na první pohled jeví. Mohu jen doporučit.

4 05.05.2020

Měla jsem od knihy velká očekávání a byla naplněna. Císařovy čepele se můžou pyšnit propracovaným světěm, sympatickým postavami a skvělým stylem psaní. Někomu by mohl připadat styl psaní moc táhlý, ale pro mě byl úžasně čtivý. Posledních sto stran jsem hltala jedním dechem a kniha mě moc bavila.
Mohu ji jen a jen doporučit!

3 29.04.2020

Tahle kniha se od těch ostatních od Delphine liší.
Není psána tak květnatě a přitom stroze, nehloubá.
Jen pasivně popisuje události, bez emocí. Je psána z pohledu čtyř postav, dvou žen a dvou třináctiletých chlapců. Což je asi tím.
Části psané Héléne a Cécile jsou psané tak klasičtěji, jako jsme u Delphine zvyklí. Naopak části psané z pohledu Théa a Mathise jsou takové bez emocí, jsou psány jejich očima a přitom z pohledu třetí osoby.
Celkově mě tahle kniha tolik neohromila jako třeba Vděk nebo Ani později, ani jinde.
Měla jsem od knihy velká očekávání a šla jsem do Pout s pocitem, že jsou podobné jako Vrány. To asi nebylo nejlepší. Obě knihy jsou úplně jiné, porovnávání jim škodí.

Tak jsem si nad touhle knihou pár týdnů popřemýšlela a mohu ji jen doporučit. Má co předat a dá se nad ní dlouho přemýšlet.

3 11.04.2020

Tahle kniha je skvost.
Při čtení jsem měla chuť si vše o Evelyn vyhledat, byla opravdu reálně vykreslená a až po chvilce jsem si uvědomila, že je to jen fikce. Kniha vás donutí se nad spoustou věcí zamyslet a příběh prožíváte s Evelyn. Autorka píše tak božsky, že si chvíli říkáte proč s vámi text necloumá, pak autorka ale vše změní jedním slovem a vy jste najednou plní emocí.
Jsem z knihy opravdu nadšená a mohu vám ji jen a jen doporučit.

4 06.04.2020

Simona jsem četla už podruhé a asi nikdy neomrzí. Je to sladké jako cukrová vata a skvěle si u čtení odpočinete. Přečetla jsem ho za jeden den a neustále jsem se u čtení culila. Nenáročná až moc sladká oddechovka, jako čtení do karantény mohu jen doporučit.

1 28.03.2020

Tuhle knihu slupnete za pár hodin a ani nevíte jak. Příběh o Bářině rodině a o tom jak se k ní chovají vás úplně rozloží. Tedy alespoň mě rozložil. Je to velmi srdcervoucí příběh a musím ho jen a jen doporučit.

10 27.03.2020

Vzhledem k tomu všeobecnému nadšení kolem téhle knihy jsem měla dost vysoká očekávání, ta se nevyplnila. Čekala jsem, že mě kniha chytne za srdce, donutí mě přemýšlet a to se teda moc nepovedlo. Spoustu fanoušků říká jaká je kniha drsná, jak je plná feminismu a jak je temná. Ani jedno jsem v knize v nějaké velké míře nenašla a to mě zklamalo. Co nemohu knize upířít je její čtivost. Ale ani hlavní hrdinka mi pohled na knihu nevyžehlila, byla stejně tuctová jako spousta dalších knižních hrdinek.

2 14.03.2020

Nejoblíbenější dětská kniha, v dětství i teď. Je nádherně ilustrovaná a obsahuje roztomilé příběhy.

2 08.03.2020

No, tohle bylo zklamání. Takovéhle typické naivní fantasy obvykle nečtu, tak jsem si myslela, že mě kniha třeba překvapí. Nestalo se. Svět, kde se platí krví je super, ale ty postavy? Ty jsou naprosto hloupé, naivní a ploché. Navíc když se nám z hlavní hrdinky vyklube vyvolená, tak to už jsem byla úplně hotová.

1 23.01.2020

Tuhle knihu jsem původně ani nechtěla číst, ale jsem ráda, že jsem se do ní pustila. Stálo to za to. Není to nic přelomového, knih s tímhle tématem bylo napsáno už tolik, ale ten jednoduchý a čtivý styl psaní autorky mě do příběhu vtáhl a nepustil. Taky ta práce s postavami byla úžasná. Chápu, co na téhle knize všichni vidí. Je prostě jednoduše pro každého, čtivá, smutná a popisující tolik čtenářsky vyhledávané téma.

14 17.01.2020

Tahle útlá kniha mě opravdu dostala. Je těžké otáčet stránky a dozvídat se o autorčiných vzpomínkách. Opravdu silný příběh.

2 11.01.2020

Malý princ je prostě láska. Číst se dá kdykoli a kdekoli, v jakémkoli věku a vždy si v něm člověk něco najde. Skrývá spoustu geniálních myšlenek a krásný příběh.

7 27.12.2019