Ivaiva komentáře u knih
Knížka je opravdu čtivá a má spád. Nemůžu však dát vyšší hodnocení. Opravdu mi vadily ty chyby již popsané níže v komentářích. Nicméně autorku nezatracuji a zkusím to za čas s nějakou její další knížkou.
Ačkoliv je kniha psána poměrně zvláštním vypravěčským stylem, čte se dobře. Nemůžu však udělit plné hodnocení. Zdálo se mi, že je v ději příliš mnoho tělesných tekutin a příliš málo emocí.
Skvělá kuchařka s originálními srozumitelnými recepty. Nadto obsahuje nádherné fotografie. Prostě "must have" každého milovníka vína.
Projekt Bez frází se neomrzí. Člověk by si mohl říct, že třetím dílem se některé příběhy či zážitky začnou opakovat, ale vůbec ne. Každý je unikát. Zpovědi některých sportovců ve mě budou rezonovat ještě hodně dlouho. Těším se na další díly.
Na začátku knihy jsem se jen velmi těžce začítala. Forma je opravdu zvláštní, ale dá se na ni zvyknout. Postupem času jsem knize přicházela na chuť a na čtení jsem se opravdu těšila. Témata, provázanost příběhů a originalita, která rozhodně stojí za přečtení.
Knížka je geniální tím, že je aktuální prakticky v každé době. Přečíst by si ji měl každý, protože tahle alegorie z roku 1945 ukazuje, že svět se nemění, mění se jen kulisy okolo.
Díky Čtenářské výzvě za objevování takových knih. Eleanor jsem si oblíbila a určitě se k ní vrátím. Ačkoliv nyní znám pointu, je to kniha, která se dá číst vícekrát.
Ke knize jsem se dostala díky čtenářské výzvě. Ač pojednává o zásadních věcech, dělá to s lehkostí. Nestává se mi, že bych si vypisovala citáty z knihy, tentokrát jsem však musela. Chci se k některým myšlenkám pravidelně vracet. Stejně tak se někdy určitě vrátím k této knížce.
Kniha mě zklamala. Mám z ní pocit, že autor chtěl sdělit něco jiného, možná i hlubšího, ale rozvíjející se děj je zabitý hloupým finále. Za mě první a asi i poslední kontakt s knihami Johna Greena.
Kniha je zajímavá svým námětem. Ten je za mě originální, avšak zasloužil by si trochu propracovanější uchopení, než jakého se mu dostalo. Jak už tady bylo řečeno, je to trošku ploché.
Alena Mornštajnová prostě umí psát. Jakmile se začtete máte pocit, jako by se před vámi odvíjel příběh jako na filmovém plátně. Každá postava je propracovaná. Tohle byla moje poslední knížka od autorky a nemůžu se dočkat až napíše další.
Skvěle napsáno. Na knížce oceňuji především dvě věci, a to práci, kterou si autorka dala s historickými fakty a krásný jazyk, kterým je vše popsáno. Těším se na druhý díl a věřím, že nastavená laťka kvality nebude snížena.
Moc jsem se na tu knížku těšila. Balet mě fascinuje odmala. Důvod, proč dávám jen 3 hvězdy je, že jsem čekala něco jiného. Je to podle mého názoru víc osobní zpověď o dospívání a katarzi než vhled do baletního světa. Možná, že kdybych měla jiná (žádná) očekávání, hodnocení by bylo vyšší.
Velmi zajímavý námět. Knížka se četla rychle, ačkoliv se mi překlad zdál trošku těžkopádný.
Na knihu jsem narazila na knižním blogu, kde byla doporučována. Ačkoliv jsem měla představu, o čem asi bude, bylo to jiné, než jsem si myslela. Podle mě to není klasický memoár, ale krásná a pravdivá kniha o vnitřní síle a odhodlání.
Ta knížka vás vtáhne, drží a nepustí až do poslední stránky. Bylo to silné, krásné a dojemné. Vztah rodičů a dětí se musí budovat jako každý jiný, je dobré si to uvědomit.
Nechápu jak jsem se mohla s touto knihou tak dlouho míjet. Je to silný příběh, pořad aktuální. Mám blízko k trestním obhajobám a moc dobře vím jak se při procesu cítil Atikus, protože i dnes často platí, že k soudu se nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek. Ke knize se určitě někdy vrátím.
Milá jednohubka. U některých situací jsem se smála nahlas...přesné.
Tajemné Japonsko láká. Ačkoliv knížka obsahuje několik překvapivych faktů o japonské kultuře a mentalitě, zdálo se mi, že vlastně celou dobu klouže dost po povrchu. Přečteno díky Čtenářské výzvě.
Můj pátý Harry Hole, avšak s odstupem více než tří let. Je to pořád živé, barevné, akční a čtivé, nicméně oproti jiným dílům jsem se o Harryho tolik nebála.