kaja9825
komentáře u knih

Když jsem tuhle knížku viděla poprvé, vůbec mě nezaujala. Nečetla jsem ani Ready Player One a prostředí videoher mě nijak zvlášť neláká. Ale člověk by měl umět změnit názor – tahle kniha mě naprosto pohltila a četla jsem ji jedním dechem.
Viděla jsem několik nadšených recenzí, a tak jsem se nakonec odhodlala a začetla se. Příběh Sadie a Sama vypráví o opravdu silném přátelství, které ukazuje, že se nemusíte vždycky shodnout, že se můžete na roky odcizit, a přesto pouto zůstává.
Oba jsou občas trochu sobečtí a jdou si tvrdohlavě za svým, ale zároveň spolu tvoří něco nového – hry, které baví miliony hráčů. A mě naopak bavilo sledovat, jak taková tvorba vůbec vzniká, i když jsem si původně myslela, že mě to nebude zajímat ani trochu.
Tohle rozhodně stojí za přečtení. Čeká vás silný příběh o přátelství, tvořivosti a možnostech 90. let – a nechybí ani romantika, která ale nijak nepřebíjí hlavní děj.


Tady jsem měla celkem velká očekávání, protože pitvání nadpřirozených bytostí a obchodování s jejich částmi zní vážně dobře – a vlastně ani ne moc YA.
Nita žije jen se svou matkou, která se živí vyhledáváním vzácných nadpřirozených bytostí a prodejem jejich částí na černém trhu. A Nita je ta, která je porcuje.
Pak ale přijde zlomový okamžik: místo mrtvého těla se jí do rukou dostane živý kluk, který se krčí v kleci – a ona ho má rozřezat zaživa, kousek po kousku.
Příběh měl celkem velký spád a detaily už mi upřímně přišly na hraně young adult. Na druhou stranu knize nejde upřít čtivost – ukrajovala jsem ji po kusech a bavila mě.
Trochu mě ale štvala hlavní hrdinka. Moc jsem nechápala, co má proti stejně uvězněné Mirelle, která je ve stejné situaci. Přišlo mi, že se nad ni povyšuje, a nedošlo mi proč. Ke konci knihy pak najednou projevovala lítost nad jejím osudem, což mi přišlo trochu nelogické.
Naopak jsem si zamilovala bolest požírajícího Kovita. Měl prostě něco do sebe a i když je tím, kým je, přijde mi, že přece jen má nějaký morální kompas.
Konec mě ani moc nepřekvapil, dalo se to čekat, ale rozuzlení toho, kdo za to mohl, mě celkem dostalo. To jsem vůbec neodhadla.
Těším se na další díl téhle série – rozhodně má originální zápletku, akci a neustále nějaká tajemství, která snad příště odhalíme.


Rovnou říkám, že jsem od knihy měla obrovská očekávání. Přeci jen je autor často stavěn po bok Stephena Kinga jako jeden z vrcholů hororového žánru. Bohužel mě ale tahle kniha příliš nepřesvědčila.
Můj problém začíná u častých kulturních odkazů. Člověk, který nežije v Americe, je prostě nemůže plně pochopit – a pokud ano, tak klobouk dolů. Pro mě to ale bylo spíš matoucí a vytrhávalo mě to z příběhu.
Čekala jsem, že bude větší prostor věnován slibovanému prvku fantasy nebo něčemu magickému. Ve výsledku bych ale ani neřekla, že se v příběhu něco takového skutečně objevuje.
Celkově je kniha napsaná krásným jazykem, ale působí hodně rozvláčně a zdlouhavě. Většinu času sledujeme život na maloměstě, kde se toho příliš neděje. Dost mi to připomínalo film Most do země Terabithia, který jsem jako malá nesnášela – čekala jsem víc fantasy, ale byla jsem zklamaná. Tady se mi stalo totéž.
Konec a rozuzlení záhady kolem vraždy mi nakonec trochu zlepšily celkový dojem. Děj se konečně rozhýbal a rozřešení mi přišlo originální a povedené. Škoda jen, že se kniha v podobném tempu neubírala už od začátku.


Po prvním dílu jsem měla trochu jiná očekávání, takže jsem byla celkem zklamaná.
Doufala jsem, že se dozvíme víc o minulosti postav a že celý díl bude plynulejší, ale místo toho jsem se nedozvěděla skoro nic a všechno působilo dost chaoticky.
Do dalšího dílu se určitě pustím – doufám, že se to vrátí do kolejí, které nastavil ten první.


Tahle kniha mi hned padla do noty – a to je prosím pěkně moje první setkání s autorkou.
Kdo by se nechtěl plavit na výletní lodi, studovat, a přitom objevovat svět? A to rovnou devět měsíců! Když k tomu připočteme Odpadlíky a jejich kaskadérské kousky, vznikne z toho docela výbušná kombinace.
Leah má doučovat Paxtona – jednoho z původních Odpadlíků a naprostého blázna do adrenalinových zážitků. Ona sama je jeho pravým opakem, a už jen to, že se na tuhle jízdu vydala, bylo pro ni obrovským vykročením z komfortní zóny.
Chemie mezi nimi fungovala hned od začátku – a není se čemu divit. Leah už dva roky na chlapa ani nepomyslela a pro Paxtona je zase Leah zakázané ovoce. A to nás smrtelníky přece vždycky láká nejvíc.
Trochu mě mrzí, že jsme s hrdiny během plavby neobjevili víc, protože se příběh soustředí hlavně na riskantní natáčení dokumentu o Odpadlících, které je od prvního dne sabotováno. A pachatele? Jako vždycky jsem ho absolutně neodhadla.
Tragédii, která Leah potkala, jsem dost prožívala. Dokud o ní sama nepromluvila, byla jsem strašně zvědavá, co se jí vlastně stalo. Zato historie mezi Paxtonem a jeho kamarádem Landonem mi přišla vážně dětinská.
Klasický zádrhel, který v romanťárnách nesmí chybět, tu sice byl, ale tentokrát trochu slabší. Stačilo by, kdyby Leah na chvíli přestala hudrovat a prostě si poslechla Paxtonovy důvody – mně osobně by spíš přišly romantické.
Jsem ráda, že i tady máme pohled z obou stran. A musím říct, že se ze mě stala fanynka téhle série – nemůžu se dočkat Landona a jeho cesty ke ztracené dávné lásce!


Tohle je jedna velká nostalgie. Bleach mě provázel mládím a drží se mě do teď.
Jela jsem převážně anime, ale poslední dobou jsem se zaměřila i na mangu, takže tohle jsem nemohla minout.
Ichigo je středoškolák, který prostě vidí duchy. Až na otce v jeho rodině všichni buď duchy cítí a nebo alespoň částečně vidí. Ichigo má tu smůlu, že se na něj duchové lepí a jednou se potká s Rukiou, která je shinigami.
Po útoku hollow se z Ichiga musí stát shinigami, aby zachránil svou rodinu a nakonec zjistí, že teď musí zachraňovat všechny dobré duchy a živé bytosti ve městě Karakura.
Myslím si, že je to ideální pro ty, co chtějí s mangou začít a nebo se i vrhnout na anime.


Od autorky mám přečtenou jednu knihu, která se mi v té době líbila a rozhodla jsem se, že kouknu i na jiné její knihy a tohle byla trefa do černého.
Kniha je rozdělená do několika částí a celé první dvě jsem si říkala, že tohle je jeden velkej průser. Čtivý to rozhodně bylo, ale zhýčkaná bohatá holčička, která najde perfektního miliardáře. Tvoří spolu pár, on jí požádá o ruku a to rovnou několikrát a ona odmítá, protože se dozvěděla nějaké jeho velké tajemství.
A tak se tak stane, že se Lana potká s Leem a hned si to spolu rozdají za samoobsluhou, kde se potkali.
Jestli si říkáte, že je to blbost toho největšího kalibru, tak jste ale na omylu.
Mě u knížky udržovala vidina toho tajemství o kterém se mluví skoro od první chvíle. Měla jsem několik teorií, ale teda závěr knihy mě úplně rozbil a ze dvou hvězdiček je nakonec úplně jiné hodnocení.
Strašně bych to tady chtěla prásknout abyste věřili, že knížka za to vážně stojí už jen kvůli tomu, že rozuzlení je tak bizarní, ale spoilery do recenzí nedávám. Takže mi musíte věřit a pokud máte rádi erotické romány, které nejsou jen o sexu, ale mají i zajímavou zápletku, tak tohle je přesně něco pro vás.


(SPOILER) Tuhle knihu jsem vlastně ani nechtěla číst. Nejsem moc zapálená do tajných agentů, špionáže a tohoto stínového světa zpravodajských agentur.
No tak jsem se spletla.
Ač se jedná o celkem tlustou knihu, tak jsem se nenudila ani vteřinu.
Ze začátku jsem byla teda trochu ztracená. Hlavní postava a autor přeskakují ve dějových linkách a čase tak, že jsem teda kolikrát vážně nevěděla, v jaké době se nacházíme, ale po čase se to všechno začne protínat, dávat dohromady a dostaneme hodně propracovaný a zamotaný děj.
Vlastně jsem nedokázala předvídat žádné kroky a to mě drželo při čtení. Prostě jsem musela vědět, jak to celé dopadne.
11.září, krutá vražda naplánovaná krok od kroku podle knihy naší hlavní postavy, stínový svět, svět radikálních islamistů a plánování útoku pomocí biologické zbraně.
Myslím, že ani bondovky nejsou takhle nabušený.


Určitě každý zná tohoto herce a to především z jeho role Chandlera Binga v Přátelích. Rozhodla jsem se pro knížku v audio verzi a rozhodně to stojí za to a doporučuji všemi 10.
Matt byl závislý na skoro všem co se dalo. Hodně pil alkohol, ale taky bral prášky a to v takové míře, že by to sejmulo i stádo koní.
Za svoje léčení utratil neskutečné peníze, které většina z nás v životě nevydělá a bojoval o to, aby byl střízlivý.
I když jeho život nebyl lehký, tak audioknížka nebyla pesimistická. Byla pojatá jeho humorem a to se mi na tom líbilo.
Celou dobu mě knížka udržovala ve střehu a bohužel při jejím poslechu jsem se dozvěděla, že Matt umřel. To mě dost překvapilo a nakonec jsem se rozhodla knížku i koupit.
Myslím si, že knížka není pouze pro fanoušky Přátel a vlastně ani pro fanoušky Perryho. Je to i pro lidi, kteří se perou se svými vnitřními démony a chtějí porazit toho strašáka závislost.


Obraz Doriana Graye je klasika, která se často objevuje u maturitní četby a já si jí k maturitě nevybrala, ale vždycky jsem si jí chtěla přečíst. Grafický román určitě nevydá za klasickou knihu, ale byla jsem zvědavá na zpracování a tak jsem si jí koupila a rozhodně to stálo za to.
Příběh jako takový je všeobecně známý, ale ta kresba je naprosto boží. Podle mě je to vhodné i pro ne úplné čtenáře a i když to za mě nikdy nenahradí klasickou knihu, tak je to jako krásný dodatek a pro někoho ne jen k maturitě i možnost objevit klasiku trochu jinak než jen ve formě nahuštěného textu na bílých stránkách.


Tahle série mi padla do rukou už v mojí pubertě. Táta nevěděl, co mi koupit k narozeninám a já měla své upíří období. Dostala jsem tři knihy a bohužel rozhodně ne 1. až 3. díl, ale nějaké prostřední díly a o tom, že se tam dost řeší sex táta asi nevěděl, jinak by mi to ve 12 nekoupil.
Každopádně jsem se rozhodla, že dokoupím zbytek série a tak jsem teď hezky začala 1. dílem.
Co si pamatuju, tak každý díl se dá číst samostatně. Vždy se tam řeší jiný příběh daných hlavních postav, ale ty postavy se objevují i v dalších dílech a vy si tak můžete trochu vyspoilerovat děj jiných dílů.
Každopádně k samotnému ději tohoto dílu. Abby se stane nedopatřením Kalichem, který drží pána Temnot mimo naší planetu. Tím si k sobě přiváže i upíra, který má na starosti Kalich bránit. Dante je nádherný muž a Abby (i když není slepá a jdou jí z něj nohy do kolen) ho nesnáší. Myslí si, že je to arogantní blbec.
Jelikož se jí život otočí o 360 stupňů a najednou všude běhají upíři, démoni, čarodějnice a další potvory, tak nakonec Dantemu podlehne.
Příběh je napínaví. Postavy se mi líbí a všechno by bylo vlastně dobré, ale v mé hlavě se jednalo o krutou dark fantasy romanci, kde se upíři a démoni s postavama nemažou a berou si co chtějí a to jsem tady vlastně nedostala a sama sebe jsem zklamala na základě svého očekávání.
Kromě toho bylo v knížce i dost chyb. Já nejsem zrovna gramaticky ujetý člověk, ale tohle bylo do očí bijící a dost to kazilo celkový dojem.
Do dalších dílů se budu určitě pouštět a jsem teda zvědavá, jestli jsem si tu dark romanci vysnila ve svých 12 a nebo jestli prostě 1. díl série nebyl tak drsný a zbytek se už víc rozjede.


Vždycky jsem říkala, že nejsem na sci-fi, až na dokonalost jménem Vetřelec. No tak jsem se spletla. Kromě Duny se mi zalíbil i tenhle skvost, který jsem hltala od začátku až do konce.
Cesta do vesmíru, plná soutěží o to, kdo ze zúčastněných bude moci vkročit na planetu, na které se vyskytují Adamité a také velice vzácná věc a to právě nyxia, kterou by tam měli těžit a na oplátku získat pohádkové bohatství.
Akce od začátku až do konce. Zvraty, obraty, smrt, zrada a tajemství. Tahle knížka má prostě úplně všechno a to i trochu té romantiky, která ale tedy určitě v tomto díle nebyla to hlavní.
Postavy jsou skvěle popsané a mám tam své favority. Hlavní postava Emmeta mě nejdřív spíš štvala, ale nakonec jsem si i k němu našla cestu.
Upřímně až teď jsem viděla, že se tato série doporučuje pro fanoušky Hunger Games a Labyrintu, ale to byla přesně moje první myšlenka po pár kapitolách.
Takže ano, pokud máte rádi tyto dvě série, tak Nyxia je taky něco pro vás a budete nadšení.


Další kniha od tohoto autora a já jsem opět nadšená.
Už jen obálka je skvost. Jediná vada na kráse této knihy je, že mi formátem nesedí k sérii Pamatuj na smrt, ale to je prostě jen můj osobní problém i když věřím, že v tom nebudu sama.
Na začátku mě zaskočila tuna jmen, dějových linek a řekněme, že prvních 5-10 kapitol jsem byla úplně ztracená. A i přesto mě knížka bavila hned od začátku.
Vlastně se v knize pořád něco děje.
Z postav jsem si nejvíce oblíbila Dominika, který mi byl okamžitě sympatický a bylo mi ho dost líto. Ke konci knihy jsem si říkala, že jeho linka tam byla vlastně úplně zbytečná a nadbytečná, ale opak je pravdou. Každá odbočka a dějová linka tu má své místo a na konci do sebe vše krásně zapadne.
Za to Sabina i Julie mi byly obě naprosto nesympatické a nechápu, proč se kolem nich motalo tolik lidí. Nakonec je jejich chování a manipulace s lidmi dožene do kouta.
Jediný problém s dějem mám ten, že se tak nějak na konci zapomnělo na Erika a jeho osud.
Jinak tedy zápletka skvělá a moje dedukce opět zklamala jako vždy a vraha jsem neodhalila. Něco jsem si tipla a měla jsem pravdu, ale jinak jsem byla v koncích.
Takže další skvělé doporučení na tohoto autora a těším se na pokračování série Pamatuj na smrt.


Druhý díl ze série After Hours a ano, je to přesně takový romanticko erotický kýč, jak slibuje už jen obálka na první pohled. A víte co? Já to miluju.
Tentokrát se tady zaměřujeme na druhého z kamarádů a partnerů vlastnící klub Hřích a to na Reeda, který je až po uši zakoukanej do kamarádovy přítelkyně Darcy. Osud mu ale nahrál do karet a Darcy se s jeho nejlepším kamarádem rozejde a pak teprve začíná ta jízda.
Musím říct, že postavy jsou opět skvělé. Líbí se mi, že v knize sledujeme pohled jak Reeda, tak Darcy a máme tím komplexnější příběh.
Na jednu stranu je trochu škoda, že je takhle série je jen na pár stránkách, protože například série Off-Campus je úplně stejně nabitá erotikou a zároveň se ten děj příjemně táhne. Tady je to spíš takový sprint, kdy člověk přesně ví, jak to celé dopadne a co přijde za „zvrat“, který neotřese vaším životem, ale hezky se to k sobě poskládá.
Zasmějete se, začervenají vám tváře a prostě si tu jízdu užijete i když je kratší.
Kdo ještě nečetl nic od autorky, tak by to měl honem napravit.


Tohle bylo opravdu hodně těžké čtení. Jsem ráda, že jsem si mohla přečíst tuto knihu, která by měla být snad i povinná k četbě.
Upřímně se neberu za citlivku. Mám ráda thrillery, detektivky a horory a čím nechutnější, tak tím samozřejmě lepší. Občas jsou ale ty největší horory psané samotným životem jako tady v případě Rany.
Kniha mě dokonce tak zasáhla, že se mi v průběhu čtení zdál sen, kdy jsem byla v kůži Rany na útěku před svou vlastí.
Každý asi máme nějaké povědomí o tom, jak to mají muslimky těžké a jaké je jejich postavení ve společnosti. No tak tady ta kniha vám ukáže, že naše představy jsou ještě hodně mírné.
Každodenní útlak již od malička, sexuální obtěžování od rodinných příslušníků, právo muže i zabít svojí příbuznou, pokud uvrhne rodinu do hanby. Takové základní věci, jako možnost vyjít si jen tak z domu na procházku, najít si práci, studovat, nebo nedej bože bavit se s mužem, který není příbuzný? Pro nás přirozenost, ale pro ženy v Saúdské Arábii možná tak fantasy.
Útěk Rany nebyl snadný, ale strašně jsem jí fandila a nakonec i přes překážky dosáhla svobody. Nakonec si myslím, že nebýt jejího tatínka, který byl naprostý opak mužů, kteří bijou a obtěžují své dcery, tak by nikdy nesebrala dostatek odvahy.
Svět je krutý a to, že i v našem století a desetiletí je někde bráno jako samozřejmost zabít svojí sestru jen tak, protože se třeba bavila s kolemjdoucím je alarmující.


Moje první kniha s témetikou pirátů a moc se mi až na pár drobností líbila.
Pro mě to byl originálně popsaný svět. 12 ostrovů, který je každý jiný a 6 z nich (západních) je ztraceno po vzpouře a východní ostrovy žijou v míru pod ochranou koruny a Zmije, která udržuje klid a řád na moři.
Což teda naše hrdinka Marianne zjistí, že není tak úplně pravda.
Popravdě nevím, kdo tuhle knihu zařadil do YA, ale takový krve a brutálnosti jsem vážně od čtiva pro mladé čtenáře nečekala, ale mně to sedlo a díky tomu mě to bavilo.
Trochu jsem se ztrácela v časovém rámci. Přišlo mi, že se děj odehrává třeba v jednom týdnu a ne v rámci několika měsíců.
Dalším negativním aspektem byla až hloupá naivita hlavní hrdinky. Marianne mi byla sympatická, ale pořád sklouzávala do role opravdu naivní trubky. Oproti tomu úplně zbožňuju moment, kdy se rozhodne pomstít a na chvíli se nechá unést a udělá něco, za co by jí otec pochválil.
Jinak i romantická linka je tu přítomná, jen mi přišla tak trochu zvláštní a moc jsem to hrdinům nevěřila.
Škoda jen, že další díl je pouze ve formě e-knihy a co jsem koukala, tak 3. díl u nás ještě ani nevyšel.


Pokračování téhle série mě naprosto dostalo a jsem ráda, že jsem se do toho pustila.
Bylo fajn číst druhý díl vlastně skoro hned po přečtení prvního. Člověk si toho hodně pamatuje a čekala jsem, že se i tento díl ponese ve stejném duchu a nebude pro mě problém rozluštit zápletku.
No a opak byl pravdou.
Netušila jsem která bije. Kdo stál za únosem Karolíny, kdo zabil kluka v parku, záhadná identita kluka z chatovací appky. No prostě nic.
Hodně se tu řeší vztahy a i trauma, které má Martin po útoku z předešlého dílu. Chápala jsem jeho chování, ale stejně bych mu nejradši jednu vrazila, protože už zase začal sabotovat vztah jak s Adamem, tak i s tátou a celkově celým světem.
Takže vcelku mi přišlo, že se během knihy nic nedělo, moc se nevyšetřovalo, ale i tak mě to vtáhlo. Prostě jsem chtěla vědět jak to bude dál. Jak to bylo s únosem Adama.
No a autor nám na posledních pár kapitolách hodil prostě obří bombu. Vlastně ani první díl a jeho rozuzlení nebylo takové, jaké jsem si celou dobu myslela a tohle se mi prostě líbí.
Rozhodně doporučuju a už se těším na další díl, který je již venku.


Musím říct, že tato kniha prostě neurazí, ale na druhou stranu alespoň za mě ani nenadchne.
Příběh je moc miloučký. Přidrzlá Amálie se rozhodne, že ze zamračeného souseda Filipa udělá milého společníka.
Upřímně si myslím, že většina dospělých by Amálku usadila na její místo a Alice by musela zaplatit za poškrábané dveře od kocoura, který se bůhví proč courá po baráku.
Každopádně pasáže, kdy koukáme očima kocoura byly skvělé. Taky si vždycky představuju, co si můj kocour myslí a nebo s ním prostě mluvím tak, jako by mi snad odpovídal a on na mě přitom jen čučí jak trubka.
Řekla bych, že je to takový lehce humorný příběh o ničem, ale četlo se to dobře a byla to taková oddechovka, u které člověk nemusí moc přemýšlet.


Další skvělé společné čtení českých autorů.
Od této knize jsem si nic dopředu nezjišťovala, takže pro mě bylo velké překvapení, že Petra v knížce je vlastně autorkou této knihy a my se dozvídáme, jaké měla dětství.
Jelikož jsem neměla moc velká očekávání, tak jsem nebyla zklamaná a knihu jsem si užila. Takové oddechové čtení i když nespravedlnost to čtení trochu ztěžovala.
Prostě do teď nepochopím, co se stalo tak hrozného, že Petry babička neměla ráda její matku. A ta mě zase taky naprosto štvala. Narozdíl od Petry se občas spíš ona chovala jako malá holka.
Celkově mi chování dospělých nesedlo, ale sympatizovala jsem s tatínkem, který si musel v životě projít peklem koncentračního tábora a to ho bohužel poznamenalo.
I přes to, jaké vztahy spolu všichni měli, tak se mi líbí, že je kniha pojmenovaná nejspíše na počest mamince a i příběh za přezdívkou Ibka je krásný.
Po přečtení si uvědomuju, jaké šťastné dětství jsem mohla prožít a že ne všichni mají krásné vztahy se všemi příbuznými. Měli bychom si těchto vztahů cenit a hýčkat si je.


Knížku jsem dostala k Vánocům od přítele. A od té doby jsem neslyšela nic jiného, než že už si jí mám sakra přečíst když je od něj.
A tak na ní na dovolené přišla řada a rozhodně jsem nebyla zklamaná.
V knize se setkáváme se světem, který musel čelit viru. Ten ze všech zvířat udělal chodící infikované nositele a tím i lidského zabijáka.
Tak a jsme bez masa. Co dál?
Nedá se nic dělat, začnou se jíst ostatní lidi a uděláme si z toho výnosný business.
Koukáme na celý příběh očima Marcose, který pracuje na jatkách.
Od začátku knihy mi přijde, že Marcos s novým světem rozhodně nesympatizuje tolik jako jiní.
Popisuje nám vlastně celý proces až po porcování.
Vcelku normální práce.
Zlom nastává, když Marcos dostává darem samici. Celou dobu jsem očekávala, že se příběh bude odvíjet jedním směrem, ale ten konec? Ten mě rozsekal a dodalo to knize ještě o stupínek temnější dojem.
Rozhodně to není pro každého. Nic se v knize nepřikrášluje. Je to syrové, šokující a bohužel si dovedu představit, že takhle jednou skončíme.
