huhuhu komentáře u knih

Milé a příjemné čtení, typický Láďův nadhled, optimismus a smysl pro humor. Tím, že cestoval po Česku, mohl též naplno využít své výborné komunikační schopnosti a kamarády, které má po celé zemi. A přestože si myslím, že naši vlast celkem znám, dozvěděla jsem se i leccos nového.

15 15.12.2023

Od této knihy povídek od autora, kterého jsem dosud neznala, jsem nic moc nečekala a o to víc jsem byla překvapená, jak mě pohltila, ač celkové vyznění je dost pesimistické a atmosféra všech textů velmi tísnivá. Ale vykreslení atmosféry je zřejmě to, co dělá všechny příběhy tak silnými. A taky výběr tématu, tedy zaměření na chování člověka v mezních situacích. Propojení jednotlivých povídek motivem rybníka Jakuba a dalšími detaily je jen třešničkou na dortu. Akorát té naděje tam je pomálu...

7 23.11.2023

Předchozí romány A. Bolavé mě velmi zaujaly, tak jsem se moc těšila na její nejnovější počin. A skutečně jsem se dočkala všeho toho, co od této autorky už tak nějak očekávám (na první pohled celkem běžné osudy postav jsou stále více ovlivňovány něčím tajemným, nadpřirozeným, až hororovým, plus skvělá práce s jazykem, symboly, perfektní vylíčení atmosféry, oscilace mezi snem, představami a skutečností...). A k tomu tentokrát ještě navíc zajímavé experimentování s vypravěčem. Komu se líbila řečovická trilogie, ten ocení i lehce hororový příběh z Běstvin. Ale pro každého tohle čtení není, což ostatně naznačuje i dost rozporuplné hodnocení zde na DK.

7 19.11.2023

Asi do poloviny knihy jsem si říkala, že zase až tak bizarní ty povídky nejsou. Zajímavé a originální, to ano, ale bizarní? Nicméně poté (když jsem se dostala k povídce Transfugium a dál) jsem změnila názor, protože několik posledních povídek si přívlastek "bizarní" už opravdu zasloužilo.
Celkově mě kniha dost zaujala, ač žánrům jako sci-fi, dystopie apod. příliš neholduji. Bylo to nepříjemné a znepokojující čtení, které nutí k zamyšlení. A to je - vzhledem k tématům - jen dobře.

6 09.11.2023

Opět velmi čtivá kniha, jako ostatně všechno od A. Mornštajnové. Akorát tam na můj vkus bylo až moc postav, témat, událostí a osudů, méně by možná bylo více (šlo by pak jít víc do hloubky). A závěr byl trochu násilný a málo uvěřitelný, ale jinak uspokojivé čtení.

15 05.11.2023

Pětiletý syn byl z knížky nadšený a po přečtení ji chtěl číst zase znovu od začátku.

3 03.11.2023

V lecčems mi kniha připomínala Poslední soud od J. Š. Baara, a i když Baar byl o něco lepší, ani tohle nebylo špatné. A překvapivě aktuální. Skvělé vylíčení (psychického) domácího násilí, které na hodném a naivním Vojtovi Kalibovi páchají manželka a tchyně. Tušila jsem, jak to dopadne, jen jsem si nebyla jistá, která z těch dvou to bude...

4 03.11.2023

Dlouho jsem se do knihy nemohla začíst, všechny postavy mi byly krajně nesympatické a celé prostředí londýnské smetánky hrozně protivné. Ale postupně mě temný příběh do sebe začínal vtahovat víc a víc, až mě úplně pohltil... A konec samozřejmě nemohl být jiný.

11 23.10.2023

Už dlouho jsem nečetla tak výborně napsané povídky od českého autora. Mají úžasně vykreslenou atmosféru (místy přecházející až do nadpřirozena - ale ne tolik, aby to vadilo) a tvoří jednotný celek, a to nejen svým prostředím (jižní Čechy) a opakujícími se motivy a tématy (paměť lidí a míst, nenarozené děti...), ale i dalšími drobnostmi, které je spojují a které čtenář odhalí při pozorném čtení.

13 17.10.2023

Honzíkovu cestu jsem už četla několikrát, poprvé ve škole v 2. třídě, naposledy teď synům před spaním. Vždycky měla velký úspěch. Nejmladší syn je právě ve věku Honzíka a je vidět, že se autorovi podařilo perfektně vžít do duše takhle malého chlapce. To, že dnes už je leccos jinak než v Honzíkově době, je na knížce právě zajímavé a dá se o tom s dětmi skvěle diskutovat. S družstevními vejci, zvířaty apod. jsme žádný problém neměli, prostě jsem to dětem vysvětlila. :-) A pro ty, kterým by to v knize vadilo, pokud vím, existuje i vydání, ve kterém jsou tyto pasáže přepsány do dnešních reálií. Já si ale myslím, že to k té knížce prostě patří, a nemám potřebu se před dětmi tvářit, jako že JZD nikdy neexistovalo.

20 10.10.2023

Dokonalý jako Pýcha a předsudek tento román není, ale rukopis J. Austenové tam je znát. Nejvíc oceňuji, jak skvěle autorka dokázala poukázat na povrchnost, přetvářku a jiné nešvary tehdejší společenské smetánky a jak odvážně si utahovala z literární produkce své doby.

12 09.10.2023

Drsné čtení, hlavně Teova část byla hodně nepříjemná. Rodinu nezničila samotná tragická událost, která se stala před lety, ale to, jak k ní rodiče přistoupili: udělali z ní tabu, něco, o čem se nemluví, co se jako nestalo. Jenže stalo. A každé tabu má obrovskou moc ničit. Zvlášť když se do toho zapletou další traumata, sekta... nebo prostě jen otcova pohodlnost a lhostejnost.

12 18.09.2023

Velmi zajímavé vylíčení života na Sardinii v polovině 20. st., které na mě působilo, jako kdyby se příběh odehrával ještě tak nejméně o století dříve. Dítě duše, plačky, accabadora, zvláštní prolínání pohanských pověr a magie s křesťanstvím... Kniha, která vede k zamyšlení.

10 14.09.2023

Silný a hluboký příběh, nevšední téma, výborný čtenářský zážitek, nadčasové poselství. Takhle vypadá kvalitní literatura, kterou by si měl přečíst každý, kdo se aspoň trochu považuje za knihomola.

19 11.09.2023

Cesta do Jeruzaléma i Nepál s Čínou se mi moc líbily, ale Gruzie mě trochu zklamala. Vlastně to bylo jen o tom, kde s kým LZ pil, což bylo po chvíli už docela otravné. Naštěstí se to s přesunem do Arménie a Náhorního Karabachu zlepšilo, takže zbytek cesty už jsem si užívala všechno to, na co jsem u cestopisů LZ zvyklá.

8 11.09.2023

Výborně napsané, i když silně znepokojivé, zvlášť jedná-li se skutečně o autobiografii. Ale pomohlo mi to více pochopit autorku, od které jsem už přečetla většinu toho, co napsala. (Vždycky jsem totiž obdivovala, jak skvěle píše, ale občas jsem nechápala, odkud pramení některé její názory, se kterými jsem se neztotožňovala...) Nejsmutnější na celé knize plné znepokojivých témat (anorexie je jen jedním z nich) mi nakonec přišlo to, co v ní není přímo řečeno, ale nutně z celého příběhu vyplývá: Vypravěčka ze všech svých životních problémů viní svou matku, ale je zřejmé, že ona sama (se vším tím, s čím se potýká) rozhodně nemůže být dobrou matkou pro své děti.

4 01.09.2023

Krásné, poetické, originální, po mnoha stránkách japonské. A vlastně to ani nemohlo skončit jinak.

8 29.08.2023

Krásné čtení. A. Palánovi se skvěle podařilo přiblížit čtenáři jak všechny tři pány Reynky, tak i onu jedinečnou atmosféru Petrkova. Na setkání s Jiřím a Danielem jsem se vždycky těšila a není vyloučeno, že se ke knize časem vrátím.

7 29.08.2023

Krátké úvahy, poukazující jak na nesmírnou krásu a radost, které život přináší, tak na obrovskou bolest a vnitřní utrpení, které taktéž patří k životu. MV je neuvěřitelně upřímný, upozorňuje na svá selhání, vypisuje se ze svých životních krizí. Zároveň ale píše velmi obrazně, poeticky, takže je nutné číst mezi řádky, ale ani tak si čtenář mnohdy není zcela jistý, zda porozuměl správně.

"Hřích není urážkou Boha... Hřích je urážkou Tebe samotného. Tvé pomluvy pomlouvají Tebe, Tvé lži jak granáty trhají Tvoje tělo na kusy, Tvoje zloba Ti rve vlastní duši a ve své nenávisti nenávidíš sám sebe. Každá střela, kterou vyšleš, se odrazí jak od zrcadla a zasáhne Tě."

"Neexistuje nevyslyšená modlitba... Tím hlavním důvodem, proč se modlím, totiž je, aby se zmenšila vzdálenost mezi mnou a nebem. Důvodem modlitby nejsou prosby, jako spíše prostá přítomnost... Důvodem modlitby je přítomnost, bytí, ve kterém nic nechci, nic nežádám, jen jsem... Věř, že Tvá modlitba nezapadla. Že se něco stane. Že každá vteřina, kterou dáš Bohu, něco udělá se světem a především s Tebou... Věř, že se vždycky něco změní... "

9 15.08.2023

Jidáš, román o zradě a samotě, určitě není pro každého, ale já jsem si jeho čtení vychutnávala. Spíše než samotný příběh studenta Šmuela zde jsou v centru pozornosti nejrůznější filozofické, náboženské či politické úvahy. Děj plyne pomalu, nic moc se toho vlastně nestane, i když postupně odhalovaná minulost všech postav je plná neradostných, až tragických okamžiků. Ale autor dokáže psát zajímavě i o banálních věcech (příprava snídaně, vycházka po městě), umí skvěle vylíčit atmosféru a má perfektně vyvinutý smysl pro detail, jak už ostatně vím i z jeho dalších knih.

6 09.07.2023