hnusák
komentáře u knih
Nestydaté neviňátko
Dominik Dán
Čím dál lepší, i když jsem tušil dlouho, že za tím bude někdo zcela jiný, než velela konstrukce pánů detektivů, ale i tak klobouk dolů, šlo to samo.
Černá smečka
František Kotleta (p)
Tak to jsem zase jednou sáhl vedle, větší blbinu jsem dlouho nečetl. Kotleta se tady tedy slovně rozjel, a ačkoli nejsem žádný puritán, to ani náhodou, slovník v tomto díle mne jednoznačně nesedl a o obsahu ani nemluvím. Ačkoli jsem od autora přečetl dobrá díla, příště si hodně rozmyslím vyhodit peníze za něco takového.
Mravní kodex
Brad Thor
Mno, je to jen můj názor, ale kniha nemá v sobě šťávu, čte se tězce a měl jsem docela problém prokousat se až na závěr.
Popol všetkých zarovná
Dominik Dán
Kniha je psána způsobem, že jsem zřetelně viděl ten šlendrián na Slovensku, co se tam děl v devadesátkách, možná ještě o dost horší než u nás.
Bestie
Dominik Dán
Autor mně opět nezklamal, opravdu syrové vypodobění vraždícího maniaka, včetně hlasu v jeho hlavě, hluché pátrání, kiksy ze strany policie, ale i podrobné obrazy způsobu smrti zavražděných žen a mluva policajtů, tak jak to ve skutečnosti je, žádné jalové příkrasy, to vše se hrnulo horempádem vpřed a musím říci, že čtení je to velice dobré, i když ten vraždící cikán dle mého názoru unikal opravdu dlouho, lezl mne na nervy. I poslední řádky, co se týče statistiky a vynaložených prostředků na dobré bydlo pro tyto nelidi, mne namíchly, svět je opravdu nemocný, humanita je v těchto případech jenom na škodu.
Štvanice
Martin Goffa
Mne osobně je Miko sympatický chlapík, prokázal to prozatím u všech dílů, které jsem četl, je to sice pruďas, ale snaží se být objektivní. To, čím si prošel v tomto díle, je velice smutné a nedivím se, že ho to tak vzalo. Je to ale také dějová linka, která se celým příběhem táhne jako červená nit. Miko se neustále utápí v žalu a sebeobviňování a kašle na důsledky. To, jak nakonec řeší vypátrání toho darebáka je asi hodně za hranou a nemyslím si, že je to takhle reálné. A ještě jedna výtka, asi pro editora, nevím, ale když letím z Madridu do Argentiny, tak se zcela jistě nepohybuju na Tichým oceánem. Jinak počtení dobré, až na konec, bylo to takové ustřižené.
Reminiscence
Dominik Dán
Naprosto perfektně pojaté vzpomínání s prolínáním skutečnosti, věci, které se děly, ty nejdou jen tak hodit do koše a tvářit se, že historie mne nezajímá a koukám jenom dopředu. Krauz je dobrý detektiv, někdy trochu naivní, ale jinak hlava otevřená, plukovník mne lezl na nervy a to, co se stalo na konci, darmo mluvit.
Sběratel očí
Sebastian Fitzek
Sorry, ale vůbec jsem se do této knihy nemohl začíst, neslané, nemastné, nechytlo mne to, nedočteno a odloženo po cca 200 stránkách.
Jediný muž
Andrew Gross
Tedy řeknu Vám, že tato kniha mne dostala svým obsahem pomyslně do kolen. Je jasné, že člověk dělá v těžkých dobách těžké věci, ale pokud vím, že jdu na skoro jistou smrt mezi ty hnědé bestie a ještě do nejhoršího vyhlazovacího tábora, má můj obrovský respekt. Občas jsem se musel od knihy odpoutat a dát si pauzu, protože jsem ten daný okamžik nemohl momentálně strávit. Velice silný příběh o lidském hrdinství a silném duchu.
Poslední batalion
František Niedl
Musím konstatovat, že kniha se velmi dobře čte, Viktor se mne jevil jako sympatický chlapík, který si poradí s každou situací a kašle na autority, za mne čtyři hvězdy.
Na konci vesmíru
Kristýna Sněgoňová
Já si nemohu pomoci, mne celá tato série připadá totálně praštěná, od petragunu přes rádoby vtipné hlášky až po komiks hrdinů vesmíru v tomto díle. Ale jo, přečetl jsem to.
Kurupira: Zlověstné tajemství
Jaroslav Mareš
Naprosto fantastická kniha, popisující přírodu brazilského pralesa a zároveň se nevyhýbající tématům života domorodých indiánů, prospektorů a naprosto nelidské morálky, která zde vládla a co já vím, možná to ve skrytu je dodnes, hamižnost některých jedinců je bezbřehá. Já sám jsem vylezl na Roraimu asi před deseti lety a byl to nepředstavitelný zážitek, vrcholové plató je svět sám o sobě a bez průvodce tam možná bloudím v tom labyrintu dodnes. Venezuelský prales je opravdu zelené peklo, ale neskutečně nádherné a když pominu vůni vlhkého lesa, tak orchideje, zde popisované, jsou vrcholem. J.Mareš to zde předkládá poutavou formou a jednotlivé příběhy jsou k ,, sežrání ,,.
Přístav u řeky Styx
Pavel Fritz
(SPOILER) Musím konstatovat, že P.Fritz byl donedávna pro mne neznámou veličinou, to se změnilo po povídkové knize Studené světlo hvězd, kde mne uchvátil svou fantazií. Takže jsem neodolal a osedlal si tuto lahůdku ( to jsem ještě samosebou nevěděl ) a mohu s plnou parádou říci, že jsem nebyl zklamán, a to ani ždibec. Celé to má pevnou kostru a už jenom ta představa, že se potápím desítky kilometrů pod ledem na Europě a tam narazím na amorfní bytost s lidským obličejem, no brrr. Ohodnocuji plným počtem, byl jsem nadšen.
Primární důvěra - úhel pohledu
Martin Goffa
Tak to tedy byla famózní jízda, napětí gradovalo každou další kapitolou, v duchu jsem měl zatnuté palce na rukou, aby to dopadlo tak, jak jsem si představoval, že by to mělo dopadnout... no, život se chová ale jinak. Ale i tak, na konci zůstaly nedořečené odpovědi, to nemám rád, tak snad se někdy dovím, jak to vlastně bylo. Dávám zasloužených 5 hvězd
Primární důvěra - prst na spoušti
Martin Goffa
Bezvadně zkonstruovaný příběh ze života, člověk se ani neuprdne a už v tom lítá, nemá odvolání, nemá ani nic říci na svou obhajobu, páč všechny důkazy hovoří proti němu... a už je v tom sám a sám, jenom se svými myšlenkami a 100% jistotou, že je nevinný ... aspoň tak se mne jeví první díl Tonyho a Mikovy anabáze. Život dokáže být někdy pěkný prevít a v tomto případě to má policajt asi těžší. Už louskám pokračování, super počin.
Studené světlo hvězd
Pavel Fritz
Ačkoli se povídkovým knihám snažím vyhýbat, zde jsem jsem udělal výjimku ( za poslední dobu druhou :-) ) a vůbec jsem nebyl zklamán. Povídky jsou dlouhé tak akorát, mají děj a jsou velice chytlavé. Moc pěkné.
Dítě v mlze
Martin Goffa
Musím říci, že smrt vlastního dítěte je vždy velmi frustrující, člověk neví, jak by se sám zachoval, pokud by se do stejné životní situace sám dostal a dospěl ke stejnému názoru, jako Bert. Je to velmi těžké a těžko se dá takový člověk šmahem odsuzovat, pokud se utápí ve vlastním žalu. Kniha je velmi dobře podaná, i když sám osobně příběhy o utrpení dětí nevyhledávám.
Pohled šelmy
František Niedl
Musím říci, že určitou mírou čtivosti tato krimi oplývá, jen ta zápletka je dosti kostrbatá a málo uvěřitelná a Pfeiferová se mne jeví jako velmi namyšlená fiflena, ty její bonmoty mne tedy dost vytáčely, ale jinak takové čtení na deku.
Plaváček
Martin Goffa
Příjemné čtení, rychle to celé odsýpá, má to logiku, je vidět, že úřední šiml je uhnízděn naprosto všude a zbytečně všem bere energii, potažmo i radost z vykonávané práce. Uff. Jinak tento příběh mne fakticky dostal, to co se děje a nakonec co se stane...
Živý mrtvý a další policejní povídky
Martin Goffa
Ačkoli se zásadně vyhýbám povídkovým knihám, zde jsem, vzhledem k autorovi, udělal výjimku. A určitě jsem neprohloupil, neboť to celé bylo čtivé, sympatické a mělo to šťávu. Co mne ale rozesmálo bylo to, že když autor mluví o věku popisovaných osob, z drtivé většiny to bylo , ,,něco kolem padesátky,,. Záměr ? Nevím, ale nic to nemění na faktu, že jsem se bavil a knihu rychle přelouskal.