immortal-party

Příspěvky

Tetovač z AuschwitzuTetovač z AuschwitzuHeather Morris

ne, ne, ne! bez skrupulí si odvážím říct, že tato kniha je jedna velká marnost. podle mě by se románové knihy na téma druhé světové války měly jednoznačně začít regulovat. pak to takhle dopadá.
přesně, jak tu už někdo řekl, většinu knihy jsem byla nucena obracet oči vsloup. postavy nejsou vůbec pěkně vykreslené natož jejich pocity. vše je šíleně předvídatelné a nereálné. jakoby autorka ze všech poznatků z televize, populárně-naučných časopisů a článků uvařila instantní guláš.
na příběhu je markantně znatelná ruka ženy. jednotlivé situace se vykreslují v tom svrabu moc idylicky. u Lale není celou dobu zcela jasné jaké jídlo třeba jedl, byť měl zvýšené příděly jídla, autorka se zmíní jen o UHO vodě se čtvrtkou brambory. po takové tříleté dietě se rozhodně přece nedá nafutrovat konfitovanou zvěřinou s glazovanou svíčkovou omáčkou. ve vile se šuká za peníze, ale všichni se k ženám chovají jako k dámám. to určitě. kápová u baráku za čokoládu Lale požehná lásce na tamější palandě s Gitou…a tak dále

jediné co z Lale v celé knize kloudného vypadne je zpochybnění existence boha. avšak i to po horké vaně a napojení se archivním vínem nakonec popře.
ad výše: svým ostrým komentářem hodnotím pouze špatnou prezentaci příběhu. rozhodně nebagatelizuji pohnutý osud přeživšího z koncentračního tábora a ani hrůzný mezník historických dějin.

09.09.2020odpad!


Do tmyDo tmyA. Bolavá (pseudonym)

Do tmy je moje čtenářská prvotina od Anny Bolavé a jednoznačně tuto knihu mohu označit za osobní objev letoška. z knihy jsem doslova nadšená a nemohu si odpustit přečíst si co nevidět Ke dnu. sice jsem se zařekla, že pokud se někým takto nadchnu, tak si musím nadšení správně nadávkovat, a ne to vše hrknout naráz do sebe. leč zde udělám výjimku.

autorčin styl psaní mi lahodil jako meduňkový čaj v létě u mé babičky. ač bych to nečekala, u dvou pasáží jsem se skutečně rozesmála - "...to jsem si opravdu tehdy říkala, že se na to vyseru". tím byl sepsán ortel, že je kniha skvělá. moc se mi líbily zastřené a nevyjasněné situace. celá víla i se svou nemocí byla krásná.

zkrátka dlouho se mi nestalo, že by mi už uprostřed knihy bylo líto, že brzy skončí. a tak to mám nejradši.

27.10.2020


Já a pan DarcyJá a pan DarcyAlexandra Potter

reklama na lavičce zastávky MHD s anotací "Představte si svět... ve kterém vás muži nebudou podvádět, ...nebudou závislí na internetovém pornu, ...a nebudou se chovat jako hulváti" mi od prvního dne hla žlučí. ženám to dost výrazně zkresluje představy a s prominutím z nich dělá naivní andule. je choré snít o nereálných věcech a očekávat je ve světě reálném.


zkrátka sexistické. od tohohle ruce pryč.

15.07.2012odpad!


Utrpení knížete SternenhochaUtrpení knížete SternenhochaLadislav Klíma

četla jsem reprint z roku 1928, což se mi zamlouvalo. poslední dobou jsem začla být lehce skeptická vůči novějším vydáním. mám pocit jako bych se nechtěně ochuzovala o napínavější a zajímavější naraci. faktem je, že v rámci zachování tištěné četby se složitost a délka textu okrajuje.

Helga byla ďáblice. chtěla bych takovou ženu potkat osobně a následně ji pak oslovovat Helgo. abych se přiznala v určitých úsecích jsem pociťovala teplo na duši, když Sternenhoch začal Helgu zbožňovat. ukájelo mě, když Helga měla všechny ty pitvorné sadistické potřeby degradovat "jeho" osobu, když byl v její přítomnosti. jenže v některých chvílích jsem ho naopak litovala, přála mu ty nejluxusnější kurtizány a chlast jen, aby zapomněl, vypl. pragmatická jsem byla až u situace, kdy vyřvával "Helgo, doprdele mě vskoč". to byla panečku legrace.

á propos Helga mě inspirovala ke kouření viržinek.

04.08.2011


Růže bílá, černý lesRůže bílá, černý lesEoin Dempsey

"přečetla" jsem ve formě mluveného slova a tuším, že právě díky němu mohu o příběhu říci, že jakž takž šel. krátila jsem si jím svou ranní rutinu u zrcadla při líčení. pokud nebyla audiokniha záměrně zkrácena, fyzickou knihou bych byla zklamaná.

poslední skutečně dobrá až precizní kniha z 2. světové války byly Laskavé bohyně, dlouho po ní nic. autoři by se měli konečně chytnout za nos a od nevyčerpatelného a vděčného tématu 2. světové války na chvíli upustit. mám dojem, že tuto historickou periodu využívají, aby svému plátku dali trochu šťávy a něco na tom trhli. napsat po tolika četných publikacích něco převratného dá kumšt.

26.05.2020


ListopádListopádAlena Mornštajnová

Listopád jsem si v knihkupectví zakoupila příznačně dva dny před 17. listopadem po cestě z práce. v tramvaji (šalině) jsem jej ihned s vervou otevřela a prakticky nedala z ruky, dokud nebyla nadohled poslední stránka. opět velice čtivé a vtahující do děje.
jakožto generace narozená až po roce '89 jsem si hnedle vybavila matčinu větu při konfrontaci s její přítelkyní, které jsem jako dítě plně nerozuměla: "...jsem ráda, že to skončilo. konečně jsem se pořádně nadechla."
díky knize jsem si uvědomila, jak skvělé je žít ve svobodné zemi, ačkoliv mnozí nyní tento status podrývají. co všechno můžu a nemusím, aniž bych upadla v nemilost tehdejšímu režimu.
děkuji autorce za tato osobní prozření!

předevčírem


Muž, který sázel stromyMuž, který sázel stromyJean Giono

Klasika, kterou by si měl přečíst KAŽDÝ.

15.06.2011


Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identityTranssexualita a jiné poruchy pohlavní identityHanka Fifková

je zde užito mnoho odborných a lékařských pojmů, což laika většinou nepustí ani k druhé větě. jsem vděčná této publikaci za objasnění panektomie.

15.06.2011


FeťákFeťákWilliam Seward Burroughs

čte se to jako první nástřel

04.07.2011


R.U.R.R.U.R.Karel Čapek

budu se opakovat, ale R.U.R. je vrcholně nadčasové. je to až nepochopitelné, anebo ne? má to spád a hlubokou myšlenku. musím to vidět v divadle.

28.08.2018


Před povodníPřed povodníA. Bolavá (pseudonym)

takové rozuzlení děje jsem nečekala. neměla jsem nejmenší tušení, že autorka bude mířit mysteriózním folklorním směrem. její psaní je opojné. tleskám, příběh mě opět nadchnul a bavil. určitě bych knížku žánrově nezařadila do ranku hororů. Anně Bolavé přeji mnoho dalších knižních úspěchů a nechávám si ji v hledáčku.

07. května


SnuffSnuffChuck Palahniuk

"Skutečné ženy jsou dnes jen špatným pornem."

15.06.2011


Římské jaro paní StoneovéŘímské jaro paní StoneovéT. Williams (pseudonym)

Tennessee je mistr ve vykreslování neurotických a psychicky labilních žen. bravurně vystihne od ženské psychiky a mnohdy jednotvárného chování pomalu odplouvající krásy po neodplavitelné záchvěvy perinea. kde k takovým zkušenostem přišel?

29.09.2011


ZeďZeďJean-Paul Sartre

můžu říci, že po přečtení první povídky - Zdi - Vám musí být minimálně ten den všecko úplně jedno.

28.06.2012


ČáryČáryRjú Murakami

ač pro oba ze dvou Murakamů jsou témata shon, zoufalost, frustrace, násilí, sex, typická a vytváří tak jednolitost a monotónnost v jejich bibliografiích nemůžu popřít, že jejich díla jsou nesmírně čtivá a především mně velmi blízká.

Čáry byly mým prvním románem od Rjúho.

31.08.2012


V polévce misoV polévce misoRjú Murakami

líbí se mi příspěvky od uživatelů Stammel a pet-kyval, byť jsou výrazně kontrastní. jednoduše odráží čtenáře, jež mají kladný či negativní literární zážitek z pozřené Polévky. nenapsala bych nijak jinak další (můj) příspěvek aniž by to nebyla pouhá echolálie.

23.09.2012


Ke dnuKe dnuA. Bolavá (pseudonym)

velice těžko se mi kniha zavírala po jejím dočtení. autorka opět dokazuje svoje metamorfní tvůrčí schopnosti a v retrospektivně laděném vrtu do lidských osudů a myšlenek vyzývá čtenáře k pokračování příběhu.

19. ledna


Parfém: Příběh vrahaParfém: Příběh vrahaPatrick Süskind

mám ráda knihy, kdy hlavní postava vyniká něčím specifickým čeho si obvykle druzí nevšímají. Jean-Baptiste Grenouille je tímto příkladem.
v určitých chvílích jsem si přála vnímat svět čichem, avšak to mě omrzelo ve chvíli, kdy se nademnou skláněl v městské hromadné dopravě ajťák ve flanelové košili. čím jsou specifické tyto osoby víme. a když ne, přijde na to náš nos.
vyvrcholení bylo téměř jako to opravdové vyvrcholení.

film jsem si dovolila označit za "jeden z mála, který je udělán podle knihy" až na nevoňavý detail - hlavního hrdinu. ten hubený mladíček mi tam prostě neseděl, představovala jsem si ošklivějšího muže. to bylo "to", co mi vadilo už od začátku.

15.06.2011


Turnerovy deníkyTurnerovy deníkyA. Macdonald (pseudonym)

"Bible rasistické pravice." FBI

16.06.2011


Možná, možná neMožná, možná neRobert Fulghum

moje první přečtená kniha od Fulghuma a rozhodně si přečtu další. divím se, že jsem k jeho jménu v knihovnickém regále nezavítala dřív. musím si vzpomenout, tak něco kolem té čtyřicítky, že si budu chtít přečíst tento titul znovu a vyhodnotit své dojmy ze znovupřečtení. protože mám pocit, že právě můj věk je ten optimální pro toto dílo. dlouho se mi nestalo, že bych se víc jak dvakrát při čtení zasmála či potutelně uculila. to čtení mě fakt bavilo. bylo to jako, když jíte zatraceně dobrej kořeněnej steak. cítíte, jak je maso šťavnaté a vaše chuťové pohárky zažívají předfázi orgasmu. ta konzumace vás baví.

mělo to jednu nevýhodu z níž jsem byla zklamaná. upřímně, nechtěla jsem přijít k takovému zjištění. zjevně totiž pár lidí kolem mne z téhle knížky čerpalo fráze a některé nápady.
1) myslela jsem si, že termín "dělat lásku" je výhradně nápad mého kamaráda Evžena
2) to doporučení Albinoniho skladby Adagio in G minor na vlastní pohřeb jsem si taky myslela, že je "objev" Remeše
3) vybídnutí k průzkumu vlastní peněženky mi přišel jako originální nápad při tehdejším alkoholovém dýchánku v lepší čtverce
4) intervence do zaběhnuté hry se židlemi mi smrděl intelektuálstvím, když "ten onen" přesvědčoval aktivně zúčastněné této hry o možnosti tzv. udržet ve hře každého

kritika zdravého hnidopicha: nesouhlasím s názorem překladatele v doslovu, že Fulghum bývá mírně "americky" hysterický a naopak v tom, že je až příliš osobní shledávám plus. mohl by být i víc. stejně už dlouhou dobu hledám knihu, životopis nebo román, o ženě a jejích nejrealističtěji a nejotrleji vykleslených erotických tužbách a zkušenostech. až něco takového objevím, budu jásat.

styl Fulghumova psaní se mi líbí. přesně takhle bych psala/píšu já.

04.10.2011


BolestBolestMarguerite Duras

letmý silný příběh ženy, jíž zdecimovalo ukrutné čekání v totální nejistotě. depresivní jako rozvrzaná houpačka o půlnoci na podzim.
nezpochybnitelné svědectví o tom, že válka měla i nepřímé oběti.

04.10.2012


Jak drahé je zdarma?Jak drahé je zdarma?Dan Ariely

úspěšný pop psychologicko-ekonomický jakože naučný bestseller. pozřete jej rychle a (možná i) s chutí, jako když si v restauraci s přáteli objednáte jídlo jako první. Ariely prostě potvrzuje, že každodenní jednání, nad kterým jste se ani v nejmenším předtím nepozastavili, není vůbec individuální, ale prachobyčejně totožné s okolím - masou.

11.11.2012


Maus – Souborné vydáníMaus – Souborné vydáníArt Spiegelman

co do komiksového zpracování holocaustu je Maus bez debat (zatím) ojedinělá publikace. co na čtenáře pozitivně působí je osobitost vyprávění skutečného životního příběhu ve vztahu otec-syn. je mi zatěžko o tak choulostivém tématu však říct, že kniha mě nijak zvlášť nenadchla. nad třemi hvězdami z pěti jsem ještě docela váhala. rozhodně doporučuji žákům ZŠ, kteří v dějepise stihnou kapitolu 2. sv. válka a samozřejmě nadšencům do komiksu, ale ti o tom ví.

24.04.2015


Slavná NemesisSlavná NemesisLadislav Klíma

Klíma je skvost české literatury. pozoruhodná a líbivá osobnost. Nemesis je protkaná alkoholovými přeludy, klepkou, depresemi, pocity méněcennosti, chtíčem a jistou zvráceností. je to sonda do duše lehce labilních osob, které se rády napijí. přitom je v ní mnohem víc co nejde pouhými slovy popsat. skvělé dílo.

29.09.2016


PlaninaPlaninaS. Bragi (pseudonym)

poslední dobou si libuji v mluveném slovu a u Planiny to byl právě tento případ. při poslechu jsem se po dlouhé době bála a s napjatostí pouštěla následující díl. jasně, byla jsem ovlivněná islandskou přírodou a prostředím, které jsem minulý podzim sama navštívila. se zakomponovanou snovostí, abstrakcí, animismem a metaforami si u mě Bragi udělal velký červený vykřičník.

26.05.2020


BěguniBěguniOlga Tokarczuk

Tokarczukovou mi v covidové situaci seslalo snad samo nebe. sice jsem ji měla v merku už dlouhou dobu, ale příznačnější chvíli si skutečně nemohla vybrat. v době restrikcí a znepříjemňování "běgunství" mi její přelety letadlem i vlakem dělaly doslova blaho na duši.
její ojedinělý a osobní výklad běhu děje mě nutil připomínat si vlastní cestovatelské zážitky. nevím, zda právě kvůli tomuhle faktu jsem se často v jejím přelétavém toku myšlenek ztrácela stejně jako moje 160 centimetrová maličkost v rušné metropoli, anebo byla sama autorka poháněna potřebou stihnout nám říci vše co měla na srdci stejně jako cestovatel chtíčem stihnout tento rok navštívit ještě to a ono. tak či onak mi byl její spisovatelský um příjemný.
Běguny řadím mezi knihy, které mě bezesporu ovlivnily a jejich čtení mi bylo nadmíru blízké.

káj-džas?

16.10.2020


Cit slečny Smilly pre snehCit slečny Smilly pre snehPeter Høeg

půjčeno v knihovně. nedočteno, a to mi chybělo posledních 15 stránek, což považuji za zhovadilost. hrozně jsem se u Smilly trápila přitom nápad s druhy sněhu a grónské prostředí byla trefa do živého. i vykreslení postav se zdařilo, zdály se opravdu zajímavé. knihu jsem si vybrala na základě Čtenářské výzvy a skutečně se na detektivku těšila. byla to však nepřehledná změť vět. nevím, zda jsem byla v blbém rozpoložení či zkrátka nejsem detektivkový typ. halt to se někdy stává. i Tokarczukovou jsem chápala lépe. měl to někdo také tak? vzhledem k vysoce kladným komentářům a skvělým hodnocením si právě přijdu šíleně nepatřičně.

04. května


A uzřela oslice andělaA uzřela oslice andělaNick Cave

byla jsem překvapena. netušila jsem jaký poklad se ukrývá vevnitř! rozhodně si troufám říct, že je to lepší četba než kolovrátkové postkatastrofické knihy.

kdybych měla Caveovo dílo asociovat na barvu byla by to černo-žlutá.

15.06.2011


Hořký měsícHořký měsícPascal Bruckner

veronique: kniha by neměla své kouzlo bez "zvrhlých praktik"! dle mého názoru autor velmi precizně manipuloval se čtenářem prostřednictvím psychologie. skutečně se domnívám, že do takové situace se může dostat téměř každý pár. jistě, možná bez těch zvrhlých praktik. i když do ložnice svých přátel nevidíme, pokud nás tam nechtějí mít zrovna jako pozorovatele.

byla jsem nadšená. a jak!

zopakovala bych právě proto formuli, která byla vyřčena ve filmu - "...taková láska nemůže být oplzlá".

15.06.2011


My děti ze stanice ZOOMy děti ze stanice ZOOChristiane Vera Felscherinow

váhala jsem, jestli to má smysl nějak okometovat.
asi má.
nevím o knize, kterou by moji přátelé dokázali přečíst opakovaně s takovým nadšením.

film je taky výborný. při Christianině dojezdu jsem se klepala s ní a dokázala si živě představit ten feťácký puch.

15.06.2011


1