Káča Máča komentáře u knih

Tak to bylo hodně nevšední a originální! Doppler mě svým přístupem k životu i myšlenkami fakt bavil a v lecčem se dala spatřit nečekaná hloubka. Určitě to nebylo moje poslední setkání s autorem.

1 22.09.2022

Jedna z nejlepších knih letoška. Opravdu smekám. Asi si teď budu muset znovu naordinovat nějaká Poláčkova díla.

1 12.07.2021

Pro Murakamiho fanoušky asi dobrý počin... předlouhé popisy, mraky metafor a přitom žádná ústřední pointa - tak to na mě bohužel působilo. Nebýt doslovu, ani bych neměla tušení, co si z toho vlastně odnést... dokázala jsem těch 700 stran přelouskat jen proto, že jsem čekala nějaké konečné rozuzlení... jenže zůstalo jen u toho čekání. Pro mne bohužel zklamání. Něco jsem si z toho odnesla, ale určitě se ke knize vracet nebudu, nejsem cílovka.

Tohle byla jednoduše pecka. Kniha, která se absolutně vymyká všemu dosavadnímu, co jsem kdy četla. Po knize jsem sáhla čiště ze zvědavosti, protože jsem sama vegetariánka. Ovšem do čeho mě následně autorka zatáhla se nedalo moc očekávat. Vlastně po celou dobu čtení přemýšlíte, jestli je něco špatně s vámi nebo s hlavní hrdinkou. Chápete ji, ale na druhou stranu si ťukáte na čelo. Soucítíte s ní, ale zároveň tak úplně nepobíráte její počínání a ptáte se neustále dokola spolu s ostatními postavami knihy: "Proč...?"
Nádherná sonda do jihokorejského fungování společnosti. Kromě toho stále dokola uvažujete nad tím, co se z tohohle sakra může na konci vyvrbit a na samotném konci nejste stejně o moc chytřejší, jen prostě uchvácení. Bylo úžasně vidět, jak má všechno svoje pravidla, místo, co se očekává od dokonalé manželky a pak stačí jeden menší radikální krok v podobě věty "nebudu jíst maso, zdál se mi sen..." a všechno se kompletně rozsype a navrch se ukážou pravé charaktery postav. Dokonalé.

5 24.08.2017

Ze série Jonassonových humoristických románů bych Zabijáka označila za ten nejslabší. Tentokrát jsem se během čtení pousmála tak dvakrát, kdežto u Analfabetky a Staříka jsem propukávala v neřízený smích. Docela škoda, Jonassův humor zůstal stejný, ale tentokrát z nějakého důvodu nepomohlo ani profesionálně zvládnuté propojení s Biblí. Dočetla jsem, ale moc jsem se nebavila. Haleluja, hosana a tak dál...

3 18.08.2017

Takové fajn čtení k odpolední kávě a přitom nic zase tak vyloženě primitivního. Příběh mě úplně nenutil číst bez přestání, což je možná důvod, proč jsem se k Sedmilhářkám vracela celých 14 dní a stále jsem se neměla k dočtení. Ale jako oddechovka super, nic víc jsem také nečekala, takže nejsem zklamaná. Navíc zápletka a vyvrcholení děje je docela fajn, člověku ani moc nelezou na nervy ty povrchní matinky s tučnými bankovními konty.

1 02.08.2017

Tož, jsem nějaká zmatená. Málokdy nevím, jak knihu hodnotit, ale po tomhle mám vážně dost rozporuplné pocity... Příběh je vcelku dobrý, ale až do půlky knihy jsem se obrovsky nudila, protože se prakticky nic nedělo. Navíc téměř vše odhadnete dopředu a nějaké lapání po vzduchu z překvapení vám Manželé nezpůsobí... Práce policie taky není moc profesionálně vyvedená, je to prostě oddechovka ke kafi, ale nic víc.

3 14.07.2017

Stejně jako Dívka v ledu, naprostá pecka! Noční lov si mě získal jak příběhem, tak svou kompozicí, kdy je záměrně jasné, kdo je vrahem a čtenář má možnost sledovat dvě linie najednou. Velice povedené. Erika s jejím týmem si mě získala, problémová policistka, která by si zasloužila mnohem víc uznání prostě nemá chybu a celý příběh tak není pouze temnou detektivkou, protože řeší i problémy osobního života.

5 02.07.2017

Po Dívce ve vlaku jsem si myslela, že celý ten humbuk kolem Pauly Hawkins je naprosto zbytečný. No po tomhle už si to nejenom myslím, ale jsem o tom skálopevně přesvědčena. Do vody se díky obrovské reklamě jeví jako supersenzační thriller, který vám vezme dech. Bohužel tomu tak není (alespoň u mě). Přesvědčila jsem se, že díla paní Hawkinsové jsou sice dobrá, ale to je právě ono - JEN dobrá a upřímně řečeno nezasluhující takovou propagaci. Čtenář, který už má něco načteno a přečetl alespoň pár vyníkajících thrillerů, se musí u podobných knih zákonitě nudit. Příběh se tvářil mysteriózně, ale na mě je bohužel málo propracovaný. Žádné mrazení v zádech se nekonalo, žádná překvápka, spoustu faktů se dalo očekávat dopředu, navíc jsem se lehce ztrácela v záplavě postav. Prostě průměr, který neurazí, ale rozhodně nenadchne a nenutí číst dál.

5 25.06.2017

Výborná detektivka (obzvlášť, když uvážím, že to není můj nejoblíbenější žánr), která umí vtáhnout do děje a příjemně mě překvapila. Děj hezky plynul, nebyl nijak složitý díky absenci více dějových linek. Těším se na Noční lov :).

3 21.06.2017

Vypravěčka se zpočátku tvářila jako další z řady knih s tématem války a holocaustu. Dlouho jsem se nemohla začíst a příběh o upírovi celý problém ještě víc komplikoval, protože mi tak nějak nesedl (dokud jsem nepochopila jeho smysl a význam, protože to byla pomyslná třešnička na dortu). Vše se změnilo až s vyprávěním Minky, což bylo přesně to, co celý příběh zachránilo a samozřejmě neočekávaný konec, který pro mě byl velkým překvapením. Proto jsem nakonec hodnotila tak, jak jsem hodnotila. Nepodařilo se mi ale přilnout k hlavní postavě tak, jako se mi to u dobrých knížek stává. Nicméně v tomto případě mi to zas až tolik nevadilo :).

6 17.06.2017

No tak jo. Po první čtvrtině knihy jsem měla rozepsanou opravdu drsnou kritiku. Knihu jsem přečetla s docela velkým sebezapřením. A zdaleka to nebylo kvůli tomu, že se na každé páté stránce dělo prakticky to samé (akorát s obměněným prostředím), takže jsem instinktivně vytušila, kdy Mie "vystřelí ruce nahoru", kdy si "olízne ret" a podobné pitomosti, kterých skutečně bylo přehršel a opakovaly se jako v zoufalé smyčce. Nakonec jsem ale zmírnila, jen díky tomu, že jsem to dokázala vůbec dočíst.
Hlavní důvod mých antipatií ke Calendar girl je celé pojetí příběhu. Původně mi to přišlo jako fajn nápad, příběh se jevil tak, že bude popisovat zoufalou ženu, která se snaží vydělat peníze, aby zachránila svého otce tím, že bude dělat společnici. Každý měsíc v jiném americkém velkoměstu. To všechno bylo atraktivní. Dokud jsem se horko těžko neprolouskala prvními stránkami a nedošlo mi, že je to celé tak trochu úlet a nevydařená pohádka o bohatých, dokonalých, prsatých, dobře "vybavených" a já nevím cosi kdesi.
Chybělo mi rodinné pozadí hlavní hrdinky, chtěla jsem se dozvědět víc o její minulosti. Bohužel jsem se dozvěděla jen velmi málo. Možná to autorka napraví v pokračování, ale to já už se bohužel (nebo bohudík) nedozvím, protože druhý díl už bych asi vážně nezvládla.
Po nějaké době mě neskutečně začaly otravovat opálené svalnaté hrudníky "políbené sluncem", všechno vyznívalo tak lacině a kýčovitě a hlavně - nerealisticky. To byl možná kámen úrazu. Ano, bavíme se sice stále o erotickém románu, takže se nedá čekat žádná literární hloubka, ale koho proboha baví číst 300 stran o tom, jak jsou všichni nechutně bohatí a prakticky stejní? Abych pravdu řekla, ten příběh mě chytil jen trochu na konci, což bylo jediné vybočení z toho monotónního příběhu.
A asi největším kamenem úrazu byla samotná Mia, ve které jsem nedokázala najít ani minimální sympatie. Holka, která o sobě tvrdí, že není prodejná šlapka, ale skočí do postele prakticky s každým, kdo se jí dotkne (a samozřejmě vypadá naprosto božsky blablabla…) a ještě považuje ze zoufalosti všechny své klienty za kamarády. Přišlo mi to víceméně dost schizofrenní. Nemluvě o tom, jak se považovala za chudáka, vlastně byla ve strašných depresích čemu se to zaprodala, ale potom si to profesionálně užívala. Takže nakonec místo odpadu alespoň 2 hvězdy, protože například narozdíl od Odstínů jsem tohle aspoň dočetla do konce.
Jedna hvězda za nápad (který se dle mého ale zas tak mistrovsky nepodařilo přenést na papír) a druhá za to, že mi Calendar girl dokázala, že skutečně nejsem cílová skupina podobných "románů" (příznivci tohoto díla prominou uvozovky) a na dlouhou dobu mě odradila od čtení erotické tématiky.

7 09.06.2017

Moeysová nezklamala, nicméně toto dílo se zařadí mezi "slabší", samozřejmě s velkými uvozovkami. Například Poslednímu dopisu od tvé lásky se to absolutně nemůže rovnat. I tak mě příběh dokázal nadchnout.

4 02.06.2017

Jeden z nejlepších psychothrillerů, jaký jsem četla. Příběh mě místy docela děsil, zároveň mi ale nedával moc šanci k tomu, abych knížku odložila. Pořád se něco dělo. Za mě jednoznačně 5 hvězdiček a rozhodně to nebyla poslední knížka od Abbottové.

2 26.05.2017

Čarokrásně děsivé...

3 16.09.2016

Humor, který mi absolutně sedl, vůbec bych as nezlobila, kdybych právě z báječných let maturovala :).

09.09.2016

Kniha mě velmi mile překvapila, nečekala jsem, že ji budu tak hltat. Na to, že je to autorčina první kniha, je to opravdu výborný počin.

4 25.08.2016

Analfabetka je naprosto výborná záležitost, u které jsem se bavila až do konce. Absurdní příběh, který se točí kolem prudce inteligentní Nombeko a jejích (ne zas tak inteligentních) přátel nemá chybu.

3 21.08.2016

Asi jsem čekala víc. Jen málokdy se mi stane, že k hlavní postavě nic necítím, bohužel toto byl ten případ. Eilis mě nezaujala vůbec ničím a ke konci příběhu mi spíš lezla na nervy svým chováním...

1 14.08.2016

Kniha se četla sama, ostatně jako všechno od Leily Meachamové... až mě mrzí, že už si nic o rodinách Toliverů, Warwicků a DuMontů nepřečtu. Pokračování o tom, co bylo ještě před Poselstvím růží předčilo má očekávání a ačkoli jsem měla co dělat, abych se neztratila v té záplavě postav a udržela v hlavě příbuzenské vztahy, nakonec mi všechno krásně zapadlo do sebe a sem tam mi ukápla i slza.

2 03.08.2016