hanzmb
komentáře u knih
Selský baroko
Jiří Hájíček
Velmi solidně napsaný příběh. Ze začátku mi to připadalo takové "roztrhané", jen těžko jsem dával dohromady souvislosti a kam vlastně příběh směřuje. Postupně se to ale začalo rovnat a román gradoval k bezvadnému závěru. To je příslibem pro další díly, kterési rozhodně nenechám ujít.
Komu to prospívá
Pavel Hrdlička
Po 5 letech jsem se vrátil k této sérii a byl jsem nadšen. Tohle není nějaká kopie tématu zpracovaného už Bauerem, jako tomu bylo u Oběšenců. I po literární stránce to je na mnohem vyšší úrovni. Nemluvě o spoustě historických zajímavostí především z oblasti rychtářských povinností a pravomocí. Tohle mohl být perfektní odrazový můstek k sepsání dalších dílů. Bohužel. Autor už žádný nepřidá.
Dokonalá tma
Helen Fields
Nemá cenu nosit dříví do lesa a rozpitvávat proč je tahle série tak skvělá. Bohužel tento díl má 1 obrovskou chybu. Je předposledním. Trochu se liší i od těch minulých roztržením hlavních protagonistů místem vyšetřování. Ale v závěru už zase vše po staru. Nemám rád happy endy, ale Lucovi a Avě bych ho přál :-) .
Smrt šumavského poustevníka
Vlastimil Vondruška
Doby, kdy jsem s nadšením hltal každou autorovu knihu, jsou bohužel nenávratně pryč. Skončily se Skláři. Je to sice stále na docela solidní úrovni, ale takových historických knih najdete mnoho. Autor se soustředí na krimi zápletku a z knihy se vytrácí příběh a historické souvislosti. Bylo by dobré, kdyby existovala časová posloupnost jednotlivých případů (jako např. u Dána). To by ale asi musel udělat sám autor. Spousta později vpisovaných dílů je vysloveně časově neurčitá.
Mrtvá zóna
M.W. Craven
Autor umí v každém dílu překvapit.
Takže nejsem schopen určit, který se mi líbil víc.
Takže všechny jsou fantastické a každý, kdo má rád moderní krimi by se je neměl nechat ujít.
Takže zase kniha, kde 5* nestačí.
Tentokrát nejvíc obdivuji autorovu odvahu hodit blátem na "zbožňovanou britskou armádu" a hodit vidle do vztahu s USA.
Už se těším na Botanika.
Necrobox
Petr Heteša
Konečně se mi podařilo přečíst kompletně celého "dospělého" Hetešu. Tahle kniha ( i když to je v české scifárně nadprůměr) bohužel patří k těm slabším autorovým dílům. Jeden z důvodů tohoto hodnocení, a přiznávám spíše osobní, je ten, že o Baltimoru je jen pár okrajových poznámek. Potom mě překvapilo téma sexu. Ne, že by ho v jiných autorových knihách bylo málo, ale byl normální. Tady bych chápal vzhledem k možnostem prostředí všelijaké spíše sado úchylky, ale ono je snad 90 % věnováno čichačům. Brrrr.
A nejslabší je závěr. Nevadí mi, že hlavní hrdina hodí za hlavu všechny ideály. Ale technicky se vzdá své jediné výhody, s kterou může vydírat a nepřátelé se zachovají jako andílci a splní a dodržují všechny jím požadované podmínky. To je mimo realitu, tady si měl autor mozek více namáhat.
Izrael: dějiny
Martin Gilbert
Tak tohle je opravdu náročné čtení. Nepamatuji se, že bych nějakou knihu četl 7 dní. Ale nelituji toho. Je to nádherné čtení. Jako fanda Izraele jsem už na toto téma přečetl spoustu knih. Od spíše literárních (asi nejlepší Šulcovy Mosty) po různé historické přehledy. K něm se řadí i tato kniha. Proti těm minulým má jednu velkou výhodu, že popisuje situaci až do roky 1997. Ty ostatní většinou končily po nějakém arabsko-izraelském konfliktu. Poprvé tam tak nejsou jen pozitiva, ale i reálný popis krize a špatných kroků pravicového křídla izraelské politiky. Co dokáže zničit jeden fanatický idiot s puškou.
Jedná z mála věcí, která spojuje třeba Zemana s Fialou je postoj k Izraeli. A to je dobře. Jsou poslední barierou, která "brání barbarům dobýt Řím". A na tom žádný potrhlý folkáč nic nezmění. Bohužel tyhle typy tuto literaturu nečtou.
Snad jediné, co bych autorovi vytkl je jeho záliba v detailním popisování vzniků jednotlivých kibuců. Bez těchto popisů by měla kniha o 100 stran méně nebo by se dostalo třeba na olympiádu v Mnichově.
Já, Iulia
Santiago Posteguillo
Každý, kdo rád čte příběhy ze starého Říma, by si neměl nechat ujít tuto knihu. A to hned ze tří důvodů:
1. Typuji, že min 90 % knih je z období Caesar-Vespasian, takže toto období stojí za to poznat.
2. Z 99 % jsou mužští hrdinové, takže Julia je velmi zajímavá změna.
3. A asi nejdůležitější důvod je to, že to je nádherná, fantasticky napsaná kniha.
Amsterodamské vigilie
Lenka Horňáková-Civade
Něco nádherného, zase jedna kniha, která je zcela mimo bodovou škálu. Kdo jiný by mohl toto téma zpracovávat, než autorka, která je sama vynikající malířka. Celá kniha je dokonale vyvážená, nemá jediné slabší místo. Co mě obzvlášť zaujalo je systém vyprávění. Nejprve jen monology, ve střední části dialogy hlavních postav a závěr zase monology.
Muž z chatrče
Martin Goffa
Rozhodně podstatně lepší než 1.díl této série. I když díly s Mikem se mi většinou líbily víc. Není to typická detektivka. Spíš bych napsal thriller a to hlavně díky těm retro pasážím. Ale jak je vidět, 90. léta ještě z daleka nejsou zapomenuta. Pro mě je to i určité jejich zpětné objevování. Z pozice škodováckého manažera, zcela vytíženého spojováním s VW, jsem je prožíval úplně jinak.
Yarminův syndrom
Petr Heteša
Už dlouho považuji autora za to nejlepší, co v u nás aktuálně v sci-fi máme. Hlavně díky stabilní kvalitě jeho knih. Kromě Necroboxu jsem přečetl jeho celou dospěláckou tvorbu. A hlavně věci z Baltimoru jsou pro mě srdeční záležitost. Trochu mě proto zarazil závěr knihy. Pokud tam bude vývoj pokračovat dle naznačených sentencí, brzy se s podzemím rozloučíme...
Ďáblova cesta
Robert Bryndza
Nemá cenu opakovat, že krimi složka je v tomto případě jednoduchá. Průměrný čtenář detektivek musí už od 1/3 knihy vědět jak to dopadne. Čte se to ale velmi dobře, stejně jako ostatní knihy této série. A snad se brzy dočkáme i již napsaného 5.dílu. Jako nejdůležitější vidím závěr knihy, kde je v kontrastu štěstí některých na úkor rozbití životních jistot druhých. A otázka, zda musíme znát pravdu za každou cenu.
Neděle odpoledne
Viktorie Hanišová
Každá autorčina kniha se bude srovnávat s Houbařkou. A žádná už třeba jejich kvalit nedosáhne. To je naneštěstí i tento případ. Přitom ten začátek sliboval něco na podobné úrovni. Bohužel od Teových 18. narozenin přijde zlom. Zatímco do té doby je čtenář vtažen do jeho prožitků a názorů, od tohoto okamžiku se jedná jen popisný styl. Trochu to zvedne začátek matčina příběhu, ale pak až do konce knihy zase spíš jen popis.
Spoiler:
Takže zůstává jen jedna otázka - je Teo vrah?
Dokonalý zločin
Helen Fields
Nemá cenu se u každého dílu rozplývat. To už je u této série standard. Jako obvykle dostanete více paralelních případů. Tentokrát si autorka ale nedala takovou práci ze zápletkou, a tak jednoho pachatele tipnete ještě před 1/4 knihy a druhého hned za polovinou. O to víc se ale věnovala osobním vztahům obou hrdinů. Po přečtení jsem pochopil, proč už zbývají jen 2 díly. Víc už by se z toho asi získat nedalo.
Krev pro divoženku
Kristýna Sněgoňová
Po Rusalce bylo proniknutí do světa divoženek už jednodušší. Bohužel ani zde nebyl dotažen popis tohoto prostředí. Např. vznik Pospolitosti či více o Vranově zákoně. Třeba k tomu dojde v dalším dílu. Bez něj by totiž ten utržený závěr tohoto dílu zcela postrádal logiku. Takže asi 4,5*. Snad se na rozdíl od série Města podaří autorce udržet stoupající kvalitu.
Krize
Felix Francis
Už to je 50 let co si díky Francisům užívám detektivek z dostihového prostředí. Mám dojem, že první byla v roce 1974 Smrt favorita. Je fajn, že se syn vydal v otcových šlépějích a přes počáteční problémy se pomalu dotáhl na jeho úroveň. A pořád přichází s něčím novým. Tentokrát je hlavním hrdinou absolutní dostihový diletant. A i tak získáte spousty zajímavých informací především z oblasti křížení a obchodu s mladými koňmi. K tomu výborná krimi zápletka.
Na zemské stezce
Martin Nesměrák
Mám poslední dobou štěstí. Po Brabcovi jsem narazil na dalšího vynikajícího autora historických románů, který navíc píše o Přemyslovcích. Je to po velkoprodukci těch našich 2 guru vysloveně pohlazení po duši. Nejde o detektivku, i když určitá zápletka tam je také. Spíš takový starý dobrý historický dobrodružný román, kde muži jsou stateční chlapi a ženy krásné a chytré. Ale je zde i spousta historický reálií, především co se týče historie Landštejna a kolonizace tohoto jižního Trojmezí. K tomu nějaká ta bitka s bandity, případně válka s Rakušany. Jako perličku vidím rozbory aktuální situace a dalšího možného vývoje od hlavního hrdiny. Je vidět, že autor jen nepíše, ale opravdu nad každým slovem přemýšlí a má to v hlavě dobře srovnané.
Farmář Rosický
Willa Cather
Takový hodně zkrácený Rollandův Dobrý člověk ještě žije po americku. K přečtení mě nalákalo to, že se mělo jednat o českého hrdinu. Bohužel ve výsledku to mohl být jakýkoliv Evropan. Trochu detailněji se jeho život probírá až od pobytu v Anglii a nevím, zda popíjení kávy je typicky český zvyk. Navíc finále čtenář odhadne už od prvního vstupu hrdiny do děje.
Cesta do blikajícího pekla
Šárka Andrlová
Náhodně jsem narazil na tuto knihu a hned mě zaujalo její téma. To snad ještě nikdo nezpracoval. Navíc to bylo od české autorky, což ještě zvyšovalo na zajímavosti. A dostal jsem víc než jsem čekal. Tohle byl opravdu drasťák, na jaký se narazí jen málokdy. Navíc, když hrdinkou je bankovní úřednice a máma od 2 dětí. Pro mě, který jsem ještě v životě nehodil korunu do automatu, to bylo i trochu sci-fi. A k největšímu překvapení došlo po pár stránkách. Ono se to odehrává v mém rodném městě, kde žiju už skoro 70 let. Navíc zjevně jsme byli skoro sousedi. Oba jsme bydleli v sídlišti Habeš. Samozřejmě všechny místopisné pojmy znám, ale ty názvy heren mi nic neříkaly. U Kauflandu nikdy nic takového nebylo. Snad něco u Startu. Pak jsem si uvědomil, že v té době jsem ještě pracoval a po městě se pohyboval autem nebo na kole. Pokud jsem se stavil v hospodě, tak většinou v Siestě v Kosmonosích, kde jsme se my cyklo-závislíci potkávali a doplňovali vydané tekutiny.
Prokletí z mlh
Stanislav Brabec
Náhodně jsem narazil na tohoto autora historických románů. Zarazilo mě minimum, ale přitom vysokých hodnocení a ještě méně komentářů. Otráven Lucemburky vítám každý výlet k Přemyslovcům a tak jsem naštěstí nezaváhal a pustil se do čtení. A fantasticky jsem si to užil. Od sympatických hrdinů přes výborný příběh s hororovými prvky a trochou milostného jiskření až k závěrečnému řešení, které nebylo nijak násilné a perfektně zapadlo do rámce příběhu. Sice od setkání s bylinářkou jsem tušil řešení, ale nijak mi to nevadilo. Navíc jsem si uvědomil, že vidím prostředí jak ve filmu. Tak to perfektně autor dokázal popsat. Proč, to jsem pochopil až z informace, že je současně malíř.