Ivaksa
komentáře u knih
Jak ošetřovat křečové žíly
Maruše Horáková-Nedvídková
Skvělá útlá příručka o křečových žilách. Je to srozumitelné a baví to i člověka, který zatim problémy s cévami nemá.. :-)
Rybí koncert
Halldór Kiljan Laxness
Oceňuji pěkný překlad, čeština jak víno. Příběh samotný je tak trochu o ničem,spíše je kniha zajímavá svou jinakostí, prostředím, atmosférou...
Tichý dům
Orhan Pamuk
Byt' je vždy téměř pravidlem, že soucítíme s vypravěčem, zde se naopak rozkrývá neuvěřitelně zlá povaha stařičké Fatmy, která svým upřímným vzpomínáním dává vyniknout úžasnému charakteru a moudrosti svého již zesnulého a nenáviděného manžela. Nejen ona, ale i další vypravěči z rodinného a blízko rodinného okolí, kteří se střídají co kapitola, nakonec vykrystalizují z knihy staré moudro o tom, že zlo a krutost vždy má kořeny v pocitu méněcennosti..
Nabarvené ptáče
Jerzy Kosiński
(SPOILER) Je to absolutně ploché vyprávění dítěte,které by v reálu vůbec nemohlo přežít všechny ty hrůzy co popisuje. Mě díky svojí neplastičnosti slohu, s minimem přímých vět, nechávají všechny scény absolutně klidnou(a to jsem velký cit'ák) .A také z toho důvodu,že jsou to zjevné nesmysly. Autor to evidentně nemá v hlavě v pořádku,ale pokud se napsáním knihy nějak zbavil vnitřních nutkání a myslí si o sobě, že je umělec,tak to jedině je snad ku prospěchu. Obávam se,že jinak by mohl patřit k těm sadistickým zrůdám kteří tohle potřebují zažít. Chvalozpěvy Marhoula který tohle zfilmoval opravdu nechápu. A rovněž až potkám někoho kdo mi řekne, jak se mu to líbilo, pozdvihnu lehce obočí a půjdu si po svých.. :))) Jo doslov: ten mě dostal úplně! Prý jeho přátelé kteří s ním tuto dobu prožívali,nazvali knihu ještě selankou. :-)))
Skryté tajemství dlouhověkosti
Steven R. Gundry
Podle mě jde o další módní stravovací program, který dodržovat je trochu nereálné, stresující a tím i kontraproduktivní. Knihu jsem odložila v okamžiku, kdy jsem se s vykřičníkem dočetla že i jablko je JED pro naše mitochondrie, a odpuzuje mě celkově tento hysterický styl .Typická Amerika..
Když viry útočí
Jarmila Mandžuková
Autorka touto knihou projevila chamtivé parazitérství na covidové době a honem sepsala takovou rychlo virovou příručku, kterou dokončila někdy po létě 2020. Sama v ní zmiňuje neznalost covidu -19,doufá že nepřijde druhá vlna a věří, že snad někdy vznikne vakcína. Jelikož napsala již mnoho knih předtím, vykrádá sama sebe a nejen to, čerpá rovněž z děl jiných autorů které pracovně překládala.
Jak si lidé hrají
Eric Berne
Tak mě to tedy nebavilo. Nazvala bych to spíš Vzorce lidského chování, protože o hry jde podle mě v případě že jsme si jich plně vědomy a také od nich očekáváme nějaký cíl. Kniha mi nepřipadala dobrá ani pro laika ani pro odborníky. Taková nepodařená snaha o vědecko populárního kočkopsa.
Hana
Alena Mornštajnová
(SPOILER) Kniha je pro mě naprostým zklamáním. První část, kterou vypráví děvče ich formou se dá ještě považovat za jakžtakž autentickou. Další část je ale psaná jakoby vypravěčem, který popisuje dění před dobou v první části. Jenomže i tak se na konci dozvídáme, že byla vyprávěna stejnou osobou a pak si musíme klást otázku, zda detailní popisy pocitů jednotlivých postav jsou na místě. Třetí část kterou vypráví sama Hana, je úplnou katastrofou! Střídá se zde období konce války přímo s vyprávěním z koncentráku a to přesně na střídačku co kapitola. Celá koncepce knihy je nešt'astná. Příliš z ní čiší neznalost a neprožitost daného tématu .Děj je od druhé části zcela předvídatelný. Ačkoliv upravená křestní jména(Jarek-Jaroslav a pod.) mají zřejmě ve čtenáři probudit "aha efekt"až později, míjí se účinkem. Jedna z mála knih, jíž lze považovat spíše za předlohu k budoucímu filmu, který při troše scénáristického štěstí, bude patrně lepší.
Čtvrtá ruka
John Irving
Banální styl, hodně vulgarit které mají být vtipné, ale i tohle někoho baví...
Tělo mezi medicínou a disciplínou
Milena Lenderová
Příliš mnoho přesných dat,jmen,taková encyklopedie.mnohé se zbytečně opakuje,nudné..
Psychosomatický dotek motýla
Jarmila Klímová
Na mne kniha valný dojem neudělala. Autorka jakoby v sobě nesla nějaké opovržení a postoj typu : Já vím všechno nejlépe. Její nelaskavý styl se mi jeví příliš tvrdým, vzhledem k tématu kterému se věnuje. O amatérismu literárním ani nemluvě.
V břiše draka: Skutečný příběh o lásce, drogách a vězení v současné Číně
Robert H. Davies
Kniha byla velice čtivá a dobrodružná. Je to krásný příběh o tom,jak zcela nepromarnit promarněné roky.
Jak zvládat emoce pomocí obrazů živlů
Vladimír Jelínek
Kniha velmi zajímavá, pro mě něco nového a klidně souhlasím s tím, že rok má vlastně pět ročních období. Teorie čínského pentagramu stojí za úvahu. Klidně bych nechala název Umění emocí jak chtěl sám autor.
Posedlost láskou
Frank Tallis
Příběhy o různě komplikovaných vztazích, ne nijak zvlášt' šokující, spíše takový průměr. Autor měl spolupracovat s profesionálním spisovatelem, protože v jeho podání jsou popisy situací až příliš prosté. Snahou zplastičtět emoce vkládáním banálních činností mezi přímé věty jen zdůrazňuje svůj amatérismus.(Např."řekla a napila se kávy") Chybí jednoduše cit pro čtivost o kterou usiluje. Vhodné na rychločetbu.
Léčebný kód
Alexander Loyd
No tak funguje to asi podobně jako kterákoliv relaxační technika,modlení,víra,sugesce,placebo,tajemství,meditace…..je to velmi klasický americký styl motivačního vymývání mozků. Většina knihy usiluje o to přesvědčit čtenáře, že nám právě předkládají naprosto jedinečný návod na uzdravení všeho. Autoři vložili do knihy tzv.skutečné příběhy zázračných uzdravení. Mnohokráte opakují, že terapie ani klasická léčba často nezabrala na rozdíl od tohoto. Vyzývají k tomu, abychom jim dokázali, že to nefunguje! A na str.226 se jen tak mimochodem dočteme : "Uvedené výroky a naše výsledky jsou odrazem vlastních zkušeností, nicméně výsledky nemůžeme nikomu zaručit!" "Čtenáři,kteří své problémy nekonzultují s odborníky, se vystavují riziku a mohou ohrozit svůj zdravotní stav."
Bílá pevnost
Orhan Pamuk
Příběh zajatého muže z Benátek, jenž se dostane do otroctví, může představovat putování vlastním nitrem, hledání sebe sama, rozštěpení do dvou osobností. Role pána a otroka jsou sice na počátku pevně dané, postupem času se ale záměna identit vymyká přesnému ohraničení. Dochází ke splynutí jednoho s druhým, absolutní otevřenosti, lustraci vzpomínek, ke katarzi dovedené až do krajností.
Ani prohození životů(ale kterého s kterým?) nakonec nedává jasnou odpověd' na to kdo je kdo a zda k výměně vůbec došlo. Což krásně uzavírá kruh hledání a bloudění v sobě sama, které lidé s filozofickým duchem provází po celý život.
Podobně mě fascinoval experimentální vztah s hraniční osobností..(nedoporučuji!) :-)
Chuďásek Boží: Život sv. Františka
Nikos Kazantzakis
Podle mě nejslabší kniha od Kazantzakise. Stylově hodně jednoduché, zbytečně dlouhé a poněkud předvídatelné svou jednotvárností.Je to prakticky putování masochistických mnichů dosahujících uspokojení pouze skrze sebetrýznění jež je zde dotaženo do úplného absurdna. Ano, je to o svatém Františku z Assisi a proto není možné očekávat více hloubky a moudrého vhledu jako v jiných autorových knihách, které dávají prostor harmonii těla i duše.
Jak voní tymián
Marcel Pagnol
Pagnolův dar popisu je brilantní. Vůbec nezáleží na tom o čem píše, ale jak píše. Jeho excelentní popis čehokoli, at' je to dloubání v nose, nebo výprava na hon, cokoliv, čtenáře vtáhne přesně do pocitu který je třeba. Dokáže dojmout a na jediné stránce rozesmát i rozplakat zároven'!