Hombre komentáře u knih

Kdybych na to měl, naučím se nazpaměť..

Začátek knihy je docela fascinující a originálním způsobem ujetý, říkal jsem si, že jestli to takhle bude celou dobu, po přečtení nebudu tak úplně normální. Naštěstí se děj zklidňuje zároveň s přibývajícím věkem vypravěče, ale rozhodně neztrácí na zábavnosti. Možná to není řachačka, u které se budete válet smíchy, ale pokud ke knížce nepřijdete s tímhle předsudkem (no a předsudky jsou vlastně v povídkách výrazné téma), nezklame vás.

27.07.2016

Stejně jako hrdina příběhu pomalu dospívá, vyvíjí se i kniha od dětské pohádkovosti k existenciální závažnosti. Filosofickým vyzněním mi vzdáleně připomněla Waltariho Tajemného Etruska. Popis Tibetu vyznívá poměrně věrohodně a nepřikrášleně, tedy země, kde se přirozeně mísí věci duchovní i světské.

4 27.07.2016

Působivý vhled do pozdního období Haškova života. Ukazuje ho jako kontroverzní, pro mnohé nesnesitelnou, ale přesto fascinující a nepochybně geniální osobnost s tragickým osudem. Oficiálními literárními kruhy ve své době neuznaný a opovrhovaný autor, dnes klasik v čítankách... Pro mě krásná kniha s jednou podstatnou vadou. Jak už je zmíněno v předchozích komentářích, autorka vypráví většinou v ER formě, z nějakého záhadného důvodu ale na začátku kapitol odmítá postavy jmenovat nebo jinak identifikovat. Může tak trvat poměrně dlouho, než zjistíme, o kom se vypráví. Těžko říct, jestli je to záměr, zkouška čtenářovy inteligence nebo snaha o "moderní, neotřelý, svébytný prvek" (brr). Jisté ale je, že tím znesnadňuje čtení knihy, naladění na příběh, prostě ruší. Snad se příliš mnoho čtenářů nenechá odradit, byla by to škoda!!

4 25.02.2016

Pro mě Robbinsův "nejhipísáčtější" román s maximálně bizarními postavami a hodně ujetou zápletkou. Svobodné, bezbřehé, zábavné, ale pro mě spíše na jedné ze spodních příček v pořadí jeho knih. Částečně asi i verzí vydání (maličké, hůře čitelné písmo sazby), ale taky poměrně dlouhými pasážemi, rešícími církev a křesťanství obecně (v kontrastu s přírodními filozofiemi), které byly asi v době vydání kontroverzní, dnes ale už spíš běžné. Jinak od T.R. samozřejmě kdykoli cokoli :)

07.01.2016

Švejka jsem začal číst (a nedočetl) už na střední škole a teď se k němu po letech vrátil. Musím říct, že teprve teď mi náležitě sednul. Dlouho jsem se u žádné knihy tolik nenasmál a konečně si uvědomil, jak silně protiválečný je to příběh, nemilosrdný k lidské blbosti, která je, bohužel, zřejmě věčná.

Úchvatné, fantaskní a pěkně drsné. Pro ty, co mají rádi létání jasná volba, ale pozor, oproti takovému Exuperymu celkem hardcore.

1 07.09.2015

Místy vtipná, ale jinak dost povrchní knížka s perspektivou neomezeného počtu pokračování, vlastně takový sitcom. Další díly si už ale nechám ujít..

3 04.03.2015

Mazec..

04.02.2015

Část komentu kopíruju z Vodní apokalypsy :) Jakoby si Niemi zkoušel postupně různé žánry. Losos - detektivka, Ďáblík - dětská literatura, Vodní apokalypsa - katastrofický thriller. Bohužel, pro mě už právě přijetím nějakého schématu (a to jsem z výše zmíněných knih pokaždé cítil) ztrácí na originalitě a stává se předvídatelný. Ďáblík je příjemně ponurý, ale pocit něčeho mimořádného, jako u Popmusic z Vittuly, se, bohužel, nedostavil.

1 03.02.2015

Jakoby si Niemi zkoušel postupně různé žánry. Losos - detektivka, Ďáblík - dětská literatura, Vodní apokalypsa - katastrofický thriller. Bohužel, pro mě už právě přijetím nějakého schématu (a to jsem z výše zmíněných knih pokaždé cítil) ztrácí na originalitě a stává se předvídatelný. Vodní apokalypsa se čte jedním dechem, severské reálie dodávají specifickou atmosféru, ale pocit něčeho mimořádného, jako u Popmusic z Vittuly, se nedostavil.

1 03.02.2015

Soubor povídek a přednášek v českém překladu vznikl jako studentské překladatelské cvičení. Možná proto působí trochu nevyváženě, pro někoho ale může být taková všehochuť naopak příjemná. Vtipné, oddechové čtení..

1 26.11.2014

I když to bude znít jako klišé, Haklovy texty jsou pro mě hlavně generační výpovědí. Tedy určité specifické skupiny jedné generace.. A zvláštní je, že ačkoli jsem o něco málo mladší, stejně ve mě hodně silně rezonují. Svoboda, nadšení, desiluze, občasné smíření a poznání, že jsme vlastně přes to všechno bahno zažili a zažíváme kupu fascinujících věcí..

4 08.10.2014

U zfilmovaných povídek mě překvapil dokonalý filmový přepis (jak Menzelův, tak třeba v Perličkách na dně), asi je to tím, že Hrabal na scénářích spolupracoval. Některou klasiku si prostě už nejde představit jinak než jak ji známe z filmů - Francin je prostě Schmitzer, Pepin Hanzlík, maminka Vašáryová :) Hrabalova tvorba je bezesporu mimořádná, u téhle knížky jsem se ale navíc po dlouhé době pořádně a nahlas zasmál.

1 08.10.2014

Ha, ha, dlouho jsem se tak nepobavil, jako nad těmito čtyřmi komentáři. Haklovi tleskám, gratuluji k ceně a vám, přátelé, mohu doporučit jen jedno. Zůstaňte u Mistrů Leonardů a Harry Potterů, neboť tam vás zajisté zklamání nečeká.. Ale teď ke knize. Ty nejlepší sondy do současného světa přicházejí nenápadně a jakoby oklikou a to je přesně případ této knížky. Mimo jiné jsem byl příjemně překvapen výborným zpracováním milostného příběhu. I po delší době mám z knihy zcela jasný pocit. Takže fajn..

1 22.04.2014

Pořád nemůžu uvěřit tomu, že tohle napsal autor Hastrmana. Sedmikostelí mě ještě vtáhlo, ale po téhle sériovce už nemám chuť na žádnou další "Urbanovku". Studené, prvoplánové, nevěrohodné, sexistické, plné nejrůznějších klišé. Příběh se postupně hroutí a rozpadá jako špatně vymyšlená stavba. Tohle si snad Santini nezasloužil..

4 22.04.2014

Velmi originální vize. Jak by vypadal náš svět za zhruba 500 let, kdyby se nezměnil režim? Otroci systému, tedy normální lidé, vládnoucí elita důstojníků a policajtů neboli postiženců a skupiny lidí, pobírajících invalidní důchod, tedy profesionálních invalidů, kteří se systému odmítají přizpůsobit. Alegorie, která nemá pevné hranice žánru (sci-fi, magický realismus, underground) vyprávěná s bezbřehou fantazií, ironií a humorem.

6 25.03.2014

Překvapivý a zábavný úlet, příběh se postupně odpoutává od reality a graduje až do úplné fantasknosti. Pokud na tohle přistoupíme, máme možnost užít si také silný filosofický a pacifistický podtext knihy.

2 14.01.2014

Giselka knihu pěkně vystihla, já bych jen doplnil. Líbil se mi úplný závěr, kdy se otcův (subjektivně) nenaplněný vztah k dceři přenáší na vnučku, což vnáší do příběhu určitý nadhled a zároveň symbolickou provázanost minulých osudů s dalšími generacemi.

14.01.2014

Bezchybný a naprosto originální jazykový humor. V tomto případě nemá smysl srovnávat s obrazem - seriálem, který, ačkoli není špatný, vyznívá vedle knihy pouze jako chudý příbuzný..

2 14.01.2014