ja.for
komentáře u knih
Dívka, která kopla do vosího hnízda
Stieg Larsson
Lakonicky: i když byla Lisbeth tak 500 stran zavřená v jednom pokoji, byla boží. A "zasranej" Kalle Blomkvist? Ten byl ještě božejší. Díky, pane Larssone.
Hana
Alena Mornštajnová
Silné, čisté, bolestivé.
Hana bude patřit k mým oblíbeným knihám, které byly napsány rukou českého autora. Vše se dělo z nějakého důvodu a postavy byly opravdové a lidské. Smekám před paní Mornštajnovou za to, že nás vzala do svého rodného města a vylíčila příběh (ne)obyčejné dívky a její rodiny v těžkých dobách. A hlavně: každá věc má rub i líc - třeba i takové odepření sladkého žloutkového věnečku.
Dívka, která si hrála s ohněm
Stieg Larsson
Lakonicky: do strany 200 stříbro, od strany 200 zlato.
Muži, kteří nenávidí ženy
Stieg Larsson
Lakonicky: přečteno potřetí, potřetí stále boží.
Jiná Gabriela Koukalová
Martin Moravec
Knihu musíme rozdělit na dvě poloviny:
1) Řemeslná práce a obecné porozumění toho, co nám Gábi spolu s M. Moravcem chtěla sdělit:
- Kniha má jednoduchý jazyk, velmi příjemný na čtení.
- Někdy trochu přeskakuje z jedné věci na druhou, hlavně na začátku.
- Vyjadřování problematiky biatlonu - ale i jejích pocitů - bylo velice zdařené.
2) Co, to v nás kniha měla zanechat + celkový názor
- Knihu jsem si koupila, abych si udělala vlastní názor a jsem za to velmi ráda. Ačkoliv celá autobiografie je v kritickém tónu, musíme si uvědomit, že nejvíce se v ní zkritizovala samotná Gábina. Napsala to tak, jak to cítila, podalo to srozumitelně. Pochopila jsem ji a vžila se do všeho, o čem psala. Nejsem nějaký velký fanoušek biatlonu, takže jsem Gábinu vnímala pouze jako tu krásnou vítězku, která reprezentovala naši maličkou republiku. A ačkoliv se kritici mohou přetrhnout v tom, aby knihu rozcupovali, já - jakožto normální člověk, který si pouze chtěl přečíst názor člověk dlouhodobě žijícího ve sportovním prostředí - musím smeknout. Kniha totiž není o tom, o čem si myslíme. Za mne rozhodně byla o tom, že KAŽDÁ VĚC MÁ RUB I LÍC, a je na každém, co chce zrovna vidět.
Kdo chce pochopit, pochopí...
Městečko Pines
Blake Crouch
Ani nevím, kde začít. Pojmenuje tedy můj pocit poměrně lakonikcy: B.O.M.B.A.
Je to ta kniha, která vám promítne ty nejhorší noční můry (někam jedete a nemůžete se dostat pryč, úzké šachty, boj o život...)
Děj je neuvěřitelně dobře napsaný, kniha hned vtáhne čtenáře do děje a nepustí ho (skoro) až do konce. Postavy jsou uvěřitelné, hlavní hrdina je sympaťák, kterého byste po tom všem nejraději vzali k sobě pod deku a pomazlili ho, a Wayward Pines je místo s neuvěřitelným kouzlem.
Závěr byl velice překvapivý, nic takového jsem na rovinu nečekala! Kniha měla velký spád, nutila majitele do čtení a kapitoly se topily v adrenalinových scénách.
Jediné mínus asi bylo Ethanovo "lezení po horách" (ten, kdo četl, pochopí), ale i tato pasáž byla strhující.
Za mě tedy 4,45/5! Všem doporučuji!
Motýlí kůže
Sergej Kuzněcov
Inu, právě jsem knihu dočetla, takže můj úsudek a názor na ni bude čerstvý:
Nápad dobrý, zasazení do Moskvy se mi také líbilo, akorát jsem měla problém s tím, že autor chvilku používal Xenie, pak zas Ksjuša a Alexeje nahrazoval Ljošou. Trvalo mi mnoho stran, než mi došlo, že to jsou tytéž osoby. Ale to považuji za svou neznalost.
Dále... hlavní problém jsem měla s postavami, ke kterým jsem si nedokázala najít cestu, za mne byly zle vykreslené a poměrně povrchní. Hlavní hrdinku Xenii jsem nemusela, zajímavější a asi i nejzajímavější pro mne byla Olga. Maniak byl divný, a nebylo to tím, že to byl maniak, prostě jsem nechápala, co na něm mám vidět, resp. byl na mě opět málo "domyšlený".
S přeskakováním přímé a nepřímé řeči a se střídáním osob (myslím první a třetí) jsem problém neměla.
Kniha se nějak táhla, četla jsem ji asi týden a pořádně jsem se do ní zabrala až od strany dvě stě. Nejlépe se četla posledních padesát stran.
Úplně největší problém byl pro mne popis. Morbidní scény "levl" 0, sexuální scény to samé (to už to byly lepší ve 50 shades, a to je co říct) a popis BDSM věciček a praktik - bez komentáře. Na druhou stranu: vyprávění o vrazích, pocitech Olgy nebo obecně zamyšlení se nad životem jako takovým se mi moc líbilo.
Knize bych dala lepší trojku, půlka dobrá a půlka divná (to je to slovo!).
Nádherné bytosti
Kami Garcia
Knihu jsem četla již potřetí, protože mám doma celou sérii, ale nikdy jsem se nedostala dál než přes první díl. A upřímně: bavilo mě to i na potřetí. Až na ten konec, který mi přišel uspěchaný a takový nedořešený. Občas mi lezla na nervy Lena, protože pořád něco mrmlala, takové ty puberťácké řeči, ale taky se to dalo. Takže hodnotím 7/10 a vrhám se na druhý díl.
Vybíjená
Michal Viewegh
Kniha, která vám otevře hlavu a která vás donutí přemýšlet. Rodina vs. kariéra, vysněné plány vs. realita... no prostě kniha i film pro mě osobně bomba. Za dva dny přečteno, ale zanechalo to ve mně pocit ještě hodně dlouho. Kniha o životě. O našich životech.
Cesta černých ovcí
Harri Nykänen
Kniha se krásně četla. Mám ráda, když si celou dobu myslím něco a autor mě v koncích vyvede z omylu. Příběh byl doslova úžasný, protože postavy byly realističtější s každou stranou, kterou jsem otočila. Severské detektivky jsou zkrátka boží a mají ten správný rytmus. I když jsem měla knihu přečtenou za krátkou dobu, přemýšlela jsem o ní poměrně dlouho. ^^ Doporučuji.
Ostré předměty
Gillian Flynn
Ach... největší psychothriller, který jsem doposud četla. Stránku po stránce mne to vtahovalo do děje a měla jsem pocit, jako kdyby se na mne přenesla temná a dusná atmosféra, jenž byla knihou doslova prolezlá, v dobrém. Četlo se to velice dobře - některé pasáže byly úsměvné, některé tak frustrující, že jsem byla doslova nucena obracet stránky. Když jsem knihu dočetla, přemýšlela jsem o ní ještě hodně dlouho. Vřele doporučuji.