Iki632 komentáře u knih

(SPOILER) Na začátku se mi nelíbily ty neustálé řeči, pak se to začalo lepšit. Jen bych je na konci nechala ještě trošku trápit a dívku se osamostatnit

O dva chloupky lepší než díl předchozí. Knížka byla konkrétnější. I překlad mi přišel mnohem vyzrálejší.

(SPOILER) Ne tak zábavné jako první díl a méně mrazivé než díl druhý. Prostě díl, který uzavírá sérii nebo bude pokračování? Oživení příběhu, kdy do Versailles přijel na návštěvu bratr Marie Antoinetty.

Až mrazivě pravdivé a zábavné.

První díl ze trilogie (zatím?), mi přišel nejzábavnější, notně zašmodrchaný a je opravdu v tomto případě lepší knížku číst, než ji poslouchat. Se jmény jsem problém neměla, francouzštinu jsem studovala. A knížka svůj účel splnila. Odpočinula jsem si u ní. Autor nastudoval hodně reálií a je tam spousta odkazů na francouzské dějiny. Myslím, že se k ní časem i vrátím.

Kdybych mohla, dám 10/10. Takhle zůstanu u pěti.

(SPOILER) Kniha mi přišla po psychologické stránce nevyvážená (hodný a zlá). A hodně dlouhá. Prakticky autorka nenechala čtenáře vydechnout. A pořádně čtenáře v tom nechala vyráchat. Nezdálo se mi ani nadužívání sprostých slov. Varování z odkládání řešení se jí u mě podařilo.

Knížka, do které vklouznete jako do staré dobré obnošené rukavice.

Jemná ironie, jiskření mezi dvěma hlavními postavami a zvládnutí spisovatelského řemesla a pak ještě... to políbení :) Paní autorka prostředí, o kterém píše, dobře zná. Jen bych mohla vytknout drobné chyby v překladu. Věděla jsem, kdo to píše a jak, takže jsem neočekávala nemožné, ale dobrou odpočinkovou zábavu a rozptýlení. Knížka dává naději pracujícím ženám, že to dopadne tak, jak má.

Zvláštní na této knížce je, že ji už neseženete, protože už je rozebraný náklad (oprava dotisk už je na světě). A tady není ani jeden pochvalný komentář a hodnocení je jen jedno... Autorka si dala tu práci, že shrnula dosavadní poznatky ohledně historického odívání ve středověku, s přihlédnutím ke století předešlým, a nálezy dochovaných oděvů do jedné knihy. Prostudovala haldu odborné literatury. Dalo by se říci, co řádek to odkaz. A českému čtenáři předložila to, co tu chybělo, knihu se střihy a s textilním technikami, jaké švy se na oděvech používaly, jak se barvili látky, jaké barvy se používaly a naleznete tam i střihy dochovaných oděvů, ale to jsem už zmiňovala. S popisem.

Hrdinka i autorka o chloupek vyzrála. Už je dospělejší, vyzrálejší. Kapitoly se prodloužily a nadpisy nejsou shrnutím a pointou děje. Nejsou jakoby psané od konce. To mi vadilo u předchozího dílu. Bránilo to toku děje. Tady, jak jsem už psala víše, jsou kapitoly delší a děj více ucelenější.

Nečekala jsem od této knížky příliš. Chtěla jsem si u ní oddychnout a toto přání mi vyplnila do puntíku. Svým kouzelným způsobem se mi i líbila. Byla i trochu peprná. Francouze neznám. Nemůžu tedy v tomto ohledu porovnat svoje zkušenosti s knížkou.
Co bych jí mohla vytknout byly krátké kapitoly. Než jsem se stačila začíst následovala další. Vyšla mi z toho taková střípkovitost, útržkovitost, jako na sociálních sítích. Ještě mi napadlo, že byla až příliš rychle přeložená a nemohla jsem si vychutnat český jazyk. Dobře, našla jsem dva případy ohledně úsloví. Vynechávám a nezmiňuji slovní komiku z nepochopení francouzských a anglických výrazů.
Se seriálem ji nebudu srovnávat, beru knížku jako samostatný fenomén a seriál jsem neviděla a asi neuvidím. Podtrženo, sečteno ano, líbila se mi a svoji roli splnila bezezbytku.

(SPOILER) Mnoho bylo napsáno v recenzi, některé věci vypuštěné. Nejedná se jenom o bohatou ženu a chudého muže, to se u nás vyskytuje jen zřídka, ale i o závislosti na nakupování, o gamblerství a o zadlužování. Vůbec, mluvit o penězích se na veřejnosti dřív moc neslušelo a i dnes jde o choulostivou záležitost. V soukromí se o nich pak můžete po libosti pohádat. Jak se pak těmto hádkám vyhnout to je kámen úrazu. S tím pracuje tato kniha.

U této knížky jsem si musela dát velký pozor na střídání časových rovin. Ale vše bylo pak následně vysvětleno k mé spokojenosti. Jak tady psala Magrata15, také ji mám půjčenou z knihovny, ale nevím, zda také už není zamluvená. Vrátím ji také s předstihem. Také jsem jí přečetla během 7 dní. Bála jsem se, že to bude trvat déle.

Tuhle knížku jsem četla víc než čtrnáct dní, protože je tak dobrá, že jsem jí nechtěla dočíst.

Pro mě je ta knížka nejlepší, co jsem od paní Bernáškové četla. Není to lehká knížka na dovolenou, to mi došlo při několika přečtených stranách Netušila jsem zda se k sobě milované osoby dostanou nebo ne. Byla to emoční jízda jako po toboganu, smích a v očích slzy by to snad vystihlo lépe. Uprostřed jsem si přála, aby to hrdinka rozsekla a vyřešila. Jenže na místo, aby si to namířila k psychoterapeutovi nebo k psychologovi, má kamarádky. Hodně lásky, zklamání, esoterika, realita, něžnost i dravost.

Tahle kniha se mi líbila, děj měl logiku, odpočinula jsem si u něj a konec měl velmi rychlý spád. Už se těším na pokračování.

Ta knížka měla zajímavé tempo, takové houpavé. Ano, byla nostalgická, přišlo mi i ze začátku se tam opakovalo ťukání na rameno, braní za rameno a tak. A byla stručnější než na konci. Od poloviny autorka ji začala zasazovat do dobových reálií, to se mi líbilo. Přeložená byla suprově, to všechna čest.

Naleznete zde hodně historických postřehů, klípků, drbů ode dvora, i když se tomu autorka braní. Udělala si na toto téma rešerši. Na ten román je dobré se soustředit. Knížka stojí na solidních základech, zvykla jsem si na jiskřivější děj. Autorka si s tím dala opravdu práci.

Knížka rozebírá jednotlivé strachy malých dětí spolu s jejich odstraněním. Jakým způsobem komunikovat, jak se zachovat, co se naučit a v čem se zdokonalit. Klade důraz hlavně na rodiče.