Jack Bauer
komentáře u knih
Chamtivost
Marc Elsberg (p)
Kniha mě chytla i přes slabé komentáře hned od začátku, ani chvíli jsem se nenudil. Jen nemám rád téma demonstrací, revolucí apod.
Osudný odposlech
Evan Hunter (p)
Moje první kniha tohoto známého autora na jehož jméno jsem neustále narážel (ne na pseudonymy) a stále ho přehlížel, jelikož nevím co číst dřív. Od samého začátku velice čtivé a zajímavé, nutí číst neustále dál, jak to dopadne s hlavní hrdinkou, ale to už napovídá samotný název.
Zabít Alexe Crosse
James Patterson
Už je to hodně dlouho co jsem četl poslední knihu ze série Alex Cross. Asi je to tím, že knih je moc a téměř každý autor se u čtenářů pojišťuje psaním rozsáhlých sérií, což už se nedá časově zvládat. S Alexem jsem skončil u šesté knihy a teď po dlouhé době přeskočil až na 18. Patterson píše velice čtivě, u této mě zaujal název, kvůli kterému se k celé sérii opět vrátím a začnu číst popořadě. Příběh není špatný, ale čekal jsem větší napětí jak to bylo v jeho prvotinách.
Noční mstitel
John Lutz
Noční mstitel se mě líbil o hodně víc než Noční host. Hafo děsivých příběhů je přímo z NY, ale já se pohyboval přímo i v Bronxu, po NY lítal v nočních hodinách a lidi naprosto v pohodě. Kdybych se měl řídit drastistickými knihami a filmy, tak bych nemohl vůbec cestovat. Dokonce v knize byla zmínka o Skleněném peklu, na které jsem při čtení neustále myslel.
Uteč, nebo nepřežiješ
Tom Bale
Velmi čtivá kniha hned od první stránky do poslední, ale nervy drásající napětí to není, hodně se vše neustále vysvětluje, každý se na něco ptá.
Evie má výškoměr...funguje spolehlivě.
Děti boží
David Hidden
Varování. Kniha není určena panbíčkářům, Hidden se hodně naváží do Boha, ale i tak doporučuji panbíčkářům knihu přečíst a vydržet až do konce. Hned od začátku jsem se začetl více než v Děsu. Kniha pěkně odsýpá, příběh je jednoduchý a přimočarý, i když trochu naivní a nevěrohodný, ale jde přece o pobavení. Do církví se uchylují jen pedofilové, buzíci a různí psychouši což se snaží zatajit i Vatikán. Je o tom napsáno mnoho knih a reportáží. Nejhorší je, že zneužívají malé děti a hrají si na svatoušky. Bůh nestvořil člověka k obrazu svému, ale člověk si odpradávna vytvářel Bohy ke svému obrazu. Výborný epilog.
Všechny cesty vedou do Santiaga
Ladislav Zibura
Vtipné vyprávění o severní poutní cestě do Santiaga.
Také mám rád pěší turistiku, ale 800 km v hrozném vedru a batohem na zádech bych nedal, stačilo mě Camino de Cavals na Menorce téměř po rovině s asi 8 kg batohem, hned 1.den 35 km, dále menší stoupání přes útesy, pak už jsem chytil druhý dech. Proto obdivuji a čtu všechny Ziburovy knihy s nádherným humorem. Zde mě rozesmálo zkusit opakovat stále dokola jednu větu: „Por favor maňana uno cama" a další vtipné rady.
Jak se ostružinám na Caminu daří: Poutníci spasou a roznesou semínka desítky kilometrů daleko, kde semínka zanechají společně s dávkou hnojiva.
Kniha mě dala hodně, přítelkyně mě neustále přemlouvá vydat se na pouť, ale po přečtení vidím, že tato cesta není nic pro mě, šlapat po silnici nebo průmyslovou zónou, pustinami a pouštěmi, spát s chrápajícími poutníky ve smradu, k snídani pořád to samé, bageta, máslo a džem... já miluji překrásnou přírodu, kterou si rád projdu pěšky a kde se mohu kochat každou minutu, tohle je jen o šlapání do Santiaga de Compostely, kam bych se třeba jako turista i podíval, ale co si klidně nechám jako nevěřící i ujít.
Za Kačku - Jak levně procestovat svět
Kateřina Ostrá
Na tuto knihu jsem se hodně těšil, že se dozvím něco nového co ještě neznám, o to bylo větší zklamání hned od prvních řádků, rady víceméně pro ženy ( plavky 5 - 7 ks ) při kroku 6 jsem už chtěl s knihou praštit, ale zaujaly mě pak až cestopisy.
Po dočtení jsem měl pocit, že to není vůbec za kačku, navíc ceny letenek jsou dnes i přes slevu někde jinde, není započítána cesta na letiště do Prahy, Vídně, Blavy...( jen letecky do Berlína za 130 kč což už dnes není pravda )
Kreditka, nevěděla o VIP saloncích?
Dle popisů se mě to zdá pořád drahé, v tom případě já cestuji za haléře, např. proč půjčovat auto přímo v letištní hale když kilometr od letiště nebo umístěná půjčovna mimo halu hned někde na letišti na parkovišti je o poloviny levnější? 3 - 5 dní , já za tu cenu cestuji až 16 dní.
Rady jak pro negramotné: Letíš s dětmi, jednoduše zadej kolik vás bude, letíš -li s jedním zadej 1, budou-li dvě zadej 2, Pokud letíš sám zadej 0 pak nezapomeň potvrdit ok, aby se vše odeslalo a potvrdilo, pak se ti teprve ukáže výsledek. Jména cestujících je potřeba znát už při nákupu.( to by mě vážně nenapadlo)
Moje rada : nejhorší je cestování s ženskou (ne vždy)
Já jediná jsem přežila
Lauren Elder
Mám rád neuvěřitelné příběhy o přežití, tohle bych nedal ani v létě dobře oblečený a vybavený, Laura slézala čtyřtisícovku nevyspaná po velmi krušné noci, promrzlá, hladová a žíznivá, lehce oblečená v sukni bez kalhotek a v podpatkách se zlomenou rukou ve sněhu a ledu, prostě neuvěřitelné.
Němý křik
Angela Marsons
Jelikož jsem se poslední dobou začal řídit zdejším hodnocením a komentáři a ne svým instinktem, tak se často spálím. Od samého začátku jsem se nemohl nějak začíst, zdlouhavé vyprávění mě nudilo, děj se nikam nepousová, neustále se řeší zda kopat či ne. Kim moje sympatie moc nezískala, průměrná detektivka, kterou jsem raději vzdal než abych ztrácel čas nad další zbytečnou knihou.
Ještě mě nezabíjej
Joy Fielding
Zase jsem se nechal zlákat hodnocením a názvem a začal číst typicky ženskou literaturu plnou nesmyslných zbytečných ženských tlachání. Napětí zpočátku téměř žádné, neustálé myšlenky typu cože? mě někdy lezli na nervy, od autorky se mě líbí pouze jedinná kniha , kterou jsem četl jako první „Jane utíká" a kdoví, zda by se mi dnes ještě líbila. Asi jsem si od té doby zvyknul na lepší.
Hned od samého začátku jsem věděl, kdo za vším stojí, otřepaný model, klišé. Neuvěřitelné množství ženských zbytečných keců, silou vůle jsem se donutil knihu dočíst jen jak to dopadne. Casey vyťuká prstem: „chce mě zab". a Drew to netrkne apod.
Divná Jadie
Torey L. Hayden (p)
Druhá kniha od Taylor co se mi dostala do ruky a opět naprosto skvělá, čte se jedním dechem, téměř každá kapitola končí záhadnou větou, že nutí hned pokračovat v dalším čtení, např. „...protože by mi vypadly vnitřnosti". I když jsem od samého začátku věděl, co za divností malé Jadie stojí, přesto jsem byl v napětí, co se vyklube z Dallasu a pavouků. Ale epilog jsem si představoval jinak.
Penězoměnci
Arthur Hailey
Úžasná kniha mého oblíbeného spisovatele Arthura Haileyho, na kterého jsme museli v dřívější době čekat každý čtvrtek od rána v dlouhé frontě před knihkupectvím. Po delší době jsem sehnal všehny jeho romány, jeden lepší než druhý. Každý zaujme bravurně popsaným prostředím z dané oblasti, ať už je to bankovnictví, prostředí letiště nebo hotelu apod. Těším se, až budu jeho díla číst zase znovu, problém je, že stále čtu nové a nové vycházející knihy a k těm starším se už nedostanu, tak se nahromadily v mé knihovně a prodat se mě nechtějí.
Děti času
Adrian Tchaikovsky (p)
Po dočtení předchozí knihy „Šifra samotného Boha" tento sci-fi román jako by navazál na záverečnou část o expanzi do vesmíru a terraformaci planet. Příběh je dobrý, ale těžko se mě četl. Špatná skladba vět, velmi nezáživně napsané, samé nedokončené dialogy. Ze začátku jsem měl velké nadšení a říkal jsem si po dlouhé době zase sci-fi za plný počet, ale po delším čtení jsem se začínal nudit a chtěl to několikrát vzdát, asi stylem psaní, do čtení jsem se musel nutit. Autor nebude moje parketa a do jeho dalších sci-fi knih se nebudu pouštět. Hodně mě to připomínalo výbornou sci-fi „Dračí vejce", která bylo mnohem lepší.
vesmírná doba kamenná
říšské C
„Uzavírám oblasti, kde ještě nedošlo k nákaze".
„Uzavíráte oblasti, kde ještě nedošlo k nákaze"?
Anatomie lži
Dan Brown
Dan Brown mě dosud nezklamal ani s jedinou knihou , všechny se čtou jednim dechem ať jsou sebevíc přitažené za vlasy. Anatomii lží jsem četl už dávno a dnes už si přesně děj nepamatuji, ale jelikož jsem hodnotil plným počtem, tak musela být velmi dobrá. Četl jsem ji pod názvem Pavučina lží, nechápu proč ji přejmenovali.
Šifra samotného Boha
José Rodrigues dos Santos
Uf...Jsem z toho úplně vedle. Tady musím zvesnout prst! Nebrat to vážně. Měl bych na autora nebo na Einsteina spoustu otázek, které kniha neřeší. Přesto je to výborná čtivá kniha hned od samého začátku (spíše počátku) u kterého jsem se nemohl odtrhnout od stránek i přes svou obsáhlost. Hned ze začátku prostředí Egypta a Iránu, později Tibetu pro mě něco jako cestopis, rád čtu dobrodružné romány z cizích kultur a zemí. Držela mě v napětí také tím, že jsem byl zvědav na odhalení jednoho z nejúžasnějších tajemství všech dob. Velice mě bavilo i rozebírání různých teorií. Fyziku nemusím, ale zde srozumitelně a zábavnou formou krásně popsáno, že to pochopí i naprostý laik. Závěr jak nějaká výborná sci-fi, - Univerzální výrobce - expanze do vesmíru apod. Úžasná kniha, kteou beru jako dobře napsanou smýšlenku na Boha dnešní doby, ale jako velmi nevěřícího mě to nepřesvědčilo tak jako Thomáse.
Severka
Nina Špitálníková
Velmi silná kniha. Tak jako příběhy z Osvětimi. Jaký je mezi tím rozdíl? Severní Korea je jeden velký koncentrák a pakárna k tomu. V dnešní době neskutečné, neuvěřitelné.
Tentokrát mě nějak ze začátku nesedl ironický styl vyprávění, ale i tak je to velmi čtivé a hned jsem se začetl a nemoh se od útlé knihy odtrhnout dokud jsem ji naráz nepřečetl celou. Také mě soudružka učitelka seřvala asi v sedmé třídě, , jakto že nosím rifle a ne tesilky. Byl jsem černá ovce, že jsem odmítal chodit do pionýra, když jsme šli jednou uctít památku nějaké sochy rudoarmějce. Když jsem chtěl jít studovat, tak soudružka učitelka řekla, že naše vlast potřebuje dělnickou třídu a ne studenty. Mého asi desetilétho nebo dvanáctiletého bratra chlap na hl.nádraží u Pošty seřval, ať si okamžitě sundá tričko ABBA, vůbec nechápal proč, když alba byly k dostání v Supraphonu. Nebo jsme šli z kina a zastavil nás příslušník VB a chtěl vidět OP, odkud jdeme apod. Ulice se jmenovala Kim-Ir-Senova. Později na vojně, kde z nás vojáky neudělali jen vymývání mozků PŠM ( politické školení mužstva) V režimu, v kterém jsem vyrůstal mě připomínají stále dnešní praktiky některých komunistických států. Ve velmi malé míře jsem zažil podobnou dobu. Doma jsem si nemohl pustit moc nahlas Karla Kryla, aby mě sousedka neudala. A to se ještě dnes najdou tací co stále říkají Zlatí komunisti. Chudák holka nezvládla se poprat s nově nabytou svobodou, původní přesvědčení ji dokonale vymylo mozek, bodějť by ne, když jsou v tom vychovávání už od plínek.
Strach
Franck Thilliez
Nejčtivější Sharko hned od samého začátku, více napínavých scén a akce než v předešlých knihách, dosti drsné scény, příběh víc než dobrý a pravděpodobně bude pokračovaní. S Lucií si pořídili dvě žraločí mláďata.
Katova dcera a prokletí moru
Oliver Pötzsch
Od poslední čtené Katovy dcery jsem si dal delší odstup, obával jsem se, že se stárnoucím Kuislem už nic moc napínavého nebude. Pötzsch mě opět mile překvapil a ...prokletí moru řadím k těm vydařenějším z celé série. Už se těším na další díl. Čtu popořadě od prvního dílu, velmi kvalitní historická série z katovské rodiny. Líbí se mi na konci knihy průvodce popisovanými městy, mnohé jsem už dříve navštívil, ale to jsem o Kuislových nevěděl vůbec nic.
Vždy je špatně, když lidi moc přemýšlejí.
Sbohem, baby
Dennis Lehane
Nejprve jsem viděl velmi vychvalovaný dobře hodnocený film, který se mě vlůbec nelíbil, tak jsem se po delší době pustil do velmi vychvalované dobře hodnocené knihy, která se mě také vůbec nelíbila a po nelelých 100 stránkách vzdávám, abych neztrácel drahocený čas. Napětí žádné,vyšetřovaní v zaplivaném pajzlu s mnoha opakujícími se dialogy, stálé omílání únosu malého děvčátka , proč, kdo a jak, a děj se nikam neposouvá .Jen dialogy bez napětí.