rencovav komentáře u knih

Začátek byl super (zvlášť v porovnání s Cukrárnou v Paříži), Hannah s Conorem šli rovnou na věc :-D, pak se to docela dlouho tak nějak vleklo, ale v žádný bod to nebylo nepříjemné, naopak, Hannah mi jako hlavní hrdinka svou osobností docela sedla. Jo, vztah z Conorem byly od začátku samé red flags, ale jsem ráda, jak se to vyvinulo. Konec mě moc bavil, je skoro škoda, že se toho na posledních 60 stranách stalo tolik. Klidně bych toho napsala víc a zkrátila některé delší popisné pasáže nebo Hanniny úvahy o tom, jestli je riskantní přihlásit se na kurz vaření. Čtyři hvězdičky dát nemůžu, ale byla to dobrá knížka na odreagování a můžu ji doporučit, když nemáte přehnaná očekávání. :-)

3 05.11.2022

Tahle knížka je fakt dobrá. Jo, byla to docela vlna, když ji vydali, ale myslím, že to bylo po té záplavě produktivity, efektivity a konců prokrastinace strašně potřeba. Na mnoha místech s autorem opravdu souhlasím, někdy mohu potvrdit z vlastní zkušenosti - třeba že cestování (třeba jet studovat do zahraničí) je docela osamělá, vykořeňující záležitost nebo že čím víc toho zvládneme, tím víc máme pocit, že něco musíme zvládnout + to, co jsme zvládli, nás vlastně ani neuspokojuje. Jo a Oliver Burkeman nahrál velice roztomilý vzkaz českým čtenářům!

1 01.10.2022

Četla jsem to strašně dlouho, ale stálo to za to. Divím se, že jsem si Zaklínače nepřečetla dřív, na druhou stranu nevím, jestli by se mi dřív líbil tak jako teď. Akorát jsem trochu zmatená z chronologie a obecně z členění knihy, ale co jsem tak slyšela, nejsem jediná a seriál a hra té orientaci moc nepomáhají. Snad jen přečíst si druhý díl. :)

5 20.09.2022

Díky téhle publikaci jsem napsala bakalářku. Teda, jasně, nejen díky téhle a ne celou, ale strašně moc mi pomohla zorientovat se ve strojovém překladu a v terminologii, která se v tomto oboru v českém prostředí používá (protože to byl pro mě při překladu sakra velký oříšek). Jistě že si pořád nejsem úplně jistá, jak to všechno funguje, navíc té matematické stránce knihy jsem nerozuměla tolik, kolik asi autor předpokládá (koneckonců je to určené převážně počítačovým lingvistům, ne nějaké trubce z fildy). Zároveň jsem po dlouhé době pocítila jistou hrdost, že jsem Češka. Být příslušníkem národa, který se na poli vědy dokáže prosazovat, to je fakt hezký pocit. :)

20.09.2022

Naprosto skvělé! Jestliže se mi první díl líbil a druhý mě moc bavil, ten třetí byl fakt jízda, pecka, you name it... ! Jednak už se konečně lépe vyznám v postavách, jednak mě strašně bavili sépiané, různé roviny, na nichž se příběh odehrával. To, jak je to celé týmová práce, jak autor nešetří na vybarvovaní charakterů postav, i když je pak pošle na smrt. Fakt se mi to líbilo a doufám, že se brzy můžu těšit na pokračování! :-)

6 20.09.2022

Když jsem byla malá, pouštěla jsem si Broučky pořád dokola na cédéčku. Byla to úžasná nahrávka, a když jsem je teď četla, uvědomila jsem si, že to vlastně bylo načtené, ne nijak převyprávěné. Taky jsem si uvědomila, že knížka je mnohem starší, než jsem si myslela. A je krásná a broučky v ní mám ráda a cítím spoustu nostalgie.
Ale říkám si, jestli to někdy dám přečíst svým dětem. Nejde o to, že se zde setkáváme se smrtí, ale spíš o někdy až slepou poslušnost vůči Bohu a mnohé stereotypy, které mě vlastně trochu rušily a nejsem si jistá, jak bych je svým dětem vysvětlila. "A mami, proč si Beruška musela vzít Broučka, i když si ho vzít nechtěla?" "A proč si nemohla Janinka namluvit nějakého broučka sama od sebe?" "A proč kdykoliv někdo projevil trochu svobodné vůle a zvědavosti, byl hned neposlušný a Pán Bůh se na něj zlobil?" No, budu to muset promyslet. :-)

7 20.09.2022

Většina knížky se mi nelíbila a strašně mě rozčilovala, ale ten konec byl docela čtivý (byť bylo jasné, že to tak dopadne), tak dávám hodnocení "it was okay". Jako jo, asi je to dobrá oddechovka. Dali byste si u toho nějaký dortík. Jenže celé to bylo strašně... jak špatná povídka do časopisu. Hlavní hrdinka nesnesitelná, problémy umělé, aby se příběh dal trochu natáhnout. Pobavilo mě, že motiv "někdo blízký mi umřel, a proto jsem tady" se objevil asi čtyřikrát. Dojem mi taky kazil takový zvláštní překlad, vůbec jsem se s jazykem nedokázala sžít, kolikrát jsem vůbec nepochopila, co je popisováno, ale zkoumala jsem to a není to tím, že toho o cukrářství nevím dost. No, musím se přiznat, že vám knihu nedoporučuji, nebo pouze na vlastní nebezpečí. Je hodně povrchní a vlastně se mi ani nečetla nějak dobře, spíš to bylo místy zbytečně vleklé.

4 20.09.2022

Krchovský je monotematický (píše jeho překladatel do němčiny v doslovu knihy), a myslím, že si od něj musím teď dát chvíli pauzu, aby mi nezevšedněl a nepřipadal... no, monotematický. Sbírka próz (poezie v próze) Jakoby mě velice zaujala. Čekání na někoho - nebo předstírání čekání. Člověk se ztratí v tom, co je pravda, co jen představivost. Co je krásné a co už ne. Krchovský to zkrátka se slovy fakt umí. Neuvědomila jsem si tu inspiraci Máchou, rozhodně to není žádné vykrádání májových motivů. Jsem ráda, že jsem si to mohla přečíst. Ale jsem ráda, že nemusím Krchovského poezii žít. Není to dobré, nestojí to za to. Been there....

26.03.2022

Tak tahle kniha rozhodně stála za to, nedivím se, že ji tolik lidí doporučuje, kudy chodí. Historie lidstva - z pohledu biologického, sociologického, ekonomického. Autor nabízí odpovědi na mnohé z otázek, které jsem si už párkrát (marně) pokládala. Zajímavá byla kapitola o posedlosti štěstím. Vše mi přišlo podnětné a k zamyšlení. Zní to nějak moc dobře, než aby to byla pravda? No, přečtěte si Sapiens taky a pak se o tom pobavíme.

7 26.03.2022

Divadelní hra je prý naživo naprosto fantastická. No, na papíře se četla dobře, i když místy to na mě bylo asi moc absurdní. Odhaluje nesmyslnost v celé své krutosti a tragikomičnosti. Čtyři postavy, samé nadávky, víc nenávisti než lásky (a nebo je láska pod vší tou nenávistí?), hodně alkoholu a smrti. Doporučuji, ale taky brát s rezervou.

Hodně dobré jsou ilustrace a vůbec zrcadlové vydání.

26.03.2022

Slovinští básníci mě velice mile překvapili, tohle je krásný objev z antikvariátu na Národní třídě. Nejjednodušší bude zase si tu zaznamenat básně, které mě zaujaly nejvíc (i když je to těžký výběr):

Dane Zajc: Nevyjdeš-li jí naproti, Za všechno zaplatíš
Kajetan Kovič: Romance, Uplývání, Bez nápovědy, Věno, Země oliv, Odchod, Vlaky
Veno Taufer: Doslova, Po zdi
Miroslav Košuta: Balada o poznamenaném, Pronásledování, Otevřený dům, Bílý a prázdný list

1 05.03.2022

Tato kniha mi přišla mnohem víc filosofická a mnohem méně náboženská. Taky (a nevím, jestli je to tím) o něco náročnější na porozumění než předchozí knihy, které jsem od Lewise četla. Ale možná bych si ho měla šetřit a nehltat jednu jeho knihu za druhou. A víc nad tím přemýšlet.

5 21.02.2022

Skvělý "úvod do filosofie", chcete-li. Autor ji psal pro studenty přírodovědecké fakulty s cílem představit filosofii srozumitelnou a stravitelnou formou i těm, kteří ji nestudují a nejsou součástí oněch bublin. Tomu samozřejmě odpovídá délka (knížka je krátká), hloubka (všechny problémy jsou v podstatě spíš nakousnuty), jazyk (opravdu se to dá číst, aniž byste potřebovali Akademický slovník cizích slov) i ilustrace či zmíněné příklady, které mají problémy znázornit vtipnou, skoro bych řekla "selskou" formou. Osobně se mi líbily nejvíc autorovy poznámky (tj. úvod a závěr knihy). Také kapitoly o relativismu, jazyce a etice.

21.02.2022

Záleží, jak tuhle knihu berete. Pokud jste zarytý odpůrce křesťanství, bude vám to připadat jako agitka a nejspíš budete otráveni a knížku zas odhodíte. Já jsem k tomu přistoupila se zájmem, ale s rezervami. A líbilo se mi to. A hlavně se mi líbilo o jednotlivých kapitolách a problémech v nich představených diskutovat. O tom, co je to nebe a peklo, co je to láska. Jestli se v nebi může potkat vrah a zavražděný. Jestli tam můžete být šťastní, když se tam dostanou i lidi, kteří by tam podle vás být neměli. Obecně... spousta těch věcí mě nikdy nenapadla. Tím, že v teologii jako takové moc kovaná nejsem, spoustu věcí vnímám jinak, protože mám trochu jinou morálku od té víry. Knihu všem moc doporučuji, těch sto stránek obsahuje tolik otázek a námětů k diskuzi, že z toho budete čerpat ještě dlouho. Tak jako já.

4 21.02.2022

Celá rodina se zasmála a zavzpomínala si na tu všehochuť bizáru z uplynulých let. Některé memes jsou lepší, některé jsem moc nechápala, každopádně je to dělané vážně dobře a troufám si tvrdit, že TMBOOK spojuje lidi (protože to je, nebo by mělo být, funkcí humoru).

1 13.02.2022

Tak silný, že nemám vlastně slov. Děsivý. Beznadějný. Teda, v druhé části jsem byla plna naděje.. a přitom jsem věděla, že to nemůže skončit jinak. Jak zlomit člověka? Jak zabít lásku? Jak si udržet moc? Dlouho jsem si tohle dílo šetřila a vyplatilo se to - teď jsem ho nemusela číst a přemýšlet o něm sama. To bych asi nezvládla.

2 13.02.2022

Naposled zamávám na cestu vlaštovkám
a pak se (navždy už?) zabedním v domě...
Málo jsem miloval?! (Když se teď takto ptám?)
– co je mně po lásce? Co je jí po mně...

Žádný jed, žádný pád, žádný hřeb do hlavy
žádná krev nestříká po stěnách ze žil
(žádný strach, že bych si ukousnul pohlaví...)
– lze mluvit o lásce, když jsem ji přežil?


Nelze. Hovořme o okouzlení Krchovským, o pravdách ve víně, které za střízliva nedávají smysl.

3 13.02.2022

Zamyšlená jsem tuto knihu začala číst, mnohem zamyšlenější ji nyní dočítám. Geniální - a mrazivé, protože v každém z dopisů poznáváte, jak moc jsme všichni ovlivňováni našimi vlastními Tasemníky. Ale vždycky je naděje, že prohlédneme. A že budeme žít lépe, s ohledem na sebe i na lidi kolem nás.

6 14.01.2022

What would you do if you weren’t afraid?

Svůj život jsem se rozhodla změnit mnohem dřív, než jsem se dostala k této knize, nicméně když mi ji mamka doporučila, moc ráda jsem si ji přečetla a inspirovala se jí. A teď už půl roku žiju skutečnost, že strach byl opravdu největší překážkou, proč jsem některé věci dřív nedělala. Strach, že nebudu dobrá nebo dokonce nejlepší. Strach, že je to moc těžké. Strach, že jsem holka a tohle prostě není pro mě. Že jsem na gymplu málem propadla z matiky a teď se ženu na vysokou, kde budu mít tři zkoušky z matiky za semestr. No a? Díky tomu, že jsem hodila strach za hlavu, se mi otevřelo strašně moc příležitostí a můj život se doslova obrátil vzhůru nohama. A myslím, že v dobrém.

2 04.01.2022

Daleko od hlučícího davu jsem si chtěla přečíst už několik let, od doby, kdy jsme na tom byly s mamkou v letním kině. Věděla jsem, že to bude dlouhé a náročné, ale taky krásné a obohacující. A skutečně. Bathsheba mi připadala... hodně blízká. Odmítala někoho, kdo se jí zavazoval nekonečnou, ale tichou oddanností, kterou jí i bez jejího "ano" dokazoval po mnoho let; protivil se jí někdo, kdo jí pořád padal k nohám; a bezhlavě se zamilovala do někoho, o kom věděla, že jí nakonec zlomí srdce, protože je sám zlomený životem... Kniha je také nádherným odrazem toho, jak bylo (ale svým způsobem pořád je) těžké být nezávislou ženou, která má určitou moc a majetek a názory.

8 07.12.2021