HanzKaufmann komentáře u knih

Clovek si klade otázku proč se Komunismus ujal, proč mu lidé spíš uvěřili v Rusku, než třeba ve Francii nebo USA.
Důvod vidím především v obrovské zaostalosti Carského Ruska.
Obrázek Ruska svého času vypadal úplně jinak jak je tomu dnes.
Okrajove části země byly silně zaostalé a nerozvinuté. Sloužili především k těžbě surovin a jejímu prodeji.
Nebudu používat terminologii komunistů aby to jak to vypadalo bylo srozumitelne dnešnímu smrtelníkovi.
Vybrané skupiny lidi v Rusku kontrolovaly zdroje na periferii země. Meli zájem pouze na těžbě a následnému prodeji. Stavět silnici, železnici, nemocnici nebo kulturní dům bylo totálně mimo jejich zájmy. Proč taky? Vnímali to jako mrhání prostředky.
Jestli někde udelat silnici tak jen pro to aby se po ni dala lepe dostat surovina z bodu A do bodu B.
Proč delat silnice na extrémně dlouhé vzdálenosti (Rusko ma 11 časových pásem) do řídce osídlených oblastí? Pro kapitalistické zřízení toho času něco takového bylo nepředstavitelné a neřešitelné.
Propojit silnici Paříž s Berlínem logiku mělo a má, ale propojit silnici nebo železnici nejake “diry” na periferii nikdo ani nepremyslel.
No a pak přišli Komunisté, s ambiciózním plánem vybudovat klíčovou infrastrukturu. Postavit kanalizace a bytové domy kde ze zdi poteče tepla voda a bude tam splachovací záchod.
Dokážete si to představit? Tepla voda ze zdi a záchod, pro lidi na periferii to znělo asi tak stejně velkolepě jako když se my dnes bavíme o osidlováním Marsu.
Vnimam komunismus toho času na tom miste jako skupinovou evoluční strategii dohnat propast mezi nimi a západním světem.
Vsichni dnes dobře víme jak to s Komunismem dopadlo az svuj úkol splnil.
Lide kdyz uz brali splachovací záchod jako samozřejmost začali mít potřebu neomezene spotreby konzumního zboží. V dnešní terminologii bych to řekl potreby pi*oviň z temu.
S tim se komunismus vypořádat nedokázal proto take přišel jeho konec.
Z knihy si odnáším poselství. Nechcete li komunismus na nějakém území, nedopusťte přílišnou zaostalost nejake kolonie. Protoze potom se komunismus naskýtá jako řešení jak z problemu ven.

Kniha je plná zajímavosti, líbilo se mi ze 7.000 svazku knihovny byly věnovány vojenství.
Na pacifistu z mládí slušná sbírka :D.
Ted konec srandy, kniha se mi líbila.
Ke konci mě ale úplně emocionálně vyždímala.
Jednalo se o celkem podrobný popis události které se děly ve velitelském stanu a v bunkru ke konci války.
Vezmu to trochu ze široka. Vůdce byl u me někdo koho jsem vzdycky se zajmem studoval a v určitých směrech obdivoval. Muj hlavni obdiv byl k jeho vůli. Ziti v představách, potlačování reality společnosti a vytvářeni si kolem sebe vlastního vesmíru. Do takové míry ze se nejen stal středobodem okolo kterého obíhaly planety, ale později i slunce a v jistý čas se stal středobodem vesmíru kolem kterého obíhaly celé galaxie.
Do této situace se dostal kluk bez školy skoro bez kamarádů bez peněz a bez zázemí.
Diky čemu? Díky Vůli. A ted ta vůle je těžištěm toho co me na te knize zničilo. V posledních okamžicích jsem viděl to jak se z racionálního uvažování dostal k víře v zázraky a pak mu došla i ta víra v zázraky. Stalo se to ze se ozvala ohlušující rána která se ozvala mýma ušima naší oběžnou dráhou a celým vesmírem. Nebyl to zvuk patrony kterou si prostřelil hlavu, ten zvuk vyšel o pár dnu před tím. Slyšel jsem ohlušující zvuk prasknutí jedné z nejsilnějších vůlí jaká kdy chodila po zemi. To je to co mě na tom sebralo. To ze nekdo takovy se dostal do situace z ktere nebylo východisko. Vsechno o co usiloval bylo ztraceno.
Zajímavost: v březnu 1945 kdy uz vedel ze je konec řekl Albertu Speerovi:
Neni proc si delat starosti kvůli tomu co bude Nemecky národ potrebovat k uchování elementárního zivota. Náš národ se ukázal jako slabsi a budoucnost patří výhradně silnějšímu národu východnímu.
Tohle rytířské gesto uznání výhry protivníka je pro mě osobně velmi dojemnou tečkou za touhle částí dějin.
Komentář k této knize jsem zvolil trochu netradičně. O knihách které ho formovaly se tam samozřejmě dočtete taky. Je to dobre a inspirantivni čtení. Knihu mohu doporučit.
Já osobně ji četl po knize: Adolf Hitler muj přítel z mládí od Augusta Kubizka, tak mi to k sobě tak hezky navazovalo.

Kniha je příběhem nezlomné vůle jednoho dospívajícího chlapce.
Kniha je lidská, jemná. Kniha je o tom ze objektivní realita společnosti může být roztrhaná na kusy a potlačena představami, sny a chtíčem jednotlivce.
Uvazovat mimo zavedené kategorie může být vnímáno jako čiste bláznovství, dokud však neuspějete pak uz je to genialita.
Hitler jistě géniem byl, jak jinak si vysvětlit ze hladovějící chlapec z Lince se stal Říšským kancléřem?
Stestim? Těžko… v knize se dozvíte jakým byl dříčem ohledně samostudia a jak vazne a energicky přistupoval ke všem otázkám kteryma se v hlave zabýval.
Gustl odvedl skvělou práci s touto knihou!

Všichni tak nějak známe historii druhé světové války. Známe datumy, města kde se bojovalo a jak to dopadlo. A číst něco nového kde se dozvíte to stejné už je trochu “nuda”.

Tato kniha je jedinečná hned v několika směrech.

Popisuje život skutečného vojáka Ericha Grunese z Hodonína který létal pro Luftwaffe na východní frontě.
Jeho příběh by byl navždy zapomenut nebýt shody náhod kdy jeho zarosteny a zapomenutý hrob na Hodonínském hřbitově objevil historik Petr Gruber.
Ktery zjistil ze voják který je zde pochovaný bydlel kousek od jeho domu a začal se tak zajímat o jeho osud.
Koupil jeho hrob, dal ho do poradku a sehnal si dopisy od rodiny které Erich psal domu a vznikl příběh který mě osobně velmi dojal svoji velikosti.

Autor knihy je pilot letadel, takže dokonale znal techniku na které Erich létal, dokonale popisoval situace které v letadlech nastávali když se například dostala posádka pod palbu.
Kde to urvalo jakou hadičku a co urvaní teto hadičky ma za důsledky pro ovládání letadla.
Autor knihy je také odborníkem na zbraně, takže dokázal mluvit opravdu skvělým popisným jazykem o tom jak Erich obsluhoval určité typy zbraní.
I lajkovi se tak naskýtá velmi přesný obraz toho co se v letounech dělo když se pracovalo.
Kdyby to bylo jenom takhle, tak je kniha dobrá, stačilo by to na to aby lidi bavila.
K mému úžasu ale kniha byla vůbec nejsilnější v tom jak byly rozpracovány psychologické profily postav.
Kniha nabízí dokonalý popis toho co se hodí hlavou posádce která letí nad krásnou krajinou, rika co se honi hlavou střelci letadla kdyz se dostane pod nepřátelskou palbu, nebo na co mysli když vidí umírat desítky svých kamarádů.
Kdyz bych mel popsat knihu třemi slovy reknu psychologicky historický román.
Bylo by škoda ale zůstat u tak strohého popisu.
Kniha je surovým realismem a jistě vás vnitřně zasáhne ze budete po jejím přečtením vypadat jako by vedle vás vybouchnul granát který roztrhal někoho koho jste měli rádi.

Erich byl nadšeným mladým klukem který dospíval v režimu který chytil jeho srdce tak jako dalším tisícům mladých kluků.
Nadšený mladý kluk plny ideologie který znal všechna evangelia NS se dostal na frontu.
Ze začátku pohodička, sem tam někdo umřel, ale to je válka, tam to prostě takto chodí.
Jenomže tohle nebyla zapadni fronta, kde se letělo pár akcí které byly v klidu a pak se slo na vínečko, syreček nebo dobry croasanek s francouzskýma holkama někde do podniku.
Východní fronta byla jiná, byla brutální, nelítostná.
Vojáci pochopili ze Rusko není Francie a postupem času jde vidět jak vojáky opouštěl fanatismus a idiologie kterou si sebou na frontu vezli.
Ta se da udezet par utoku, ale v moment kdyz vam kazdej den, kazdou akci umre nejaky kamarad, vy po sichte vymetáte z letadla ostatky svých kolegů ona vás proste po nejakem casem ta ideologie přejde.
Dostanete se do módu kdy uz nebojujete za životní prostor na vychode, ale jen pro to aby jste dnes neumřeli vy.
Parafrázuji citat nebyo myšlenkový pochod Ericha kdyz ležel nad tunou pum v letadle: dneska zase budou umírat lidi a život bude krásný kdyz dnes neumřu ja.
Erich sel na frontu jako ukázněny mladý voják který neholdoval alkoholu. Po roce létání na východní frontě opatrovali vodku jako svěcenou vodu. Proč? To čeho jste svědky Vás prostě donutí a vy chcete otupit svoje smysly pro to aby jste prostě zitra zase mohl neohroženě letět pracovat.

Kniha nestraní Německu ani SSSR, píše o věcech tak jak byly, bez prikras.
Mozna nekterym vezme jejich kavárenské ideály ale to nevadi.
Erich sel na frontu bojovat proti mongoloidním hordám podlidi.
Po par ofenzivám malinko vystřízlivěl a tak jako stovky tisíc dalších vojáků umrel jiste s o něco realističtějším pohledem na situaci.

Čest památce všem padlým vojákům na obou stranách.
Nedopusťme prosim znovu takovou válku.

Velké dílo s velkýma myšlenkama velkých lidí.
Velmi náročné dílo, ale velmi užitečné.
Kniha vyžaduje obecnou znalost filosofie.
Není vhodná pro začátečníky.

Kniha má plnej počet i kdyz je oproti originálu trochu pocenzurona jak se říká v doslovu.
Josefa Škvoreckého.
Nejlepší na te knize mi přijde to jak na 160 stránkách autor dokáže popsat to co jiní autoři potrebovali třeba 500stranek.

Jen mam takové malé trápení z doslovu u tohoto typu Literatury. Ten náš režim vždycky najde nějakého užitečného idiota, kterej obsah knihy začne srovnávat s východním blokem, nebo s Nacistama a z knihy ktera podněcuje přemýšlení nad tim jestli my “doma” náhodou neděláme něco špatně presmeruje pozornost na to ze problem je a byl jinde no a u nás je to dobry.

Presne takhle se chovají totalitní režimy, které se boji ze lidi budou premyslet po svém :D

Richelieu je otcem Nacionalismu, byl to mistr politiky a obchodu.
Byl take skvelym manazerem a dokonalým sluhou sveho pana. Velmi me inspiroval a citim k jeho odkazu velkou uctu.

Skvela kniha! Svihlikova dokazala skvele popsat problem a navrhnout reseni.
Ceske Republice chybi vize, predevsim ta ekonomicka. DEINDUSTRIALIZACE nasi zeme je v procesu a jestli se nechceme stat pouze odbytistem pro zapadni producenty, je potreba vytycit Narodni plan.
Svihlikova navrhuje neco ve smyslu sociálního kapitalismu, ktery bude protezovat vlastni producenty v oborech u kterych to dava smysl.
Nema smysl dovážet pažitku z afriky 8.000km, kdyz si ji tady dokazeme vypěstovat.
Vytyceny cil by mel byt Národně suverenni stat, ktery bude ovlivnovat domaci hospodarstvi v prospech nasich narodnich zajmu.
Dulezity point: nasi sousedi v unii, blizci nebo daleci jsou nasi ekonomičtí nepratele na zivot a na smrt, to je potreba si uvedomit.
Jestli si bankovnictvi nebudem delat sami, radi nam ho tady budou delat nasi Němečtí sousedi, jestli si nebudem produkovat maso, radi nam ho budou dovážet nasi Polští sousedi.
Zadnej polskej politik neni zvedavej na to aby mu cesky zemedelec dovážel do Polska maso, zas takovi kamaradi nejsme.
Se svymi sousedy jsme tedy predevsim ekonomičtí konkurenti, proto nemuze existovat nic jako “spolecny hospodářský zajem” v Unii ale vzdycky jsou zajmy individualni.
My jako republika a narod jestli chceme jinou budoucnost nez je stav “kolonie” musime si Narodni zajmy definovat a umet si je take prosazovat.

Jedinou kankou na krase Svihlikove je to ze nevyužije svuj potencial aby primo zasahovala do politickych udalosti v nasi zemi a keca o tech teoriich jen na pude Svatopluka kde přesvědčuje presvedcene.

Historický materialismus mi “neprodal” Marx ani Lenin.
Spousta myslenek je sexy, ale jelikoz jsem cetl i par oponentů jako je Kant a Popper, tak se mi to neprodavalo prilis lehce. Na tuhle literaturu jsem nebyl ten nejlepsi kupec.
Nicméně musim uznat ze kniha je zajimava.

Žít pro politiku, ne z politiky. To je kultura kterou by měli přijmout za svou všichni kteří chtějí panovat nad lidmi.
Těším se na další práce od Webera!

Vse co se deje v kosmu, deje se mimo dobro a zlo.

Ke Xenofonovi jsem driv napsal to ze bych s nim sel vstric smrti az na kraj sveta. To po tom co jsem cetl jeho Anabasi.
Nemu bych delal otroka jen abych ho mohl poslouchat jako sveho ucitele.
Takze pri tomto nastaveni jsem cetl tuto knihu. To si rikate ze me prece nemuze uz vic nicim ziskat prece ne?
No, bylo to tak ze kdyz jsem cetl jeho uvahy o teorii rizeni statu a rizeni trhu tak me dostal do noveho stavu.
Ke Xenofonovi se dnes modlim jako k poloBohu. (Nechavam si mezeru kdyz bych od nej cetl jeste neco)

Tohle scifi je realnejsi nez realita!

Velké, dobré!

Genialni koncept, psat o svobode Racka ktery nechce zhnit v prumernosti a chce se stat nadrackem, ke vsem nazorum chce prijit skrze vlastni zkusenost.
Tak nejak u toho racka tuto cestu vsichni akceptujou a chapou.
Kdyby autor vymenil racka za cloveka, kniha by takovy uspech nemela. Protoze by dnesni liberální blok křičel ze ten clovek je sobecky fasista, je hrozbou pro spolecnost a ze takova kacířska literatura by mela byt zakázána.

Knihu mi doporucil kamarad obchodnik proto ze mu prej pomohla.
Kamarad je o dve tridy horsi obchodnik nez Ja, ale rikam si dam tomu sanci.
Obsahove je to kniha spis pro obchodniky zelenáče kteri chcou s obchodem zacit.
Kniha Vas vede k opakování obchodnickych manter pro to aby jste obelhali svuj vlastni mozek.
Mantry jsou uzitecna vec, ale ne pro lidi co delaji obchod 15 let a jsou v tom dobri.

Kniha podle me je pro lidi kteri chteji s obchodem zacit a potrebujou trochu mentalniho klystýru pro to aby se naladili na novou profesi.
Ostrilenym veteranum v obchodu bych doporucil asi neco jineho…
Nebo aspon to nečíst tak jak chce autor.
Proste jen jednou a Zdarec!

Dugin vyziva k jedne velmi odvážne veci. Nacisti, Komunisti a Fašisti spojte se, vybilancujte to co je pouzitelne pro osloveni dnesniho volice, odhoďte stara dogmata, naslouchejte jeden druhemu, najděte spolecnou rec a spojte se spolecne proti Kapitalismu.

Kapitalismus bude stat na nohou do te doby dokud se presne toto nestane.

Muzeme videt dnes i v nasi Narodni politice ze se zacinaji spojovat drive nespojitelne strany, Narodni Socialisti se sociálními demokraty a komunisty jdou do voleb pod praporem Stacilo aby byly dostatečnou protiváhou prozapadne směřujícím pol stranam prosazující bezbrehy kapitalismus ktery pomoci kapitalu ma za cil vyvlastnit lidi ve slabších statech.

Jestli jsou Duginove teorie spravne zjistime tak za 10-20 let, protoze teprve ted ve svete zacinaji prvni pokusy o tuto driv nemyslitelnou cestu.

Jordan vysvetluje proc je dulezita disciplina pri vychove deti, kdy a jak pouzit silu proti detem a ze je uplne OK deti nechat obcas deti delat nebezpecne veci.
Pred 50 lety by jeho kniha byla tim nejzbytecnejsim ctenim na trhu, protoze zakladni principy o kterych autor mluvi byly znamy a spolecnost je v jakesi mire praktikovala.
Dnes je svet jiny, deti jsou bez disciplíny, vychovává je Tik tok a rodice behaji za detmi na hristi jako ocasci aby si nahodou neublížili.
Kniha patri do dnesni doby, doporucuji!

Užitečná manažerská knížka!
Po dlouhé době jsem se rozhodl vrátit se zase i k manažerské literatuře.
Ne že by mě to tolik bavilo, ale čistě proto abych své zaměstnance a kolegy v práci nepozabíjel.
Kniha mi připoměla jak důležité je naslouchat a nepoužívat na zaměstnancích fyzické násilí (příliš často) :D

Kniha je podle me uzitecna i pro lidi kteri manažeři nejsou. To kvuli tomu ze na pracovišti budou schopni tvořit lepší klima.

Orwell je genius, takhle kniha pojednávající o smyslu zivota je napsana tak jak zivot vnima zrejme sam Orwell.
Trpké chvile, střídají svetle okamžiky radosti, z malych i velkych veci, ktere jsou pak ale nutne následované jinymi bolestmi, většími nebo malými. Nic neni trvale, vsechno je pomíjíme a v jadru prazdne.
Kniha se zda ze nema konec, nebo konec ma? To zjisti kazdy sam za sebe.