jirijanovotny
komentáře u knih
DigiDetox
Matěj Krejčí
Ha! Konečně dočteno! Ale že to byl boj. Když člověk překonal ten začátek, tak se to docela dalo. A místy jsem si dokonce říkal, jak je to super počtení.
Bohužel celý zážitek pokazil právě ten start (u pojednání o 5G málem kniha letěla oknem) a dost tomu taky ubírá ta forma. Jmenovitě: poslepované random odstavce, které k sobě jakž takž pasují; náhodné citáty, které jsou všudypřítomné (do značné míry je tato kniha jen kompilace); odkazy na zdroje, které nejdou popořadě (jsou tam naházené porůznu a zpřeházené, jako kdyby šlo online odkazy na wiky); většina citátů odkaz na zdroj nemá (takže si ověříte leda bačkoru) a když autor odkazuje na nějakou knihu, tak odkazuje na knihu jako celek (takže se můžeš podívat na zdroj, který má 450 stran a hledej šmudlo - vlevo dole to určitě je).
Pobavila mě strana na konci, kde je reklama na Skaut. Docela to tam sedí :D
Nemůžu se nepodělit o můj oblíbený vtip. "Skaut, to je děcko oblečené jako d*bil pod vedením d*bila, který je oblečený jako děcko."
Ale abych knize jen nekřivdil, má spoustu dobrých pasáží a přínosných myšlenek (bez ohledu na to, z čí hlavy pocházejí). Jsou tam zajímavé tipy, jak přistupovat k telefonu, e-mailu, svému času, jak odmítat nechtěné věci, jak zefektivnit komunikaci, jak a proč být vděčný a spousta dalšího.
Shrnutí: doporučuji přečíst a taky doporučuji hodně přeskakovat. Pokud rádi odbíháte od knihy a ověřujete zdroje, tak to raději nečtěte.
Gunsmith Cats 4
Kenichi Sonoda
Poslední díl byl nejslabší. Možná, že už jsem byl jen přejedený té akce, střílení a rychlých aut.
Gunsmith Cats 3
Kenichi Sonoda
Třetí díl je opět našlapaný akcí, rychlými auty a spoustou výbuchů a výstřelů.
Už to sice není tak wow, jako první nebo druhý díl (asi se mi to už trochu okoukalo), ale i tak je to skvělé počtení.
A slavná CZ 75 opět nechybí!
Gunsmith Cats 2
Kenichi Sonoda
Made in Czechoslovakia! Ne ta kniha, ale náš průvodce celým dílem - CZ 75.
Autor nevynechá možnost tuhle hračku, které se vyrobilo už přes milion kusů, pořádně ukázat.
Akcí nabušený druhý díl nezklamal. Doufám, že si takové tempo zachovají i další díly.
Útok titánů 34
Hadžime Isajama
Velké finále, epické souboje, zodpovězení zbylých otázek, vysvobození!
Byla to jízda. Jsem rád, že jsem to začal číst až když to bylo vydané celé. To čekání bych fakt nerad.
Teď by mě ještě zajímalo, jestli si autor otevřel zadní vrátka pro pokračování (nějaké zasazené do dnešní doby nebo do post apo světa), nebo jestli jen chtěl nechat alespoň nějakou otázku nezodpovězenou.
Je totiž nuda, když čtenáři všichni všechno chápou. Pak není o čem se bavit, o čem točit youtube videa a psát konspirační weby.
Ano, taky se musím pozastavit nad obalem knihy. Nejen to, že v půlce vydávání se změnilo logo nakladatelství (Crew), což působí trochu divně (to je ale problém CZ vydání). Ale ten barevný přebal – jakože vysvětlení tam je (odlišení od zbytku série, konec konfliktu, vykoupení – prostě je to veselejší ten konec), ale když máte vedle sebe 34 knih a jedna z nich je o kus tlustší a jinak barevná, tak to prostě nevypadá dobře.
Útok titánů 33
Hadžime Isajama
"Zeměbouření"! Pokaždé se umívám, když to čtu. Chápu, že je mnoho způsobů, jak přeložit "Rumbling". Některé jsou takové všední a asi by tady nepatřily. Ale jasně, proč ne. Udělejme to kreativní. "Zeměbouření", to je něco, co čtenáři utkví v palici.
V tomto díle opět dostaneme nálož odpovědí, takže to už vypadá, že nezodpovězené nezůstalo skoro nic. Snad až na to, proč Reiner stále přežil, proč je Gabi taková pipka a proč se najednou všichni bez problémů kamarádí s Anie.
Zodpovím to tedy já. Reiner má nejsilnější možnou ochranu - chrání ho autor. Gabi je otravný a nedomyšlený prototyp Erena. Jen na to poslední nemám odpověď. Prostě, nikdy neházejte na někoho dvě atomovky, těm lidem se pak dějí v palici blbiny.
Útok titánů 32
Hadžime Isajama
Vzít jména všech postav, naházet je do kbelíku a náhodně rozdělit kdo se s kým teď bude kamarádit a s kým už kámoš nebude.
Zmasakrovala jsem ti desítky kámošů? Nevadí, už spolu zase kamarádíme.
Nic jsme si neudělali, jen jsem trochu změnil názor. Co už, prostě ti ustřelím palici.
Vidinou obří (doslova) hrozby se začaly kamarádit i hlavní armády celého světa. Vidíme tady desítky válečných lodí (napočítal jsem jich 52) a stovky děl na pobřeží (minimálně jich je 148) a taky to, že zmůžou velký prd. Tedy, párkrát to z nich prdne a tím to hasne.
Útok titánů 31
Hadžime Isajama
Vzhůru k lepším zítřkům! Bezbariérový svět začne zbořením hradeb na Paradise. Přeci jen, nechceme mezi lidi stavět zdi. Další plán je srovnání světa, aby se všude dalo dostat pěkně po rovině.
Za mě geniální plán. Dokonce se ho daří uskutečnit i bez dotací.
Útok titánů 30
Hadžime Isajama
No, musíme říct, že Eren je ale hlava! Doslova :D
Dočkáme se tu plného vysvětlení, jak to všechno začalo. Prostě za všechno může jeden toxic vztah.
Útok titánů 29
Hadžime Isajama
Další série odpovědí na otázky, které zazněly někdy v první půlce série. Co mi chybí, jsou další otázky, které by dále živili moji představivost a zvědavost.
Teď už se z toho stala jedna souvislá akce, která potrvá až do velkého finále.
Gabi je stále na přesdržku, ale už je to o chloupek lepší. Prostě jen nedostala tolik prostoru jako Eren (jehož kopie v podstatě je) aby se dostatečně rozvinula.
Útok titánů 28
Hadžime Isajama
Nekonečný kruh lidské nenávisti a jak z toho ven (nebo 100h*ven).
Nikdy se nenarodit! Hadžime Isajama si tu hraje na Sofokla a ze Zeka dělá tak trochu Oidipa. Úvahy o nenarození se, sebepoškozování a tragický vztah s rodiči. Nejen to mají Zeke a Oidipus společné.
Tedy, Oidipus se neuměl proměnit ve 13metrovou chlupatou bestii, což je trochu škoda.
Útok titánů 27
Hadžime Isajama
Řešíme vysokou státní politiku. Paradise se otevírá světu a zjišťuje, že je svět zrovna nemusí. No, mezinárodní vztahy se dají začít i lépe, než masakrem velvyslanců, jen co je pravda.
A na Paradise mezitím začíná převrat.
Útok titánů 26
Hadžime Isajama
Pravda je, že oproti prvním cca 10 dílům se nám už ty souboje trochu protahují. Předtím jsme za knihu zvládli i několik bojů a kecacích sekvencí, teď je boj už na několik knih. Kupodivu to ale není na škodu.
Použití síly nepřítele pro svůj prospěch. Eren se ukazuje jako mistr improvizace v boji a používá síly jiných titánů ve svůj prospěch.
Gabi = Eren. To prostě nejde nevidět. Autor stvořil Gabi jako Erena v ženské (+ o pár let mladší) podobě. Je stejně urputná, má stejný pohled i ksicht, nevzdává se. A scény, kdy je v šoku vypadají stejně, jako scény s Erenem na začátku série. Jenže my už jednoho Erena máme. A taky máme nějaký pohled na svět ve kterém se děj odehrává (i když nás autor neustále nutí svůj pohled přehodnocovat). Výsledkem je jen to, že je Gabi extrémně otravná a ty si jen přeješ, aby už konečně chcípla.
Útok titánů 25
Hadžime Isajama
Reiner zpytuje svědomí a svěřuje Erenovi podrobnosti o svých skutcích. Eren chápe, protože se zrovna chystá udělat úplně to samé.
Násilí plodí další násilí v tomto kruhu bez konce.
Vidíme tady využití prvku překvapení k zasazení tvrdého úderu nepříteli (druhá strana to může vyložit jako terorismus), opět krásné nasazení obřího titána a jeho schopnosti k "vymazání" velkého okruhu plného nepřátel a armádu Marley s tradičním způsobem boje (pro zbytek světa) vs. Paradise a jejich odm gear (ideální na městský boj a taktiku udeř a uteč).
Velice mě potěšil souboj attack vs warhammer titan. Klasické anime / manga scény jsou: 1. objeví se nepřítel, 2. pronese dlouhý monolog kdo je a proč to dělá, 3. aktivuje svoje schopnosti / aktivuje maximální sílu. Tady to je: 1. warhammer začne proměnu – okamžitě dostává přes držku. Prostě žádný s*aní s mladou paní.
Kde je paní Slepice?
Ingela Peterson Arrhenius
Jako krávu jsem věděl hned, ta trochu prosvítala. Ale ta ovce, to by jiný chyták :)
Útok titánů 24
Hadžime Isajama
Dozvídáme se další informace o "záporácích" a o tom, proč udělali to, co udělali. A taky, jak to nesou.
Vidíme tu osudy vojáků i civilistů semletých válkou, mrzáky a plné ústavy pro duševně choré. Autor tu promítá stav Evropy po první světové válce, čemuž odpovídá i vojenská technika a nenápadný fakt, že ta válka trvala 4 roky.
V horách šílenství H. P. Lovecrafta: Kniha druhá
Gó Tanabe
Jo! Tady jsem nechtěl usínat. Když to srovnám s původním zněním, tak je to rozhodně krok dobrým směrem. Ale ani tak není Lovecraft mým oblíbeným autorem. Prostě je to takové neaktuální, neživé, zkamenělé, 100 let staré.
Útok titánů 23
Hadžime Isajama
Nikdo není 100% záporák a stejně tak neexistuje ani 100% klaďas. Všechno je jen o tom, kdo to posuzuje. A všichni jsme lidi.
Tak by se dal shrnout tento díl.
Nacističtí Britové to tu pěkně natřou Rusákům za pomoci židů (čti rodu Ymir / Eldianů) a titánského bombardování (což je mimochodem superdrsný nápad).
Nu což, všechno nemůže být vyladěné a promyšlené. Někdy prostě stačí vzít mapu světa, hodit ji zrcadlově obráceně a je hotovo :D
Útok titánů 22
Hadžime Isajama
Vskutku obrat. V první půlce série to byly samé otázky. Díl 22. jsou odpovědi, odpovědi a další odpovědi. Naštěstí nám nějaké neznámé stále zůstávají, takže to ještě nějaká zábava bude :)
Útok titánů 21
Hadžime Isajama
Reinere, už sakra umři. Jako vážně, to už není vtipné.
Tento díl je zlomový hned v několika ohledech. Dostáváme odpovědi na celou řadu otázek a pure titáni přestávají být hrozba.
Je to stejné jako ve Walking dead. Ze začátku byli zombíci strašní nepřátelé a v pozdějších sériích jsou tam jen jako doplněk. Stejně tak v AoT se stává hlavní hrozbou člověk.