kackamy komentáře u knih

Bohužel, tohle u mě nezabodovalo ani trochu. Polovina knihy je úplně o ničem, hlavní hrdinka nijak zvlášť sympatická.. nějak není, čeho se chytnout. Předvídatelné a hrozně zdlouhavé.

18.09.2023

Chtěla jsem si přečíst něco oddychového, u čeho nebudu muset přemýšlet. Tenhle účel to asi splnilo, ale prokousat se do konce mi dalo celkem zabrat. Spousta přihlouplých dialogů a situací, hlavní hrdinka se buď všemu diví nebo fňuká.. Před časem jsem četla Hotýlek na Islandu a ten mi takový nepřišel. Takhle jen dvě hvězdy.

4 22.05.2023

Pro mě to jako kniha prostě nefunguje. Maximálně jako soubor pěkně sesbíraných dobových fotek s komentářem, který se po chvíli začne opakovat a brzy vyčerpá sám sebe i čtenáře. Výjimku tvořilo pár dobře napsaných vzpomínek více či méně známých osobností. Celkový dojem trochu odbyté knihy se tím ale nerozbil.

3 23.01.2023

Aleji smrti nechybí čtivost. To se ale týká až druhé poloviny knihy. Úvod byl na můj vkus až příliš rozvleklý, postav zbytečně moc. Každá z nich je poměrně detailně představena přesto, že se několik z nich v knize mihne tak dvakrát. To mě občas nutilo otáčet stránky zpět a připomínat si, kdo je kdo a co o něm všechno vím, abych pak zjistila, že to vlastně pro příběh není vůbec důležité. Na to, jak se kniha babrá v detailech mi pak konec přišel neúměrně uspěchaný. O pár (desítek) stránek míň a dala bych o hvězdu navíc.

2 04.07.2022

Mám ráda jemný humor autorky, stejně jako netradiční rozměr jejích detektivek, který jim dává popis práce forenzní antropoložky. Každá kniha se odehrává v odlišném prostředí, a tak přinejmenším to každé z nich dodává na zajímavosti a ubírá na stereotypu.

31.03.2019

Tohle je velmi zvláštní kniha. Bez debat bravurně napsaná a situovaná do zajímavého prostředí. Některým myšlenkám jsem musela dát za pravdu, z jiných mrazilo. Všechny ale nutily k zamyšlení, ať už nad tím, jak špatně se dnes někteří lidé k přírodě chovají, nebo nad tím, kam až může zajít (jakékoli) radikální myšlení.

8 12.03.2019

Těžko nějak kriticky hodnotit takto otevřenou zpověď. Ačkoli někteří píší, že je názvu knihy škoda, protože ta zdaleka není jen o mentální anorexii, já si myslím, že ten "hlad" v názvu nemá být vyjádřením jen hladu po jídle, ale i tak často zmiňovaného hladu po matce, lásce a citovém naplnění. Dostala se mi do rukou zvláštní kniha, silná především svou upřímností.

2 09.01.2019

Na pokračování příběhů aristokratky Marie jsem se těšila. Jsem ale z výsledku trochu zklamaná. Na jednu stranu je linka se zločiny na Kostce zajímavou změnou a odchýlením od předchozího dění na zámku, které se, ať se nám to líbí nebo ne, po třech dílech stávalo už trošku stereotypní. Na stranu druhou jsem celkem postrádala různorodé charaktery zámeckého osazenstva a chvílemi jsem měla dojem, že detailní popis "vlny zločinnosti na zámku Kostka" působí vůči předchozím knihám malinko šroubovaně.

2 08.01.2019

Marjane Satrapi dokáže v Šitíčku skvěle rozptýlit všechny stereotypy, které by člověk mohl mít o íránských ženách. Opět bravurně zpracováno.

2 24.11.2018

Kuře na švestkách dokáže na pár stránkách pár slovy (a obrázky) úžasně vystihnout atmosféru. Není zbytečně upovídané a přesto dokáže zanechat hluboký dojem především svou, dle mého názoru skvělou a silnou, pointou. Možná jsem částečně pozitivně ovlivněná i filmovým zpracováním, které jsem viděla před dlouhou dobou a které se mi velmi líbilo (popravdě jsem donedávna neměla tušení, že film má svou předlohu v díle M. Satrapi).

4 21.09.2018

Knižní "Kopretiny" jsou pro mě, stejně jako jejich filmové zpracování, vzpomínkou a prostředkem, díky němuž se dá rychle přenést do letní atmosféry a let, kdy většina z nás Katce ten Krabonoš neskutečně záviděla. Jeden z příběhů, který si ráda připomenu, když se mi nechce přemýšlet nad vážnými věcmi.

5 06.09.2018

Osobně moc nerozumím tomu označení "detektivní příběh" - přijde mi, že Osm je vše, jen ne detektivka. Pro mě to byla kniha plná protivných charakterů a rozvleklých vět, které po chvíli přestanou dávat čtenáři smysl. Místy jsem vážně uvažovala nad tím, jestli autorce trvalo déle než dvě noci ten příběh sepsat. Jedna hvězda za to, že si kniha udržela mou pozornost až do konce, víc ani ťuk.

8 20.08.2018

"Manon sou včely, který mi uletěly..."

2 03.08.2018

Svým způsobem se mi zdá svět, který vytvořil Bradbury děsivější, než je ten z Orwellova románu 1984. Svět, který je zdánlivě bez starostí a v němž se nesluší nad věcmi příliš přemýšlet.

7 02.06.2018

Tahle kniha je rozhodně dost těžce stravitelná. Četla jsem ji po dlouhou dobu a před dlouhou dobou a pořád se nemůžu rozmyslet, jaký dojem ve mně zanechala. Chvíli trvá, než se čtenář zorientuje v postavách a i poté to nemá zrovna lehké, protože autor nechává dost situací na čtenářově představivosti a já se nemůžu ubránit dojmu, jakoby jedním z jeho záměrů bylo, aby kniha pro každého mohla skončit o trochu jinak. Jazyk je každopádně brilantní a překladatel má můj neskonalý obdiv.

1 09.05.2018

Tenhle případ pana Poirota mi pěkně zamotal hlavu. Musím říct, že mi v průběhu knihy jednou nebo dvakrát přišlo to rozuzlení na mysl, ale hned jsem ho zavrhla jako vysoce nepravděpodobné. A ono přece.
To nejnovější filmové zpracování taky není špatné, ten úplný závěr se mi možná líbil i o něco víc, než ten knižní.

1 28.01.2018

Poutavé, to se musí uznat. Kniha se mi četla moc dobře. Chápu ale, proč někomu přijde nestravitelná. Některé situace byly celkem zvláštní, i vzhledem k tomu, že aktéři byly děti, a snad všechny postavy kromě Ralpha mě v průběhu knihy štvaly.. i když Ralph vlastně občas taky..

3 25.01.2018

Teda.. tohle bylo dost dobrý. Moje první knížka od Nesba, takže zatím nemůžu dost dobře soudit, ale zdá se, že v tom umí chodit. Super dialogy. To jak v rámci kapitoly občas končila jedna část a na ní navazovala jiná situace v podstatě podobným dialogem bylo bezva. Už se těším na další.

6 17.01.2018

Knížka, kterou čtu většinou znovu a znovu, když jsem dlouho nemocná. Ani nevím, kolikrát jsem příběhy z Bullerbynu přelouskala, když jsem byla malá, natož od té doby. Jedna z nejúžasnějších knížek vůbec, popisující krásnou dobu a moc milé dětské příběhy.

5 03.01.2018

U Deníku kastelána jsem narazila na podobný problém jako u Aristokratek - co má být vlastně zápletkou týhle knížky? Aristokratky to v podstatě vyvažují svou humorností a tím, že se v nich toho víc děje (to až na konci třetího dílu si říkáte "kam to vlastně všechno vedlo"), ale mám pocit, že v Deníku něco chybí. Zhruba v půlce mě už knížka začínala nudit, ke konci jsem ji ale zas nechtěla odložit (a to co se stalo Ragovi mi rvalo srdce).. 3 hvězdy mi přijdou adekvátní.
No a nějaké rozřešení všech těch podivností co se na zámku děly, by se taky hodilo.

2 02.01.2018