Ivaksa Ivaksa komentáře u knih

☰ menu

Tajemství hedvábného vějíře Tajemství hedvábného vějíře Lisa See

Jednoduchost knihy psaná ich formou je bohatě dorovnána barvitým líčením plným příměrů, typických pro čínskou literaturu. Jde jednoznačně o ženské čtení, čtení o ženách a jejich nejniternějším světě, který je jejich celým životem. At' už jde o bolesti fyzické z podvazováním chodidel, či radosti z vyšívání hedvábí, nebo silné prožitky vzájemného přátelství jež utrpí značné újmy, vždy se setkáváme se silným emočním popisem, který my ženy tolik milujeme.
Vřele chci na tomto místě doporučit další úžasné knihy tohoto typu, jež mě osobně také velmi potěšily. Půvabné ženy, Pavilon žen, Dobrá země.

11.12.2016 5 z 5


Most přes řeku Léthé Most přes řeku Léthé Valja Stýblová

No, to bylo velké zklamání. Od autorky Nenávidím a miluji nebo Mne soudila noc, které vidím na Nobelovku, jsem čekala mnohem víc. Toto patetické vyprávění srdceryvného příběhu mi připadalo až úmorně nudné. Hlavní vypravěč se ploužil předvídatelným dějem se svým černobílým viděním světa k uzoufání přihlouple. On sám působil zbaběle a pokrytecky a byl mi krajně protivný. Slohově kniha působila neuvěřitelně jednoduše , nejspíš určeno ranně pubertálnímu věku.

07.12.2016 2 z 5


Utíkej, malý, utíkej Utíkej, malý, utíkej Nicky Cruz

Ta kniha byla velmi citlivě a sugestivně napsaná, moc se mi líbila, v mých 16 ti letech. Málem mě to svedlo k náboženství. Pro normální zralé bezvěrce to ale bude hódně tendenční. Hodnotím pouze tehdejším nadšením.

05.12.2016 5 z 5


Muž bez vlastností Muž bez vlastností Robert Musil

Psychotortura nejtěžšího kalibru. Tlachání Velkého ducha bez začátku a konce. Utrpení provázené neukojenou zvědavostí. Pro mě tři měsíce soustředění nad tím, co chtěl básník vlastně říci.

10.11.2016 3 z 5


Malevil Malevil Robert Merle

Klukovsky zneužité téma apokalypsy absolutně do mrtě. Autor podlehl veškerému zbytku vlastní zastydlé puberty,či krizi středního věku.
Svoboda tématu vymyslet si cokoliv,ho svedla k tomu,že nechal přežít jen omezené,ideální množství lidí,které mohlo posloužit jeho dobrodružství.
Nechal přežít hlavního egoistu,vypravěče,samolibého a neomylného vůdce, jeho klukovskou partu z dětských let, (odstranil šikovně jejich rodiny), pár postarších žen hodících se pro obstarávání kuchyně a mytí nádobí,dále pak několik silných mužů pro plnění bojových povinností,několik nepřátelských band v okolí-proti kterým vedl vítězná tažení, pár mladých dívek na ukojení tužeb a ovšem slušné zásoby vína,surovin na nejbližší období a poměrně dost dobytka.
Nesnesitelně protivné vyprávění v první osobě má navozovat dojem deníku,což podtrhuje občasná poznámka další osoby.Tato kýčovitost je ale nedůvěryhodná,jelikož hlavní hrdina si osobuje právo popisovat i to,co si kdo myslí jen v duchu.
V knize je velmi znevažujicí pohled na ženy a je jim přisuzována povaha a chování,které vyhovuje zejména mužům.Velký časový prostor také zaujímá náboženství,boj o moc,boj o tituly a dokonce volby městské rady,či rozhodování o biskupství.Děs!
Velice stupidní dílko.

24.08.2016 1 z 5


Tantrické prožitky Tantrické prožitky Osho

Nejvíc se mi líbil příběh o tom ,kam se před člověkem schoval Bůh. :-)

15.08.2016


Jmenuji se Červená Jmenuji se Červená Orhan Pamuk

Nevšední iluminační detektivka s romantickou linií. Velmi zvláštní, neotřelý způsob vypravování mnoha postav, zvířat i věcí, které se však srozumitelně prolínají a nabízejí tak náhled z mnoha úhlů. Právem ocen'ované dílo, jehož barvitost podněcuje k vychutnávání a vlastně není ani důležité, kdo je vrah. :-)

20.07.2016 5 z 5


Zdraví je největší bohatství Zdraví je největší bohatství Alex Witasek

Slabota, amaterismus.

14.05.2016 1 z 5


Hlasy mých otců Hlasy mých otců Helena Šmahelová

Nejvíc se mi líbily Stopy... U této knihy mě začala bavit až následující generace s Františkou, ačkoliv mi připadá, že byla taková moc dokonalá. Konec mi nějak nevysvětlil, čí potomek vlastně byla sama autorka, na což jsem se upřímně těšila nejvíc.

09.05.2016 3 z 5


Pět druhů osamění Pět druhů osamění Richard Yates

At' píše tento autor o čemkoliv , je to opravdu čtenářský požitek. On má geniální dar popisu, který umí navodit patřičný pocit v konkrétní situaci. Hraje si s lehkostí s vážnými tématy i s humorem a výborně rozehrává i směsici trapasu a dojemnosti. Je tam vše, je to zábavné, skvělé! Fakt zbožn'uju! :-) (V Americe vyšlo 11 druhů osamění -ZÁVIST! )

28.04.2016 4 z 5


1984 1984 George Orwell (p)

Z pohledu dneška nejde už o takovou bombu, jako tomu bylo v dobách po Sametu, kdy jsme byli všichni ještě dosti přecitlivělí. Tahle kniha na mě dnes působí zajímavě svou vizí, svým nápadem, to určitě všechna čest. Bohužel jsem se znovu přesvědčila ,jako u Farmy zvířat, že Orwell psát neumí. Celý nápad by bylo lepší podat někomu kdo umí pracovat s jazykem, kdo by vdechnul postavám víc života a kdo by dokázal dát ději št'ávu. Tak aby mi mohlo být hrdinů víc líto, aby mi krysy nebyly lhostejné. :-)
Doslov od Milana Šimečka psaný v roce 1981-1983 je ovšem skvělý a celé poselství knihy neskutečně povýšil. Díky němu mám z knihy nakonec mnohem silnější dojem.
Nebudu hvězdičkovat, u téhle knihy se mi nechce zprůměrovat genialitu vizionářství a diletantský styl.

22.04.2016


Stopy mých otců Stopy mých otců Helena Šmahelová

Tento druhý díl se mi líbil více než první. I zde se střídaly generace členů mlynářské rodiny, rodili se a umírali, prožívali přízně i nepřízně počasí i změn politických a náboženských.
Znovu se nekonaly žádné přehnané scény a dramata, životy běžely přirozeně, dokumentární formou. Avšak dobově mi byla kniha blíže, tak jak postupovala civilizace směrem k dnešku.

28.03.2016 4 z 5


Žítkovské bohyně Žítkovské bohyně Kateřina Tučková

Literární trmácení archivy, hledání, pátrání, únavné pročítání smyšlených dokumentů. Kniha není ani nijak slohově výživná, styl průměrný, téma bosorek mě neuchvátilo. Začátek umí nabudit, konec je nijaký. Dvě hvězdy je až moc.

11.03.2016 2 z 5


Stíny mých otců Stíny mých otců Helena Šmahelová

Kniha mě chytla až někde za polovinou. Až když jsem si zvykla na rychlé střídání generací a na styl trochu povrchního popisu tehdejších životních podmínek. Na Šmahelovou trochu strohé, ale svou zajímavost to mělo.

02.03.2016 3 z 5


Smrt je mým řemeslem Smrt je mým řemeslem Robert Merle

Zrádnost této knihy je v tom, že její hrůznost dolehne až po dočtení. Styl vyprávění je velmi strohý, jednoduchý, asi jako samo myšlení Rudolfa Langa. Jeho osobnost je prosta soudnosti, schopnosti posuzovat ve vícero odstínech. Jedná se o narušeného člověka, možná s nějakým typem aspergerova syndromu,(ale nejsem psycholog). Nemyslím si, že tvrdá výchova tohoto člověka nějak výrazně ovlivnila, sám sobě od dětství kladl těžké a nesmyslné úkoly, trpěl obsesemi a přeludy.
Každopádně já knihu dočetla, odložila, šla normálně žít. A ejhle už několik nocí špatně spím, v noci se budím a vidím odtokové kanálky na tuk, bolí mě žaludek a vůbec mám pocit jakési kolektivní viny. Za nás za lidi, za to jak se člověk k člověku kdy zachoval, za to co je vůbec možné.
A přitom mám jen nadbytek emocí a empatie a dokonce svědomí za něco co jsem nespáchala, mám navíc něco, co Lang neměl vůbec.
Absolutně knihu nedoporučuju číst citlivým lidem, neb jinak jste zralí pro Chocholouška, jako ted' já. :-)

01.02.2016 4 z 5


Uražení a ponížení Uražení a ponížení Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Míra sebeponižování hlavních postav, byla pro mě velmi nepochopitelná. Romance, která má rvát za srdce, až příliš tone v kýčovitosti. Nutná a nesmyslná figura hlavního vypravěče je nelogicky vynucována jako hlavní svědek i těch nejbizarnějších rozhovorů, které mají zůstat mezi čtyřma očima. Jenže kdo by nám události pak detailně předkládal !?
Příběh hrdého ale milujícího otce, kterému je možno otevřít oči až srovnáním podobného osudu, vyznívá příliš předvídatelně a pateticky.
Knihu považuji však za celkem zajímavý zážitek.

24.01.2016 4 z 5


Analfabetka, která uměla počítat Analfabetka, která uměla počítat Jonas Jonasson

Tfujtajbl! Je to dárek, tak to trpím, ale počkejte na ten koment, až to dorazím. Todle (míněn autor) si říká spisovatel?
O několik hodin později:
Ne,tohle se vážně nedá,to je nehorázný brak. Jaktože to čte 77 lidí v tomto okamžiku? Jaktože to 93 lidí doporučuje?
Kristova noho!

28.12.2015 odpad!


Muž se srdcem kovboje Muž se srdcem kovboje Jack Schaefer

Tedy já zíram jak je tato kniha oblíbená a dokonce i u žen! Na mě to bylo příliš popisné, moc technické a hodně, omlouvám se, vleklé a nudné. Louskala jsem to čtvrt roku z úcty k lidem co mi jí doporučili.
O kovbojích píše naprosto brilantně a svěže Annie Proulx, to je něco naprosto famózního oproti těžkopádnému stylu tohoto autora.

05.10.2015 2 z 5


Skalpel, prosím Skalpel, prosím Valja Stýblová

Patetické vzpomínání na mnoho a přemnoho neurochirurgických zákroků.
Pan " DOKONALÝ" se vrací zpět časem a seznamuje nás se svým lékařským i osobním životem. Nenápadně nám podsouvá svou skromnost, pokoru, talent, vše decentně jako anděl bez křídel. Rovněž jeho obdiv ke své ženě a celoživotní zbožn'ování jejího bezchybného charakteru, se táhne celou knihou.(Vzorné děti ani nekomentuji.) Vedle hlavních postav se řada běžný lidí jeví poněkud povrchně, hloupě a snobsky.
Kniha je výborně napsaná, jak je u Stýblové standardem, avšak krajně nevkusná svou morální kýčovitostí a černobílým vykreslováním postav.

18.06.2015 4 z 5


Dobrá škola Dobrá škola Richard Yates

Tenhle autor je skutečně pozoruhodný. Má dar velmi št'avnatého popisu postav, děje i situace. Mě trochu víc bavil Velikonoční průvod, protože ten byl "holčičí", ale i přesto, že mě prostředí chlapeckého internátu úplně nezajímá, jsem se pobavila. Je to prostě o tom jazyku který používá, né o ději. Je to taková, řekněme 3D literatura. Velmi plastický ,hmatatelný způsob, jak vám naservírovat ten patřičný pocit.

14.06.2015 4 z 5