javirgo
komentáře u knih
Světla a stíny islámu
Břetislav Tureček
Pan Tureček popsal život v islámských zemích hezky a moc zajímavě. Nejvíce prostoru ve svém popisování věnuje Íránu, který je zřejmě jeho oblíbený region, ale navštívíme s ním také ostatní muslimské země, zejména Pákistán, Afghánistán, Irák a i jiné.
Obdivuji jeho odvahu, protože sám na vlastní pěst cestoval za poznáním i do hodně odlehlých částí těchto zemí mezi různé kmeny a do míst, kam by se asi neodvážil nikdo z křesťanského světa.
Název knihy je docela správně zvolený. Islám má podle jeho bohatých zkušeností nejen své stíny, které převažují ve vědomí většiny z nás, ale má také trochu světla. Mě osobně náhled na muslimské země trochu poopravil.
Oceňuji také doplnění fotkami ,slovníček s významem arabských slov a mapy.
Nikdy
Ken Follett
Z celé knihy mě bavily jen události z Afriky s příběhem Abdula a Kiah. Naopak prezidentka Pauline se svojí snahou zachránit svět mě přišla málo uvěřitelná a moc sympatií ve mě nevyvolala. Napětí knize ubírá její rozvláčnost. Tři hvězdičky dávám pouze z úcty k autorovi a jeho předešlým, zejména historickým románům.
Čekání na krále
Bohumil Říha
Ve druhé části trilogie se autor již více zabývá historickými událostmi. Dějově je tato část i bohatší. Název Čekání na krále je příznačný. Marek dozrál a veškeré jeho konání je ve prospěch budoucího krále Jiřího z Poděbrad i když často na úkor svého soukromého života. Za mě až příliš velký hrdina. Poslední díl si rozhodně ještě přečtu
Přede mnou poklekni
Bohumil Říha
Několik let na mě čekala tato kniha zakoupená kdysi v antikvariátu, doporučená od nevím už koho. Zprvu jsem se nemohla začíst. Je psaná češtinou , jakou se dnes již nepíše. Mezi řádky jsem našla i občas slova, která se dnes ani nepoužívají. Pak jsem ale postupně zjišťovala, že je psaná krásně. Autor nahlíží hluboko a citlivě do duše hlavního hrdiny. Vše je krásně a barvitě popsané. Jen mě trochu vadí, že je to víc o Markovi z Týnce, než o Jiřím z Poděbrad
Včelař z Aleppa
Christy Lefteri
Nebylo to špatné, ale podle mého je kniha přeceňovaná. Téma utečenců je i v této době aktuální a nemám proto nic proti námětu. Povídání o včelaření a lásce ke včeličkám se mě během vyprávění i líbilo. Jinak mě ale styl psaní zrovna moc nesedl. Mezi bestsellery bych knihu nezařazovala.
Jak se mají Mayové aneb Proč bychom se neděsili
Zdeněk Šmíd
Po přečtení vynikajícího románu Cejch, jsem musela zkusit od Z.Šmída ještě něco jiného. První kniha, která se ke mě dostala byla právě tato expedice kamarádů a již zkušených cestovatelů na území Mayů. Při líčení jejich dobrodružné cesty jsem se hodně pobavila a často i srdečně zasmála. Jejich putování jsem si doplnila na pár videodokumentech, které jsem našla na You Tube. Je to opravdu krásná a zajímavá destinace, ale také nebezpečná. Jinak se mi styl psaní a hlavně humor moc líbí. Asi si nějakou další autorovu knihu koupím, abych jí měla doma po ruce, až si budu chtít přečíst něco pro zasmání
Nezákonné války
Daniele Ganser
Pro mě kniha celkem přínosná. Četla jsem jí dost dlouho a jen po malých částech tak, abych sdělované informace dokázala vstřebávat. O všech zmiňovaných válkách v letech 1945-2016 víme všichni, ale všichni nevíme, jak a proč ve skutečnosti vznikly a co bylo jejich příčinou. Kniha by se mohla zdát jako dezinformační. Proto oceňuji, že autor ke svým tvrzením přikládá i zdroje, z kterých čerpal. Je jich tam opravdu hodně, přesto jsem občas nevěřícně odbíhala k internetu některé události si ověřit.
O tom jak státy NATO v čele s USA sabotují OSN, si po přečtení knihy může každý udělat názor svůj. Jen je škoda, že ti, kteří by si to měli přečíst to nikdy číst nebudou.
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
Protože toho mám v současné době na čtení víc než stíhám přečíst, zvolila jsem v tomto případě audioknihu a udělala jsem chybu. Příběh by byl hezký, ale způsob čtení se mě vůbec nelíbil a zkazil mě zážitek. Kdybych hodnotila knihu podle přednesu Simony Postlerové, tak by to bylo maximálně na jednu hvězdičku a to si kniha rozhodně nezaslouží.
A odkud bych asi tak byl?
Miroslav Karas
A odkud bych asi tak byl? Teď už vím, kdo takovouto otázkou odpověděl M.Karasovi na jeho dotaz a podle čeho dal název své knize.
Na knihu jsem byla zvědavá, čekala jsem půl roku v pořadí, až bude volná. Nejsem z ní ale ani nadšená, ani zklamaná. Jak si tu už někteří čtenáři postěžovali, je psaná dost nepřehledně. Jak po časové, tak i zeměpisné stránce. To bych mu ale nevytýkala, pan Karas je v první řadě zpravodaj, ne spisovatel a těch zajímavých reportáží z různých koutů Ruska je tam opravdu dost. Víc mi vadí, že skoro nic nepochválí a dost kritizuje. Hlavně ruskou mentalitu. Oni tak jak žijí, žít chtějí. Hodně dobře o tom píše Světlana Alexijevičová v knize Doba z druhé ruky a to bez vlastních kritických poznámek. Kdo ještě nečetl, tak doporučuji.
I když se mi lecos nelíbilo, jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Našla jsem v ní dost nového a některé získané informace mě i překvapily .
Planeta Země: Kruté místo k žití
Andor Šándor
Naučnou literaturu čtu velmi zřídka, protože forma psaní takovýchto knih bývá pro mě většinou moc odborná a špatně srozumitelná. Toto je ale výjimka, která se čte velmi dobře. Je to takové shrnutí významných událostí spíše z doby nedávné, které se na naší planetě udály a ještě stále dějí. Něco jsem si zopakovala a hodně také doplnila. Na některé věty i celé odstavce jsem měla chuť použít zvýrazňovač. Také mi vyhovuje, že je vše přehledně rozdělené do 13ti pojmenovaných kapitol a že se mohu kdykoliv k danému tématu vrátit. Doporučuji
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Stejně skvělé jako Hana. Moc se mi líbil i způsob jakým autorka tento příběh vypráví.
Chvíli otec, chvíli dcera a nakonec vyústění otec i dcera. Určitě budu číst i další její knihy.
Sarajevská princezna
Edo Jaganjac
Hned na začátku čtení jsem knihu odložila s tím, že si musím nejprve zjistit něco více o tehdejším balkánském konfliktu, abych byla se situací v Sarajevu alespoň trochu v obraze. Dosud jsem vůbec nevěděla, že bylo Sarajevo tak dlouho obléháno. Teprve potom jsem měla chuť číst dál. Co se týče příběhu, tak ten je hluboce lidský, až dojemný. Zpracování už je trochu slabší. Hlavně konec je tak nějak rychle utnut. Ale docela se mi líbil epilog, kde autor ve zkratce popsal i osudy ostatních postav.
Faktor Churchill
Boris Johnson
Čekala jsem spíš dlouhé kapitoly politického rozebírání doby, ve které W.Churchill žil a působil. Boris Johnson mě ale příjemně překvapil. Bezvadně ho vykreslil a popsal jeho život již od jeho dětství, jako vojáka, novináře a nakonec jako úspěšného politika. Válečné i poválečné politické dění popsal způsobem, který byl pro mě nejen přijatelný, ale i hodně zajímavý. Dost nového jsem se dozvěděla. W. Churchill byl člověk určitě výjimečný s mimořádnými schopnostmi.
Husitská epopej. VII, 1472-1485 - za časů Vladislava Jagellonského
Vlastimil Vondruška
Celá série je dost dobrá. Pan Vondruška nemá sice nijak vytříbený styl psaní, ale přesto je to celé velmi čtivé. Rodinu Prokopů jsem si hned od začátku oblíbila a prožívala s nimi bouřlivé husitské události. Zjistila jsem, že o této době vím jen velmi málo a povrchně. Čtyři části jsem přečetla, zbylé tři jsem poslouchala jako audioknihy. U těch posledních dvou jsem měla trochu problém si zařadit některé členy již hodně rozvětvené rodiny. I když je to hezky namluvené, chyběl mi rodokmen na konci knihy. Je proto lépe celé číst. S chutí si ráda přečtu i Přemyslovskou epopej
Opuštěná společnost
Erik Tabery
Snaha o rozbor naší společnosti. Sice hezky zpracované, ale pod poněkud jednostranným úhlem pohledu. S něčím bych snad mohla i souhlasit, ale většina mi připadá spíš úsměvná. To by bylo ale na delší diskuzi, pro kterou je zde jiná kolonka. Jsem ráda, že jsem si knihu nekoupila, ale půjčila si audioknihu k poslechu v městské knihovně.
Láska je poslední most
Johannes Mario Simmel
Trochu slabší oproti ostatním jeho knihám, které jsem již od J.M.Simmela četla. Měla jsem chvílemi problém pokračovat ve čtení. Filip Sorel jako hlavní postava románu se mi líbil, ale spolužití té divné trojice a jejich vzájemná konverzace už méně. Zaujalo mě téma počítačových virů. Dokud jsem nepřečetla tenhle příběh, tak mě nenapadlo, co všechno může takový vir způsobit. Skutečnost, že tomu může napomoct sám člověk, je pro mě dost hrozná.
Poslední templář
Raymond Khoury
Počáteční přepadení newyorksého muzea mi přišlo trochu přitažené za vlasy. Kniha ale vcelku špatná není. Docela se mi líbilo, jak autor k příběhu ze současnosti vkládal kapitoly ze života templářů z minulosti.
Marie Stuartovna
Stefan Zweig
O Marii Stuartovně jsem dosud věděla jen o jejím sporu s Alžbětou a znala její tragický konec. Něco málo jsem o ní četla a měla jsem i možnost kdysi vidět toto drama v divadle. Teprve tato kniha mě dala poznat celý život Marie Stuartovny už od jejího narození až po její krutou smrt. Poutavě, podrobně a srozumitelně. Život této slavné skotské královny snad nikdo jiný lépe nepopsal. Milovníkům historie doporučuji.
Pán ohně
Peter May
Začátek vypadal jako dost zajímavý detektivní případ. V prvních dvou třetinách to ale bylo o všem možném, ale o vyšetřování vraždy jen minimum. Čekala jsem kvalitní detektivku, ale místo toho jsem měla párkrát chuť knihu nedočtenou odložit. Příběhy z ostrova Lewis byly nesrovnatelně lepší a lepší byl i Enzo.
Syn Buvola: Wen Anyar - V Agoku s Lékaři bez hranic
Stanislav Havlíček
Po Janu Trachtovi a Tomášovi Šebkovi další z týmu Lékařů bez hranic, který se rozhodl své zážitky a zkušenosti z mise zpracovat do literární podoby. Poslouchala jsem to jako četbu na pokračování a je to stejně dobré , jako knihy předešlých dvou autorů a docela mě to i pobavilo.