Iwíček komentáře u knih

Tuto knihu jsem získala jako recenzní e-knihu od samotného autora, za což mu moc děkuji a vážím si toho, že jsem měla tu čest si jeho román přečíst. Pokud bych měla titul zařadit žánrově, nemohla bych jmenovat jen jeden. Je to dílo, jež plní všechny znaky postmodernistické literatury. Příběh v sobě uzavírá prvky sci-fi, alternativní historie, thrilleru, špionážního románu, ale objevuje se i několik erotických scén, za něž by si titul vysloužil s klidem jednu papričku. Kniha je psána velmi zajímavým způsobem, každá z kapitol obsahuje několik dějových střihů, v jejichž rámci přeskakujeme mezi postavami, prostorem, ale i v čase. Autor se nebojí mimozemské tematiky, cestování časem či oživování mrtvých. Vyprávění je složeno ze tří částí, dohromady čítá 16 kapitol, příběh je pak uzavřen epilogem. Vloženo bylo i několik poznámek a zajímavostí, které s příběhem a situacemi v něm souvisí, autor v tomto textu vysvětluje spoustu věcí, které pozornému čtenáři zajisté neuniknou. Nesmím zapomenout ani na poděkování všem, kteří autorovi pomohli při tvorbě knihy. Na posledních 13 stranách jsou ukázky z knih Špinavý kšefty a Páté srdce. Kniha jako celek se mi velmi líbila a čtení jsem si užila. Vytknout však musím jazykovou stránku, protože je obsaženo několik chyb, překlepů, chybějících písmen a znamének v textu. Knihu bych doporučila všem, kteří mají rádi sci-fi, thrillery a příběhy o cestování časem.

Pátý díl série o čtrnáctileté dívce s kuráží a odhodláním postavit se konvencím své doby mě tentokrát překvapil. Autorka pracovala s autentickou historickou událostí a reálnou postavou Florence Nightingaleové. Celý příběh je orámován prologem ze Scutari v Turecku roku 1855, kde autorka v závorce uvádí, že tento text není pro slabší povahy, které mohou prolog přeskočit. Pak následuje příběh samotný, který opět zavádí Enolu do nebezpečných situací. Ta se kromě řešení případu musí ale soustředit i na své dva bratry. Se Sherlockem, jehož má ráda a vidí se v něm, se při pátrání po unesené paní Tupperové setká hned několikrát. Vyprávění je opět plné různých zápletek a nečekaných zvratů. Do poslední chvíle nemá čtenář ponětí, jak všechno dopadne. Doporučuji všem příznivcům detektivek a šifer.

Čtvrtý díl série o Enole Holmesové je opět parádní jízdou. Příběh je napínavý a plný nečekaných zvratů. Rozuzlení je překvapivé. Hlavní hrdinka je zároveň vypravěčkou celé knihy. Je to čtrnáctiletá dívka, která touží po svobodě, její bratři (Sherlock a Mycroft) mají o jejím životě ale úplně jiné mínění. Enola tudíž kromě toho, že řeší detektivní případy, musí dávat pozor, aby neskočila na lep svým bratrům. Příběh této knihy se odehrává v Londýně v květnu 1889. Opět se tu pozorný čtenář setkává s postavou Cecilie Alistairové, která se již objevila v druhém díle, a to v Případu levoruké dámy. Hlavním pojítkem mezi Enolou a Cecilii je růžový vějíř, který Enola získá. Knihu mohu vřele doporučit nejen všem dospívajícím čtenářům, ale i těm, kteří mají rádi příběhy s Sherlockem Holmesem či z prostředí Londýna v 19. století.

Tento beletrizovaný scénář jsem si otevřela na Bookportu z toho důvodu, že mě nadchla myšlenka si nejprve přečíst knihu a pak se teprve podívat na film. S ohledem na to, že jsem zvyklá číst dramata, docela dlouho mi trvalo, než jsem si na tuto zvláštní formu zvykla. Na druhou stranu to pro mě bylo něco nového a tím pádem i zajímavého. Každá kapitola poukazovala na to, kde se s hlavním protagonistou, či jeho blízkými nacházíme. V příběhu jsou mimo jiné zachyni i Max Brod či Franzova sestra Otla. Občas se dějové linie narušily a byla vložena současnost, kde je poukaz na to, jak je na Franze Kafku nahlíženo dnes. Jak již z napsaného vyplývá, tento titul není pro každého. Je zejména pro ty, kteří mají rádi tvorbu Franze Kafky, ale i třeba pro žáky škol.

Tuto kultovní knihu jsem již kdysi slyšela v audio podobě. Tentokrát jsem se rozhodla knihu přečíst. Musím však říci, že text je nadčasový a dá se dost dobře aplikovat i na dnešní dobu. Příběh Winstona Smitha je plný odvahy, ale bohužel také zlomení a podvolení se. Kniha se dá číst dvojím způsobem, a to jako antiutopii (varování) nebo jako ideologický text. Já zvolila tu první variantu. Text je strukturován do částí a kapitol. Každá část má specifický nádech. V příběhu je použito několik neologismů, které souvisejí s ideologií. Nejvíce mě zaujal téměř stostránkový doslov překladatele, který ve své podstatě poukázal na podobnost svého osudu s osudem Winstonovým, ale zároveň dílo poměrně podrobně rozebral. Kniha je vhodná nejen pro četbu k maturitní zkoušce, ale ocení ji i dospělý čtenář, který se chce na současný svět podívat trochu jinýma očima.

Tento román je pokračováním psychothrilleru Matka. Když jsem četla ten, poléval mě pot a knihu jsem musela často odkládat, protože byla velmi psychicky náročná. Ve chvíli, kdy se mi dostala do ruky Dcera říkala jsem si, že to snad už tak náročné nebude, hlavní hrdinka Klára už je dospělou ženou a určitě se bude mít mnohem lépe než v dětství. Velmi jsem se mýlila. Text je o to surovější a možná ještě náročnější. Příběh dospělé Kláry je odvyprávěn ve 288 stranách, 22 kapitolách, jež jsou uvedeny prologem a uzavřeny epilogem, a je plný nečekaných zvratů. Vše, co se v knize děje, má svůj důvod. Některé zápletky a vnitřní pohnutky se s Klárou táhnou už od dětských let, ale něco je záležitostí již dospělé ženy. Kniha je čtivá, ale na druhou stranu psychicky velmi náročná. Při četbě jsem ji musela několikrát proložit jemnějšími příběhy. Doporučuji ji příznivcům tvorby Markéty Harasimové a čtenářům mrazivých psychothrillerů, kterým nevadí krvavé scény.

Útlá kniha byla napsána podle skutečné události z Karlovarska, jež se odehrála roku 1944. Začíná soudním přelíčením u Lidového soudu v Berlíně, kde je souzena Berta Döbnerová za vlastizradu. Ve věznici sdílí celu s mladičkou Tamarou a Evou. Během dní, které spolu stráví si vypráví o tom, jak se do věznice dostaly. Největší prostor je pochopitelně věnován samotné Bertě, která je vypravěčkou příběhu. Její hlas se pochopitelně propsal i do kapitol věnovaných Tamaře či Evě. Kniha je strhujícím a dojemným svědectvím o tom, jak zlá byla situace Hitlerovy Třetí říše, Sudet a Protektorátu Čechy a Morava. Po samotném příběhu následuje Slovo autora, v němž se Rudolf Tippan zmiňuje o okolnostech vzniku této knihy. Poukazuje na to, že při její tvorbě pracoval s prameny z archivu. Předobrazem Berty Döbnerové byla Anna Dutzová. Doporučuji příznivcům příběhu podle skutečných událostí a milovníkům historické literatury. Není to však čtení vhodné pro slabší povahy.

Tuto knihu jsem dostala od svého přítele k svátku. Jedná se o titul, který mě v mnohém překvapil. Nejprve jsem si myslela, že se bude jednat o čistě odbornou literaturu. Když jsem se začetla, zjistila jsem, že tomu tak úplně není. Titul je koncipován jako populárně naučný, přičemž je protkaný příběhy různých středověkých cestovatelů. S ohledem na to, že se jedná o turistiku, kterou sama ráda ve volném čase provozuji, byla jsem zvědavá, jak se středověká liší od té dnešní. Dnes je turistika spíše zážitková a poznávací, tehdy putovali za obchodem, ale třeba i za odpuštěním a očištěním sebe sama od hříchů. Autor tyto kulturní a dobové odlišnosti zachytil a zároveň je podložil citacemi z různých dobových dokumentů a cestovatelských zápisků. Text je doplněn o několik ilustrací, o něž se zasloužil Giles Herman. Kniha obsahuje 15 poutavých kapitol, jejichž prostřednictvím procestuje čtenář nejen Evropu, ale podívá se i do Afriky či Asie. Zajímavé je sledovat i rozdíly v cestování poutníků ze Západu a těch, co šli z Východu právě na Západ. Knihu mohu vřele doporučit všem, kteří mají rádi prameny podložená fakta, cestování, ale i příběhy z cest.

Tuto knihu jsem získala přímo od autora za účelem recenze. Kniha je cestopisem, který pojednává o autorově cestě po Jižní Americe, kde konkrétně navštívil státy Brazílie, Paraguay, Uruguay, Argentina, Chile, Bolívie a Peru. Kniha je strukturována do přehledných kapitol, kde každá pojednává o konkrétním státu. Autor se snaží čtenáře seznámit nejen se svými zážitky z cest, ale i s vnitřním rozpoložením a emocemi, jež při cestě prožíval. Zhruba v první polovině převažuje cestopis v pravém smyslu slova. Potom začnou převyšovat emoce nad samotnou cestou, jež jsou negativní. Četla jsem si recenze ostatních čtenářů a musím říci, že bohužel s tou negativitou souhlasím. Na druhou stranu ale chápu i autora, pokud se mu ve zbylých dnech nedělo nic pozitivního, tak by bylo asi kontraproduktivní vymýšlet něco, co čtenáře pobaví. Autor tedy zachoval autenticitu svého prožitku i emocí. Čtenář si tak může udělat obrázek o tom, jaký je život v daných státech bez příkras. Pokud se budeme chtít na takovouto cestu vydat, víme, na co si máme dát pozor. Kniha je tištěna na lesklém papíru, což muselo být velmi nákladné. Zároveň k tomu přispívá i fakt, že je titul nasázen místo do bloku se zarovnáním doleva a v zrcadlové sazbě, jež je typická spíše pro básnické sbírky. Vyprávění je doprovozeno velmi bohatým obrazovým materiálem. Jedná se o barevné fotografie, jež zachycují atmosféru a okamžiky, které chce cestovatel zachytit nejen sám pro sebe, ale i pro své okolí. Knihu za sebe hodnotím spíše průměrně, možná lehký nadprůměr. Přečtení doporučuji zejména příznivcům cestování a cestopisů jako takových.

Od tohoto autora jsem slyšela Nekonečný příběh a Děvčátko Momo a ukradený čas. U tohoto příběhu mě uhranulo, jak autor dokázal propojit problémy běžného světa s kouzelnými prvky. Je tu čaroděj a čarodějnice, kteří se snaží splnit požadavky peklu, kterému se zavázali. Proti nim pak stojí kocour s havranem, kteří se to těm dvěma snaží překazit. Příběh je postavený na kontrastech (přátelství x nepřátelství, hodný x zlý…). Struktura textu je zajímavá. Čtenář se tu nesetká s běžnými kapitolami, nýbrž jednotlivé části příběhu od sebe oddělují časové údaje. Příběh hodně pracuje s časem a s tím, jak kvapí. Knihu mohu vřele doporučit dětem na základní škole, protože je příběh doplněn i velkým množstvím ilustrací. Kromě toho si získá i dospělé čtenáře.

Druhý díl série o sebevědomé, chytré a hlavně samostatné dívce, která žije na konci 19. století, mě opět dostal do kolen. Oceňuji zápletku, která sleduje případ pohřešované aristokratky. Nejvíce čtenáři zatrne ve chvíli, kdy se dívka sama téměř setká se smrtí. Kromě hledání odpovědí na otázky, jež se týkají pohřešované lady Cecilie, se tu ještě objevuje téma Sherlockova pátrání po zmizelé sestře Enole. Z textu může čtenář vycítit poznání, že to dívky na konci 19. století vůbec neměly jednoduché. Troufnu si tvrdit, že si to děvčata dnes vůbec neumí představit. Knihu doporučuji všem milovníkům detektivek, historických titulů a hlavně příznivcům autorky Nancy Springerové.

Tuto knihu jsem otevřela zcela náhodou. Když jsem přemýšlela, co si přečtu tentokrát, řekla jsem si, že otevřu čtečku a že si přečtu první knihu, která na mě v abecedním seznamu vykoukne. Los padl na tento zajímavý počin. Jedná se o čtivý fantasy román, který patří do poměrně rozsáhlé série. Kniha mě vtáhla ihned do dění. Oceňuji, že každá kapitola byla uvedena citátem známých osobností či postav známých děl. Zároveň tyto krátké citace nastínily atmosféru, nebo dění v konkrétní kapitole. Kapitol má kniha 26. Vše se ale čte tak rychle, že zdatný čtenář knihu zhltne za pár hodin. Titul doporučuji všem příznivcům Roberta Asprina a čtenářům fantasy. Jedná se o zdařilý počin. Už teď se těším na další díl.

Je to již pár měsíců od doby, kdy jsem pomáhala tuto knihu propagovat, aby mohla vůbec spatřit světlo světa. Podařilo se. Já měla teď jedinečnou příležitost si tento nevšední a originální příběh přečíst. Kniha mi přišla čtivá a zajímavá. Autor mi otevřel dveře do vesmíru a já si teď kladu otázku, co je pravdy na tom, že v univerzu nejsme sami. Co když nad námi opravdu nějaká Qarqa se svými bytostmi je? Jsme opravdu tou zaostalou civilizací? Příběh, jenž je v knize zachycený, je čtivý a nabitý akcí. Líbí se mi, jakým způsobem autor ztvárnil svět a jednotlivé postavy. Dále musím vyzdvihnout skvělé iluatrace Kristiána Marka, které příběh doprovázejí a dokreslují. Pozitivně hodnotím i grafickou stránku, kde jsou nejen jednotlivé kapitoly, ale i jednotlivé dílčí části textu od sebe odlišeny, takže čtenář přesně ví, kde se nacházejí dějové švy. Doporučuji všem příznivcům sci-fi a fantasy. Těším se na další setkání s tímto nevšedním universem.

Tato kniha představuje čtenáři velmi podrobně celý koncept, ale i jednotlivé představitele školy Bauhaus. Kniha v sobě zahrnuje nejen důležité informace, které ocení třeba studenti dějin výtvarné kultury, ale i bohatý obrazový doprovod. Vše si tak čtenář snadno představí a pochopí poetiku každého z autorů. Škola se vyvíjela postupně a za celou dobu svého působení se několikrát změnilo její vedení, s čímž také úzce souvisely změny konceptů. Všechny tyto kotrmelce až do nástupu Hitlera k moci postupně směřovaly k zániku školy. Ještě dnes se ale spousta autorů k prvkům tohoto uskupení ráda vrací. Celá publikace je uzavřena zajímavým a neotřelým způsobem, který by se od naučného titulu jen tak nečekal. Překvapujícím prvkem byl komiks, jenž veškeré odborné informace shrnul a dokreslil. Titul vřele doporučím všem čtenářům, kteří mají zájem o dějiny výtvarné kultury a jejím studentům.

Mickey Georgeová vytvořila podle příběhu Nancy Springerové o Enole Holmesové grafický román, o jehož grafickou podobu se postaraly Giorgia Spositová (kresby) a Enrica Angiolini (barvy). Myslím si, že se jedná o velmi zajímavý počin, který se dá přečíst za hodinku. Z četby si odnesete opět zajímavý požitek, protože Enola je sama o sobě fenoménem. Dívka, jež se snaží postavit konvencím své doby, a zároveň dokáže vyřešit zapeklité případy. Grafické ztvárnění příběhu je obdivuhodné, autorkám se podařilo oživit to, co bylo hlavním záměrem Nancy Springerové. Kresby jsou krásně barevné a působí realistickým dojmem. Volbu barev též považuji za zdařilou, Enrica Angiolini skvěle pracovala s kontrasty. Titul mohu vřele doporučit všem příznivcům Enoly, tvorby Nancy Springerové, ale i čtenářům komiksů.

K této knize jsem se dostala díky bonusové výzvě v čtenářském kroužku na ČBDB. S ohledem na to, že mám k historii velmi blízko, titul mě zaujal. Kniha se skládá ze 17 částí. Každá z nich má své vlastní téma, do kterého se vejde různý počet příběhů. Objevuje se tu část s jedním příběhem, ale jsou tu i takové, kde jsou dva, tři nebo i čtyři příběhy. Abych pravdu řekla, kniha je napsána velmi čtivě a dokáže čtenáře vtáhnout do dění. Některé příběhy jsou notoricky známé, jiné jsem neznala, a proto mě velmi překvapily. Titul mohu vřele doporučit příznivcům historických románů, ale i studentům dějin.

Tento titul jsem dostala k Vánocům a udělal mi obrovskou radost. Hned na první prolistování mě nadchl bohatý obrazový materiál, který se skládá nejen z fotografií, ale i z četných ilustrací a grafik. Když jsem se do knihy v únoru v rámci čtenářské výzvy Rok s Tolkienem, kterou jsem začala realizovat vloni v lednu, začetla, byla jsem velmi mile překvapena. Autor představil Tolkienovu osobnost. Začal útlým dětstvím, pak popsal jeho cestování a nakonec se dostal k vlivu první a druhé světové války. Vše bylo zpracováno s úctou k tomuto velikánovi fantasy literatury minulého století. Jediným minusem, který na knize spatřuji, je poznámkový aparát, který se nachází až na konci knihy, takže je čtenář odkázán k neustálému listování. Na druhou stranu se ale také z poznámkového aparátu mnoho dozvíte, takže to časté otáčení stránek stálo za to. Knihu doporučuji všem, kteří mají rádi Tolkiena i jeho příběhy. Zároveň si troufnu tvrdit, že je vhodná i pro studenty literatury.

V adventním období jsem náhodou na Bookportu narazila na tento sborník devíti příběhů od významných autorů české literární scény. Některé příběhy jsou povídkami a některé naplňují spíše definici novely. Do souboru přispěly takové persony, jako je Petra Soukupová, Alena Mornštajnová, Petra Dvořáková, Alice Nellis, Anna Bolavá, Marek Epstein, Petr Stančík, Ondřej Neff a Irena Hejdová. U některých autorů se mi potvrdilo, že mají svou oblíbenou tematiku, kterou neopouští, a u jiných byl text velkým překvapením. Takovýto pocit jsem měla například u příběhů Marka Epsteina či Petra Stančíka. Většina příběhů byla tak nějak naplněna smutkem, ale jsou tu i takové, kde dominuje naděje či splněné přání. Příběhy jsou čtivé a nápadité. Někteří autoři pro své vyprávění zvolili netradiční prostředí, např. vězení.

Detektivní příběh vyšel v nakladatelství Magnet v roce 1974 pod číslem 9. Jedná se o originální vyprávění, kde se kromě řešení případu vraždy a pokusu o vraždu dvou dětí ukazují i sociální témata. Nechybí nevěra, touha po vlastních dětech či odvaha. Do předposlední kapitoly jsem tápala a neměla tušení, kdo vraždil a proč. Rozuzlení pak bylo překvapením. Byl to čtivý příběh a ani mi nevadilo, že se v něm sem tam objevily některé rysy typické pro minulý režim. Doporučuji všem čtenářům detektivek, ale i těm, kteří si rádi přečtou krátký příběh.

Tuto knihu jsem začala číst po tom, co jsem viděla stejnojmenný seriál z produkce Netflixu. Byla to zajímavá podívaná a musím říci, že v případě knihy to bylo o to zajímavější. Autor velmi zkušeně budoval temnou atmosféru, na pozadí napínavého příběhu vykresloval Dánsko a jeho kulturu. Vše začíná v minulosti, na kterou je v dalších kapitolách odkazováno a jež nenápadně poukazuje na motivace. Zhruba do desáté kapitoly před koncem se můžete jen domnívat, kdo za vším stojí a proč. I když už ale vraha znáte, pořád je tu dost prostoru na napětí a pátrání. Kniha mě bavila a již teď se těším na další díl ze série.