Jarek82
komentáře u knih
Kraď jako umělec
Austin Kleon
Kniha s největší hustotou citátů na cm², která ještě není sbírka citátů. Názvu odpovídá prvních pár kapitol. Jde o to, že kopírujete úspěšné ve vybraném oboru a tím se vlastně trénujete v té aktivitě a zjišťujete jak úspěšní myslí a pracují.
Po pár kapitolách se kniha změní v seznam lifehacků na sbírání informací, kreativní tvorbu a organizaci času/hledání energie. Na problematiku ale nahlíží z originálních pozic. Pokud jste ve stavu "rád bych něco dělal, ale nevím co" případně "něco už jsem udělal a stydím se to zveřejnit" tak by mohla pomoct.
Jak číst romány jako profesor
Thomas C. Foster
Perfektní kniha pro každého, kdo by chtěl zkusit nebo už zkouší vlastní tvorbu. Svět literatury, ale taky filmu jak jsem zjistil, už pro mě nebude stejný jako byl dřív.
Jasně že jsem znal pojmy typu ich/er-forma. Ale nikdy jsem se nedozvěděl nebo nedomyslel jaké má použití dané důsledky. Jaké čas, osoba vypravěče, pomocné osoby/situace/předměty/motivace a spousta dalšího. Přišlo mi, že dílo z autora tryská. Asi to tak může být, ale neuškodí vědět co člověk dělá.
Jaký má kniha dosah jsem si uvědomil ve chvíli kdy jsem se díval (po x-té) na Vykoupení z věznice Shawshank. V rámci příběhu se nejednou změní hudba na rock&roll. A v tu chvíli mě napadlo, že na scénu brzo dorazí někdo mladý a ujetý. A taky že jo, dorazí frajírek ve stylu Elvise.
Filozofie pro chytré hlavy
Marcus Weeks
Kompletní průřez filozofií vůbec. Ale pro děti (11 let) téměř nesrozumitelné a příliš zhuštěné.
Ekonomie dobra a zla
Tomáš Sedláček
Co jsem se dozvěděl:
* Dobro by neexistovalo bez Zla. Neustále spolu soupeří a je to tak správné. A vlastně jediné možné. Něco se děje jen tam kde existuje gradient, potenciál, rozdíl.
* Nejlepší ekonomické formule staví na morálce.
* Mezi starým uspořádáním a novým musí být chaos. Šuplík byl neuklizený ale oproti jeho obsahu vysypanému na stůl to bylo lepší. Z chaosu ale povstane uklizený šuplík.
Pestré vrstvy
Ivan Landsmann
Musím předeslat že táta fáral na Paskově takže jsem poněkud zaujatý.
První část je prostě reálná, tak to tam dole chodí. Znám dokonce z vyprávění některé historky použité v knize. Kromě realistického prostředí a mluvy horníků ale kniha nabízí víc. Ukazuje, že i když se v podzemí sejde pestrá sebranka lidí a charakterů (včetně několikrát trestaného násilníka a potížisty) tak může vzniknout semknutý tým. Tým který maká, nikomu není třeba říkat co má dělat, ví že se v něm na sebe navzájem můžou spolehnout a sdílí svůj těžký osud společně a s humorem. Kdokoliv se ukáže jako křivák nebo lenoch je vytlačen. To vše v prostředí kde jsou úrazy a smrt denním chlebem. Taky kniha krásně demonstruje svět ředitelů a náměstků kteří mají moc jen na povrchu. Pod zemí vládne horník protože se tam šéfové bojí vůbec sfárat. Tuhle část jsem si fakt užil.
S druhou částí je to horší. Na jednu stranu ukazuje těžký osud emigranta který nezná slovo cizím jazykem a protlouká se všelijak. Docela to má i spád a člověk se nemůže dočkat rozuzlení. Ta samota v cizí zemi musí být hrozná. Na druhou stranu ukazuje autor své problematické stránky. V socialismu nechá ženu a děti, po neshodě s bratrem nebo spíš jeho ženou přichází o možnost vysněné Kanady a zůstává v Holandsku. Nedokáže si pomoct a peníze vydělané u bratra propíjí v hospodách, stravuje se v restauracích a čeká na šťastnou náhodu. To mě docela iritovalo. Pokud už je někdo takový dobrodruh tak má žít svůj americký sen a makat. Sehnat si učebnici jazyka, jíst suché rohlíky a pracovat na tom, aby se ze svrabu dostal. Myslím, že se Hutka docela nadřel než z něj tu knihu vylámal.
Hvězdičky dávám za první část.
Rychlonohý Džar
Semjon Karatov
Super knížka o pravěku. Poutavý příběh o mladíkovi, který zvířata nebere jen jako žrádlo.
Zahradní slavnost
Václav Havel
Velmi nesnadné čtivo. A být herec tak bych se fakt nechtěl učit ty šílené úřednické věty.
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Knihu jsem si celkem užil. Měla ale zdlouhavější pasáže a jakkoliv byla první polovina 20. století zběsilá, tak návštěva Hitlera v Žítkové už je trochu moc velká fikce. Navíc se děj pohybuje po úzké cestičce mezi nadpřirozenem a "jsou to přece pověry a mýty". Pořád laboruje mezi jedním a druhým a nemůže se rozhodnout. Na mě trochu moc duchařské.
Nové povídky
Zdeněk Svěrák
Luxusní povídky u kterých jde málokdy odhadnout pointa a jsou tak napínavé až do úplného konce. A navíc ten Svěrákův nevšední pohled na věci...
Povídky
Zdeněk Svěrák
Luxusní povídky u kterých jde málokdy odhadnout pointa a jsou tak napínavé až do úplného konce. A navíc ten Svěrákův nevšední pohled na věci...
Václav Havel - Duchovní portrét v rámu české kultury 20. století
Martin C. Putna
Perfektní a hluboký rozbor Havlova díla a filozofie za ním. Přesto čtivý a zábavný. Na to že je Putna příznivce Havla se mu podařilo psát způsobem který subjekt nezbožšťuje. Naopak se nebojí označit některá díla za slabší a ukázat i jeho osobní slabiny.
Díky čtení jsem si uvědomil věc, o které jsem nikdy nepřemýšlel: Havel si i po 13 letech prezidentování zachoval schopnost nebrat se smrtelně vážně. Jistě, ne vždy se mu to dařilo dokonale. Ale srovnejte to s jeho dvěma nástupci. Myslím že je to obrovská zkouška ve které obstojí jen skutečně dobrý člověk s hlubokým duchovním životem.
Skoro modlitby
Karel Čapek
Krásný průlet Čapkovým duchovním světem "plaché zbožnosti". Podobné jakou měl Havel, Masaryk, Palacký, Havlíček. Nepsal o víře přímo, objevuje se skrytě a rafinovaně.
Bible - překlad 21. století
neznámý - neuveden
Doufám, že do mě neuhodí blesk jako ve scénce Katovna - Bible divadla Sklep (dá se najít na Youtube). Ale ta kniha je především dlouhá.
Našel jsem v ní pasáže které si ještě určitě přečtu znova: Job, Kazatel, Jonáš, Sirach, Judit, Šalamoun. No a samozřejmě Nový zákon. Asi dává smysl aby tam byly i základní kapitoly typu stvoření světa, Mojžíš, útěk z Egypta, Babylonské zajetí a pár dalších. Ovšem zbytek je naprosto obludné pobíjení mečem, vypalování a neustálé porušování Zákona a trestání. Pořád dokola. Tisíce stran. Úplně obsesivní.
Důsledek toho je, že Bibli většina věřících nepřečetla nikdy celou. Znám několik takových případů.
Každopádně tento překlad je skvělý, moderní.
Zdroj
Ayn Rand (p)
Příliš jsem neporozuměl motivaci postav. U některých v podstatě v celé knize (Dominika, Gail) u jiných občas (Howardův vztah k Dominice). Postavy na sebe občas mrkaly a věděly co zamýšlí udělat ostatní. Já jsem to teda nevěděl. To je slabší strana knihy.
V knize je luxusně popsán rozdíl mezi čistou architekturou a náhodným shlukem nesourodých prvků které se za ni vydávají.
Líbí se mi myšlenka, že dílo má jednoho tvůrce který do něj vdechne myšlenku a nese za něj zodpovědnost. Jako programátor jsem zažil věc které říkali "architects board" což bylo pět chlapíků, kteří rozhodovali kterým směrem se má firemní software vyvíjet. Jeden každý z nich byl zkušený programátor a architekt. Dohromady ale opravdu fungovali na úrovni, cituji knihu: "jejich nejnižšího společného jmenovatele". Případně "Vzduchu který vychází z výdechu metra ve kterém je směs pachů lidí kteří jím cestují. Je možné, že mezi nima byla navoněná dívka v krásných šatech a muž v perfektním obleku s naškrobenou košilí. Ale to z průměru nepoznáte."
Taky oceňuji popis individualismu a EGA v trochu jiném duchu než je běžné. Howard je individualista a EGOista v oblasti architektury. Tím to ovšem hasne a názor na jiné oblasti z něj musí doslova páčit. Rozlišuji tedy individualismus a EGO lidí jako Zeman nebo Trump (experti přes všechno a přitom přes nic) a ten Howardův (úzce specializovaná oblast ale je v ní nepřekonatelný). Kniha se strefuje do kolektivismu což je pořád docela aktuální. Vizte snahy laické veřejnosti mluvit do věcí typu vakcinace, novinařina nebo přesun nádraží v Brně.
No a pak samozřejmě Zdroj. Vnitřní u Howarda a pár dalších vs vnější u včech ostatních. Energie a motivace pocházející ze sama sebe vs motivace z "druhé ruky" penězi, mocí, pochvalou. Kdo se někdy dostal do blízkosti korporátu tak chápe.
Citát z knihy:
„Chcete mi snad tvrdit, že opravdu vážně pomýšlíte na to, že budete stavět tímto způsobem, až se stanete architektem, jestli se jím kdy stanete?“
„Ano.“
„A kdo vám to asi tak umožní, milý kolego?“
„O to přece nejde. Jde o to – kdo mi v tom zabrání?“
PS: Anglický název Fountainhead znamená něco jako "originální zdroj něčeho"
Král Krysa
James Clavell
Tuhle knihu jsem poprvé četl v jinošských letech a imponovala mi Králem, prototypem tržní dravosti. Kdo se stará, ten má. Později jsem ale ocenil aspekt boje proti předpisům (občas je potřeba je ignorovat) a nesvobodě.
Kapitán Adorabl a bambitka černokněžníka Vorána
Dominik Landsman
Nadstavený příběh. Ještě víc referencí (než v prvním dílu) na popkulturu které mi přijdou vtipné ale děti je nepoberou. Po vysvětlení už to ale zas takový vtip není.
Lapuťák a kapitán Adorabl
Dominik Landsman
Poměrně zábavná kniha, rozhodně neotřelý nápad. V některých místech vsuvky pro rodiče, kterým se při čtení dětem zasmějí jen rodiče. Některé kapitoly jsou rozvleklé a mladší děti nerozumějí narážkám na popkulturní témata.
Restart: Průvodce podnikatelským minimalismem
Jason Fried
Ví o čem mluví. S pár lidmi dokážou provozovat systém pro miliony spokojených uživatelů. Neuvěřitelně stručná kniha osekaná o všechnu zbytečnou omáčku.
Otočte svou loď!
L. David Marquet
Jedna z prvních knih na téma svobodné a otevřené firmy kterou jsem přečetl. Skvělý návod na předělání bandy lidí absolutně závislých na kapitánovi na skvěle funkční stroj, který se dokáže samořídit.
A pak ta skvělá myšlenka, že kvalita nadřízeného se nejlépe změří až po tom, co z pozice odejde. Pokud se vše pokazí, tak nestál za moc.
Robinson Crusoe (převyprávění)
Josef Věromír Pleva
Kniha, která pořád ještě funguje i na dnešní děti. Mám zkušenost, že se dá předčítat už od pěti let věku.