Jibro komentáře u knih

Originální, zajímavé, přesvědčivé, čtivé, ale hlavně neuvěřitelně komplexní shrnutí dějin současného člověka od pravěku po současnost, korunované vizí blízké i vzdálené budoucnosti, která místy působí dost děsivě. V posledním desetiletí přidala věda další zajímavé dílky do skládačky toho odkud pocházíme a co skutečně jsme, takže všem lidem se znalostmi prehistorie čerpané naposledy četbou Lovců mamutů velice doporučuji. A nejen jim, kniha se také věnuje filozofii, náboženství, ekonomice, nástupu zemědělství, průmyslové revoluci, etice, ekologii atd. je toho tolik, že se to těžko shrnuje, pro názornost jedna myšlenka, co mě hodně zaujala:
"Jak ale udržet víru v imaginární řád, jako je křesťanství, demokracie nebo kapitalismus? Především nikdy nepřiznat, že je to celé vymyšlené. Je třeba trvat na tom, že společnost stojí na objektivní realitě, kterou stvořili velcí bozi nebo přírodní zákony. Je nezbytné tvrdit, že mezi lidmi existují zásadní rozdíly ne proto, že to tvrdí Chammurapi, ale proto, že tak pravil Enlil a Marduk. Lidé si jsou rovni ne proto, že to prohlásil Thomas Jefferson, ale proto, že je tak Bůh stvořil. Svobodný trh je nejlepší ekonomický systém ne proto, že to napsal nějaký Adam Smith, ale proto, že takové jsou neměnné zákony přírody."

19 20.06.2015

Hlavní předností knihy je její anti-válečné poselství, což u románu ze starověku působí nezvykle, přeci jen člověk očekává spíš heroické vylíčení bojů, ale díky tomu si uvědomí, že válka je pořád stejná...Na druhou stranu to má i stinnou stránku, díky tomuto modernímu pojetí se mi zdálo, že autor trochu okatě roubuje zkušenosti ze současných konfliktů v Afghánistánu do dávné minulosti, ve stylu "přání otcem myšlenky". Ale Pressfield je vynikající spisovatel, tak jsem mu nakonec po dočtení knihy uvěřil, že to klidně mohlo probíhat přesně jak popisuje.

3 02.02.2015

Zajímavý filosofický cestopis, není ani tak o objevování cizích krajů, jde spíš o poznávání sebe sama a toho, co je v životě skutečně důležíté. Jen si nejsem jistý, že zvolená metoda, jako vyjet si na motorce do válkou rozvráceného Iráku nebo kličkovat ve válečné zoně na Ukrajině je zrovna k takovému sebepoznání optimální a nutná..nějak mi tahle adrenalínová turistika nesedí. Na druhou stranu, díky tomuto "bláznovství" je kniha plná zajímavých postřehů a informací, ke kterým bych se jinak nedostal. Asi nejvíc na mě zapůsobila kapitola z Dhaky, nejhoršího města k životu, které navzdory tomu nebo snad právě proto(?) skutečně žije...

1 20.01.2015

No, moc humoru v knize není, jak by se mohlo zdát z obsahu, tučňák Míša, stejně jako jeho spolubydlící si totiž nesou každý svou vlastní samotu a pochmurné prostředí nastupující zimy a bujícího mafiánského kapitalismu moc důvodů k veselí také nepřidají. Zato o absurdní, zvláštní události a přibývající úmrtí, které narušují poklidný život "spisovatele" nekrologů nouze není. Z knihy je spíš cítit melancholie, snad i rezignace...asi nejlíp ji vystihuje novoroční přípitek jednoho ukrajinského řezníka: „Připijme si na to, aby nám nebylo hůř. Líp nám už bylo.“

2 30.12.2013

Trochu zklamání, čekal jsem barvitější popis, co půjde víc do hloubky, ale je to spíš souhrn krátkých zpráv. Často popisuje stejné události pohledem různých autorů, ale i přesto jsem se ve všech těch teoxizitzilánech docela ztrácel. Knihu bych spíš doporučil lidem s větším přehledem o tomto období jako zajímavé doplnění informací z druhé strany, mně osobně se z těch střípků ucelený obraz o tom jak vše proběhlo nesložil...

29.12.2013

Ideální mix historických faktů s přímými citacemi antických autorů, navíc okořeněné úvahami o možných motivacích jednotlivých postav a snahou objasnit některá neznámá místa tohoto legendárního příběhu. Takhle si představuji dokonalou historickou literaturu, pro mě o dost poutavější než mnohé románové nebo dokonce hollywoodské zpracování.

3 10.12.2013

Krásna a smutná kniha o hledání nejen zločinců, ale i sebe sama v ztracených, dávno zapomenutých událostech, které je možná lepší nechat skryté v temnotě lesa.... nebo snad ne? Jednoznačnou odpověď nedostaneme, to jediné mě trochu mrzí, ale jinak nemám co vytknout. Hlavní příběh o vyšetřování mě naprosto pohltil a probudil takovou touhu se dozvědět kdo to sakra mohl udělat, že jsem knihu dočetl během dvou dnů. Líbila se mi i propracovaná psychologická rovina a perfektní vystižení atmosféry léta a prázdnin mi připomnělo vlastní, naštěstí jen příjemné vzpomínky na dětství a nekonečné letní dny.

1 19.10.2013

Kniha dvou tváří: na jedné straně opravdu originální pohled na zrod Artušovské legendy, zasazení příběhu do doby rozpadu Římské říše a s tím spojené zajímavé úvahy o příčinách “konce světa“ , prolomení Hadriánova valu, nájezdy Sasů na pobřeží. Jenže málo platné samotné zpracování pokulhává víc než hlavní hrdina. Postavy jsou na můj vkus moc “dušínovské“ , romantická zápletka ala červená knihovna: „Bůh ví, že se mi nikdy ani nesnilo o tom, že bych se zmocnil tvého těla. Teď jsem to však učinil a je to ta nejúžasnější věc, co se mi kdy přihodila...“
Samotné budování kolonie je popsáno až moc idealisticky, ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady... a příliš sluníčkový dojem nenapraví ani hlavní záporák, který je souborem snad všech klišé: zkažený bohatý homosexuální zhýralec - prostě ztělesněné zlo na zemi. A navíc žere malý děti...ach jo.

2 21.09.2013

Asi největší problém mám s názvem knihy, který slibuje hlubší poznání Ruska a jeho obyvatel, ale samotný obsah je spíš sbírkou běžných novinářských rozhovorů, které vycházejí v novinách a časopisech.
Takže lidem, kteří mají trochu přehled o Rusku moc nových poznatků asi nepřinese, většina textu se nese v duchu obvyklé mantry západních novinářů: Putin je špatný, áno, ale lidi ho maj rádi, Stalin byl špatný, ale lidi na něj pořád vzpomínají a za války byla zima a hlad....i když pár zajímavých střípků se našlo. Líbil se mi rozhovor s Gorbačovem, kterého si vážím, přeci jen hlubší rozbor ruských poměrů s politologem Dmitrijem Oreškinem, Jevgenij Pasternak mě docela navnadil přečíst si Doktora Živaga a zajímavá byla i překladatelka Kundery Nina Šulginová.

3 30.05.2013

Přestože se dotýká mnoha závažných témat, blíží se spíš moderní pohádce než thrilleru, hlavně naivitou a způsobem řešení, která volí hlavní hrdinka, schopnostmi Mari, černobílými charaktery a stereotypy: postavy z východní evropy jsou buď mafiáni nebo prostitutky, stranu kritizující multi kulti idylku řídí samozřejmě ultra zloun atd.
Ale i přesto se kniha čte dobře, hrdinky jsou sympatické, motiv Studia, které dokáže napravovat křivdy i za hranou zákona se mi líbí a ocenil bych, kdyby se kniha věnovala víc jeho promyšleným, pečlivě připraveným akcím než hurá stylu Liy, no možná se dočkám v pokračování, které je vzhledem k otevřenému konci a velkému úspěchu pravděpodobné.

1 30.05.2013

Pro mě zatím nejlepší shrnutí období Mnichova 1938 s trochu zavádějícím názvem, ona je to spíš česká noční můra, z textu na mě dolehla tíseň a vztek provázený nechápavým kroucením hlavou nad tím, do jaké situace jsme se dostali, částečně i vlastní vinou. Autor klade důraz i na osobní vlastnosti lidí, kteří byli zrovna u moci, docela mě překvapilo jaký vliv měli na běh dějin i zdánlivé maličkosti, jako třeba vzájemná osobní antipatie Beneše s polským ministrem Beckem. Zabývá se i dávnou minulostí a popisuje počátky a příčiny německého osídlení a vzájemné vztahy, které nikdy nebyly idylické.
V poslední čtvrtině přechází od historie k fikci a zkouší odpovědět na věčnou otázku co by se stalo kdyby jsme se bránili, ale i tato fiktivní varianta se drží reality a rozhodně nerozvíjí divoké teorie o vítězství naší armády, spíš na mě působí, že v situaci v jaké jsme byli už neexistovalo žádné dobré řešení.
Kniha by mohla sloužit klidně i při výuce, protože čtivě a srozumitelně shrnuje sled událostí, i na první pohled nesouvisejících, které mohou vést k obrovským tragédiím, kdy jde o samotné přežití národa. Poučná, varující a obávám se, že stále aktuální.

4 28.05.2013

Jednoduchý, hodně akční a ne moc logický děj, navíc mi námětem silně připomíná knihu od H. Harrisona - Kladivo a kříž, která mi přišla o dost lepší, co se týká děje, popisu prostředí, prokreslení postav a jejich motivací a kde byly skutečně drsné scény, ze kterých mě mrazí ještě teď. Proti tomu je tato kniha slabý odvar, čte se dobře, děj odsýpá, ale po dočtení toho moc nezanechá, chybí jakýkoli přesah, přirovnal bych ji k akčnímu filmu na jedno podívání.

2 26.05.2013

Kniha mně spíš připomíná sociologickou, politickou studii než klasickou historickou publikaci, ale je to dáno krátkou dobou osídlení této zajímavé země. První kapitola se věnuje příchodu Maorů, kteří i přes velké nesnáze, které jim přineslo odlišné podnebí a prostředí vytvořili prosperující, svébytnou společnost. Dál už je to v režii prvních evropanů a počátků kolonizace a vzájemného ovlivňování a je zajímavé sledovat přerod " poslední výspy Evropy" v prosté přijetí skutečnosti, že jsou přeci jen tichomořskou zemí. Líbila se mi i snaha o vybudování spravedlivé společnosti, kdy si už před 150 lety uvědomili, že stát by měl garantovat zajištění v nemoci, ve stáří a aktivně upravovat pracovní podmínky, v tomto ohledu byl Nový Zéland průkopnickou zemí a je smutné pozorovat kam se vracíme dnes. Na závěr potěšila i dodatečná kapitola o našich krajanech, kteří svou pílí a pracovitostí dělali bývalému Československu dobré jméno.

1 20.05.2013

Knihu jsem koupil jako dárek na vánoce a druhý den do ní nakoukl s tím, že to nebude nic pro mě, nějaký šarlatánství...jasně, ale asi jsem byl uhranut :) protože jsem se nedokázal odtrhnout a celý den četl a četl... až do konce. Autorka mně nejen docela nahlodala můj skepticismus/ateismus a trošku vrátila víru ve věci mezi nebem a zemí, ale dokázala, že i u nás může vzniknout dílo, které v ničem nezaostává za současnou světovou literaturou. A co mě těší ještě víc, že k tomu nepotřebovala kopírovat módní trendy všech odstínů a barev, ale vystačila si s jednou zapadlou moravskou vískou, lidovou tradicí a kusem naší nedávné historie, tedy prostředím, kterým ostatní, rádoby intelektuální "elita národa" pohrdá.

18 13.05.2013

Lehce vtipné, úsměvné, často až absurdní příhody několika zajímavých postav uprostřed drsné, severské přírody, kde lišky nedávají dobrou noc, ale kradou marky. Nejvíc jsem si oblíbil laponskou babču a její životní moudra typu: „Němců je jak mraků. Klidně jich pár můžete pověsit.“ Zdatně ji sekundoval Major, geniální stratég, těžký alkoholik, ale přesto v jádru dobrák, i když nemám nakupování rád, na jeho zásobovací výpravy bych se hlásil dobrovolně. Paradoxně nejmíň mě bavila hlavní postava zlodějíčka Oiva, ale jak se chata postupně zaplňovala, srandy přibývalo a vyvrcholení přišlo s oslavou vánoc, kdy kromě světských radovánek nezapomněli ani na duchovní rozměr v podobě "pravé" pravoslavné ikony :)

12 08.04.2013

Milá, hodně vtipná a lehce morbidní kniha o životě, smrti.... a něčím mezi tím. Popravdě, nejsem zrovna příznivec žánru, který propojuje náš reálný svět s nadpřirozenými jevy jako démoni, velké zlo povstává, vyvoleny nás musí zachránit bla bla....ale autor zaplnil příběh takovým množstvím humoru, že jsem se přinejmenším pousmál snad na každé straně a několikrát vyprskl smíchy hlavně nad dialogy mezi všemi ujetými postavami a postavičkami, které jsem si bez výjimky oblíbil. Došlo i na dojemné okamžiky a zajímavé životní teorie, na té o beta samcích asi něco bude. Charlie mi připomíná Arthura Denta nebo postavy z filmů W. Allena, vhozené do světa kanálových harpií, nadržených pekelných psů a oživlých kreatůrek, poskládaných z částí zvířecích tělíček - Tim Burton by měl radost a já vlastně taky, úplná "srdcovka" to není, ale od autora si s chutí přečtu i další knihy.

2 08.04.2013

Spíš filosofické uváhy a kritika současných poměrů nejen v Rusku, smíchané s budhismem, historií, literaturou, uměním, vskutku zvířecím sexem ;-) a v neposlední řadě láskou. Jakožto typická bezocasá opice si nedělám iluze, že jsem všechno pochopil, občas mi dělalo potíže "nespadnout z liščího ocasu", ale už dlouho jsem nečetl nic tak....originálního a vymykajícího se obvyklým stereotypům, vtipného i absurdního zároveň, jako třeba ukázka tolerance a nenásilí v podání ruského vlkodlaka, toho času zaměstnaného u tajných služeb: " když potkáš Budhu, nemusíš ho hned zabíjet, ale hlavně se nenech ukecat."

7 24.03.2013

Tihle Japonci jsou tak trochu mimozemšťani a každá další kniha nebo film mě o tom neustále přesvědčují, ale právě díky té odlišnosti se jednou za čas nechám rád unést na jejich planetu a většinou nelituji, naopak, své "únosce" potom obvykle zařazuji mezi oblíbené tvůrce (Tokijský syndrom jak vyšitý ;)
Tato kniha není výjimkou, i když vypadá nenápadně, obyčejně, včetně stylu psaní, od začátku jsem měl pocit, že vím přesně co se stalo a jen trochu nezáživně sleduji, kdy a jestli na to přijdou i policisté, navíc to celé působí dost vykonstruovaně, kdy soused Išigami něco složitě vymyslí a jeho protivník to vzápětí z nepatrného náznaku ihned odhalí, přišlo mi jakoby autor hrál šachy sám se sebou. No nehrál..
Dostal jsem pěknou nakládačku, snad proto, že mi matika nikdy nešla, ale i díky příběhu, který je jako kamenný výraz tváře hlavní postavy, těžko z něj vyčtete co se děje pod povrchem, dokud vám to nedovolí, ale na ten okamžik se rozhodně vyplatí počkat.

11 16.03.2013