harena komentáře u knih

Polovina výkvětu Českého království bojuje proti králi Janu Lucemburském, plení, znásilňuje, vraždí, zapaluje vesnice a dobývá královská města a král se svými přívrženci, statečným rytířem Wolframem a čestným Benešem, se jim v tom snaží zabránit. Sice dali vojákům rozkaz, že nesmí pálit, zabíjet, znásilňovat a bezuzdně loupit, a ty první podmínky vojáci většinou splnili, u těch dalších dvou to už byla potíž. Ani drancování se nedalo zcela zabránit. Takový byl prostě běh války. Docela štěstí, že ještě existujeme :)))).
Pan Niedl je výborný vypravěč. Jeho dobrodružné příběhy jsou čtivé, napínavé a zajímavé. Celou dobu jsem držela palce našim dvěma hrdinům a protože to vypadá, že pro ně svítá na lepší časy, tak rychle do dalšího dílu.

66 08.06.2019

I čtrnáctý díl je čtivý, napínavý a neschází vtipné a trochu chlapácké dialogy drsných mužů z mordparty. Běží tu dva příběhy. V prvním vyšetřují vraždu bývalého policisty a druhý je o krásné ředitelce gymnázia, kterou týrá manžel. Obviněn je Krauzův bývalý kamarád z dětství.
"Každý se vydal do nočního města svou cestou a teď stojí na opačné straně barikády. Přesto zůstali kamarády, dělili se totiž o to samé město a místa v něm bylo dost pro všechny."
No jo, no. Mafián nebo policajt, oba musí dodržovat nějaké dohody, aby byl ve městě jakýsi klid. Však se DD téměř celý život věnoval vyšetřování zločinu, tak ví, jak to chodí. Mám zatím přečtené všechny dánovky, které u nás vyšly, tak rychle, čekám na další.

78 07.06.2019

Jestli měl Peter May chuť napsat thriller stylem jako Dan Brown, tak to se mu k mé lítosti nepovedlo. Zdlouhavé vyprávění, dlouhé chození po Paříži a nic. Jen jsem pořád čekala, že teď to teprve přijde - je to přece můj oblíbený Peter May - ale ne. Na konci mi bylo už úplně jedno, jestli někdo přežije. Škoda, zkusím třetí díl, podle čtenářů by měl být lepší.

66 05.06.2019

Pěkná kriminálka, k autorovi se budu určitě vracet. James Chase píše jasně, stručně, příběh běží před očima. Výborné napínavé čtení na 150 stránkách.

49 04.06.2019

Překvapující a zdařilý debut mladé nigerijské spisovatelky. Silný, bolestný příběh mladé dívky Yejide, plný emocí, ale s nadějí na konci. Yejide mě lapila, trpěla jsem s ní, měla s ní vztek a chápala ji. Líbil se mi styl psaní i příběh.
"Než prohlásíš, že je šnek slabý, uvaž si svůj dům na záda a choď s ním po světě."
"Když se vám život vysmívá do očí, musíte se smát taky a předstírat, že vás vtip na vlastní účet nesmírně pobavil - a tak jsem se snažila nedat na sobě nic znát a tvářit se, že jsem přece dost chytrá na to, abych se určité věci dovtípila sama."
Doporučuji.

68 03.06.2019

Čtivý, napínavý, poutavý, nenáročný ale zábavný román pro ženy, který se opravdu povedl. Proto přehlédnu i takové věci, které se podle mě nemohly stát. Hlavní hrdina je poutavě vykreslený, duchaplný a padoucha musí každá žena hned nenávidět. V příběhu je všechno - chamtivost, žárlivost, závist, láska. Po přečtení románu žádný stres a přemýšlení, jsem příjemně naladěná a spokojená. Sandra Brown je profesionálka, která ví, co se líbí a umí psát.

63 01.06.2019

Jako zatím všechny detektivky s Harry Boschem je příběh dobře čtivý a napínavý. Harry tu nemá zrovna šťastné období, nedaří se mu v manželství a ve vyšetřování mu taky leckdo trošku hází klacky pod nohy. Konec je zapeklitý, několikrát jsem hádala, kdo je vrah, ale vždy špatně. Opět povedené, dobře psané a jdu na další knihu v sérii.

66 30.05.2019

Druhý díl ságy rodu Sternbergů – německé rodiny židovského původu – pokračuje vyprávěním od r. 1926 do listopadu 1937, kdy postupně začíná veřejná diskriminace Židů a každý člen rodiny tuto nespravedlnost a nenávist prožívá jinak. Snaží se uvěřit, že to nepotrvá dlouho, že „cizina to tak nenechá“, ale k překvapení všech i hlava rodiny, 75 letý Johan Isidor, dojde k názoru, že jediná záchrana pro ně je okamžitě odjet z Německa. Alice už je u svého přítele v Jižní Africe a povolení odjet do Palestiny dostává i Ervín se sestrou Klárou a její dcerou Klaudií. Co bude s rozmazlenou Viktorií a dalšími se dozvím asi ve třetím pokračování, na které se těším.
Kniha je opravdu poutavé vyprávění o pohnuté době. Autorka nás ušetří konečného zúčtování se Židy a vlídně a lehce s humorem popisuje život, názory a chování v židovské rodině. Tak honem třetí díl.

58 28.05.2019

No, jak píše čtenářka stranska, není to čtení pro intelektuály, ale je to čtení optimistické a zábavné. A víte, že např. gynekoložka tvrdí, že ženy, které mají děti později, zůstávají nejen déle mladé, ale jsou též vynikající matky? A co stáří nad 60 - 70 let? Nenaříkat, nemluvit o nemocech a kdo má srdce otevřené pro ostatní, ten je ve stáří právě tak vítaným hostem, jako v mládí.
"Začal nový věk. A patří zralé ženě."
Myslím, že je čas poslat knížku dalším ženám v mé rodině, kterým je právě přes čtyřicet. Třeba je potěší.:)))

53 26.05.2019

Jsou knížky, ke kterým se člověk rád vrací a nikdy není zklamán. Znovu jsem si připomněla, jak lehce, vtipně a s láskou pan Čapek píše a po dočtení této tenké knížečky je mi jasné, že chci jet do Holandska.
"Tož to jsem viděl na vlastní oči, jak se dělá Holandsko. Je to jako s jejich městy: vezme se kus moře, ohradí se a vypumpuje se; i zůstane dno, na něž pořádný kus Evropy dodává řekami své nejlepší bahno a moře jemný písek, Holanďan to vysuší a zaseje na to trávu, krávy ji spasou, Holanďan je podojí a udělá z toho sýr, který v Goudě nebo Alkmaaru prodá do Anglie; což je, mimochodem, názorný příklad koloběhu hmoty."
"Holandsko, toť voda. Holandsko, toť květinový záhon. Holandsko, toť pastvina. Zelený polder mezi kanály a na něm černobílé krávy....."
"Ale kdybyste se mne zeptali, co se mi v Holandsku líbilo nejvíce, tedy vyhrknu bez dlouhého rozmýšlení, že lidské příbytky. A krávy. A grachty. A obloha. Ale jelikož jsem nejdříve řekl příbytky, tož příbytky."

63 26.05.2019

Patří k těm nejlepším thrillerům, které S. Bolton napsala a i když nevystudovala psychologii, podařilo se jí u obou nešťastných matek - bývalých přítelkyň - popsat traumata, obrovskou bolest a vyrovnávání se s vinou naprosto neuvěřitelně. Kromě matek je třetím vypravěčem bývalý voják Callum, který trpí posttraumatickou stresovou poruchou. Příběh je napínavý, atmosféra ostrova úžasně popsaná a závěr snad ani nikdo neuhodne. Pro mě je to dokonale mistrně zpracovaný psychologický příběh, který si ráda přečtu znovu.

72 25.05.2019

Vynikající kniha, nejdřív jsem si ji půjčila v knihovně, ale už jsem ji koupila a to 2x, ještě jako dárek pro bratra. Je tam fotoatlas, popis hub, s jakými si je můžeme splést a pak i výborné recepty!!! Vydat takovouto knihu je opravdu skvělý nápad !!! Veliká spokojenost.

48 24.05.2019

Velký román, jehož hlavní děj se odehrává v Austrálii, je nejen příběh Alexandera, Elizabeth a Ruby, ale je zároveň o životě v Austrálii v letech 1872 - 1900, kdy ženy ještě neměly téměř žádná práva, pomalu se tam zakládají odbory a postupně tam vzniká nová politická strana "laboristická", bez britského "u", začíná se rozvíjet průmysl i lékařská péče. Trošku děsivé např. bylo, že žádná žena ještě nepřežila císařský řez, který hrozil Alexandře. Kniha se četla dobře, každá postava měla svůj příběh, byla něčím zajímavá a buď jí můžeme držet palce nebo odsuzovat. Přečtu si i další knihy autorky.

55 24.05.2019

Pro mě naprosto děsivý příběh, na str. 200 jsem knihu zavřela, že toto číst nemám zapotřebí. Ale autorka v doslovu píše " klíč je v tom čtenáře donutit, aby chtěl otočit další stránku". Tak i mě to nedalo a večer jsem knihu dočetla. Nebudu "hvězdičkovat" , protože příběh je plný napětí, ale pro mě děsivý a strašlivě nepříjemný.

Jsou příběhy, které se vám dostanou pod kůži už po přečtení prvních stran a po celou dobu neradi vidíte, že se blíží konec. Nevěřila jsem, že dnes knihu dočtu, ale nešla odložit. Dickerovi se podařilo výborně vykreslit hlavní postavy a já na Hillera, Alexandru, Woodyho a Marcuse dlouho nezapomenu. Jejich veliké přátelství z dětství prošlo hodně zkouškami a jejich sliby věčné věrnosti se často hroutily, protože se nesnesly s dospělými, kteří se z nich stávali.

"Kdysi hájili slabší, vybudovali zahradnickou firmu, snili o fotbale a o věčném přátelství. Právě to pojilo Goldmanovic partu: byli jsme snílci první kategorie. To tím jsme byli tak jedineční. Teď už ale z nás tří hnal sen kupředu jen mne. Ten můj dávný a původní sen. Proč jsem se chtěl stát slavným spisovatelem, a ne prostě jen spisovatelem? Kvůli Baltimorským. Byli to moje vzory a stali se z nich moji rivalové. Toužil jsem je předstihnout."

Rodinná sága o velikém přátelství, žárlivosti na úspěch, o lásce, nesobeckosti, dospívání, o vyrovnávání se s velikou ztrátou a o osudových náhodách se mně zapsala do srdce. Určitě si ji přečtu ještě jednou, abych si ji náležitě vychutnala. Doporučuji.

67 20.05.2019

Kratinká, strhující novela, která vás na konci nenechá v klidu a třeba (tak jako já) si budete říkat, co byste v obou případech dělali vy. Spisovatel je prestižní berlínský advokát a nutí nás přemýšlet nad otázkami:
Má být vrah, který pouze poslouchal příkazy, souzen jako vrah?
Má být člověk, který zavraždil jiného vraha, souzen jinak?
Má oběť právo na odplatu?

Když už Leinen nechce obhajovat vraha, protože je blízký přítel rodiny oběti, je okamžitě poučen.
"Mattinger zavrtěl hlavou. No a? V příštím řízení vám vražda připomene tragický okamžik z dětství. A u dalšího zas budete neustále myslet na to, že jste měl přítelkyni, kterou také znásilnili. Pak se vám nebude líbit nos vašeho klienta nebo budete pokládat drogy, se kterými obchodoval, za největší zlo lidstva.
Chcete-li být advokátem, pane Leinene, musíte se také jako advokát chovat. Převzal jste obhajobu jednoho muže. Dobře, možná že to byla chyba. Ale byla to vaše chyba, nikoli jeho. Teď jste za toho muže odpovědný. Jste vším, co tam uvnitř má."
Velice, jasně, krátce, stručně a čtivě psáno.

54 19.05.2019

Drama nenaplněné lásky - to je první, co mě napadne, když se podívám na hřbet knihy v knihovně. Četla jsem ji v 17-18 letech, moc se mi kniha líbila, trošku rozesmutnila i dojala. Z pohledu mých 18 let určitě plný počet hvězdiček.

43 18.05.2019

Výborný detektivní příběh, moje čtvrtá kniha a Connellyho si přidávám do oblíbených spisovatelů. Harry dostal nucené volno a rozhodl se, že po 20 letech zkusí vypátrat vraha své matky. Je nucen docházet k psycholožce a díky tomu také Harryho víc poznáme. Není to jen sebestředný tvrďák a i když chytá na první škrtnutí, nevyrovnává se jen tak hladce se smrtí člověka, kterou nepřímo způsobí. Příběh má spád, je zajímavý, dramatický, nápaditý, bez hluchých míst a doufám , že i v dalším díle bude Jasmine, jeho nová přítelkyně.

69 18.05.2019

Skvělá, krásně psaná kniha s úžasným příběhem, jsem opět nadšena. Zdánlivě roztříštěný děj, ale na konci do sebe vše zapadne. Díky autorovi se stáváme účastníky pátrání po vrahovi v krásném, romantickém městečku Giverny a dozvídáme se o posledních letech života Moneta, o jeho obrazech a trošku o impresionismu. A nechybí ani veliká životní láska, žárlivost, vášně, rozuzlení je nečekané a závěr mě dojal k slzám.
Lekníny jsou úchvatné čtení a Michel Bussi patří k těm nejlepším spisovatelům.

80 16.05.2019

Překrásně psaný román o životě židovské rodiny ve Frankfurtu v letech 1900 – 1916. Otec rodiny Isidor Sternberg je hrdý na svou německou vlast a ještě více je hrdý na svého syna Otu, který v 18 letech odchází do války bojovat za Německo, kde zemřel.
„Všichni jsme němečtí bratři“, prohlásil přece v Berlíně císař, který od 1. srpna neznal strany ani konfese.
Když v roce 1916 nařídil německý ministr války statistické šetření „ohledně podílu židů mezi německými vojáky“, byla to pro Isidora první rána, kterou mu zmíněná vlast uštědřila, poznal že jeho iluze byly přehnané a představy o vstřícnosti císařského Německa k židům bláhové. Přestože zpočátku odmítal vzít na vědomí aktuální důkazy o protižidovských náladách, postupně musel konstatovat, že antisemitismus v Německu sílí stejně rychle jako všeobecná bída.
Nachází cestu i ke svému druhému synovi, který pro něho překvapivě vyrostl z dětských střevíčků a má o politické situaci větší přehled, než vlastní otec.
Betsy nikdy neviděla svého muže tak zmateného a bezmocného, jako když se podřekl, že byl nevěrný a „se vzdornou moudrostí“ nezareaguje a „s pocitem triumfu, který jí vlil život do žil a posílil ji, Betsy pochopila, že se Isidora, toho vzorného manžela a starostlivého otce rodiny, nikdy nezeptá na osobu jménem Fritzi“.

Nečekejte honičky, střílení a zběsilé akce, je to s jemným humorem překrásně psaný příběh.

53 15.05.2019