Jihorka

Příspěvky

Zvuk slunečních hodinZvuk slunečních hodinHana Andronikova

Kniha mne naprosto nadchla. Malinko jsem se obávala prolínání časových rovin i dějových linií, ale autorka to zvládla naprosto bravurně. Příběhy plynou, nikde se nekouskují, nezasekávají. Krásné čtení, které nutí čtenáře přemýšlet nad naší historií jako historií sestávající se z milionů běžných lidských příběhů. Skutečnost, že autorka už žádnou skvělou knihou čtenáře neobdaruje, vidím jako obrovskou ztrátu pro každého, kdo miluje prosté lidské příběhy na pozadí velkých historických událostí, podané bez sentimentu a přitom vyvolávající emoce. Úžasná kniha.

25.08.2015


Já, PoutníkJá, PoutníkTerry Hayes

Na knihu jsem se velmi těšila a minimálně do poloviny rozhodně nezklamala. Příběh Saracéna byl zajímavý, napínavý, lidsky uvěřitelný - prostě na pět hvězdiček. Jakmile kniha dostala očekávané kontury, její výjimečnost se vytrácela. Ano, je to thriller, u které se předpokládá napětí, honba za protivníkem, nejlépe po celém svět, důmyslné překonávání překážek atd. Nicméně v poslední třetině už Poutník, společně s narůstající genialitou, ztrácel mé sympatie. Jeho abnormální schopnost dedukovat z tisíce možných alternativ vždy tu jedinou správnou, aniž byl čtenáři byly alespoň nastíněny indicie, které by další možnosit vyvrátily, mi začala postupně brnkat na nervy. ;)
Závěrečné interview s protivníkem, za využití psychologie až telepatie, přes šrámy Poutníka na těle, které by skolily i Chucka Norrise, už mi vykouzlilo úsměv na tváři, a to bych u špionážního thrilleru nečekala.
Kniha stoji za přečtení už kvůli příběhu Saracéna na pozadí islámského radikalismu a terorismu s využitím biologických zbraní.
Kriminální zápletka na mě nepůsobila nijak zasadně rušivě, byť ta náhodička, která vede ke spojení se špionážním příběhem, je při počtu více než 7 miliard lidské populace obývající miliony měst, poněkud přitažená za vlasy.
Určitě bych vynechala amerického prezidenta. ;)

27.03.2016


Doktorka z domu TrubačůDoktorka z domu TrubačůIlona Borská

Má první kniha od Ilony Borské. Zcela zbytečně jsem se obávala, abych nečelila sladkobolnému příběhu chudé dívenky, která potkala štěstí v dalekém Orientu. Víc jsem se plést nemohla. ;) Silný životní příběh české lékařky zpracovaný brilantní formou - jednoduché sdělné věty plné nevšedních zážitků, plnokrevných emocí, odvahy, rozhodnosti a pevných postojů. Obdivuhodná to žena.

23.05.2015


MarťanMarťanAndy Weir

Skvělá a neotřelá myšlenka. Bombastická propagace (i množství nadšených komentářů) knihy mne spolehlivě vedou k ostražitosti. Po čtvrtině příběhu mě kniha chytla a prakticky nepustila až do konce. Fyzice a vůbec technickým vědám nijak neholduji, ale autor technické záležitosti v principu a vcelku laicky vysvětluje, takže jsem se dozvěděla i něco nového. Pokud jsem něco moc nepochopila, příběhu to vůbec neubralo na kráse. Hrdina si získal mé sympatie hlavně svým smyslem pro humor, svou ironií a sarkasmem, s jakými komentuje své úsilí přežít. To mě bavilo. Nesmála jsem se sice nahlas, spíš jen tak pochechtávala. O to to bylo příjemnější. Vlastně se usmívám i teď. ;) Jedna hvězdička dolů za vykreslení příběhu na Zemi, tady mi to malinko skřípalo. Ale po pravdě, vybavím si mnohem "američtější" (patetičtější) závěry než je tento. Doporučuji.

10.11.2015


GomoraGomoraRoberto Saviano

Kniha mě zaujala už před lety, ale až letos jsem si ji koupila zde na bazaru a vzala si ji na dovolenou. Přestože jsem ji prakticky přečetla na pláži, není to opravdu lehké čtení. Nicméně styl mi naprosto sedl - drsné líčení vývoje neapolské camorry mě vtáhlo a nenechalo vydechnout.
Nedávná minulost i současnost Kampánie je zde popisována výmluvně. Autor zasazuje významné události, které ovlivnily nejen město Neapol a přilehlé okolí, do sociálního i politického rámce a přináší i vlastní osobní zkušenosti. Nejedná se o strohý popis fungování zločineckého systému - hodně jsem se dověděla o svéráznosti obyvatel této části Itálie.
Mezinárodní přesah celého fenoménu, jak jej bez obalu autor popisuje, je ohromující až šokující.
Některé části mi rozšířily vnímání některých problémů Evropy - vůbec jsem si tyto skutečnosti nedávala do souvislostí (např. část o textilním průmyslu, zejm. závěrečná kapitola).

Kniha je sice dočtená, ale otázky se mi hlavou honí dál a nejen ty, týkající se zdejších obyvatel. Na jaké půdě asi vyrostly mé oblíbené kampánské citrony? ;)

Knihu doporučuji těm, kteří se zajímají o sociální a politické aspekty vzniku a vývoje zločineckých struktur.

08.09.2014


Poslední aristokratkaPoslední aristokratkaEvžen Boček

Byť jsem se snažila od knihy vzhledem k oceněním a nadšeným komentářům neočekávát podobné pocity, ráda přiznávám, že jsem se skvěle bavila. Nekomplikovaný vyjadřovací styl humoru mi sedl. Bez zbytečných vytáček mě zasáhl přímo na komoru. ;)
Při čtení některých situací jsme se smála nahlas tak, že jsem nebyla schopná druhému text přečíst. Každá z postav si průběžně získávala mé sympatie, přestože mi kolikrát svou osobitou povahou lezla na nervy - zejména Josef. ;)

Vřele doporučuji.

28.11.2014


PoselPoselMarkus Zusak

Kouzelný příběh plný emocí s poselstvím pro všechny bez rozdílu. Kniha mě pohltila, přinutila zamýšlet se nad sebou i dívat se na svět hřejivýma očima. Přes všechny těžkosti života z ní optimismus sálá. A k tomu ten břitký humor - paráda. I slzy v očích byly. Krása. Jednoznačně doporučuji.

06.04.2015


DetektivDetektivArthur Hailey

Klasika na úrovni. Ve srovnání s dnešními detektivkami je naprosto zřejmé, že kniha není šitá horkou jehlou a autor přípravě knihy musel věnovat spoustu času. Byť reálie již zestárly, podstata - detektivní příběh - nemá slabinu. Lidské osudy jsou uvěřitelné, vše do sebe postupně zapadá, jak má, a detektiv je sympaťák. Rozhodně doporučuji.

12.07.2017


Karkulín ze střechyKarkulín ze střechyAstrid Lindgren

Jedna z knih mého dětství - na vlnách dětské fantazie jsem si představovala, jak létám po střechách. Dostala jsem ji od rodičů, prý to byl tehdy můj nejoblíbenější vánoční dárek. ;)

15.09.2014


Jak jsem se mýlil v politiceJak jsem se mýlil v politiceMiloš Zeman

Nečekala jsem to, ale pobavila.

Podle názvu by se dalo předpokládat, že se jedná o nějaké sebekritické dílko. Není tomu tak, spíš naopak. Jediné omyly, ke kterým se autor staví čelem, jsou ty, které spočívají ve špatném výběru lidí. V běžném životě se tomu říká špatný odhad, protože neomylně poznat druhého je prakticky nemožné. ;) Takže jeden ze závěrů, které jsem si odnesla, je: autor je vlastně neomylný. Například vysvětlení otázek ohledně tzv. Bamberské aféry u mě vyloudilo úsměv na tváři.
Některé části knihy jsou na můj vkus až příliš bulvární - zejména o P. Buzkové. Je evidentní, že autor tuhle dámu nezkousl.

Kniha je napsána čtivým stylem, až na některé prognostické pasáže. Je poznat, že autor je velmi sečtělý a rád to dává na odiv. Knihu mi zapůjčila kamarádka, sama bych si ji nekoupila. Chtěla jsem si doplnit obrázek divokých 90. let po přečtení kmotrovské série knih od Jaroslava Kmenty.

Doporučuji všem, kteří se zajímají o politické zákulisí 90. let.

12.09.2014


Zlodějka knihZlodějka knihMarkus Zusak

Jedna z nejlepších knih, které jsem v posledních letech četla. Ke knize jsem přistoupila bez bombastických očekávání (poučena přechozími zkušenostmi s nadšenými komentáři u jiných titulů), ale po pár stránkách jsem se začetla a nemohla se odtrhnout. Až jsem najednou byla na konci, emoce se ve mně prolínaly a já si smutně říkala, co teď budu číst? Líbil se mi náhled, s jakým autor představil i glosoval nepříliš šťastné období v dějinách lidstva.
Co mě ovšem překvapilo? To, že si vypravěčka od prvních řádků získávala mé sympatie.

14.10.2014


Aristokratka ve varuAristokratka ve varuEvžen Boček

Druhý díl osudů jedné aristokratické rodinky mě pobavil - opět jsem se smála i nahlas, byť již ne tak často jako u prvního dílu, ale i tak jsem knihu v dobré náladě přečetla prakticky na posezení. Vysoko oceňuji schopnost autora jednoduchým stylem vypointovat situaci. Jednu hvězdičku ubírám pro již otravující přehánění skrblictví a množství diazepamů.
Knihu jednoznačně doporučuji k přečtení těm, kteří se chtějí pobavit a neřešit.

28.11.2014


ŠógunŠógunJames Clavell

Naprosto úžasná kniha. Promyšlený příběh zasazený do dobových reálií vzniku nejdelé trvajícího šogunátu. Kniha nemá hluchá místa. Když mi zbývalo dočíst již jen pár stránek a děj byl děj nabitý tak na dalších 500 stránek, byla jsem jako na trní a hltala slova, abych již konečně věděla, jak autor příběh ukončí. První dojem z konce příběhu byla asi myšlenka: "Tak to už je opravdu konec? Osudy dalších aktérů z pera autora nepoznám?, Proč? To je škoda ..." ;) Ale pak jsem nápad Jamese Clavella ocenila - v nejlepším se má skončit a jen málokterý autor odolá vábení vyždímat příběh, co to dá.
Kniha mne přimněla načíst si něco o Tokugawském šogunátu, Williamovi Adamsovi ad. i zamyslet se nad rozdílností životních filozifií Evropy a Japonska (křesťnaství-šintoismus, religióznost-příroda). Je toho opravdu hodně, co kniha přináší. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí poznat duši japonských samurajů ve feudálním Japonsku.

15.02.2015


Deníček moderního fotra aneb Proč by muži neměli mít dětiDeníček moderního fotra aneb Proč by muži neměli mít dětiDominik Landsman

Zpočátku jsem se bavila, než Nataša porodila. Pak už se začínal vkrádat pocit rozpačitosti a posléze nudy z již opakovaného. Když se Čeněk asi po 150té po..., vzdala jsem to a knihu pak dočetla "skokově". Jako blog to asi bylo dostačující, ale jako kniha? Nemá to spád, pointu, ... i ten nadhled nakonec vyznívá falešně a jalově.

08.04.2015


SkálaSkálaPeter May

Nevěděla jsem přesně, co očekávat. Styl psaní mi však vyhovovoval, stejně jako prolínání časových rovin a osoby vypravěče. Bylo zajímavé srovnávat události z pohledu neosobního vypravěče s následným pohledem hlavního hrdiny. Na mne to působilo plastičtěji. Již zmiňované naťuknutí nějaké zápletky i opakovaně přinášelo napětí a doslova nutilo číst dál. Na této psycho-detektivce však oceňuji i neobvyklé prostředí - Vnější Hebridy, což není zrovna častá turistická destinace. Stejně zajimavé bylo spojení se starou tradicí "Guga Hunters". Těším se na další knihu ze série. Doporučuji.
p.s. jedna hvězdička dolů za poněkud křečovitější vysvětlení/rozuzlení (nebudu dále spoilovat)

20.04.2015


Muž z ostrova LewisMuž z ostrova LewisPeter May

Výborně vymyšleno. Stejně jako u prvního dílu série se mi líbil jazyk i styl vyprávění. Ale tady dávám hvězdu navíc za skvělý nápad i skvělé zpracování. Byť jsem si říkala, že autor nemusel tak brzy poodkrýt karty, ale i tak to bylo parádní počtení. Peter May prostě umí. Nejde vlastně o ryzí detektivku, ale spíš psychologický román s detektivní zápletkou. Doporučuji číst sérii opravdu od začátku - užijete si obě hlavní dějové linie. Těším se na další díl série.

20.04.2015


Stín banyánuStín banyánuVaddey Ratner

Po delší době kniha, která mě opravdu zasáhla. Tolik emocí u mě vyvolala a stále vyvolává. Nebylo to zrovna lehké čtení. Nepamatuji si, kdy jsem si na další pokračování ve čtení chystala papírové kapesníčky, pro jistotu. Tak krutý, a přitom lidský, příběh, který neustále nutí k přemýšlení.
Co na románech založených na událostech z doby relativně nedávné miluji, se mi zde dostalo vrchovatě: rozšíření obzorů, ujasnění si souvislostí, poznání jiné kultury, ... (mezi podobné knihy jsem z tohoto důvodu přidala Divoké labutě).
Knihu jednoznačně doporučuji ke čtení.

20.07.2016


HotelHotelArthur Hailey

Čtivě podané příběhy několika postav na pozadí fungování velkého hotelu v 60. letech v USA. Moderní hotely již mají jiné priority i služby, ale podstata zůstává stejná: hosté přicházejí a odcházejí a pečuje o ně armáda, často neviditelných, služebníků, jejichž životní osudy obvykle zůstávají hostům skryty.
Jednu hvězdu dávám dolů za chvílemi poněkud klišoidní obraz některých postav (černý doktor par excellence s chováním Guta Jarkovského - hamižný bílý investor-uchvatitel schopný hrubého jednání ke svým nejbližším - rozmazlená dcerka lokální elity atd.) i za jeden z happy endů jdoucí přes závit (nemyslím, že by v reálném životě pověst provozního ředitele neutrpěla jednou ze závěrečných událostí).
Každopádně jde o skvěle vystavěný román, který stojí za přečtení/poslech.

25.08.2016


Analfabetka, která uměla počítatAnalfabetka, která uměla počítatJonas Jonasson

Naposloucháno jako audiokniha. Počáteční nadšení postupně odeznívalo. Nerada nechávám knihy nedočtené, na konci jsem to pouštěla již z "povinnosti" dotáhnout to do konce. Zejména poslední třetina ztratila dech - rytmus se zadrhával, vtip vytratil a já si přála dále analfabetku netrápit.
Asi to chtělo menší rozsah. Popravdě, byl by to byl malý zázrak nabít 400 stránek zábavným absurdním humorem.

28.06.2017


Nataša GollováNataša GollováAleš Cibulka

Knihu mi kdysi dala přečíst babička - pamatuji si, že mě zaujala. Nedávno jsem ji přečetla znovu a bylo to příjemné. Opět jsem si připomněla už zapomenuté. A vzpomněla si na babičku.
Styl psaní odpovídá mému vnímání NG na plátně - svižný, lehký, nekomplikovaný. To ovšem neznamená, že takový měla NG i celý život.

09.09.2014


MadeleineMadeleineMadeleine Albright

Knihu jsem přes její rozsah přečetla velmi rychle. Zákulisí zahraniční politiky USA, zejm. ve 2. polovině 20. stolení, jako na talíři. K tomu systém fungování administrativy i osobní události v životě autorky. Mnohé soudobé historické momenty mi kniha osvětlila. Doporučuji.

09.09.2014


Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizelStoletý stařík, který vylezl z okna a zmizelJonas Jonasson

Mám ráda humorné knihy. Na "Staříka jsem se velmi těšila. Pobavily mě dějová linie s útěkem až do okamžiku "odhalení" a dějová linie životního příběhu staříka, kdy jej doprovázel Herbert (důsledkům jeho nešikovnosti, zmatenosti a ztřeštěnosti jsem se zasmála i nahlas). Jinak zklamání. Nečekala jsem, že chvílemi se budu přemáhat, abych určité pasáže nepřeskočila. Absurdní humor mě zřejmě baví víc, když vychází z reálnějších okolností. Tady ale v převážné části nejde o humorně absurdní situace, ale děj je absurdní sám o sobě.

17.10.2014


Templářské dědictvíTemplářské dědictvíSteve Berry

Četla se jedním dechem. Dějové zvraty působily přesvědčivě nikoli přitažené za vlasy, jak se mi zdálo u Alexandrijské knihovny, kde se děj neobešel bez amerického prezidenta. ;) Kniha mne přinutila načíst si něco víc o malé vesničce v předhůří Pyrenejí i samotných templářích. Celkem 4,5 hvězdičky - přece jen to není F. Forsyth. ;)

24.11.2014


Kmen AndromedaKmen AndromedaMichael Crichton

Zajímavě pojatá sci-fi. Pro mne též příliš technických detailů, které mne zpočátku zdržovaly a pak už jsem je prakticky přelétávala očima. Ale na druhou stranu musím uznat, že i díky těmto podrobnostem na mne kniha působila velmi realisticky a uvěřitelně. Četla jsem ji vlastně jako zprávu/protokol o jedné z kritických událostí, která lidstvo "postihla".
Právem jedna z kultovních sci-fi.

20.12.2014


Volání KukačkyVolání KukačkyR. Galbraith (pseudonym)

Kniha mě docela příjemně překvapila. Prakticky konverzační detektivka bez akčních scén vyžadujících extrémní fyzickou kondici hlavního hrdiny. Příjemně se četla a nutila neustále zapínat ty malé šedé potvůrky mozkové - až jsem to před koncem vzdala a následovala detektiva. ;)

20.03.2015


HonzlováHonzlováZdena Salivarová

Doporučuji!
Hrdinka mě chytila hned od prvních stránek. Kniha se výborně četla přesto, že doba to byla šílená. Bezútěšnost, nesvoboda a nespravedlnost z příběhu jen čiší. Nezbývalo než sympatické hrdince fandit. Jak mi obvykle nevyhovují otevřené konce, tak tady jsem za něj ráda.

11.01.2016


Válka světůVálka světůHerbert George Wells

Po knize jsem sáhla až po té, co jsem několikrát viděla Spielbergův film. Zajímalo mne, kolik z původního příběhu zůstalo. A zamilovala jsem se do H. G. Wellse. Zvláštní, protože sci-fi nijak zvlášť nevyhledávám a z J. Vernea už jsem vyrostla ;)
Neuvěřitelné, jak autor na konci 19. století dokázal předvídat, poutavě vyfabulovat a popsat technické vymoženosti jiné civilizace.
Vůbec se nedivím, že rozhlasová dramatizace O. Wellese vyvolala paniku (pozn. Wells a Welles se kvůli autorským právům později dokonce soudili)

11.01.2016


MitsukoMitsukoVlasta Čiháková-Noshiro

Z knihy jsem mírně zklamaná. Čekala jsem strhující biografii o emancipované ženě přelomu 19. a 20. století, která se vymanila z japonské společnosti svázané staletými zvyklostmi a ono ouha. Popis života Mitsuko a jejího manžela v Japonsku na mne působil až sladkobolně. Dvakrát jsem se zadrhla než jsem ten nepříjemný pocit překonala a nakonec se dočkala. Od příjezdu do Evropy a s dospíváním dětí se příběh stal mnohovrstevnatým, plastičtějším.
A ke konci knihy jsem pochopila, proč mě Mitsuko za srdce již od počátku nechytila - její povaha a výchova z ní určitě nevytvořily inspirativní osobnost 20. století a doplatily na to i její děti. Jejich osudy popisované v závěru knihy a pak v epilogu patří k tomu nejzajímavějšímu z knihy.

11.01.2016


Klub nenapraviteľných optimistovKlub nenapraviteľných optimistovJean-Michel Guenassia

Úžasný román, který opět připomíná dramata 20. století a jako bonbónek i pohled do života pařížské rodiny v šedesátých letech. Životní osudy exulantů podané s empatií a navrch jemná ironie.
Malinko jsem v závěru nepochopila obrat v jednání a chování jedné z postav (mám jen nějaké tušení), ale nic to kupodivu neubralo na kráse příběhu, naopak mě to láká si knihu přečíst znovu.
Jeden z nejlepších románů poslední doby.

23.08.2016


Baronka BlixenováBaronka BlixenováDominique De Saint Pern

Kniha se mi v částech týkajících se baronky velmi dobře četla, byla zajímává, nutila k zamyšlení i k představivosti. Části týkající se natáčení mě z valné většiny nezaujaly a popravdě musím napsat, že mě zdržovaly až nudily.
Na psaní komentáře jsem si nechala odstup pár dní a čekala, zda bezprostřední dojem z baronky odezní, abych světoznámé osobnosti nekřivdila. Neodezněl. ;) Tak jako měla baronka mé sympatie a možná i obdiv k první polovině jejího života, tak k závěru bych ji označila za manipulativní sebestřednou paničku.
Knihu každopádně doporučuji ke čtení.

13.10.2016


1